Wikipedie

Haškov

bývalá osada ležící na jih od Mnichova Hradiště, které ji později pohltilo i s přilehlou obcí Veselá

Haškov je bývalá osada ležící na jih od Mnichova Hradiště, které ji později pohltilo i s přilehlou obcí Veselá. Na místě Haškova se postupně vyvinula průmyslová zóna, v současnosti s bývalou továrnou LIAZ, která původní osadu zcela nahradila. Z osady se dochoval toskánský sloup z 18. století.[2] Katastrálně osada spadá pod obec Veselou.[3]

Haškov
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterosada
OkresMladá Boleslav
KrajStředočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°30′29″ s. š., 14°57′55″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíVeselá u Mnichova Hradiště
Nadmořská výška225[1] m n. m.
Haškov
Haškov
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Haškov na mapě Druhého vojenského mapování

Osada vznikla původně jako samota se jménem Divišův dvůr na místě tehdy zvaném Roztoky, na břehu řeky Jizery, která se zde dělí na Malou a Velkou Jizeru. Samotu tvořil dvůr s mlýnem, který je poprvé zmíněn 23. srpna 1345 jako součást majetku hradišťského kláštera,[3] kdy zadlužení mniši předali Haškov, Veselou, Bakov, Maníkovice, Ptýrov a Ptýrovec do správy majitelům zvířetického panství Markvarticům.[4] V roce 1400 je v pramenech zmiňován dvorec zemana Havla zvaného Haška, podle něhož se jméno osady změnilo na Haškův dvůr a později Haškov. Roku 1540 zde sídlil Václav Močidlanský z Močidlan a roku 1556 byl mlýn připojen k panství Zvířetice,[3] čímž se osada stala poslední vesnicí na severní hranici zvířetického panství.[2] V květnu 1643 vypálila švédská vojska táhnoucí na Prahu statky a mlýn v Haškově i statky a domy ve Veselé, čímž celou ves zpustošila.[p. 1][4] Po bitvě na Bílé hoře připadl Haškov s dalšími vesnicemi v sousedství, spadajícími pod Ptýrovskou rychtu, pod mnichovohradišťské panství, tj. Valdštejnům. Ti zůstali majiteli až do zrušení roboty v roce 1848.[5] Roku 1798 mlýn koupil a zmodernizoval Jan Šverma z Velkého Ptýrova. Potom ho získala na několik let rodina Vavrušků, které patřil druhý místní dvorec.[3] Roku 1865 zde byla postavena železnice, která do ryze zemědělské osady přinesla poptávku po řemeslech a postupnou industrializaci.[4] Mlýn koupil roku 1873 Franz Bujatti a postavil zde textilní továrnu,[3] tkalcovnu bavlněných látek[6] pro 400 lidí, mlýn přitom o rok později zrušil. V letech 1869 a 1870 byl postaven Arnoštem Karlem z Valdštejna cukorvar, který byl roku 1873 oceněn medailí pro svůj cukr ze světové výstavy ve Vídni. Na začátku 20. století byl Haškov rozšířen o domky pro zaměstnance textilní továrny včetně vily pro ředitele. Během hospodářské krize přestala textilka prosperovat a následně sloužila část prostor k výrobě zemědělských strojů Josefa Šimona a k výrobě klobouků Tonak, která skončila roku 1948. Areál získal v roce 1951 LIAZ a v roce 1961 došlo k ukončení činnosti vodního díla Haškov a byl zavezen náhon i odtokový kanál. Roku 1995 došlo ke zboření cukrovaru.[3] Mlýn je nepřístupný a bez funkčního vodního motoru.[7]

Nedaleko osady je autobusová zastávka Mnichovo Hradiště, Haškov,[8] původně pojmenovaná jen Haškov.[9]

Pověst

editovat

Asi 100 m severně od potoka Veselky stojí dosud toskánský sloup z roku 1703.[10] Váže se k němu lidová pověst z neznámé doby o zakleté krčmě,[2] pojmenované po místu, kde skutečně tato krčma stávala.[p. 2] Toto místo se jmenovalo V Maliní a nebo také U Nejsvětější trojice patrně podle někdejšího sousoší. V krčmě V Maliní se velmi hýřilo, což se nezamlouvalo okolnímu obyvatelstvu. Nepřestávalo to ani na Velký pátek a jeden z rozhněvaných kolemjdoucích pocestných tak krčmu proklel. Ta se v tu ránu propadla do země.[10]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Rula uvádí ve Veselé včetně Haškova 3 sedláky, 2 chalupníky, 1 bezzemeka, 17 opuštěných rozbouraných stavení a zarostlá pustá pole.[4]
  2. ↑ V knize Purkrecht vsi Veselé, která se začala psát v roce 1574, je zápis: „léta 1615 koupil Michal, šenkýř, od Jeho Milosti pana Vratislava z Mitrovic krčmu v Malíní za 250 kop. K tomu mu ponecháno kousek řeky Jizery, z níž každého roku při sv. Bartoloměji 45 grošů míšeňských bez prodlévání složiti povinen jest."[10]
    Další zápis: „Léta 1619 ve středu po sv. Janě z Husince, tj. 10. Juli, byla malínská krčma od konšelů rychty ptejrovské prošacována za 250 kop."[10]

Reference

editovat
  1. ↑ Pozice na mapě [online]. mapy.cz [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c DVOŘÁK, Vojtěch. Haškov [online]. 2007-03-17 [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f Haškov (Veselá, Mnichovo Hradiště, Česko) [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d LOCHMAN, Ondřej; ŠVERMA, Vratislav. Veselá [online]. Město Mnichovo Hradiště [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ Historie obce Ptýrov [online]. Obec Ptýrov [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 10. Praha: Jan Otto, 1896. Heslo Haškov. 
  7. ↑ mlýn Haškov [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Mnichovo Hradiště, Haškov: Zastávka autobusu [online]. Mapy.cz [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ HYPŠ, Pavel. Bakov nad Jizerou [online]. dopravniwebovka.cz, 2019-11-13 [cit. 2020-04-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d ŠIMON, Alois. Několik pověstí z Hradišťska: Zakletá krčma v Malíní. Od Ještěda k Troskám. Turnov: 1934–1935, roč. 13, s. 150. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Město Mnichovo Hradiště

Mnichovo Hradiště • k. ú. Sychrov nad Jizerou (Sychrov • Hněvousice) • k. ú. Podolí u Mnichova Hradiště (Podolí • Hradec • Kruhy) • Hoškovice • Dneboh • Olšina (zahrnuje ZSJ Kurovodice) • k. ú. Lhotice u Bosně (Lhotice • Dobrá Voda) • k. ú. Veselá u Mnichova Hradiště (Veselá • Haškov)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Haškov&oldid=22679796“