Wikipedie

Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást)

hrobka při kostele sv. Jana Nepomuckého v Podmoklech

Hrobka Thun-Hohensteinů je prázdné pohřebiště děčínské větve původně jihotyrolského šlechtického rodu Thun-Hohensteinů v kryptě novogotické kaple sv. Jana Nepomuckého v Chrástu (Děčín-Podmokly).[pozn. 1] Kaple s kryptou byla zbudována podle plánů vídeňského architekta Friedricha Schmidta v letech 1869–1872 hrabětem Františkem Antonínem I. z Thun-Hohensteinu. V roce 1889 byla rozšířena o dvě vnější hrobky. Po Sametové revoluci byly ostatky zpopelněny a v letech 1995 a 2007 uloženy v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže v Děčíně. Od roku 2008 kapli spravuje příspěvková organizace Zámek Děčín.[1] Zatímco nadzemní část je veřejnosti přístupná,[1] krypta je zazděna.

Hrobka Thun-Hohensteinů v Děčíně-Chrástu
Zazděný vstup do hrobky
Zazděný vstup do hrobky
Základní informace
Slohnovogotika
ArchitektFriedrich von Schmidt
Výstavba1869–1872 (původní 1834–1835)
StavebníkFrantišek Antonín I. z Thun-Hohensteinu
Poloha
AdresaLetná, Děčín, ČeskoČesko Česko
UliceU Kaple
Souřadnice50°46′1,49″ s. š., 14°11′13,63″ v. d.
Map
Další informace
Kód památky37356/5-4102 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky thunovská kaple svatého Jana Nepomuckého v Podmoklech)
Webhttps://www.zamekdecin.cz/info/o-zamku/thunovska-kaple
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Thunovská kaple v Děčíně-Chrástu

Děčínské panství se dostalo do vlastnictví Thun-Hohensteinů v roce 1628, kdy ho v době pobělohorských konfiskací koupil císařský hofmistr Kryštof Šimon Thun (1582–1635).[2] O rok později dosáhl povýšení do stavu říšských hrabat s přídomkem z Hohensteinu.[3]

Původní kaple

editovat

Na místě dnešní stavby stávala barokní poutní kaple z 18. století.[pozn. 2] V roce 1822 převzal patronát nad kaplí František Antonín I. z Thun-Hohensteinu (1786–1873) a rozhodl se pod ní zřídit rodinnou hrobku.[pozn. 3] Plány zhotovil architekt Koch v roce 1829.[9] Překopíroval je a stavbu provedl místní stavitel Franz Heidenreich v letech 1834–1835.[10] Celková kapacita hrobky obnášela 72 hrobních nik (po 36 na každé straně).[11] Dne 23. května 1835 byla krypta vysvěcena a do nové hrobky byly převezeny ostatky osmi Thunů z městského hřbitova.[12][pozn. 4] V roce 1842 byly zakoupeny desky z carrarského mramoru na čela hrobových nik.[14] Stavba krypty ovšem narušila statiku kaple a hrozilo zřícení zvonové věže, která se vychýlila ze své osy.[15] V roce 1868 byla kaple až na kryptu rozebrána.[16]

Současná kaple

editovat
 
Vnější hrobky

Současná novogotická kaple sv. Jana Nepomuckého s kryptou byla postavena v letech 1869–1872 na popud hraběte Františka Antonína I. z Thun-Hohensteinu. Přípravných prací, vytvoření situačního plánu a rozpočtu se ujal děčínský inženýr Philippp Stuchlík už v roce 1859.[17] Vlastní plány vytvořil v letech 1860–1861 vídeňský architekt Friedrich Schmidt (1825–1891), z důvodu vysokých nákladů je však musel v roce 1868 přepracovat.[pozn. 5] Vedením stavby byl pověřen tehdy začínající Josef Mocker (1835–1899). Kaple byla vysvěcena 21. ledna 1873 za přítomnosti litoměřického biskupa,[18] následující den byla v kryptě uložena rakev stavebníka Františka Antonína I. Na vnitřním vybavení se ale pracovalo až do léta 1874.[19] V dubnu až květnu 1889 nechal majitel velkostatku František Antonín III. (1847–1916) navíc při východní straně kaple zřídit dvě vnější hrobky pro rodiny svých strýců Františka Antonína II. (1809–1870) a Lea (Lva) (1811–1888). Stavební plány vytvořil Josef Čejka. Vchody zakrývaly mohutné žulové desky, vyrobené v Plzni kameníkem Johannem Cingrošem. Písmena na hrobních deskách byla kovová. Kolem desek byly osazeny zdobné ploty, které vyrobil děčínský zámečník Wenzel Tripi.[20]

Občas se mylně tvrdí, že sem byly přeneseny ostatky příslušníků rodu z 18. a 19. století po stržení loretánské kaple na děčínském náměstí.[21][22][pozn. 6]

V kapli se pohřbívalo do roku 1935.[24] Po druhé světové válce do hrobky opakovaně vnikli vandalové, některé rakve poškodili a ostatky zneuctili. V roce 1980 byly do okének vsazeny mříže, rozbité rakve byly nahrazeny novými. Násilný vstup do hrobky se však opakoval i později. Po sametové revoluci bylo rozhodnuto přemístit ostatky do krypty kostela Povýšení sv. Kříže. Svolení k přesunu dala jménem rodiny Maria Assunta Ketteler-Fürstenbergová.[pozn. 7] Dne 26. května 1992 byly ostatky 31 členů rodu z krypty odvezeny. Poté došlo k jejich zpopelnění v krematoriu v Ústí nad Labem a v dubnu 1995 k uložení schránek do krypty kostela Povýšení sv. Kříže v Děčíně.[21][26] V roce 2002 sedm pubescentů vylilo do Leovy vnější hrobky láhev benzínu a přičinilo se o požár. Vchod byl následně překryt betonovou deskou. V roce 2007 byly z vnějších dvou hrobek u tohoto kostela do kostela Povýšení sv. Kříže přeneseny zpopelněné ostatky ještě zbylých sedmi členů rodu.[27]

Na východ od kaple je terasová zeď, kterou zdobily sochy svatých. Ty jsou uloženy v kapli. Za osou kostela se nachází dvouramenné schodiště, které se dole sbíhá u vstupu do krypty. Vchod je v současnosti (2022) zazděný.

