Wikipedie

Hřib rudonachový

druh houby

Hřib rudonachový (Imperator rhodopurpureus (Smotl.) Assyov, Bellanger, Bertéa, Courtec., G. Koller, Loizides, G. Marques, J.A. Muñoz, N. Oppicelli, D. Puddu, F. Rich. & P.-A. Moreau 2015) je velmi vzácná jedovatá houba z čeledi hřibovitých.[1] Tento barevný hřib dříve řazený do sekce Luridi rodu Boletus se vyznačuje velmi intenzivním modráním poraněných míst. Český mykolog Josef Velenovský jej (pod názvem Boletus purpureus) považoval za nejkrásnější z tuzemských hřibů.[2]

Jak číst taxoboxHřib rudonachový
alternativní popis obrázku chybí
Hřib rudonachový
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae)
Rodhřib (Imperator)
Binomické jméno
Imperator rhodopurpureus
(Smotl.) Assyov, Bellanger, Bertéa, Courtec., G. Koller, Loizides, G. Marques, J.A. Muñoz, N. Oppicelli, D. Puddu, F. Rich. & P.-A. Moreau 2015
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma

editovat
české názvy
  • hřib rudonachový[1]
  • hřib rudopurpurový
  • hřib vínočervený[6]
  • hřib vínovočervený
  • modrák rudonachový[4]
lidové názvy

Taxonomie

editovat

Hřib rudonachový popsal český mykolog František Smotlacha poprvé již v roce 1909, ale v souladu s aktuálními pravidly mykologické taxonomie platně až roku 1952 v Mykologickém sborníku ČČSH 1.-3.[4] Do té doby jej uváděl pod názvem hřib či modrák purpurový. V roce 2015 byl evropskými mykology na základě výsledků biomolekulárních analýz přesunut z rodu Boletus (konkrétně ze sekce Luridi) do nového rodu Imperator.[7]

Vzhled

editovat
 
Dužnina na řezu většinou intenzivně modrá do tmavých odstínů

Makroskopický

editovat
 
Póry mají obvykle červené nebo cihlové zbarvení

Klobouk dosahuje 60 - 150 (200) milimetrů, povrch je charakteristicky hrbolkatý, ve stáří se vyhlazuje. Nejprve je zbarven žlutě, poté přechází do sytě růžové promísené se žlutooranžovou. Později nahrazuje typickou starorůžovou purpurová a nakonec hnědočervená s šedohnědými zónami. Po doteku nebo poranění okamžitě modrá, později se skvrny odbarvují do purpurovohněda.[1]

Rourky jsou sytě žluté, na řezu okamžitě modrají. Póry mají nejprve žluté zbarvení, později jsou oranžově až krvavě červené. Při sebemenším dotyku okamžitě modrají.[1]

Třeň má v mládí žluté zbarvení a pokrývá jej žlutá síťka. Později je podklad žlutooranžový až oranžový (na bázi s vínově červenými skvrnami) a síťka má různé odstíny červené.[1]

Dužnina má žluté zbarvení, na řezu okamžitě a intenzivně modrá (později se odbarvuje do špinavě modra až zelenohněda, nakonec tmavě zčervená). Vůně je příjemně houbová, chuť mírná, nasládlá.[1]

Mikroskopický

editovat

Povrch klobouku kryjí trichodermové vláknité 3 - 7 (9) μm široké hyfy. Výtrusy dosahují (10) 11 - 15 (16,5) × 5 - 6 (6,5) μm, jsou boletoidního tvaru, téměř (případně až elipsovitě) vřetenovité, z bočního pohledu je patrná mělká suprahilární deprese.[1]

Výskyt

editovat

Hřib rudonachový je vázaný na duby. Vyskytuje se v nížinách a pahorkatinách na jílovito-vápnitých půdách. Mezi typická stanoviště patří dubové a dubohabrové lesy, případně rybniční hráze a zalesněné břehy rybníků. Objevuje se od druhé poloviny června do první poloviny září.[1]

Rozšíření

editovat

Roste v Evropě, konkrétně byl objeven v těchto zemích: Anglie (+ Isle of Man), Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Rakousko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko.[8]

