Gruzínská písma

(přesměrováno z Gruzínské písmo)

Gruzínská písma (gruzínsky ქართული დამწერლობა, Kartuli damcerloba) jsou tři písma, která se v současné době užívají k zápisu gruzínského jazyka, některých dalších kartvelských jazyků (megrelština, svanština a lazština) a příležitostně i osetštiny a abcházštiny,[2] které se však většinou zapisují upravenou cyrilicí.

Gruzínská písma
TypAbeceda
Mluvené jazykygruzínština (původně) a ostatní kartvelské jazyky
Časové období430[1] – dosud
ISO 15924Geor
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.

Gruzínský jazyk používal ve své historii tři druhy písma. Tato písma zapsaná do tabulky však mají přes svou odlišnost stejné názvy hlásek.

3 Gruzínská písma: asomtavruli, nuschuri a mchedruli.

Asomtavruli

editovat
 
Starobylé gruzínské písmo asomtavruli nad branou kláštera Davida Garedži

Nejstarším gruzínským písmem je asomtavruli (ასომთავრული; Velká písmena), známé také jako mrgvlovani (მრგვლოვანი; Zakulacený).[3]

Jeho vznik je spojen s příchodem křesťanství na území Gruzie (do tehdejšího království Iberie) počátkem 4. století. Gruzínští duchovní se totiž usnesli na vytvoření speciálního písma, které by umožnilo snadnější rozšíření křesťanského učení mezi prostý lid. Počátkem 5. století již písmo asomtavruli prokazatelně existovalo, protože se z té doby dochovaly nástěnné nápisy v betlémském gruzínském kostele zbudovaném roku 430 a v kostele Bolsini Sioni poblíž Tbilisi. Jeho autoři jsou však neznámí. Nejvýznamnější zmínka o původu gruzínského písma se nachází v díle arménského kronikáře a historika Koryuna z 5. století, který tvrdil, že autorem gruzínského písma byl Armén mistr Mesrop Maštoc, který je mimochodem autorem arménského písma.[4] Někteří gruzínští vědci se ale domnívají, že písmo vytvořil už ve 3. století legendární starověký iberský král Parnavaz I.. Písmo se nakonec přestalo používat v 9.10. století.[3] Dnes se používá už jenom výjimečně jako ozdoba nebo na obalu knih.

Nuschuri

editovat

Písmo Nuschuri (ნუსხური; Malá písmenka, minuskule) se poprvé objevilo v 9. století a sloužilo podobně jako asomtavruli k církevním účelům. Způsob tohoto zápisu byl pravděpodobně převzat ze severoíránského zápisu pahlaví, který sám byl navržen podle starého aramejského písma . V kombinaci s předešlým způsobem zápisu asomtavruli, který se použil pouze jako velké písmeno na začátku vět a názvů, dal vzniknout zápisu chucuri (ხუცური; církevní písmo),[5] které se příležitostně dodnes používá.

Mchedruli

editovat
 
Dopravní značka z moderní doby s přepisy do latinky
písmena mchedruli
 

Současné písmo mchedruli (მხედრული, sekulární nebo vojenské písmo) bylo vytvořeno na základě předešlých typů v 11. století a využívalo se výhradně k nenáboženským účelům. Od 18. století, když už chucuri přestalo vyhovovat i v náboženství, se mchedruli používá ve všech oblastech literatury.[2] Písmo obsahuje celkem 40 písmen, z toho sedm se dnes již nepoužívá (v tabulce vyznačena červeně). Písmo nerozlišuje malá a velká písmena; někteří novodobí gruzínští spisovatelé 19. století sice rádi přidávali jako velká písmena do svých děl písmo asomtavruli, ale způsobili tím jen zmatky při čtení takových textů, takže se takováto „velká písmena“ v gruzínštině neujala.[2] Místo toho Gruzínci raději napíší první písmeno ve větě trochu větší než ostatní.

Transkripce

editovat

Zde je tabulka dnešní mchedrulijské abecedy.[6] Obsahuje 33 písmen, která jsou konvertibilní s oběma dalšími způsoby zápisu gruzínštiny. Sedm zastaralých písmen v ní uvedeno není.

Písmena Unicode Jméno Čeština ISO 9984 BGN IPA
U+10D0 an A a A a А а /ɑ/
U+10D1 ban B b B b B b /b/
U+10D2 gan G g G g G g /ɡ/
U+10D3 don D d D d D d /d/
U+10D4 en E e E e E e /ɛ/
U+10D5 vin V v V v V v /v/
U+10D6 zen Z z Z z Z z /z/
U+10D7 t'an T t T t T t /tʰ/
U+10D8 in I i I i I i /i/
U+10D9 kan K k K' k' K' k' /kʼ/
U+10DA las L l L l L l /l/
U+10DB man M m M m M m /m/
U+10DC nar N n N n N n /n/
U+10DD on O o O o O o /ɔ/
U+10DE par P p P' p' P' p' /pʼ/
U+10DF žan Ž ž Ž ž Zh zh /ʒ/
U+10E0 rae R r R r R r /r/
U+10E1 san S s S s S s /s/
U+10E2 tar T t T' t' T' t' /tʼ/
U+10E3 un U u U u U u /u/
U+10E4 p'ar P p P p P p /pʰ/
U+10E5 kan K k K k K k /kʰ/
U+10E6 ḡan G g Ḡ ḡ Gh gh /ɣ/
U+10E7 qar Q q Q' q' Q' q' /qʼ/
U+10E8 šin Š š Š š Sh sh /ʃ/
U+10E9 č'in Č č Č č Ch ch /tʃ/
U+10EA c'an C c C c Ts ts /ts/
U+10EB jil Dz dz J j Dz dz /dz/
U+10EC cil C c C' c' Ts' ts' /tsʼ/
U+10ED čar Č č Č' č' Ch' ch' /tʃʼ/
U+10EE xan Ch ch X x Kh kh /x/
U+10EF ǰan Dž dž J̌ ǰ J j /dʒ/
U+10F0 hae H h H h H h /h/

Reference

editovat
  1. Oldest found Georgian inscription so far. Exact date of introduction is unclear.
  2. a b c www.omniglot.com – writing systems and languages of the world (informace o gruzínském písmu)
  3. a b www.omniglot.com – historická písma asomtavruli a nuschuri; (Simon Ager; 2008)
  4. (rusky) – ruský překlad www.vehi.net – Koryun, Život Maštotsův, Š. V. Smbatjan, K. A. Melik-Oghadžanjan, Moskva, 1962, s. 15–21
  5. www.armazi.com. www.armazi.com [online]. [cit. 2008-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-10-15. 
  6. www.transliteration.eki.ee – gruzínská abeceda

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat