Basilejské knížecí biskupství

historický státní útvar
(přesměrováno z Knížecí biskupství Basilej)

Knížecí biskupství Basilej (německy Hochstift Basel, Fürstbistum Basell, Bistum Basel) bylo světskou doménou basilejských biskupů, kteří byli jako knížata-biskupové zároveň knížaty království. Území pod jejich vládou se nekrylo s územím basilejské diecéze, ale bylo mnohem menší; části území však patřily k jiným katolickým diecézím. Nejen proto bylo knížecí biskupství mimořádně složitým útvarem: v závislosti na oblasti se mluvilo německy nebo francouzsky a převažovalo reformované nebo katolické vyznání; navíc jeho části byly od pozdního středověku součástí Staré švýcarské konfederace.

Knížecí biskupství Basilej
Fürstbistum Basel
 Druhé Burgundské království 10321803 Kanton Basilej 
Mont-Terrible 
Bádenské markrabství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Území knížecího biskupství Basilej
Obyvatelstvo
Státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
rappen, basilejský tolar (15761798)
Státní útvary a území
Předcházející
Diecéze basilejská
Druhé Burgundské království Druhé Burgundské království
Následující
Kanton Basilej Kanton Basilej
Mont-Terrible Mont-Terrible
Bádenské markrabství Bádenské markrabství

Knížecí biskupství existovalo od roku 999 až do sekularizace v roce 1803.

Historie

editovat

Formování panství biskupů

editovat

Historie biskupství jako světského panství se začala psát v roce 999, kdy hornoburgundský král Rudolf III. daroval opatství Moutier-Grandval basilejské diecézi, jejímž biskupem byl v té době Adalbero II. V roce 1006 postoupil král Rudolf Basilej jako zástavu svému synovci, německému králi Jindřichovi II., který město – do té doby součást horního Burgundska - začlenil do Svaté říše římské. Jindřich II. na oplátku udělil biskupu Adalberovi vysokou jurisdikci nad Basilejí a právo razit mince.[1] Ačkoli dokumenty chybějí, předpokládá se, že biskup „získal nad městem Basilejí kolem roku 1000 úplnou duchovní a světskou vládu“.[2]

Knížecí biskupství (od roku 1032)

editovat

Po Rudolfově smrti přešlo roku 1032 biskupství z vazalství na říšskou bezprostřednost a z biskupa basilejského se stal kníže-biskup, čímž se zařadil mezi říšská knížata Svaté říše římské. Římský císař Fridrich II. udělil městu právo jmenovat radu nezávisle na biskupské volbě nebo pověření. Toto právo však bylo říšskými knížaty a králem v roce 1218 na základě protestu biskupa Jindřicha z Thunu zrušeno. Přesto město a jeho obyvatelé v následujících letech postupně získali samosprávu. V roce 1263 vydal biskup Jindřich z Neuchâtelu městu ústavu. V roce 1273 se biskupské hejtmanství stalo císařským hejtmanstvím. Finanční potíže vedly k tomu, že pozdější biskupové postupně zastavovali městu své regálie výměnou za půjčky, takže faktická vláda biskupa nad městem zanikla v roce 1386.[2] Formálně však město i nadále skládalo biskupovi každoroční přísahu věrnosti, a to až do reformace (1521).[3]

Posledním basilejským knížecím biskupem byl v letech 1794–1803 Franz Xaver von Neveu. V roce 1803 bylo knížecí biskupství, stejně jako téměř všechna církevní knížectví, zrušeno v rámci sekularizace poté, co bylo od roku 1792 z velké části okupováno Francií. V roce 1815 Vídeňský kongres sjednocujícími akty rozdělil francouzsky mluvící část a údolí Laufental na kanton Bern. Birseck byl začleněn do kantonu Basilej.

Právní postavení ve Svaté říši římské

editovat

Basilejské knížecí biskupství mělo v říšské knížecí radě své místo a hlas. Mělo zde střídavě s knížecím biskupstvím Brixen jeden hlas a zaujímalo místo v církevní knížecí lavici.

Knížecí biskupství mělo také jeden hlas v říšském sněmu Hornorýnského kraje.

Příspěvek na římské měsíce stanovený na sněmu ve Wormsu v roce 1521 činil dva jízdní a patnáct pěších vojáků neboli 94 guldenů.

Stavovské orgány knížecího biskupství se skládaly ze čtyř lavic: duchovenstva, šlechty, měst a panství. Úřad předsedy stavů zastával opat opatství Bellelay.