Seznam pohřbených

editovat
 
Vnější jižní (pravá) hrobka Františka Antonína II. z Thun-Hohensteinu

V hrobce pod kaplí bylo pohřbeno 31 osob, ve vnější severní hrobce dvě a v jižní pět osob.[pozn. 8] Výčet osob vychází ze seznamu v publikaci Příběh Jánské kaple aneb Duše Chrástu na straně 347, který sestavili Hana Slavíčková a Milan Rosenkranc,[29] ovšem v seznamu figuruje Josefína (1815–1895) dvakrát. Chybějící 38. osobou by mohl být Jan Nepomuk (1742–1749), jehož ostatky byly do Chrástu převezeny v roce 1835,[12] avšak v běžně dostupných rodokmenech takováto osoba není k dohledání.[30][31]

Chronologicky podle data úmrtí

editovat

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[30][32] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Thun-Hohensteinů, žlutě jsou vyznačeny přivdané manželky, pokud zde byly pohřbeny. Zeleně je vyznačen Lev z Thun-Hohensteinu a jeho manželka, kteří byli pochováni ve vnější samostatné hrobce vlevo (severní), a modře příslušníci rodiny Františka Antonína II., kteří byli pohřbeni ve vnější hrobce vpravo (jižní). Červeně jsou zvýrazněni majitelé panství, resp. statku Děčín. Jméno Thun se uvádí už v polovině 12. století, možná ještě o století dříve, zde jsou však generace počítány až od Kryštofa Šimona z Thunu (1582–1635), který byl v roce 1604 přijat do říšského stavu svobodných pánů, v roce 1629 byl povýšen do stavu říšských hrabat a který jako první příslušník rodu získal rozsáhlé statky v Čechách.[33] U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Pořa-dí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu[12][13] 1742

Pohřben v hraběcí hrobce na městském hřbitově v Děčíně, ostatky uloženy v kryptě pod Jánskou kaplí 23. 5. 1835.[12][13]
1749
2. 5. Jan Josef z Thun-Hohensteinu 2. 7. 1711 Praha Jan František Josef z Thun-Hohensteinu
16. 6. 1686 Děčín – 30. 6. 1720 Horažďovice		 22. 11. 1733 Vídeň:
Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu
25. 3. 1715 Bayreuth[pozn. 9] – 6. 8. 1749 Žehušice		 Pohřben v hraběcí hrobce na městském hřbitově v Děčíně, ostatky uloženy v kryptě pod Jánskou kaplí 23. 5. 1835.[12][13] Skutečný císařský komoří.[35] Majitel panství Děčín, Žehušice, Klášterec nad Ohří, Choltice, Pětipsy a Benešov nad Ploučnicí. V roce 1732 se vrátil z kavalírské cesty a po matce převzal správu panství.[36] Zemřel ve věku 77 let na záškrt.[35]

První manželka porodila 13 dětí, z nichž deset se dožilo dospělosti.[34] Marie Kristýna byla pohřbena 10. srpna 1749 do rodinné hrobky v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže v Děčíně.[34][37]

Také druhá manželka byla pohřbena v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže 20. prosince 1754 v Děčíně.[38][39][pozn. 10]

I třetí manželka Marie Anna byla pohřbena 21. května 1766 v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže.[40]

Jeho synové založili čtyři nové rodové linie – kláštereckou, děčínskou, choltickou a benáteckou.

29. 7. 1751[41] Schwaden:
Marie Alžběta Kolonicsová z Kollegrádu
22. 5. 1732 Vídeň – 18. 12. 1754 Praha
27. 5. 1788[35] (21. 5.[30] nebo 24. 5.[29] 1788 Praha[30]) Marie Filipa Josefa z Harrachu
9. 1. 1693 Vídeň – 2. 4. 1763 Praha		 11. 1. 1756 Praha:
Marie Anna z Wildenstein-Wildbachu
16. 9. 1734 Štýrský Hradec – 18. 5. 1766 Praha
18. 2. 1767 Praha:
Alžběta Hennigerová ze Seebergu
2. 12. 1729 – 14. 3. 1800 Praha
3. (7.) Marie Josefa ze Schrattenbachu 5. 12. 1769[29] nebo 6. 12. 1768 Štýrský Hradec (Graz)[42][31] Otto Wolfgang ze Schrattenbachu
10. 6. 1793 Žehušice:
Josef Jan Křtitel Antonín z Thun-Hohensteinu
5. 12. 1767 Vídeň – 17. 5. 1810 Klášterec nad Ohří		 Pohřbena 20. 3. 1794 v Děčíně.[43] Pohřbena v hraběcí hrobce na městském hřbitově v Děčíně, ostatky uloženy v kryptě pod Jánskou kaplí 23. 5. 1835.[12][13] Z klášterecké větve. Zemřela ve věku 25. let.[43]
16. 3. 1794 Praha[43] Marie Alžběta (Isabella) ze Starhembergu
4. 6. Václav Josef z Thun-Hohensteinu 6. 2. 1737 Praha Jan Josef z Thun-Hohensteinu (č. 2) 22. 11. 1768 Děčín:
Marie Anna Liebsteinská z Kolowrat (č. 10)		 Pohřben 19. 12. 1796 v rodinné hrobce.[44] [které?] Zakladatel děčínské větve Thunů. Skutečný císařský komoří,[44] zemský velitel v Českém království (1792–1795), c. k. polní podmaršál, majitel děčínského majorátu a Záběhlic.[44]
15. 12. 1796 Praha[44] Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu
25. 3. 1715 Bayreuth – 6. 8. 1749 Žehušice
5. 7. Josef Václav z Thun-Hohensteinu 7. 2. 1785 Václav Josef z Thun-Hohensteinu (č. 4)
Pohřben v rodinné hrobce 7. 3. 1797.[45] Pohřben v hraběcí hrobce na městském hřbitově v Děčíně, ostatky uloženy v kryptě pod Jánskou kaplí 23. 5. 1835.[12][13] Zemřel ve věku 12 let na dnu.[45]
2. 3. 1797[45][29] Marie Anna Liebsteinská z Kolowrat (č. 10)
6. 6. Prokop Josef z Thun-Hohensteinu 14. 11. 1735 Jan Josef z Thun-Hohensteinu (č. 2)
Pohřben 1. [nebo snad 3.] února 1798 v rodinné hrobce.[46] Pohřben v hraběcí hrobce na městském hřbitově v Děčíně, ostatky uloženy v kryptě pod Jánskou kaplí 23. 5. 1835.[12][13] Měl se stát držitelem děčínského majorátu, ale pro duševní chorobu byl císařským rozhodnutím ze 22. ledna 1782 z následnictví vyloučen. Pobýval na zámku v Jílové.[47] Zemřel ve věku 63 let.[46]
30. 1. 1798 Jílové u Děčína[46] Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu
25. 3. 1715 Bayreuth – 6. 8. 1749 Žehušice
7. 6. František Josef z Thun-Hohensteinu
 
 14. 9. 1734 Děčín Jan Josef z Thun-Hohensteinu (č. 2) 30. 7. 1761 Vídeň:
Marie Vilemína z Ulfeldu
13. 5. 1744 Vídeň – 8. 5. 1800 Vídeň		 Pohřben 1. 9. 1800 v rodinné hrobce.[48] Pohřben v hraběcí hrobce na městském hřbitově v Děčíně, ostatky uloženy v kryptě pod Jánskou kaplí 23. 5. 1835.[12][13] Zakladatel klášterecké větve Thunů. Rytíř toskánského vojenského Řádu sv. Štěpána, majitel panství Klášterec nad Ohří, Žehušice a Benešov nad Ploučnicí.[48] Zemřel ve věku 66 na sešlost věkem.[48]

Narodily se mu následující děti:

