Kryštof Šimon z Thun-Hohensteinu

český šlechtic, nejvyšší hofmistr a převor Maltézského řádu v Uhrách
(přesměrováno z Kryštof Šimon Thun)

Svobodný pán Kryštof Šimon Thun, od roku 1629 hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Christoph Simon von Thun, 12. září 158227. března 1635[1]) byl šlechtic z rodu Thun-Hohensteinů. Při pobělohorských konfiskacích získal rozsáhlý majetek v severních Čechách a roku 1629 byl povýšen do stavu říšských hrabat. Byl členem řádu Maltézských rytířů.

Kryštof Šimon z Thunu
Narození12. září 1582
Úmrtí27. března 1635 (ve věku 52 let)
Povoláníhofmistr a komorník
RodičeZikmund z Thunu
RodThun-Hohensteinové
PříbuzníJan Cyprián z Thun-Hohensteinu a Jiří Zikmund z Thun-Hohensteinu (sourozenci)
Funkcetajný rada
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Zámek v Děčíně

Kryštof Šimon se narodil 12. září 1582 zako syn Zikmunda z Thunu. Od roku 1615 byl členem řádu Maltézských rytířů, v němž zastával funkci převora.[1] V roce 1629 dosáhl povýšení do stavu říšských hrabat s přídomkem z Hohensteinu.[2] Roku 1634 se zúčastnil bitvy u Nördlingenu, ve které byl zraněn. Ke konci života chtěl vstoupit do jezuitského řádu, ale následky zranění a smrt 27. března 1635 mu v tom zabránily.[1] Zemřel bezdětný a rozsáhlý majetek po něm zdědil synovec Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu.[3]

Dne 2. června 1623 koupil velká panství na Chomutovsku, zabavená během pobělohorských konfiskací Fictumům. Jádrem jeho panství se stal Klášterec nad Ohří a hospodářské zázemí Šumburku, Egerberku a Felixburgu. Zaplatil za ně 117 611 kop a čtrnáct grošů.[4] Kromě dalších statků získal roku 1629 také rozsáhlé panství Děčín.[3]

Externí odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. a b c Constantin vond Wurzbach. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 1882. Dostupné online. 
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Klášterec nad Ohří – zámek, s. 200. 
  3. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Klášterec zámek, s. 68. 
  4. VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. S. 13.