Hochwald
Hochwald je obec ve švýcarském kantonu Solothurn. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
| Hochwald | |
|---|---|
 Škola | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°27′25″ s. š., 7°38′25″ v. d. |
| Nadmořská výška | 620 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Solothurn |
| Okres | Dorneck |
  Hochwald Hochwald, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,35 km² |
| Počet obyvatel | 1 310 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 156,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 4146 |
| Označení vozidel | SO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovat
Hochwald leží v nadmořské výšce 620 m, vzdušnou čarou 12 km jihovýchodně od Basileje. Obec leží v kotlině na gempenské náhorní plošině v pohoří Tafeljura v oblasti zvané Schwarzbubenland.
Území obce o rozloze 8,3 km² pokrývá část severního Jury. Území zabírá náhorní plošina Dorneckberg. Podél tektonické zlomové linie probíhající od jihojihozápadu k severu a severovýchodu se vytvořila přibližně 500 m široká deprese Hochwald, která rozděluje gempenskou náhorní plošinu na vyšší východní a nižší západní část. Na území obce se nenacházejí žádné povrchové vodní toky. Dešťová voda se ihned vsakuje do zkrasovělého podloží a znovu se objevuje až na hranici vrstevnic na svazích Dorneckbergu. Z prohlubně sice vede na západ směrem k Duggingenu dobře ohraničené suché údolí, ale ani při dlouhotrvajících přívalových deštích nedochází k jeho opětovné aktivaci.
Na západě k Hochwaldské kotlině přiléhá hřeben Uf der Hollen (699 m n. m.) a na severu Eichenberg (700 m n. m.). Součástí Hochwaldu je také kotlina Tüfleten. Na jihozápadě zasahuje oblast až k Falkenflue (624 m n. m.), která strmě klesá k údolí řeky Birs. Na východě zasahuje území obce do převážně zalesněných hřebenů Chälen, Langmatt (729 m n. m., nejvyšší bod Hochwaldu) a Nättenberg (704 m n. m.). Jak na západě, tak na východě vede hranice většinou po hraně schodů před strmým srázem do níže položených oblastí. Směrem k jihu je kotlina oddělena od Seetalu hřebenem u Ziegelschüren. V roce 2014 tvořila 10 % rozlohy obce zastavěná plocha, 45 % lesy a lesní porosty a 45 % zemědělství.
K Hochwaldu patří bývalá vesnice Chilchenrain (650 m n. m.) východně od obce, čtvrť Nättenberg (704 m n. m.) na hřebeni východně od obce, zemědělská osada Herrenmatt (615 m n. m.) na západním okraji náhorní plošiny a několik jednotlivých farem. Sousedními obcemi jsou Dornach, Gempen, Büren a Seewen v kantonu Solothurn a Duggingen v kantonu Basilej-venkov.
Historie
editovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1225 a nese název Honwalt, který se postupem času změnil na Hochwald.[2] Pro název byla rozhodující vyvýšená poloha osady. Ve středověku byl Hochwald součástí majetku basilejského biskupství, které zde udržovalo svoji nadvládu; patřil k panství Birseck. Různé statky v obci vlastnilo také opatství Schöntal. Během švábské války byl Hochwald těžce poškozen císařskými vojsky.[2]
V roce 1509 byl Hochwald dán do zástavy Solothurnu a byl přidělen k hejtmanství Thierstein a soudnímu okresu Dorneck. Obyvatelé vesnice přijali během reformace novou víru. Poté, co Solothurn v roce 1530 získal také církevní právo, však znovu zavedl katolickou bohoslužbu. Po pádu Staré konfederace (1798) patřil Hochwald v helvétském období k okresu Dornach a od roku 1803 k okresu Dorneck.[2]
Dne 10. dubna 1973 se po nezdařeném přiblížení na přistání na letiště Basilej-Mulhouse zřítil do horského lesa u vesnice Herrenmatt letoun Vickers Vanguard společnosti Invicta International Airlines (let Invicta 435). Na památku této nehody se 108 oběťmi byl poblíž místa nehody postaven památník.
Obyvatelstvo
editovat
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1798 | 1804 | 1850 | 1860 | 1870 | 1880 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | |
| Počet obyvatel | 255 | 420 | 624 | 637 | 612 | 588 | 595 | 582 | 530 | 508 | 479 | 448 | 463 | 463 | 507 | 637 | 899 | 1124 | |
97,6 % obyvatel hovoří německy, 0,5 % italsky a 0,5 % francouzsky (údaj z roku 2000). V roce 1850 žilo v Hochwaldu celkem 624 obyvatel a v roce 1900 582 obyvatel. V průběhu 20. století počet obyvatel v důsledku silného vystěhovalectví dále klesal až na 448 osob v roce 1941. Po období stagnace došlo od roku 1970 k výraznému nárůstu počtu obyvatel (507 obyvatel), přičemž během 25 let se počet obyvatel zdvojnásobil.
Hospodářství
editovatAž do druhé poloviny 20. století byl Hochwald vesnicí, která se vyznačovala převážně zemědělstvím. V 19. století zde začala fungovat tkalcovna hedvábí, soustružna a dvě cihelny. I dnes má ve struktuře obživy obyvatelstva význam zemědělství, ovocnářství (hlavně třešňovky), chov dobytka a chov dojnic. Hochwald je známý také výrobou másla. Další pracovní příležitosti jsou k dispozici v místních malých podnicích a ve službách, včetně stavebnictví, IT a zahradnického centra. V posledních desetiletích se obec rozvinula v rezidenční obec. Mnoho pracujících proto dojíždí za prací převážně do Basileje.
Doprava
editovatObec se nachází mimo hlavní dopravní tepny na spojovací silnici z Gempenu do Seewenu. Nejbližší napojení na rychlostní silnici H18 (Basilej – La Chaux-de-Fonds) je vzdáleno asi 6 km od centra obce.
Hochwald je napojen na síť veřejné dopravy díky lince Postbusu, která jezdí z Dornachu do Seewenu a příležitostně až do Bürenu.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Hochwald SO na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d SCHENKER, Lukas. Hochwald [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2015-12-02 [cit. 2024-10-01]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hochwald na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