  • 1. Tereza (1762–1763)
  • 2. Marie Alžběta, provd. Razumovská (1764–1806)
  • 3. Vilemína Kristýna, provd. Lichnovská (1765–1841)
  • 4. Ferdinand (1766–1768)
  • 5. Josef Jan Křtitel (1767–1810)
  • 6. Marie Karolína, provd. Meade (1769–1800)

Manželka pohřbena na hřbitově sv. Marka (St. Marxer Friedhof) ve Vídni.[49]

22. 8. 1800 Vídeň[48] Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu
25. 3. 1715 Bayreuth – 6. 8. 1749 Žehušice
8. Eleonora z Thun-Hohensteinu 15. 4. 1753[29] Jan Josef z Thun-Hohensteinu (č. 2)
Zatímco její tělo bylo pohřbeno v Praze, srdce bylo 23. 7. 1816 v cínové urně uloženo do rodinné hrobky.[50] Pohřbena v hraběcí hrobce na městském hřbitově v Děčíně, ostatky uloženy v kryptě pod Jánskou kaplí 23. 5. 1835.[12][13] Zemřela ve věku 64 let.[50]
16. 7. 1816 Praha[50] Marie Alžběta Kolonicsová z Kollegrádu
22. 5. 1732 Vídeň – 18. 12. 1754 Praha
9. (7.) Josefína Mladotová ze Solopisk 28. 4. 1804 Praha Vojtěch Mladota ze Solopisk
17. 4. 1825 Praha:
Leopold Felix z Thun-Hohensteinu
15. 11. 1797 Praha – 10. 4. 1877 Praha		 Pohřbena 2. 7. 1827 v rodinné hrobce.[51] [které?] Z benátecké větve. Zemřela ve věku 23 let na vadnou organizaci srdce.[51] Narodil se jí jeden syn:
28. 6. 1827 Poběžovice (Ronšperk)[51] Marie Příchovská z Příchovic
10. (6.) Marie Anna Liebsteinská z Kolowrat 22. 1. 1750 Praha (křest) Jan Vincent Liebsteinský z Kolowrat
13. 11. 1722 Praha (křest) – 31. 3. 1750 Kulm		 22. 11. 1768 Děčín:
Václav Josef z Thun-Hohensteinu (č. 4)		 Pohřbena 29. 9. 1828 v Thunovské rodinné hrobce.[52] [které?] Na počátku 19. století vlastnila Záběhlice.[53] Zemřela ve věku 78 let na sešlost.[52] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Alžběta, poprvé i podruhé provd. Westphalen zu Fürstenberg (1783–1860)
  • 2. Josef Václav (1785–1797; č. 5)
  • 3. František Antonín I. (1786–1873; č. 18)
24. 8. 1828[52] Laër Marie Alžběta Krakowská z Kolowrat
1728 – 25. 8. 1815
11. 6. Antonín Josef z Thun-Hohensteinu 15. nebo 16. 12. 1754 Praha Jan Josef z Thun-Hohensteinu (č. 2) 8. 2. 1789 Praha:
Marie Terezie Wratislavová z Mitrowicz (č. 14)		 Pohřben 8. 4. 1840.[54] Jednalo se o první skutečný pohřeb do této hrobky. Zakladatel benátecké větve Thunů. Císařský komoří, rytíř Leopoldova řádu, major v armádě,[54] majitel panství Poběžovice (Ronšperk).
2. 4. 1840[54] Poběžovice Marie Alžběta Kolonicsová z Kollegrádu
22. 5. 1732 Vídeň – 18. 12. 1754 Praha
12. (7.) Terezie Marie Anna z Brühlu, zv. Tess[55] 8. 11. 1784 Pförten Alois Bedřich z Brühlu
–		 5. 9. 1808 Bohosudov:
František Antonín I. z Thun-Hohensteinu (č. 18)		 Pohřbena v hraběcí rodinné hrobce v kapli sv. Jana v Chrástu 12. 3. 1844.[56] Dřevěná rakev byla vložena do vnější masivní zdobené zinkové rakve.[57] Palácová dáma.[58] Narodily se jí následující děti:
8. 3. 1844 Praha-Malá Strana[56] Josefína Amálie (Christine Anna) Schaffgotschová
13. 7. Johanna Nepomucena z Thun-Hohensteinu 12. 3. 1792 Praha Antonín Josef z Thun-Hohensteinu (č. 11)
Pohřbena v hraběcí Thunské rodinné hrobce v kapli sv. Jana 27. 9. 1849. [59] Dáma Ústavu šlechtičen "Maria Schul" v Brně.
23. 9. 1849 Řepín[59] Marie Terezie Wratislavová z Mitrowicz (č. 14)
14. (6.) Marie Terezie Wratislavová z Mitrowicz 9. 3. 1766 Prčice Jan Nepomuk Vít Václav Wratislav z Mitrowicz
27. 10. 1730 Sedlec – 23. 11. 1813 Praha		 8. 2. 1789 Praha:
Antonín Josef z Thun-Hohensteinu (č. 11)		 Pohřbena v hraběcí Thunské rodinné hrobce v kapli sv. Jana 24. 1.1851.[60] Z benátecké větve Thun-Hohensteinů. Dáma Řádu hvězdového kříže. Zemřela na ochrnutí plic.[60] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Alžběta, provd. Kinská (1791–1867/1876)
  • 2. Johanna Nepomucena (1792–1849; č. 13)
  • 3. Marie Františka, provd. z Waldstein-Wartenbergu (1793–1861; pohřbena v hrobce Waldsteinů v Mnichově Hradišti)
  • 4. Františka Romana, provd. z Thun-Hohensteinu (1796–1883)
  • 5. Leopold Leonhard (1797–1877)
  • 6. Jan Arnošt (1799–1827)
21. 1. 1851 Praha[60] Marie Johana (Nepomucena) Anna Malovcová z Malovic a Kosoře
1732 Pardubice – 23. 3. 1799 Prčice
15. 9. Terezie (Tereza) z Thun-Hohensteinu 14. 7. 1846 Praha-Bubeneč Bedřich František z Thun-Hohensteinu (č. 19)
Pohřbena v hraběcí Thunské rodinné hrobce v kapli sv. Jana 16. 12. 1859.[61][62] Komtesa zemřela ve věku 13 let na tyfus[nepřesný odkaz][61] (ochrnutí mozku jako následek tyfu).[62]
14. 12. 1859 Děčín[61][62] Leopoldina z Lambergu (č. 30)
16. 9. Bedřich z Thun-Hohensteinu 8. 10. 1861[32] Petrohrad[63] Bedřich František z Thun-Hohensteinu (č. 19) Pohřben v hraběcí Thunské rodinné hrobce v kapli sv. Jana 28. 12. 1863.[63] Zemřel ve dvou letech.
25. 12. 1863 Vídeň[63] Leopoldina z Lambergu (č. 30)
17. 8. František Antonín II. z Thun-Hohensteinu
 
