Hortikultura je termín pro primitivní zahradnictví, který je používán v antropologii, především v kulturní ekologii (Alfred Louis Kroeber, Roy Abraham Rappaport), ale je víceméně rozšířen v sociální a kulturní antropologii.[1][2] V tomto oboru jsou členěny sociopolitické typy komunit v raném vývoji zemědělské společnosti podle činnosti obyvatel a společenství tak označeny za pastevce nebo za primitivní zahradníky. Tito první zahradníci jsou zkráceně nazýváni hortikulturalisté (často při překladu z cizího jazyka). Typ jejich produkce je pak v antropologii nazýván hortikultura.[3]

Původ slova

editovat

Slovo pochází z latiny: hortus = zahrada a cultus = pěstovaný, uctívaný; dohromady tedy: pěstovaná zahrada. Jedná se tedy o vytváření, vylepšování, obchodování s a využívání ovoce, zeleniny, květin a okrasných rostlin.

Jde o způsob pěstování, při němž jsou používány jednoduché nástroje a především lidská (někdy i zvířecí) práce a některé technologie jako hnojení a pletí.

Při hodnocení historie člověka tímto odvětvím antropologie může být vývoj zemědělství odstupňován na následující fáze:[4]

  1. hortikultura: použití lidské síly a ohně
  2. intenzivní zemědělství: použití tažných zvířat
  3. mechanizované zemědělství: použití strojů, výroba hnojiv, pesticidů

Obvykle je uvažován hortikulturalismus jako doplněk k loveckému způsobu života v oblastech s nízkou hustotou zalidnění. U hortikulturalistů je popisován sklon k rovnostářství ale i nerovnoprávnost mezi muži a ženami, ale i nerovné rozdělování a přerozdělování zdrojů a moci.

Jiné použití

editovat

Někdy termín používán pro označení zahradnického pěstování rostlin, obvykle v oborech které jsou zahradnictví vzdáleny (sociologie[5][6], fytocenologie atp.) a v překladech z cizích jazyků.[7]

Reference

editovat
  1. Sylabus; Úvod do sociální a kulturní antropologie (USKA); Daniel Sosna, přednášející [online]. [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  2. Ekologie člověka - MB110P07; předměty pro rok 2014/2015 [online]. Dostupné online. 
  3. KottakAnthropology12 TLUPY A KMENY (Bands and Tribes) [online]. Masarykova univerzita. Dostupné online. 
  4. Dějiny antropologie – 3. část; Psychologická antropologie (škola Osobnost a kultura). [s.l.]: [s.n.] 
  5. MUKAŘOVSKÝ, Jan. Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty. Praha: [s.n.], 1936.. Knižně v Úvahách a přednáškách, sv. 4. F. Borový. 
  6. Mukařovský: Estetická norma, hodnota a funkce [online]. [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18. 
  7. PYŠEK, Petr. Pěstování okrasných rostlin a invaze nepůvodních druhů [online]. Dostupné online.