Z právního hlediska se basilejské knížecí biskupství skládalo ze dvou částí: oblast severně od údolí u Court a Sornetanu byla součástí Svaté říše římské a patřila k Hornorýnskému kraji; oblast jižně od něj byla vyňata z právního systému říše a připojena ke Staré švýcarské konfederaci. Tím bylo opatství Moutier-Grandval politicko-nábožensky rozděleno na katolické Prévôté sous-les-roches a protestantské Prévôté sur-les roches.

Basilejský biskup používal jako svůj erb červený biskupský kříž (křivuli; tzv. Baselstab) na bílém poli.[4] Červený kříž v bílém poli se objevuje jako prapor v curyšské erbovní listině (kolem roku 1340). Stylizovaný kříž zakončený třemi hroty se poprvé objevuje na Stäbleru, půlgroši raženém městem Basilej (nikoli biskupem) v roce 1370. Také Jan z Vienne byl kolem roku 1370 prvním biskupem, který ve své pečeti vedle rodového erbu zobrazil basilejskou hůl ve druhém erbu. V 15. století biskupové rovněž zobrazovali červenou basilejskou hůl ve čtverci se svými rodovými erby.

Území

editovat
Část Hornorýnského kraje ve Svaté říši římské s katolickým vyznáním[5]
Český název Francouzský název Německý název Převzetí Diecéze Poznámky Znak
Okres Ajoie Avouerie d’Ajoie Landvogtei Elsgau 1270 Arcidiecéze besançonská 1779 převedena na basilejskou diecézi  
Město Porrentruy Ville de Porrentruy Stadt Pruntrut 1270 Arcidiecéze besançonská Biskupská rezidence od roku 1527, v roce 1779 se stala basilejskou diecézí  
La Baroche La Baroche La Baroche 1270 Diecéze basilejská Politicky součástí Ajoie, skládá se z vesnic Charmoille, Miserez, Miécourt, Fregiécourt, Pleujouse a Asuel  
Panství Asuel Seigneurie d’Asuel Herrschaft Hasenburg 1241 Diecéze basilejská  
Soyhières Soyhières Saugern 1234 Diecéze basilejská  
Okres Delémont Avouerie de Delémont Landvogtei Delsberg 1234 Diecéze basilejská  
Město Delémont Ville de Delémont Stadt Delsberg 1234 Diecéze basilejská Druhá biskupská rezidence, sídlo probošta opatství Moutier-Grandval  
Převorství Saint-Ursanne Prévôté de Saint-Ursanne Propstei Sankt Ursitz 999 Diecéze basilejská Soudní vykonavatelé byli rytíři z Asuelu  
Panství Muriaux Seigneurie de Muriaux Herrschaft Spiegelberg 1315 Diecéze basilejská Franches-Montagnes ovládal hrad Muriaux  
Franches-Montagnes Franches-Montagnes Freiberge 1315 Diecéze basilejská Franches-Montagnes ovládal hrad Muriaux  
Okres Laufen Bailliage de Laufon Landvogtei Laufen 1141 Diecéze basilejská  
Okres Pfeffingen Bailliage de Pfeffingen Landvogtei Pfeffingen 1005 Diecéze basilejská Dar od krále Jindřicha II.  
Okres Zwingen Bailliage de Zwingen Landvogtei Zwingen 1005 Diecéze basilejská  
Liesberg Liesberg Liesberg 1271 Diecéze basilejská Získáno v rámci směnného obchodu s hrabaty rodů Pfirt a Neuchâtel  
Panství Burg im Leimental Seigneurie de la Bourg Herrschaft Burg im Leimental 1271 Diecéze basilejská Prodáno rakouskými arcivévody hrabatům z Neuchâtelu  
Okres Birseck Avouerie de Birseck Landvogtei Birseck 1245 Diecéze basilejská  
Arlesheim Courtine d’Arlesheim Ort Arlesheim 1245 Diecéze basilejská Sídlo katedrální kapituly od roku 1679  
Okres Schliengen Seigneurie de Schliengen Landvogtei Schliengen asi 1000 Diecéze kostnická S pevností Istein  
Opatství Moutier-Grandval Prévôté de Moutier-Grandval sous-les-roches Propstei Münster-Granfelden unter der Klus 999 Diecéze basilejská Z právního hlediska byly čtyři obce v údolí řeky Birs (Châtillon, Courrendlin, Rossemaison, Vellerat) a tři obce v údolí Val Terbi (Corban, Courchapoix, Mervelier) zahrnuty do tzv. Burgrechtu s Bernem  
Klášter Bellelay Couvent de Bellelay Abtei Bellelay 1136 Diecéze basilejská Založeno opatstvím Moutier-Grandval. Z právního hlediska byly dvě obce okrsku Bellelay (Lajoux, Les Genevez) zahrnuty do Burgrechtu s Bernem  
Pod ochranou konfederace s protestantským vyznáním[5]
Český název Francouzský název Německý název Převzetí Diecéze Poznámky Znak
Opatství Moutier-Grandval Prévôté de Moutier-Grandval sur-les-roches Propstei Münster-Granfelden über der Klus 999 Diecéze basilejská, od 1527 protestantské Správci byla hrabata ze Soyhières, poté hrabata z Pfirt. 1486 smlouva o Burgrechtu s Bernem, od reformace sídlo probošta v Delémontu  
Opatství Saint-Imier Prévôté de Saint-Imier Propstei Sankt Immer 999 Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské Správci byli páni z Erguelu. 1479 Dohoda o právech s městem Biel  
Okres Erguel Avouerie d’Erguël Landvogtei Erguel 999 Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské Správci byla hrabata z Fenis-Neuchâtelu. Od roku 1393 mělo město Biel v Erguelu právo Bannerrecht a v roce 1555 uzavřelo se Solothurnem smlouvu o Burgrechtu  
Orvin Orvin Ilfingen 999 Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské  
Panství Nugerol Seigneurie de Nugerol Herrschaft Schlossberg 999 Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské Později opuštěné místo mezi Le Landeron a La Neuveville
Město Biel/Bienne Ville de Bienne Stadt Biel 1142 Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské Od roku 1478 spojenecké místo Švýcarské konfederace  
Město La Neuveville Ville de La Neuveville Stadt Neuenstadt 1312 Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské Smlouvy o Burgrechtu s Bernem (1388), s Bielem (1395) a se Solothurnem (1448)  
Okres La Neuveville/Montagne de Diesse Avouerie de La Neuveville/Montagne de Diesse Landvogtei Neuenstadt/Tessenberg 1112 Diecéze Lausanne, od 1527 protestantské Kondominium basilejského knížete-biskupa s hrabětem z Neuchâtelu, linie Nidau (dědictví po Bernu)  