 14. 6. 1809 Praha František Antonín I. z Thun-Hohensteinu (č. 17) 16. 8. 1846 Břevnov:
Marie Magdalena Königová (č. 29)		 Z důvodu mezzalinačního sňatku byl pohřben 24. 11. 1870 na hřbitově v Košířích.[64][65] Později uložen ve vnější hrobce u Thunské kaple sv. Jana v Chrástu. Černá ovce rodiny. Vzdal se nástupnických práv prvorozeného syna. Zemřel na mrtvici.[64]
22. 11. 1870 Praha-Malá Strana[64] Terezie Marie Anna z Brühlu (č. 12)
18. 7. František Antonín I. z Thun-Hohensteinu 3. 10. 1786 Praha Václav Josef z Thun-Hohensteinu (č. 4) 5. 9. 1808 Bohosudov:
Terezie Marie Anna z Brühlu (č. 12)		 Pohřben v rodinné hrobce 22. 1. 1873.[66][67] Stavebník novogotické kaple s rodinnou hrobkou, c. k. komoří. a tajný rada, podplukovník v armádě, komandér k. k. Leopoldova řádu, rytíř c. k. Řádu železné korun 1. třídy, držitel velkokříže papežského řádu Pia IX., majitel panství (po roce 1848 statku) Děčín, Peruc, Slavětín a Vrbičany a Oblík.[66][67]
18. 1. 1873[66] Děčín[67] Marie Anna Liebsteinská z Kolowrat (č. 10)
19. 8. Bedřich František z Thun-Hohensteinu[pozn. 11]
 
 7. 5. 1810 Děčín[68] František Antonín I. z Thun-Hohensteinu (č. 17) 15. 9. 1845 Praha:
Leopoldina z Lambergu (č. 30)		 Pohřben 27. 9. 1881 za přítomnosti pražského arcibiskupa Bedřicha ze Schwarzenbergu.[69][70] C. k. komoří a skutečný tajný rada, rakouský vyslanec v Rusku (1859–1863), poslanec Českého zemského sněmu (1866–1867, 1870–1871), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1879–1881), předseda Jednoty pro dostavění chrámu svatého Víta (1870–1881). Majitel fideikomisního statku Děčín a alodiálních statků Peruc, Slavětín, Vrbičany a Oblík (1873–1881).[69][71] Zemřel na ochrnutí plic.[70]
24. 9. 1881 Děčín[69][70] Terezie Marie Anna z Brühlu (č. 12)
20. 8. Eduard z Thun-Hohensteinu[pozn. 12] 14. 5. 1860 Děčín[72] Bedřich František z Thun-Hohensteinu (č. 19) Pohřben 11. 5. 1885.[73] Poručík 2. dragonského pluku Mikuláš hrabě Pejacsevich. Zemřel ve 24 letech na ochrnutí srdce v důsledku chronické zápalu ledvin.[73]
7. 5. 1885 Peruc[73] Leopoldina z Lambergu (č. 30)
21. 8. Hugo Felix z Thun-Hohensteinu 13. nebo 18. 10. 1826 Leopold Felix z Thun-Hohensteinu
15. 11. 1797 Praha – 10. 4. 1877 Praha		 Pohřben 15. 8. 1887.[74] Z benátecké větve. C. k. komoří. Zemřel na sešlost.[74]
11. 8. 1887 Praha-Nové Město[74] Josefína Mladotová ze Solopisk (č. 9)
22. 8. Ladislav z Thun-Hohensteinu 16. 11. 1835 Benátky nad Jizerou Leopold Felix z Thun-Hohensteinu
15. 11. 1797 Praha – 10. 4. 1877 Praha		 7. 9. 1867 Praha:
Marie Gabriela z Trauttmansdorff-Weinsbergu[pozn. 13]
30. 9. 1840 Praha – 29. 6. 1923 Červený Hrádek		 Pohřben 18. 12. 1887.[75] Z benátecké větve. C. k. komoří a major, poslanec Českého zemského sněmu (1868–1870, 1872–1883), doživotní člen rakouské Panské sněmovny (1877–1887).[76] Zemřel ve věku 52 let na ochrnutí mozku.[75]

Manželka byla pohřbena v hrobce rodu Hohenlohe v Jirkově.

15. 12. 1887 Červený Hrádek u Jirkova[75] Alžběta Mladotová ze Solopisk
10. 4. 1805 Praha – 17. 1. 1876 Praha
23. 10. Bedřich František z Thun-Hohensteinu 22. 3. 1888 Jaroslav Thun-Hohenstein (č. 37) Pohřben v Thunské pohřební kapli 26. 3.1888.[77] Zemřel na psotník ve věku jednoho a půl dne.[77]
23. 3. 1888[77] Marie Pia Chotková z Chotkova a Vojnína (č. 38)
24. 8. Antonín Vincenc z Thun-Hohensteinu 19. 9. 1834 Benátky nad Jizerou Leopold Felix z Thun-Hohensteinu
15. 11. 1797 Praha – 10. 4. 1877 Praha		 7. 1. 1871 Mais bei Meran:
Sylvia z Leonu
1. 5. 1847 Česká Olešná – 6. 1. 1918 Praha
Pohřben 3. 5. 1888.[78] Z benátecké větve. C. k. komoří a nadporučík. Zemřel ve věku 53 let na ochrnutí plic.[78]
29. 4. 1888 Osek Alžběta Mladotová ze Solopisk
10. 4. 1805 Praha – 17. 1. 1876 Praha
25. 8. Leopold Lev z Thun-Hohensteinu[pozn. 14]
 
