Gisela Habsbursko-Lotrinská

rakouská arcivévodkyně

Arcivévodkyně Gisella Habsbursko-Lotrinská (celým jménem Gisella Louise Marie arcivévodkyně Rakouská, princezna Bavorská, 12. července 1856, Laxenburg, Rakousko – 27. července 1932 Mnichov), byla rakouská arcivévodkyně a princezna, dcera císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty, zvané Sisi.

Gisela Habsbursko-Lotrinská
rakouská arcivévodkyně a princezna
Portrét
Gisela Habsbursko-Lotrinská
Úplné jménoGisela Louise Marie
Narození12. červenec 1856
Laxenburg
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. července 1932
Mnichov, Bavorsko
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
ManželLeopold Bavorský
PotomciAlžběta Marie
Augusta Marie Luisa
Jiří František
Konrád Luitpold
DynastieHabsbursko-Lotrinští
OtecFrantišek Josef I.
MatkaAlžběta Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a mládí

editovat
 
Gisela jako dítě

Byla druhorozenou dcerou císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty, zvané Sisi. Byla sice pokřtěna jako Gisella, ovšem sama své jméno psala výhradně jen s jedním L. Stejně jako její bratr byla vychovávána svou babičkou z otcovy strany, arcivévodkyní Žofií. Její starší sestra Žofie Frederika zemřela v kojeneckém věku na tyfoidní infekci. Se svojí matkou Alžbětou měla chladný vztah, naproti tomu si byla velmi blízká se svým mladším bratrem, korunním princem Rudolfem. I po svatbě a přesídlení do Bavorska zůstávali oba sourozenci ve spojení. S Rudolfovou sebevraždou se nemohla do konce svého života vyrovnat.

Manželství

editovat
 
Gisela a Leopold

20. dubna 1873 se provdala ve Vídni za svého bratrance 2. stupně Leopolda prince Bavorského, syna prince regenta Luitpolda Bavorského a jeho ženy arcivévodkyně Augusty Ferdinandy. Svatebním darem dostali od císaře pozdější Palais Luitpold v Mnichově. V Bavorsku byla manželovou rodinou vřele přijata. Mladí manželé bydleli v paláci v mnichovské čtvrti Schwabing, kde přivedli na svět čtyři děti. Hned po svatbě byla ulice naproti paláci pojmenována na její počest Giselastraße. Roku 1898 zdědila po své matce zámeček Achilleon, ležící na ostrově Korfu.

Její manžel zastával významnou funkci v Rakousko-uherské armádě, v níž dosáhl hodnosti polního maršála. V roce 1913 sice odešel do penze, ale po vypuknutí 1. světové války byl v roce 1915 povolán zpět do služby a velel bojům na východní frontě.

Dobročinné aktivity

editovat

Její život byl zasvěcen sociální a náboženské angažovanosti. Zakládala charity pro chudé, hluché a nevidomé a během první světové války nechala ve svém mnichovském paláci zřídit lazaret. Stala se rovněž patronkou mnichovského gymnázia, které dodnes nese její jméno. Když v roce 1918 vypukla v Rakousko-Uhersku revoluce, celá její rodina uprchla z města, ale Gisela zůstala a v roce 1919 se účastnila voleb, v nichž měly ženy nad 20 let poprvé možnost volit.

Stáří

editovat

20. dubna 1923 oslavila s Leopoldem zlatou svatbu. Po 57 letech manželství pak Leopold zemřel dne 28. září 1930. Ona sama jej přežila o necelé 2 roky, zemřela jako poslední z císařských sourozenců ve věku 76 let a je pohřbena po manželově boku v kostele sv. Michaela v Mnichově.

Potomci

editovat

Zajímavosti

editovat

Byla po ní pojmenována celá jedna rakouská železniční trať: Giselabahn ze stanice Salzburg Hauptbahnhof do stanice Wörgl Hauptbahnhof přes Bischofshofen, Zell am See a Kitzbühel. Giselabahn (nebo též Salzburg-Tiroler-Bahn) tvoří součást Trati císařovny Alžběty, pojmenované po Giselině matce. Její trasa vede z Vídně přes Linec a Welsu do Pasova a také přes Wels, Salcburk a Zell am See do Wörglu, jež tvoří druhou část rakouského Západního koridoru (Vídeň - Lindava).

Také kolesový parník Gisela z roku 1871, který ještě dnes čeří vodu Travenského jezera, je pojmenován po císařské dceři.

V obci Prameny se nachází minerální prameny Gisela a Rudolf, které vyvěrají hned vedle sebe. Jsou pojmenovány po Gisele a jejím bratru Rudolfovi.

Vyznamenání

editovat

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Leopold II.
 
 
František I. Rakouský
 
 
 
 
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
František Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
František Josef I.
 
 
 
 
 
 
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
Žofie Frederika Bavorská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
Gisela Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
Vilém Bavorský
 
 
Pius Augustus Bavorský
 
 
 
 
 
 
Maria Anna Falcko-Zweibrückenská
 
 
Maxmilián Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Louis-Marie z Arenbergu
 
 
Amálie Luisa Arenbergová
 
 
 
 
 
 
Marie Adélaïde Julie de Mailly
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
Ludovika Bavorská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 

Reference

editovat
  1. "Prince and Bride Part", New York Times, September 20, 1912, p. 4.
  2. "Prince's Marriage Voided", New York Times, October 7, 1912, p. 1.
  3. "Won't Annul Marriage", New York Times, October 12, 1912, p. 4.
  4. "Princess Seeks Divorce", New York Times, November 5, 1912, p. 8.
  5. "Royal Marriage Has Been Dissolved", New York Times, January 18, 1913, p. 3.
  6. "Prince George of Bavaria", The Times, January 18, 1913, p. 5.
  7. "Dissolution of a Royal Marriage", The Times, April 28, 1913, p. 5.
  8. a b c d e f Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie (1915) Dostupné online
  9. Guía de forasteros en Madrid para el año de 1864. [s.l.]: En la Imprenta Nacional 862 s. Dostupné online. S. 176. (španělsky) Google-Books-ID: VmHJvgBlUK0C. 

Literatura

editovat
  • HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 152–153. 
  • Leopold Prinz von Bayern: Lebenserinnerungen
  • Martha Schad: Kaiserin Elisabeth und ihre Töchter, Piper 2006
  • Friedrich Weissensteiner: Liebeshimmel und Ehehöllen, Heyne 2000

Externí odkazy

editovat