Hoko Salvinův
Hoko Salvinův (Mitu salvini) je hrabavý pták z čeledi hokovitých, který se vyskytuje v nížinatých pralesích Kolumbie, Ekvádoru a Peru.
Hoko Salvinův | |
---|---|
Hoko Salvinův | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | hrabaví (Galliformes) |
Čeleď | hokovití (Cracidae) |
Rod | hoko (Mitu) |
Binomické jméno | |
Mitu salvini Reinhardt, 1879 | |
Synonyma | |
Crax salvini | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Systematika
editovatDruh poprvé popsal Johannes Theodor Reinhardt v roce 1879.[2] Jedná se o monotypický druh.[2] Hoko Salvinův byl občas řazen do rodu Crax, nicméně genetická data potvrzují validitu rodu Mitu.[3]
Popis
editovatStatný, 75–89 vysoký pták o váze kolem 3,1 kg. Dominantu hlavy tvoří velký krátký zobák s mohutným horním zobákem připomínající strmý ostrý horský hřeben; tento hřeben je lépe vyvinut u samců. Chocholka je dobře vyvinutá, avšak výrazná pouze při ztopoření. Většina opeření je černá s modrým odleskem, spodní krovky ocasní a konečky ocasu jsou bílé. Duhovky jsou vínově červené, u nedospělých jedinců hnědé; do červena se barví kolem věku jednoho roku.[4][5]
Rozšíření a stanoviště
editovatAreál výskytu druhu zahrnuje středojižní Kolumbii, východní Ekvádor a severovýchodní Peru. Vyskytuje se ve vlhkých lesích, nicméně záplavovým územím se vyhýbá. Vyhledává hlavně původní nížinaté nebo mírně kopcovité pralesy do nadmořské výšky 600 m.[6]
Biologie
editovatVětšinou se pohybuje v páru nebo v menších rodinných skupinkách. Krmí se na zemi, kde vyhledává hlavně ovoce, semena, listy a květy. Jídelníček si zpestřuje bezobratlými živočichy (červi, krabi, termiti, šneci a brouci) i obratlovci (žáby, hadi, krysy a dokonce i vejce a mláďata jiných ptáků jako jsou kolibříci, holubi nebo drozdi). Požírá i malé kamínky, které mu pomáhají se zažíváním potravy. Hřaduje v korunách stromů, většinou 15–25 metrů na zemí.[4]
Doba rozmnožování trvá od cca ledna do června. Samec staví několik hnízd 5–7 m nad zemí. Samice si jedno z hnízd vybere a brzy do něj naklade 2 bílá vejce o rozměrech 57×82 mm. V případě raného selhání snůšky naklade vejce do jiného hnízda. Inkubuje pouze samice po dobu kolem 32 dní. Prekociální mláďata brzy po narození opouští hnízdo. Kolem věku 2 týdnů si dokáží sama shánět potravu, avšak samice o ně nadále pečuje do věku několika měsíců, načež mláďatům začne vypomáhat samec.[4]
Nejčastěji se ozývá kolem východu slunce dunivým zvučným „mmm mmmMMMM ... BMM’mmmm-mmmm“. Zvuky může opakovat až kolem 30 minut, nejčastěji se ozývá z vyvýšeného stanoviště. Při vyrušení vydává výše položené „pjeu, pjeu“ či hrdelní „górh, górh“.[4]
Status
editovatHoko Salvinův je stále poměrně hojným druhem v původních pralesích, avšak v oblastech lidských sídlišť je jeho výskyt méně častý. Je ohrožen hlavně lovem místními lidmi pro maso, částečně i fragmentací krajiny.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b Megapodes, guans, guineafowl, New World quail [online]. IOC World Bird List v12.1 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ A Classification of the Bird Species of South America [online]. South American Classification Committee (American Ornithological Society), 2022-04-02 [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d DEL HOYO, Josep; KIRWAN, Guy M. Salvin's Curassow (Mitu salvini), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2022-05-20]. DOI 10.2173/bow.salcur1.01. (anglicky)
- ↑ Salvin's Curassow. www.peruaves.org [online]. PeruAves.com [cit. 2022-05-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Mitu tomentosum [online]. BirdLife International, 2016 [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22678464A92775236.en. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu hoko Salvinův na Wikimedia Commons
- Taxon Mitu salvini ve Wikidruzích
- Profil druhu na Peruaves.com (anglicky)