 7. 4. 1811 Děčín[79] František Antonín I. z Thun-Hohensteinu (č. 17) 14. 10. 1847 Clam:
Karolína Marie z Clam-Martinic (č. 27)		 Pohřben v Thunské pohřební kapli 22. 12. 1888.[80] Dne 17. 5. 1889 byla jeho rakev vyzvednuta, převezena na hřbitov v Rozbělesích a poté uložena do vnější hrobky u kaple v Chrástu.[81] C. k. skutečný tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna, ministr kultu a vyučování, člen rakouské Panské sněmovny. Zemřel na zápal plic.[80]
17. 12. 1888 Vídeň[80] Terezie Marie Anna z Brühlu (č. 12)
26. 8. Josefína Alžběta z Thun-Hohensteinu, zvaná Juža 3. 10. 1815 Praha František Antonín I. z Thun-Hohensteinu (č. 18) Pohřbena 17. 3. 1895 v Podmoklech.[82] Bezdětná. Polský skladatel Fryderyk Chopin (1810–1849) dedikoval komtese valčík As-dur, op. 34, č. 1, zvaný Děčínský. Zemřela na ochrnutí srdce.[82]
14. 3. 1895 Praha-Malá Strana[82] Terezie Marie Anna z Brühlu (č. 12)
27. (8.) Karolína Marie z Clam-Martinic 11. 7. 1822 Karel Jan z Clam-Martinic
23. 5. 1792 Praha – 29. 1. 1840 Vídeň		 14. 10. 1847 Clam:
Leopold Lev z Thun-Hohensteinu (č. 25)		 Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[83] Bezdětná.
10. 7. 1898 Ischl Karolína Selina Meade-Guilfort
2. 5. 1797 – 29. 8. 1872 Rtišovice u Milína
28. (9.) Anna Marie Gabriela ze Schwarzenbergu 1. 5. 1854 Praha Karel III. ze Schwarzenbergu
5. 7. 1824 Praha – 29. 3. 1904 Praha		 18. 5. 1874 Praha:[84]
František Antonín III. z Thun-Hohensteinu (č. 35)		 Pohřbena 28. 12. 1898. Pohřbu se zúčastnil pražský arcibiskup František kardinál Schönborn a následník trůnu František Ferdinand d'Este.[85] Dáma Řádu hvězdového kříže (1881) a palácová dáma.[86] Zemřela ve věku 44 let. Narodila se jí jedna dcera:
  • Anna Maria Vilemína, provd. von Thienen-Adlerflycht a podruhé Margolitz/Margelik (1903–1943)
24. 12. 1898 Vídeň Vilemína z Oettingen-Wallersteinu
30. 12. 1833 Praha – 18. 12. 1910 Praha
29. (8.) Marie Magdalena Königová 14. 5. 1810 Praha
16. 8. 1846 Břevnov:
František Antonín II. z Thun-Hohensteinu (č. 17)		 Neurozená dcera kaprála z dělostřeleckých kasáren v Praze.[87] Narodilo se jí šest dětí (tři synové a tři dcery):
  • 1. Zdenko František (1842–1906; č. 31)
  • 2 František Antonín (1845–1922)
  • 3. Maria Therese, provd. Trenkwaldová (1847–1933/1934)
  • 4. Leo Ferdinand (1848–1933)
  • 5. Karoline (1850–1940)
  • 6. Bianka, provd. Korbová von Weidenheim (1855–1936)
18. 5. 1899
30. (8.) Leopoldina z Lambergu 9. 4. 1825 Brno Eduard Karel z Lambergu
11. 7. 1799 / 18. 7. 1800 Kvasice – 30. 11. 1825 u Veselí nad Moravou (utopil se v řece Moravě)		 15. 9. 1845 Praha:
Bedřich František z Thun-Hohensteinu (č. 19)		 Pohřbena v rodinné hrobce v Podmoklech 13. 4. 1902 za přítomnosti pražského arcibiskupa Lva Skrbenského z Hříště.[88] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[83][88] Majitelka statků Kvasice a Morkovice.[88] Zemřela ve věku 77 let na sešlost po plicním edému.[88] Narodilo se jí jedenáct dětí:
  • 1. Terezie (1846–1859; č. 15)
  • 2. František Antonín III. (1847–1916; č. 35)
  • 3. Karolina, provd. Sanguszko-Lubartowiczová (1848–1926; č. 36)
  • 4. Maria Josepha, provd. Thurn-Taxisová (1850–1929, pohřbena ve Zdounkách)
  • 5. Ernestine, provd. Gudenusová (1853–1910)
  • 6. Wilhelmine, provd. Lerchenfeld-Köferingová (1855–1935)
  • 7. Leopoldine, provd. Ledebur-Wichelnová (1857–1911)
  • 8. Eduard (1860–1885; č. 20)
  • 9. Bedřich (1861–1863; č. 16)
  • 10. Jaroslav (1864–1929, č. 37)
  • 11. Josephine, provd. von Hutten-Czapski (1867–1903)
10. 4. 1902 Praha-Malá Strana[88] Karolína ze Sternbergu
9. 7. 1804 Pohořelice – 31. 12. 1881 Vídeň
31. (9.) Zdenko (Zdeněk) František z Thun-Hohensteinu 9. 9. 1842 Drážďany[89] František Antonín II. z Thun-Hohensteinu (č. 17) 15. 1. 1867 Trento (Trident):[89]
Josefina Maria z Thun-Hohensteinu (č. 34)		 Pohřební obřad se konal 8. 6. 1906 v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze,[90] prováděl ho světící biskup a metropolitní probošt František Krásl. Ostatky uloženy 9. 6. 1906 v Podmoklech.[89] Narodil se jako nemanželský.[87] Komtur Řádu Františka Josefa s hvězdou, generální ředitel Hypoteční banky v Praze (1889–1906).[89] Zemřel ve věku 63 let na srdeční vadu.[89]
6. 6. 1906 Praha-Malá Strana[89] Marie Magdalena Königová (č. 29)
32. (10.) Karolína z Wüllerstorfu a Urbairu 3. 1. 1879 Terst
10. 10. 1904 Pula:
Emmerich z Thun-Hohensteinu
25. 8. 1875 Aigen – 27. 2. 1935 zámek Haunsperg bei Hallein		 Narodily se jí následující děti:
  • 1. Emmerich Karl (1906–1928)
  • 2. Carla Maria (1908–1958)
  • 3. Ferdinand Emmerich (1909–1956)
23. 1. 1910 Pula
33. (10.) Hannah Beessová z Chrostiny 30. 3. 1882 Hnojník[91]
16. 1. 1904 Vídeň:[91]
Leo Leopold z Thun-Hohensteinu
3. 10. 1869 Praha – 15. 8. 1950 Kitzbühel		 Pohřbena 20. 3. 1911 v rodinné hrobce v Podmoklech.[91] Manžel byl c. k rytmistrem 13. dragounského pluku.[91] Zemřela ve věku 28 let na zápal plic.[91] Narodily se jí následující děti:
  • 1. Jiří Zdenko (1905–1945)
  • 2 Lev Štěpán (1905–?)
  • 3. Maria Ludmila, provd. von Dückelmann-Dublany (1908–?)
  • 4. Albert-Géza (1910–1940)
16. 3. 1911 Klatovy[91]
34. (9.) Josefina Marie z Thun-Hohenstein-Castell Fondo 18. 5. 1843 Trento[92] Quidobald Maria z Thun-Hohenstein-Castell Fondo
25. 5. 1808 Trento – 3. 10. 1865 Trento		 15. 1. 1867 Trento:
Zdenko František z Thun-Hohensteinu (č. 31)		 Pohřbena 22. 9. 1914 v Podmoklech.[92] Zemřela ve věku 71 let na ochrnutí srdce.[92]
18. 9. 1914 Domažlice[92] Teresa Guidi dei Marchesi di Bagno
17. 8. 1813 Mantua – 16. 5. 1881 Trento
35. 9. František Antonín III. z Thun-Hohensteinu[pozn. 15]
 
