Helena Schieblová-Vávrová

česká operní pěvkyně a překladatelka

Helena Schieblová-Vávrová (20. srpna 1851, Praha[1]21. duben 1910, Plzeň[2]) byla česká operní pěvkyně (sopranistka), která působila v Praze a v Plzni.

Helena Schieblová-Vávrová
pěvkyně Helena Schieblová-Vávrová
pěvkyně Helena Schieblová-Vávrová
Základní informace
Rodné jménoHelena Vávrová
Narození20. srpna 1851
Praha Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. dubna 1910 (ve věku 58 let) nebo 20. dubna 1910 (ve věku 58 let)
Plzeň Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolánízpěvačka a překladatelka
Nástrojehlas
Hlasový oborsoprán
Manžel(ka)Jaroslav Schiebl (1851-1933)
RodičeVincenc Vávra Haštalský otec
Karolína Vávrová matka
PříbuzníLaura Schieblová švagrová
Antonín Vávra bratranec
Emanuel Vávra strýc
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Narodila se 20. srpna 1851 v Praze jako dcera autorky kuchařek Karolíny Vávrové a spisovatele Vincence Vávry Haštalského.[1]

Vystupovala od roku 1871 a setkala se hned zpočátku s nadšeným ohlasem publika. Několikrát koncertovala za účasti Bedřicha Smetany. Vystoupila jako host v několika zkušebních operních představeních v Prozatímním divadle (Aninka ve Weberově Čarostřelci, Mařenka ve Smetanově Prodané nevěstě), a poté obdržela od 1. prosince 1871 stálé angažmá. Kvůli politické angažovanosti svého otce byla v roce 1875 propuštěna, ale na nátlak veřejnosti byla přijata zpět a působila v Prozatímním divadle do roku 1877. V roce 1878 přešla do Plzeňského divadla [3] , koncem sedmdesátých let vystupovala i v jiných mimopražských divadlech. Svou divadelní kariéru ukončila předčasně odchodem do soukromí.

Kromě opery se rovněž věnovala překladu z francouzštiny. Rovněž doplnila a znovu vydala matčinu kuchařskou knihu Karoliny Vávrové pražská kuchařka (1910).

Zemřela 21. dubna 1910 v Plzni na rozedmu plic.[4]

Operní role (výběr)

editovat

Chlapecké role:

Překlady

editovat
  • Otec Vincenc Vávra Haštalský (1824–1827) byl známý novinář a spisovatel. Za svou politickou činnost během revoluce 1848 byl v letech 1850-54 vězněn a poté žil řadu let pod policejním dohledem.[5]
  • Matka Karolina Vávrová, roz. Bobková (1821[6]–1889)[7] byla autorkou kuchařské knihy (Pražská kuchařka…),[8] vydané poprvé roku 1866 s několika pozdějšími reedicemi (na jedné z nich se podílela i Helena Schieblová, viz výše).[9] Za Vincence Vávru se provdala teprve roku 1854, po jeho návratu z vězení.[10]
  • Manžel Jaroslav Schiebl (1851–1933) byl archivář a statistik v Plzni. Helena Vávrová se za něj provdala 18. srpna 1879.[11]
  • Syn Theodor (1880–1939) byl plzeňským úředníkem. [12]

Literatura

editovat
  • J.P. heslo Vávrová Helena. In: PROCHÁZKA, Vladimír. Národní divadlo a jeho předchůdci : slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. Praha: Academia, 1988.

Poznámky

editovat
  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Haštala na Starém Městě pražském
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. stránky Divadla J. K. Tyla v Plzni. www.djkt-plzen.cz [online]. [cit. 29-03-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 13-04-2010. 
  4. Helenu Schieblovou-Vávrovou (parte). Plzeňské listy. 1910-04-23, roč. 46, čís. 92, s. 19. Dostupné online [cit. 2017-08-16]. 
  5. JUC. Vincenc Vávra. Národní listy. 1877-08-07, roč. 17, čís. 215, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-02-12]. 
  6. Archiv hl. m. Prahy, Index narozených u sv. Haštala, sign. HŠ i1, s. 16. Dostupné online.
  7. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Haštala, sign. HŠ Z9, s. 204. Dostupné online.
  8. Listy z Prahy. Opavský Týdenník. 1877-08-07, roč. 3, čís. 31, s. 249. Dostupné online [cit. 2017-08-16]. 
  9. Dílo Karoliny Vávrové v Souborném katalogu ČR (SKC)
  10. Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Haštala, sign. HŠ O9, s. 45. Dostupné online.
  11. Sňatek. Plzeňské listy. 1879-08-14, roč. 1879, čís. 65, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-08-16]. 
  12. Theodor Schiebl. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2024-12-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat