Svanština
Svanština (svansky: ლუშნუ ნინ, lušnu nin; gruzínsky: სვანური ენა svanuri ena) je jazyk ze skupiny jihokavkazských jazyků, kterým mluví přibližně 30 000 rodilých mluvčích[1] svanského etnika, především v historickém regionu Svanetie v Gruzii. Organizace UNESCO řadí svanštinu mezi silně ohrožené jazyky.[2]
Svanština (ლუშნუ ნინ, lušnu nin) | |
---|---|
Rozšíření | Svanetie |
Počet mluvčích | 30 000[1] |
Klasifikace | Jihokavkazské jazyky |
Písmo | Gruzínské písmo |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | sva |
Ethnologue | sva |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Klasifikace
editovatSvanština patří do rodiny jihokavkazských jazyků, zahrnující dále gruzínštinu, megrelštinu a lazštinu. Od těchto jazyků se svanština oddělila nejdříve, podle lingvistických odhadů již ve druhém tisíciletí př. n. l. nebo dříve.
Rozšíření
editovatSvanštinu používá svanské obyvatelstvo v Horní Svanetii (15 000 mluvčích), Dolní Svanetii (12 000 mluvčích) a v údolí Kodori (2 500 mluvčích). Vzhledem k izolovanosti horských údolí a neexistenci oficiálního statusu a regulátora jazyka se jazyk člení na značné množství jednotlivých dialektů. Těmi jsou:
- Horní Bal: Ušgul, Kala, Ipar, Mulach, Mestija, Lenzer, Latal.
- Dolní Bal: Bečo, Cchumar, Ecer, Par, Čubech, Lacham.
- Lašch.
- Lentech: Cheled, Chopur, Rcchmelur, Čolur.
Příklady
editovatČíslovky
editovatSvansky | Transliterace | Česky |
ეშხუ | ešxu | jeden |
ჲორი | yori | dva |
სემი | semi | tři |
ოშთხჳ | oštxw | čtyři |
ჳოხუშდ | woxušd | pět |
უსგჳა | usgwa | šest |
იშგჳიდ | išgwid | sedm |
არა | ara | osm |
ჩხარა | čxara | devět |
ეშდ | ešd | deset |
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Svan Language na anglické Wikipedii.