 2. 9. 1847 Děčín[93] Bedřich František z Thun-Hohensteinu (č. 19) 18. 5. 1874 Praha:[84]
Anna Marie Gabriela ze Schwarzenbergu (č. 28)		 Pohřben v knížecí hrobce u sv. Jana v Chrástu 4. 11. 1916 za přítomnosti litoměřického biskupa Josefa Grosse.[94] Na pohřbu zastupoval císaře český místodržitel Max Julius Coudenhove. Zádušní mše se sloužila mj. v katedrále sv. Víta v Praze.[95] 1. kníže (1911–1916). C. k. komoří a tajný rada, major, český místodržitel (1889–1896, 1911–1915), ministerský předseda Předlitavska (1898–1899), poslanec Českého zemského sněmu (1883–1889, 1901–1911), poslanec Říšské rady (1879–1881), dědičný člen rakouské Panské sněmovny (1881–1916), rytíř Řádu zlatého rouna, držitel velkokříže Královského uherského řádu sv. Štěpána v briliantech, velkokříže Císařského rakouského řádu Leopoldova, velkokříže a titulu čestného bailli souverenního Maltézského řádu, velkokříže papežského Řádu Pia IX, předseda Jednoty pro dostavění chrámu svatého Víta (1891–1916).[94][96] Majitel statku Zdíkov (od roku 1879) a fideikomisu Děčín (od roku 1881).[96] Zemřel ve věku 69 let na ochrnutí mozku a arteriosklerózu.[94] Druhá manželka byla pohřbena na Starém hřbitově v Dírné.[97]
1. 11. 1916 Děčín[94] Leopoldina z Lambergu (č. 30) 21. 1. 1901 Praha: Ernestine Gabriele Thun-Hohenstein
24. 11. 1858 Praha – 13. 5. 1948 Dírná
36. 9. Karolína z Thun-Hohensteinu[pozn. 16] 23. 9. 1848 Děčín[98] Bedřich František z Thun-Hohensteinu (č. 19) 19. 10. 1868 Praha:
Roman Damián Pavel Sanguszko-Lubartowicz
17. 10. 1832 Przeworsk – 7. 11. 1917
3. 1. 1926 Vídeň Leopoldina z Lambergu (č. 30)
37. 9. Jaroslav Thun-Hohenstein[pozn. 17]
 
 23. 5. 1864 Děčín[99] Bedřich František z Thun-Hohensteinu (č. 19) 6. 6. 1887 Praha:
Marie Pia Chotková z Chotkova a Vojnína (č. 38)		 Pohřben 8. 3. 1929 v rodinné hrobce v Podmoklech-Chrástu za přítomnosti litoměřického biskupa Josefa Grosse.[100] JUDr., 2. kníže Thun-Hohenstein (1916–1929), poslanec Českého zemského sněmu (1895–1902), poslanec Moravského zemského sněmu (1906–1918), poslanec rakouské Říšské rady (1907–1911), dědičný člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1918), majitel statku Kvasice (od 1902) majitel fideikomisu Děčín (od 1916), prezident Moravské agrární a průmyslové banky v Brně (1908–1914).[101] Poručník osiřelých dětí následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este. Zemřel na arteriosklerózu.[100]
5. 3. 1929 Děčín[100] Leopoldina z Lambergu (č. 30)
38. (9.) Marie Pia Chotková z Chotkova a Vojnína 11. 7. 1863 Berlín Bohuslav Chotek z Chotkova a Vojnína
3. 7. 1829 Praha – 11. 10. 1896 Zhořelec (Görlitz)		 6. 6. 1887 Praha:
Jaroslav z Thun-Hohensteinu (č. 37)		 Pohřbena v rodinné hrobce 24. 6. 1935.[102][103] Dáma Řádu hvězdového kříže (1890) a palácová dáma.[104] Její manžel se stal v roce 1916 knížetem. Narodily se jí následující děti:
  • 1. Bedřich (1888–1888; č. 23)
  • 2. Leopoldine Marie Rudolphine, provd. von der Vorst-Gudenau-Mirbach (1889–1975)
  • 3. Franz Anton (1890–1973, 3. kníže Thun-Hohenstein 1929–1973; pohřben na hřbitově v Haindlingu[105])
  • 4. Wilhelmine Maria Scholastika, provd. von Loudon (1892–1957)
  • 5. Marie Anna Longina, provd. von Neipperg (1897–1971; pohřbena v Massenbachhausenu[106])
  • 6. Sophie Marie Ernestine, provd. von Lerchenfeld-Köfering a podruhé Germann (1901–1981; pohřbena na hřbitově v Köferingu[107])
  • 7. Ernst Leopold Franz (1905–1985)
21. 6. 1935 Jílové u Děčína[102][103] Vilemína Kinská z Vchynic a Tetova
19. 7. 1838 Kostelec nad Orlicí – 5. 3. 1886 Velké Březno