V České republice nebyl na dřívějších lokalitách v poslední době nalezen. Z posledních let je proto znám výskyt pouze na lokalitách Mladoboleslavska, Nymburska a Táborska.[9]

V rámci chráněných území České republiky byl hřib rudonachový doložen mimo jiné na následujících lokalitách:

Záměna

editovat
  • hřib Le Galové (Rubroboletus legaliae) - hladký (nehrbolkatý) povrch klobouku[1], méně intenzivní modrání
  • hřib nachový (Rubroboletus rhodoxanthus) - méně intenzivní modrání, výraznější síťka
  • hřib zavalitý (Imperator torosus) - v České republice extrémně vzácný
  • hřib žlutoměďový (Imperator luteocupreus) - neroste v České republice

Ochrana

editovat

Hřib rudonachový je velmi vzácný. Červený seznam hub České republiky jej uvádí jako kriticky ohrožený druh (CR).[9] Ohrožen je lesnickými zásahy i vysbíráváním plodnic neznalými houbaři[9] (může vyvolat silné žaludeční potíže)[1].

Formy

editovat

Krom běžné formy jsou popsané další, které se liší barevností v důsledku různého zastoupení přírodního barviva.

Hřib žlutonachový

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Hřib žlutonachový.

Boletus xanthopurpureus (Smotl.) Hlaváček 1986., syn. hřib rudonachový - žlutonachový (Boletus rhodopurpureus f. xanthopurpureus) Smotl. 1952 je světle zbarvená (xanthoidní) forma, převážně žlutá s drobnými hnědavými nebo červenohnědými skvrnami.[1]

Imperator rhodopurpureus f. polypurpureus

editovat

Boletus rhodopurpureus f. polypurpureus Smotl. 1952 má drobnější plodnice a sytě purpurovo-červené zabarvení.[1] Smotlacha jej sbíral od roku 1908 u Vysokého Chvojna a u Holic (Žehrov).[4]

Imperator rhodopurpureus f. poridecolorans

editovat

Boletus rhodopurpureus f. poridecolorans Klofac 2005 má nejprve klobouk žlutý až bledě naoranžovělý (někdy měděně až krvavě skvrnitý), později s purpurovými odstíny. Póry naoranžovělé postupně přecházející na žluté. Třeň žlutý, síťkovaný.[1]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib rudonachový, s. 188. 
  2. ↑ a b VELENOVSKÝ, Josef. České houby. Praha: Česká botanická společnost, 1920. 950 s. Dostupné online. Kapitola B. purpureus, s. 709. 
  3. ↑ a b DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. Kapitola Hríb vínovočervený, s. 163. (slovensky) 
  4. ↑ a b c d SMOTLACHA, František. I. Sluneční hřiby (Boleti solares). In: František Smotlacha. Mykologický sborník (ČČSH). Praha: ČMS, 1952. S. 29–33.
  5. ↑ Index Fungorum. databáze Index Fungorum [online]. Index Fungorum [cit. 2012-10-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ DERMEK, Aurel. Výzkum a pozorování hub rostoucích v ČSSR. In: Miroslav Smotlacha. Mykologický sborník. Praha: Česká mykologická společnost, 1970. Číslo XLVII. S. 114.
  7. ↑ ASSYOV, Boris; KOLLER, Gerhard, et al. Nomenclatural novelties [online]. Index Fungorum, 2015-05-21 [cit. 2015-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Boletus rhodopurpureus [online]. Gwannon.com [cit. 2012-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  9. ↑ a b c HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006 [cit. 2012-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09. 
  10. ↑ HOUDA, Josef. Hřib nachový — nový druh na Velkém vrchu na Lounsku. Živa. 2005, čís. 1, s. 18. 
  11. ↑ ABAZID, Daniel; ŠPINAR, Pavel; MÁCA, Jan. Národní přírodní památka Luční (informační leták). Tábor: Václav Šedivý, 2011. ISBN 978-80-86659-36-7. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hřib_rudonachový&oldid=23827479“