Hořec jarní
Hořec jarní (Gentiana verna) je drobná, asi 10 cm vysoká vytrvalá bylina s azurově modrými pěticípými květy s bělavým středem.
 Hořec jarní | |
|---|---|
 Hořec jarní (Gentiana verna) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | hořcovité (Gentianaceae) |
| Rod | hořec (Gentiana) |
| Binomické jméno | |
| Gentiana verna L., 1753 | |
| Synonyma | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozšíření
editovatRostlina převážně evropská, vázána na biotopy vyšších pohoří, jako jsou hlavně Pyreneje, Apeniny, Alpy, Karpaty a balkánská pohoří, mimo Evropu jsou to africký Atlas a v Asii Kavkaz a hornaté oblasti mezi Balchašským a Bajkalským jezerem. Mimo výše uvedená pohoří se v Evropě ostrůvkovitě vyskytuje ve Velké Británii a Irsku, v České republice, Slovensku, Polsku a na Ukrajině. Hořec jarní je světlomilný a vlhkomilný druh, v nižších oblastech roste na vlhkých pastvinách nebo na živiny chudých krátkostébelných kosených loukách, v subalpínských oblastech (až do nadmořské výšky 2500 m), na periodicky vlhkých terasách se zásaditou půdou bohatou na minerály. Neprosazuje se v konkurenci vyšších rostlin.
V České republice se hořec jarní, na rozdíl od ne příliš dávné minulosti, vyskytuje jen vzácně, na třech lokalitách. Prvá je nížinná populace v NPP Rovná nedaleko Strakonic, jediná v Čechách. Další dvě, horské, jsou na Moravě v CHKO Jeseníky (PR Malá kotlina a Velká kotlina).[1][3][4]
Popis
editovatZ tenkého plazivého rozvětveného oddenku vyrůstají husté přízemní růžice eliptických až protáhle vejčitých listů dlouhých asi 1,5 cm. Z růžice roste krátká lodyha zakončená jedním vzpřímeným květem. Jeden až čtyři páry vstřícných přisedlých úzkých lodyžních listů, kratších než 1 cm, mají čepele vejčitého tvaru. Původně krátká lodyha se po odkvětu prodlužuje až na 10 cm. Významnou roli při výživě rostliny rostoucí na půdách s nedostatkem dusíku sehrává mykorhiza.
Rozkvetlé, pravidelné pětičetné oboupohlavné květy mívají v průměru 18 až 30 mm, rozkvétají ve středoevropských podmínkách již od dubna nebo května, ze všech hořců nejdříve. Úzký zvonkovitý kalich je 1,5 až 2 cm dlouhý a na hranách bývá úzce křídlatý, cípy úzce trojúhelníkových kališních lístků jsou ostře zašpičatělé. Výrazně azurově modrá koruna tvořící trubku, dlouhou 2 až 3 cm, v polovině je rozeklaná v pět vejčitých cípů, mezi nimi jsou dvouklané, malé zoubky. Květy jsou opylovány převážně čmeláky, včelami a můrami sajících ze dna květů nektar. Plodem je přisedlá, válcovitá tobolka ukrývající hnědá, na povrchu síťovaná semena která pomáhají rozšiřovat mravenci.[1][3][5][6]
Ohrožení
editovatHořec jarní patří podle "Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR" mezi rostliny kriticky ohrožené C1 (CR). Většina dřívějších lokalit výskytu hořce jarního na našem území zanikla kvůli změně v obhospodařování travnatých porostů, především přechodem z extenzivní pastvy na mechanizované sečení. K dalším faktorům, které značně urychlily vymírání tohoto druhu, patří meliorace či rozorávání luk. V roce 2008 byl schválen celorepublikový záchranný program pro hořce jarního, který mj. spočívá v extenzivním spásání kozami a ovcemi nebo v pravidelném kosení míst jeho výskytu a obnově zaniklých populací výsevem semen nebo výsadbou zahradnicky vypěstovaných mladých rostlin.[7][8]
Pro získáni rostlin k přesazování na původní stanoviště byla vypracována metoda, při které z 1 cm dlouhých vegetativních výhonků jsou na agaru, perlitu a později v zahradnickém substrátu vypěstovány kompletní rostliny.[9]
Taxonomie
editovatDruh hořec jarní se dělí do pěti poddruhů, v České republice (stejně jako v celé střední Evropě) se vyskytuje pouze nominální poddruh verna.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c KRÁSA, Petr. Hořec jarní [online]. BOTANY.cz, rev. 18.08.2007 [cit. 2011-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Gentiana verna [online]. Ondřej Zicha, rev. 18.10.2004 [cit. 2011-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Hořec jarní [online]. Natura Bohemica, Olomouc [cit. 2011-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b GRIN Taxonomy for Plants [online]. USDA, United States Department of Agriculture, USA, rev. 21.11.2007 [cit. 2011-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-26. (anglicky)
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Hořec jarní [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2011-06-10]. S. 276. Dostupné online.
- ↑ Atlas rostlin: Hořec jarní [online]. Přírodou.cz, o.s., Na Kocínce 4, Praha 6 [cit. 2011-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-12.
- ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2.[nedostupný zdroj]
- ↑ KIRSCHNEROVÁ, Ludmila; KLAUDISOVÁ, Alexandra. Ochrana přírody 3/2008: Hořec jarní v záchranném programu [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha 4, rev. 24.06.2008 [cit. 2011-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
- ↑ MÁCHOVÁ, Pavlína; MALÁ, Jana; CVRČKOVÁ, Helena. Zprávy lesnického výzkumu, č. 1/2011: Biotechnologické postupy při záchraně kriticky ohroženého druhu hořce jarního [online]. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, 25202 Jíloviště, rev. 2011 [cit. 2011-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-13.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu hořec jarní na Wikimedia Commons - Galerie hořec jarní na Wikimedia Commons
- (česky) Zprávy lesnického výzkumu: str. 38 – Biotechnologické postupy při záchraně kriticky ohroženého druhu hořce jarního