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Pro orientaci při hledání v archiváliích jsou užitečné následující názvy v němčině: Děčín – Tetschen, Podmokly – Bodenbach, Chrást – Kröglitz/Kreglitz.
  2. ↑ Povolení ke stavbě vydala hraběnka Marie Filipína Thun-Hohensteinová, rozená z Harrachu (1693–1763), vdova po Janu Františkovi, v roce 1722, tedy rok po blahoslavení Jana Nepomuckého.[4] Kaple byla zasvěcena nejen jemu, ale také sv. Josefovi, Bolestné Matce Boží a svaté panně mučednici Barboře.[5] Stavbu inicioval rozběleský farář Franz Johann Zincke († 1737). Plány snad vytvořil litoměřický architekt Octavio Broggio (1670–1742).[6] Kapli vysvětil už v roce 1723 litoměřický biskup Jan Adam Wratislav z Mitrowicz (1677–1733).[7] Do roku 1729, kdy byl Jan Nepomucký svatořečen, přibyla kolem kaple i ohradní zeď, kterou zdobily sochy čtrnácti svatých pomocníků a šest alegorií Ctností Jana Nepomuckého – Síla, Milosrdenství, Mlčenlivost, Chytrost, Zbožnost a Spravedlnost. Do areálu se vstupovalo branou, kterou ozdobilo pět andělíčků, z nichž každý držel jednu zlatou hvězdu, atributy Nepomuka. Autorem sochařské výzdoby byl Johann Josef Fischer z Litoměřic.[8]
  3. ↑ Thun-Hohensteinové bývali do té doby pohřbíváni v kryptě Loretánské kaple v Děčíně, v kryptě kostela Povýšení sv. Kříže v Děčíně a v hraběcí hrobce na děčínském městském hřbitově.
  4. ↑ Belisová Natalie, Příběh Jánské kaple, s. 195–196 a opět na s. 330 uvádí, že bylo převezeno osm rakví, ale ve výčtu je jen sedm jmen. Jako první figuruje Johann Nepomuk (1742–1749). V roce 1742 se narodil Jan Nepomuk Josef z Thun-Hohensteinu, zakladatel choltické větve, ten byl ovšem pohřben hrobce Thun-Hohensteinů v Cholticích a zemřel až v roce 1811. Dále je v seznamu Johann Josef (1711–1788), Marie Josefa (1769–1794), Josef (1787–1797), Prokop (1786–1798), Franz Josef (1734–1800) a Eleonora (1753–1816).[12][13] Naopak v seznamu překvapivě není uveden Václav Josef z Thun-Hohensteinu (1737–1796).
  5. ↑ Architekt Friedrich von Schmidt také vypracoval plány Schwarzenberské hrobky v Domaníně, upravoval hrad Karlštejn a navrhl Vídeňskou radnici.
  6. ↑ Loretánská kaple v Děčíně byla založena Maxmiliánem z Thun-Hohensteinu (1638–1701) v roce 1667. V roce 1885 byla zbořena. Ostatky dvaceti Thun-Hohensteinů byly převezeny 16. března 1885 do kostela Povýšení sv. Kříže. Mezi nimi Maxmilián, jeho tři manželky, třináct dětí a přivdané manželky.[23]
  7. ↑ Marie Assunta Thun-Hohensteinová (23. února 1925 Děčín – 22. listopadu 2020)[25] byla prapravnučkou stavebníka kaple. Narodila se jako dcera Franze Antona 3. knížete Thun-Hohensteina (1890–1973) a jeho manželky Franzisky, roz. princezny Lobkowiczové (1893–1964). Poprvé se vdala 23. června 1949 v Köferingu za Josepha von Ketteler (16. 1. 1917 Störmede – 6. 9. 1967 Stuttgart) a podruhé 20. července 1970 ve Vesperbildu za Friedricha Leopolda von und zu Fürstenberg (30. 10. 1905 Münster – 19. 1. 1979 Münster).
  8. ↑ Kromě šlechtických nebožtíků byl pod dřevěnou přístavbou původní kaple pohřben i pater Franz Johann Zincke, který stavbu inicioval, dále poustevník Johann Friedrich Schaarschmidt († 1741) a při kapli Bolestné Matky Boží pater Franz Josef Stoltz († 1751), v roce 1834 však i on spočinul v dřevěné přístavbě.[11] Jejich ostatky byly při prodlužování krypty nové kaple exhumovány a pohřbeny na novém hřbitově u zdi kostela v Rozbělesích.[28]
  9. ↑ Na nápisové desce z rakve hraběnky je uvedeno, že se narodila 25. března 1716.[34]
  10. ↑ Belisová Natalie, Příběh Jánské kaple, s. 155 uvádí, že zemřela tři dny po porodu dvojčátek (holčiček).[39] Podle rodokmenů ale zemřela po narození syna Antonína Josefa.[30][31]
  11. ↑ Pokřtěn 7. 5. 1810 jako Fridericus Franciscus Josephus Wenceslaus Michael Vincenc: ferar:.[68]
  12. ↑ Pokřtěn 17. 5. 1860 jako Eduard Carl Bonifacius Joannes Nepomucenus Friedrich Maria.[72]
  13. ↑ Marie Gabriela z Trauttmansdorff-Weinsbergu se poprvé provdala 20. září 1857 v Praze za Ludvíka Karla Gustava z Hohenlohe-Langenburgu (11. 1. 1823 Štýrský Hradec – 26. 7. 1866 Hrádek, zemřel na následky zranění v bitvě u Hradce Králové).
  14. ↑ Pokřtěn 9. 4. 1811 jako Leopoldus Fridericus Francisc: Josephus Johannes Hermannus.[79]
  15. ↑ Pokřtěn 4. 9. 1847 jako Franz de Paula Joseph Fridrich Carl Leopold Stephan Maria.[93]
  16. ↑ Pokřtěna 25. 9. 1848 jako Carolina Josepha Friederica Leopoldina Maria Thekla.[98]
  17. ↑ Pokřtěn 25. 5. 1864 jako Jaroslaus Franciscus de Paula Friedericus Desiderius Maria Josephus Romedius.[99]

