Maxmilián Josef Bavorský

bavorský vévoda

Maxmilián Josef (Maximilian Herzog in Bayern, též Maxmilián Josef Bavorský; 4. prosince 1808, Bamberk15. listopadu 1888, Mnichov) byl bavorský vévoda z vedlejší falcké rodové linie Wittelsbachů z Birkenfeldu-Zweibrückenu, jehož titul formálně zněl vévoda v Bavorsku (nikoli tedy vévoda Bavorský „von Bayern“, ale „in Bayern“). Od roku 1845 užívali členové této větve oslovení „královské Výsosti“. Otec císařovny Alžběty, zvané Sisi, a Helene Bavorské, zvané Nené.

Maxmilián Josef Bavorský
vévoda v Bavorsku
Portrét
Narození4. prosince 1808
Bamberk
Úmrtí15. listopadu 1888 (79 let)
Mnichov
ManželkaLudovika Bavorská
PotomciLudvík Bavorský
Vilém Karel Bavorský
Helena Bavorská
Alžběta Bavorská
Karel Teodor Bavorský
Marie Bavorská
Matylda Bavorská
Sofie Bavorská
Maxmilián Emanuel Bavorský
RodWittelsbachové
OtecPius Augustus Bavorský
MatkaAmálie Luisa Arenberková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šlo o syna bavorského vévody Pia Augusta a jeho ženy Amálie Luisy, princezny a vévodkyně z Arenbergu.

Jeho výchovy se finančně ujal bavorský král Maxmilián I. Josef. V roce 1817 nastoupil Max do mnichovského Královského výchovného ústavu pro studující, kde se v něm probudil velký zájem o literaturu – sám se začal v průběhu studia věnovat literární činnosti. Od roku 1825 navštěvoval přednášky na univerzitě v Landshutu a v Mnichově. V té době se stal Max také majitelem 9. řadového pěšího pluku.

V roce 1828 se oženil se sestřenicí svého otce Ludovikou Vilemínou, dcerou krále Maxmiliána I. Josefa. Tento sňatek byl dohodnut již v době, kdy byli budoucí novomanželé ještě dětmi. Max a Ludovika Vilemína spolu nakonec měli devět dětí, z nichž do historie nejvýrazněji zasáhla jejich dcera Alžběta, manželka císaře Františka Josefa I. Jejich manželství bylo ale po celou dobu nešťastné. Max měl řadu milenek a nebyl vůbec rodinný typ. Svým nemanželským dětem často věnoval větší pozornost než dětem manželským. Navíc z tehdejšího hlediska byl podivín – etiketa mu moc neříkala, rád se oblékal do lidového kroje a udržoval styk s prostými lidmi a měšťany, což mu jeho příbuzní nemohli odpustit. Ve svém oblíbeném paláci v Possenhofenu kolem sebe shromažďoval umělce a vědce, sám psal pod pseudonymem Phantasus básně, novely a dramata. Byl považován za veselého kumpána – rád dobře jedl a pil a na hostinách pro přátele nešetřil. Založil „stolní společnost“, jejíž smysl spočíval v tom, že v roli krále Artuše předsedal svým čtrnácti přátelům a vzájemně soutěžili v tom, kdo víc sní a vypije, případně kdo uloví víc zvěře na honu. V roce 1845 vstoupil do společnosti Stará Anglie, která měla za úkol pečovat o družnost a humor. Byl také velkým znalcem a podporovatelem bavorské lidové hudby a údajně velmi dobře hrál na citeru. Právě jeho družnost a nenucené užívání radovánek stálo v cestě spokojenému manželství – jeho žena uvažovala vždy spíše prakticky a střízlivě.[1]

V červnu roku 1888 ho postihl první záchvat mrtvice. Na následky dalšího záchvatu zemřel 15. listopadu 1888.

Potomci

editovat
 
Maxmiliánova dcera a královna obojí Sicílie Marie, hrdinka z Gaety
 
vévoda Maxmilián Josef

V roce 1828 se oženil s nejmladší dcerou bavorského krále Maxmiliána I. Josefa, Ludovikou a měl s ní devět dětí:[2]

  • Ludvík Vilém (21. června 1831 – 6. listopadu 1920), bavorský vévoda,
⚭ 1859 Jindřiška Mendlová (31. července 1833 – 12. listopadu 1891), později svobodná paní z Wallersee
⚭ 1892 Antonie Barthová (25. října 1871 – 23. května 1956), morganatické manželství, rozvedli se v roce 1913
  • Vilém Karel (24. prosince 1832 – 13. února 1833)
  • Helena (4. dubna 1834 – 16. května 1890), ⚭ 1858 kníže Maxmilián Antonín z Thurnu a Taxisu (28. září 1831 – 26. června 1867)
  • Alžběta (24. prosince 1837 – 10. září 1898), ⚭1854 František Josef I. (18. srpna 1830 – 21. listopadu 1916), Císař rakouský, apoštolský král uherský, král český atd.
  • Karel Teodor (9. srpna 1839 – 30. listopadu 1909)
⚭ 1865 Žofie Saská (15. března 1845 – 9. března 1867)
⚭ 1874 Marie Josefa Portugalská (19. března 1857 – 11. března 1943)

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Jan Karel Falcko-Gelnhausenský
 
 
Jan Falcko-Gelnhausenský
 
 
 
 
 
 
Ester Marie von Witzleben
 
 
Vilém Bavorský
 
 
 
 
 
 
Karel Salm-Dhaunský
 
 
Žofie Šarlota Salm-Dhaunská
 
 
 
 
 
 
Luisa Nasavsko-Ottweilerská
 
 
Pius Augustus Bavorský
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
 
Maria Anna Falcko-Zweibrückenská
 
 
 
 
 
 
Josef Karel Falcko-Sulzbašský
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Augusta Falcko-Neuburská
 
Maxmilián Josef Bavorský
 
 
 
 
 
Leopold Filip z Arenbergu
 
 
Karel Maria Raimund z Arenbergu
 
 
 
 
 
 
Maria Francesca Pignatelli
 
 
Ludvík z Arenbergu
 
 
 
 
 
 
Louis Engelbert de La Marck
 
 
Louise-Marguerite de la Marck
 
 
 
 
 
 
Marie Anne de Visdelou
 
 
Amálie Luisa Arenberková
 
 
 
 
 
 
Louis de Mailly
 
 
Louis Joseph de Mailly
 
 
 
 
 
 
Anna de Melun
 
 
Marie Adélaïde Julie de Mailly
 
 
 
 
 
 
Emmanuel d'Hautefort
 
 
Adélaïde Julie d'Hautefort
 
 
 
 
 
 
Françoise-Claire d'Harcourt
 

Reference

editovat
  1. DICKINGER, Christian. Černé ovce Wittelsbachů. Praha: Brána, 2005. 160 s. ISBN 80-7243-259-1. 
  2. http://genealogy.euweb.cz/wittel/wittel6.html#WiB

Literatura

editovat
  • RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 

Externí odkazy

editovat