Dornach

obec v kantonu Solothurn ve Švýcarsku

Dornach je obec ve švýcarském kantonu Solothurn. Je zároveň sídlem okresu Dorneck. Žije zde přibližně 6 800[1] obyvatel.

Dornach
Dornach – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška338 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonSolothurn
OkresDorneck
Dornach
Dornach
Dornach, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha5,79 km²
Počet obyvatel6 778 (2018)[1]
Hustota zalidnění1 170,6 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.dornach.ch
PSČ4143
Označení vozidelSO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dornach je znám především jako středisko nauky antroposofie.

Geografie

editovat

Dornach leží asi 8 kilometrů jižně od Basileje, na jihovýchodním okraji basilejské aglomerace. Městečko ohraničuje shora náhorní plošina Gempenplateau a v údolí řeka Birs.

Rozloha obce činí 574 ha. V roce 2014 z toho 46 % tvořily lesy, 36 % zastavěná plocha, 17 % zemědělství a méně než 1 % neproduktivní půda. Sousedními obcemi jsou od severu Arlesheim, Gempen, Hochwald, Duggingen, Aesch a Reinach.

Historie

editovat
 
Hrad Dornach na vyobrazení z poloviny 18. století

Ves je poprvé v dokumentech uvedená v roce 1223 jako Tornach (název znamená „na panství Turnus“). V této listině je zmiňován „Johannes de Tornacho“, což se založením obce nemusí souviset.[2]

Potvrzuje se zmínka z roku 1284 v úrokové knize kláštera svatého Albana v Basileji. Klášter musel získat svůj majetek v Dornachu mezi lety 1083 (založení kláštera sv. Albana) a 1284. Lze tedy předpokládat, že ve 12. století probíhala v Dornachu osídlovací činnost. Vesnický kostel v Oberdornachu je poprvé zmiňován v roce 1301.[3]

Bitva u Dornachu ve švábské válce v roce 1499 skončila vítězstvím konfederátů. V roce 1672 dostali kapucíni povolení založit v Dornachu klášter, který byl vysvěcen v roce 1676. Stejně jako všechny obce v Solothurnu byl Dornach až do doby zničení třinácti hrabství Francouzi v roce 1798 čistě komunitou místních obyvatel pro užívání Wunn und Weid, Holz und Feld (pastviny, lesy a pole). Vznik politické obce v 19. století vedl ke sporům mezi obyvateli a občany Dornachu o jejich práva. V roce 1874 musela kaple, o kterou se starali kapucíni, ustoupit nové železnici. Dne 10. března 1908 byla podepsána rozdělovací listina, kterou byl obecní majetek rozdělen mezi jednotlivé právnické a fyzické osoby.[3]

Obyvatelstvo

editovat
 
Socha Jana Nepomuckého v Dornachu
Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok 1739 1798 1850 1870 1900 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Počet obyvatel 467 537 840 1040 1543 3067 3572 4260 5258 5442 5715 5886

Z celkového počtu obyvatel je 88,5 % německy mluvících, 2,3 % italsky mluvících a 1,5 % francouzsky mluvících (k roku 2000). V roce 2008 v obci žilo 12,3 % cizinců. 34 % obyvatel jsou římští katolíci a 22 % reformovaní.

Doprava

editovat

Město leží na trati údolím Laufental, po které jezdí v pravidelném intervalu vlaková linka S3 basilejské S-Bahn z Basileje do Delémontu. Na nádraží také končí tramvajová linka 10 číslo z Basileje, provozovaná basilejským dopravním podnikem Baselland Transport AG (BLT).

Pamětihodnosti

editovat
 
Obecní úřad

Osobnosti

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dornach SO na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. (německy) 
  3. a b c FRIDRICH, Anna C. Dornach [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2005-04-19 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

editovat
  • Béatrice Koch: Schweizerische Kunstführer GSK, Band 698: Die Mauritiuskirche in Dornach, Bern 2001, ISBN 3-85782-698-3

Externí odkazy

editovat