Reference

editovat
  1. ↑ a b Thunovská kaple [online]. Zámek Děčín, příspěvková organizace [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 14
  3. ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 200. 
  4. ↑ BELISOVÁ, Natalie. Příběh Jánské kaple aneb Duše Chrástu.... Děčín: Oblastní muzeum v Děčíně, 2003. 372 s. S. 9. Dále jen Příběh Jánské kaple. 
  5. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 44
  6. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 37
  7. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 73
  8. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 100–103, 108
  9. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 186
  10. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 191, 194–195
  11. ↑ a b Příběh Jánské kaple, s. 319
  12. ↑ a b c d e f g h i j k Příběh Jánské kaple, s. 195–196
  13. ↑ a b c d e f g h i Příběh Jánské kaple, s. 320
  14. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 209
  15. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 220
  16. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 229
  17. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 221
  18. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 301
  19. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 315
  20. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 335
  21. ↑ a b Thunská hrobní kaple sv. Jana Nepomuckého, Děčín [online]. SeverníČechy.info [cit. 2021-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-02. 
  22. ↑ Děčín = Tetschen [online]. Royalty Guide [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 330
  24. ↑ Thunovská kaple sv. Jana Nepomuckého v Děčíně-Chrástu [online]. Farnost Podmokly [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  25. ↑ Zemřela Marie-Assunta svobodná paní von Ketteler-Fürstenberg (1925–2020) [online]. Děčínsko-podmokelská vlastivědná společnost, 2020-12-07 [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. 
  26. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 345 a 348
  27. ↑ VALIŠ, Zdeněk. Ostatky členů rodu Thun-Hohenstein spočinuly v děčínském kostele [online]. Český rozhlas, 2007-11-10 [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  28. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 249
  29. ↑ a b c d e Příběh Jánské kaple, s. 347
  30. ↑ a b c d e MAREK, Miroslav. Rodokmen Thunů 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b c JIROUT, Vlastimil. Thun [online]. Patricus.info [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b MAREK, Miroslav. Rodokmen Thunů 7 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-08-17 [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. 
  33. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 279. 
  34. ↑ a b c Příběh Jánské kaple, s. 150
  35. ↑ a b c Matrika zemřelých 1728–1816, rok 1788, Děčín, pag. 382 [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (německy) 
  36. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 123
  37. ↑ Matrika zemřelých 1728–1816, rok 1749, Děčín, pag. 382 [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (německy) 
  38. ↑ Matrika zemřelých 1728–1816, rok 1754, Děčín, pag. 155 [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (německy) 
  39. ↑ a b Příběh Jánské kaple, s. 155
  40. ↑ Matrika zemřelých 1728–1816, rok 1766, Děčín, pag. 221 [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (německy) 
  41. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 151
  42. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Thunů 6 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b c Matrika zemřelých 1728–1816, rok 1794, Děčín, pag. 410 [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (německy) 
  44. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1728–1816, rok 1796, Děčín, pag. 424 [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (německy) 
  45. ↑ a b c Matrika zemřelých 1728–1816, rok 1797, Děčín, pag. 425 [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (německy) 
  46. ↑ a b c Matrika zemřelých 1728–1816, rok 1798, Děčín, pag. 428 [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (německy) 
  47. ↑ Historie zámku [online]. Město Jílové [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. 
  48. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1728–1816, rok 1800, Děčín, pag. 425 [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (německy) 
  49. ↑ Thun und Hohenstein (Bohemia) 2 [online]. Royalty Guide [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ a b c Matrika zemřelých 1728–1816, rok 1816, Děčín, pag. 532 [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (německy) 
  51. ↑ a b c Matrika zemřelých 1817–1857, rok 1827, Děčín, pag. 76 [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (německy) 
  52. ↑ a b c Matrika zemřelých 1817–1857, rok 1828, Děčín, pag. 83 [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (německy) 
  53. ↑ DALIOBOR, Prix, a kol. Umělecké památky Prahy. Svazek Velká Praha M/Ž. 2. Veleslavín – Žižkov. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2469-5. S. 1179. 
  54. ↑ a b c Matrika zemřelých 1788–1874, rok 1840, Chrást, pag. 14 [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. (německy) 
  55. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 205
  56. ↑ a b Matrika zemřelých 1788–1874, rok 1844, Chrást, pag. 15 [online]. [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. (německy) 
  57. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 212
  58. ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1870 (43. Jahrgang). Gotha: Justus Perthes, 1870. Dostupné online. S. 1098. (německy) Dále jen Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1870. 
  59. ↑ a b Matrika zemřelých 1788–1874, rok 1849, Chrást, pag. 17 [online]. [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (německy) 
  60. ↑ a b c Matrika zemřelých 1788–1874, rok 1851, Chrást, pag. 18 [online]. [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (německy) 
  61. ↑ a b c Matrika zemřelých 1788–1874, rok 1859, Chrást, pag. 21 [online]. [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (německy) 
  62. ↑ a b c Matrika zemřelých 1858–1872, rok 1859, Děčín, pag. 33 [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  63. ↑ a b c Matrika zemřelých 1788–1874, rok 1863, Chrást, pag. 22 [online]. [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (německy) 
  64. ↑ a b c Matrika zemřelých 1851–1896, rok 1870, farní kostel sv. Tomáše, Praha-Malá Strana, pag. 177 [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  65. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 259
  66. ↑ a b c Matrika zemřelých 1788–1874, rok 1873, Chrást, pag. 27 [online]. [cit. 2022-07-15]. Dostupné online. (německy) 
  67. ↑ a b c Matrika zemřelých 1872–1889, rok 1873, Děčín, pag. 16 [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. (německy) 
  68. ↑ a b Matrika narozených 1781–1825, rok 1810, Děčín, inv. č. 1262, sign. 28/8, pag. 298 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-09-10]. Dostupné online. (německy) 
  69. ↑ a b c Matrika zemřelých 1874–1892, rok 1881, Chrást, pag. 18 [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  70. ↑ a b c Matrika zemřelých 1872–1889, rok 1881, Děčín, pag. 259 [online]. [cit. 2023-01-10]. Dostupné online. (německy) 
  71. ↑ Thun-Hohenstein, Friedrich Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2022-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-01. (německy) 
  72. ↑ a b Matrika narozených 1860–1865, rok 1860, Děčín, inv. č. 1266, sign. 28/12, pag. 16 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (německy) 
  73. ↑ a b c Matrika zemřelých 1874–1892, rok 1885, Chrást, pag. 32 [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  74. ↑ a b c Matrika zemřelých 1874–1892, rok 1887, Chrást, pag. 39 [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  75. ↑ a b c Matrika zemřelých 1874–1892, rok 1887, Chrást, pag. 40 [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  76. ↑ Thun-Hohenstein, Ladislaus Graf [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2022-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-11. (německy) 
  77. ↑ a b c Matrika zemřelých 1874–1892, rok 1888, Chrást, pag. 41 [online]. [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. (německy) 
  78. ↑ a b Matrika zemřelých 1874–1892, rok 1888, Chrást, pag. 42 [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  79. ↑ a b Matrika narozených 1781–1825, rok 1811, Děčín, inv. č. 1262, sign. 28/8, pag. 305 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (německy) 
  80. ↑ a b c Matrika zemřelých 1874–1892, rok 1888, Chrást, pag. 45 [online]. [cit. 2022-07-16]. Dostupné online. (německy) 
  81. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 336
  82. ↑ a b c Matrika zemřelých 1893–1896, rok 1895, farní kostel sv. Mikuláše, Praha-Malá Strana, MIK Z18, pag. 108 [online]. [cit. 2022-07-22]. Dostupné online. (německy) 
  83. ↑ a b Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1870, s. 1099
  84. ↑ a b Matrika oddaných 1866–1883, rok 1874, Praha-Nové Město, kostel Nejsvětější Trojice ve Spálené, TRS O5, pag. 121 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-11-21]. Dostupné online. (německy) 
  85. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 337
  86. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 341
  87. ↑ a b Příběh Jánské kaple, s. 207
  88. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1899–1903, rok 1902, farní kostel sv. Mikuláše, Praha-Malá Strana, pag. 214 [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  89. ↑ a b c d e f Matrika zemřelých 1891–1914, rok 1906, Kostel P. Marie Vítězné, Praha-Malá Strana, pag. 131 [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. 
  90. ↑ Pohřeb Zdeňka hraběte Thuna. Národní listy. 1906-06-08, roč. 46, čís. 156 (ranní vydání), s. 3. Dostupné online [cit. 2022-07-21]. 
  91. ↑ a b c d e f Matrika zemřelých 1905–1911, rok 1911, Klatovy 83, pag. 286 [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. 
  92. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1912–1927, rok 1914, Domažlice 91, pag. 66 [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. 
  93. ↑ a b Matrika narozených 1847–1854, rok 1847, Děčín, inv. č. 1264, sign. 28/10, pag. 8 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (německy) 
  94. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1916–1922, rok 1916, Děčín, pag. 20 [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  95. ↑ Příběh Jánské kaple, s. 338
  96. ↑ a b Thun-Hohenstein, Franz Graf, Fürst (1911) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  97. ↑ PLECEROVÁ, Jana. Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná. Praha, 2006 [cit. 2022-12-05]. 93 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra didaktiky a dějin dějepisu. Vedoucí práce Bohdan Zilynskyj. s. 21. Dostupné online.
  98. ↑ a b Matrika narozených 1847–1854, rok 1848, Děčín, inv. č. 1264, sign. 28/10, pag. 28 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (německy) 
  99. ↑ a b Matrika narozených 1860–1865, rok 1864, Děčín, inv. č. 1266, sign. 28/12, pag. 145 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-09-13]. Dostupné online. (německy) 
  100. ↑ a b c Matrika zemřelých 1922–1929, rok 1929, Děčín, pag. 186 [online]. [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  101. ↑ Thun-Hohenstein, Jaroslav Graf, Fürst (1916) Dr. iur. [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (německy) 
  102. ↑ a b Matrika zemřelých 1911–1939, rok 1935, Jílové (u Děčína), pag. 89 [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. (německy) 
  103. ↑ a b Matrika zemřelých 1900–1938, rok 1935, Podmokly, pag. 616 [online]. [cit. 2022-07-13]. Dostupné online. (německy) 
  104. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 178. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  105. ↑ Haindling Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ VAN DAM, Marianne. Massenbachhausen Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ Köfering Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • BELISOVÁ, Natalie. Příběh Jánské kaple aneb Duše Chrástu.... Děčín: Oblastní muzeum v Děčíně, 2003. 370 s. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hrobka_Thun-Hohensteinů_(Děčín-Chrást)&oldid=24509413“