Wikipedie

Hanušovice

město v okrese Šumperk v Olomouckém kraji
(přesměrováno z Hanušovice (okres Šumperk))

Hanušovice (německy Hannsdorf[5]) jsou město ležící asi 17 km severně od Šumperka, na soutoku řeky Moravy a říčky Branné. Nachází se zde významná železniční křižovatka a pivovar Holba. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.

Hanušovice
Kostel sv. Mikuláše ve Starých Hanušovicích
Kostel sv. Mikuláše ve Starých Hanušovicích
Znak města HanušoviceVlajka města Hanušovice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHanušovice
Obec s rozšířenou působnostíŠumperk
(správní obvod)
OkresŠumperk
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°4′50″ s. š., 16°56′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 900 (2024)[1]
Rozloha36,81 km²[2]
Nadmořská výška400 m n. m.
PSČ788 33
Počet domů564 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřaduHlavní 92
788 33 Hanušovice
podatelna@mu-hanusovice.cz
StarostaMarek Kostka[4]
Oficiální web: www.hanusovice.info
Hanušovice
Hanušovice
Další údaje
Kód obce535532
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie města

editovat

Hanušovice a k nim patřící Vysoké Žibřidovice a Žleb lze zařadit k nejstarším obcím okresu Šumperk. Na základě listiny, datované 3. května 1325 postoupil rytíř Jan Wustehube kameneckému klášteru ve Slezsku Staré Město. Jmenovalo se Goldek (neboli zlatý kout), s deseti vesnicemi, mezi které patřila „Joannis villa“, tj. Janova-Hanušova ves, Syfirdesdorph – Žibřidovice a Waltersdorph – Valteřice. Vsi založené koncem 13. století dostaly názvy podle svých lokátorů Hanuše (Johanna), Žibřida (Siegfrieda) a Waltera. Tyto tři vsi patřily od počátku do kolštejnského panství. Hynčice nad Moravou, které byly poprvé uvedeny v roce 1414, patřily k novohradsko-šumperskému panství a později se staly součástí panství velkolosinského. V Hanušovicích byl v roce 1351 kostel a fara, která byla jmenována v zakládací listině litomyšlského biskupství.[6]

Během česko-uherských válek a následných bojů mezi kolštejnským pánem Hynkem ze Zvole a Jiříkem st. Tunklem z Brníčka a na Zábřeze byly Hanušovice vypáleny. Vysoké Žibřidovice a Valteřice zpustly. K jejich obnově došlo až v šestnáctém století. Koncem šestnáctého století vyrostla na jižním okraji Hanušovic ves Holba. Ta však již patřila k rudskému panství. Během třicetileté války byly vsi opět ničeny. Až v druhé polovině sedmnáctého a během osmnáctého století se vzpamatovaly. S ohledem na farní kostel a školu se Hanušovice staly kulturním centrem okolí.

Až v druhé polovině devatenáctého století došlo k rozkvětu obce. Roku 1852 byla postavena úpravna lnu a šumperský podnikatel Eduard Oberleithner zde založil dvě přádelny lnu. V sedmdesátých letech patřil podnik k největším na Moravě a ve Slezsku. Zaměstnával kolem osmi set dělníků a dělnic. Technické vybavení podniku patřilo ke špičce v rakouskouherské monarchii. Další obyvatele obcí zaměstnávaly jindřichovské papírny nebo pivovar v Holbě, který zřídila společnost šumperských průmyslníků. Důležitou roli v rozvoji Hanušovic a okolí sehrála výstavba železniční tratě Šternberk –Šumperk –Králíky. Ta byla v polovině osmdesátých let devatenáctého století spojena v Hanušovicích s tratí Olomouc – Bruntál – Krnov – Frývaldov. V Hanušovicích tak vznikl významný železniční uzel, který doplnila roku 1905 lokální trať Hanušovice – Staré Město pod Sněžníkem. Do počátku dvacátého století zde vznikla řada menších podniků jako byla výroba zemědělských strojů, pila, koželužna, sodovkárna nebo kamenolomy.

Roku 1923 byla Holba administrativně přičleněna k Hanušovicím, které byly povýšeny na městys. Z necelých devíti set obyvatel obou obcí z roku 1893 vzrostl jejich počet do roku 1930 na více než tři tisíce.

Během druhé světové války vzniklo v okolí obce několik zajateckých táborů. Na pozemcích hanušovické přádelny vznikla pobočka koncentračního tábora Gross Rosen pro polské židovské ženy.

V roce 1949 přibyly k Hanušovicím Hynčice nad Moravou. V roce 1975 se připojila obec Kopřivná, která se zase osamostatnila v roce 1991. V roce 1976 zůstaly k Hanušovicím připojeny Vysoké Žibřidovice a Žleb.

Dne 3. května 1975 uplynulo šest set padesát let od dochované první písemné zmínky o obci. Při této příležitosti byly Hanušovice roku 1975 povýšeny na město a v roce 1977 získaly nový městský znak.[6]

V roce 2024 se staly Hanušovice jedním z nejvíce postižených měst během povodní v září téhož roku. Již rozvodněná řeka Morava během velmi krátké doby vystoupala do té míry, že znemožnila provést evakuaci místních obyvatel.[7] Dne 15. září 2024 došlo k protržení nedaleké hráze a rozlití povodňové vlny; voda se vylila do ulic a lidé zůstali uvězněni v domech.[7] V téže době řeka Morava během povodně kulminovala v nedalekém Raškově, kde dosáhla výšky 427 cm a průtoku 331 m3/s. Povodně způsobily škody v podobě podemletí cest a dalšího ničení infrastruktury města.[8]

Hanušovice – vývoj počtu obyvatel[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2799 3373 3722 3924 4285 4181 4841 2919 3156 3051 3416 3754 3599 3253 3001
Hanušovice – vývoj počtu obyvatel místní části[9] [10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1237 1654 1939 2241 2673 2658 3351 2364 2442 2581 3069 3393 3347 2993 2724

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hanušovicích.
 
Kaple Obětování Panny Marie

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[11]

Památky nechráněné zákonem:

Další stavby:

Doprava

editovat

Dopravu v Hanušovicích zajišťují 3 silnice II. třídy, a to 312 do Chocně, 369 ze Zábřehu do Lipové-lázní a 446 z Olomouce na hraniční přechod Staré Město/Nowa Morawa.

Železniční dopravu zajišťují 3 jednokolejné neelektrifikované tratě, které se setkávají na tamějším nádraží.

Členění města

editovat
 
Členění Hanušovic

Město Hanušovice se dělí na pět částí, které jsou shodné s katastrálními územími:

Správní území

editovat

Hanušovice jsou obec s pověřeným obecním úřadem. Pod jeho správu spadají Branná, Hanušovice, Jindřichov, Kopřivná, Malá Morava, Staré Město, Šléglov a Vikantice

Partnerská města

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Vedení města - Oficiální stránka města Hanušovice. www.hanusovice.info [online]. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 586. 
  6. ↑ a b Historie obce Hanušovice. rejstrik.cz [online]. [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Hanušovice zaplavila blesková povodňová vlna, město je odříznuté. Šumperský deník [online]. [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ Za deset minut byla voda o metr výš. Hanušovice ani nestihly evakuovat. idnes.cz [online]. [cit. 2024-09-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Výsledky sčítání 2021 - otevřená data [online]. Český statistický úřad, 2022-10-13, rev. 2023-06-15 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. 
  11. ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hanušovice&oldid=24246315“