Knížata

editovat

Biskupský stolec v Basileji byl většinou obsazen šlechtou Rakouska-Uherska; od 16. století to byly rody Utenheim, Gundelsheim, Lichtenfels, Blarer von Wartensee (tři knížata-biskupové), Rinck von Baldenstein, Ostein, Ramstein, Schönau-Zell, Roggenbach (dvě knížata-biskupové), Reinach-Hirtzbach, Reinach-Steinbrunn, Froburg (Montjoie), Wangen-Geroldseck a Neveu. Obecně existovaly velmi úzké vazby mezi sídlem vlády ve Freiburgu im Breisgau a biskupskou rezidencí v Porrentruy. Ukázkovým příkladem je kariéra Leonarda Leopolda Maldonera (narozen ve Waldshutu v roce 1694, zemřel v Porrentruy v roce 1765), prvního archiváře a regionálního historika jak Rakouska-Uherska, tak následně basilejské diecéze, který původně působil ve Fribourgu a v roce 1749 po sporu s rakousko-uherskými úřady změnil zaměstnavatele. Byl autorem dlouholetých regionálních popisů Brisgovia vetus et nova a Historia Basiliens, průkopnických děl pro obě země. V budově Basler Hof („Basilejský dům“) ve Freiburgu sídlí dnešní Regierungspräsidium Freiburg spolkové země Bádensko-Württembersko.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fürstbistum Basel na německé Wikipedii.

  1. REBMANN, Roger Jean. Heinrich II. und Basel [online]. Basilej: Altbasel.ch, 2006 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (německy) 
  2. a b ALIOTH, Martin; BARTH, Ulrich; HUBER, Dorothee. Basler Stadtgeschichte 2 – vom Brückenschlag 1225 bis zur Gegenwart. Basilej: Historisches Museum Basel, 1981. S. 19–20. (německy) 
  3. NOIRJEAN, François. Basel (Fürstbistum) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2019-08-12 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. (německy) 
  4. Basel. In: Historisch-Biographisches Lexikon der Schweiz. Neuchâtel: [s.n.], 1921. S. 578. (německy)
  5. a b Vgl. Paul-Otto Bessire: Histoire du Jura Bernois et de l’ancien Évêché de Bâle. Préface de François Lachat, Postface de Bernard Prongué. Éditions de la Prévôté, Moutier 1977, S. 43–49.

Externí odkazy

editovat