Maxmilián Josef Bavorský

Maxmilián Josef (Maximilian Herzog in Bayern, též Maxmilián Josef Bavorský; 4. prosince 1808, Bamberk – 15. listopadu 1888, Mnichov) byl bavorský vévoda z vedlejší falcké rodové linie Wittelsbachů z Birkenfeldu-Zweibrückenu, jehož titul formálně zněl vévoda v Bavorsku (nikoli tedy vévoda Bavorský „von Bayern“, ale „in Bayern“). Od roku 1845 užívali členové této větve oslovení „královské Výsosti“. Otec císařovny Alžběty, zvané Sisi, a Helene Bavorské, zvané Nené.

Maxmilián Josef Bavorský
vévoda v Bavorsku
Narození	4. prosince 1808 Bamberk
Úmrtí	15. listopadu 1888 (79 let) Mnichov
Manželka	Ludovika Bavorská
Potomci	Ludvík Bavorský Vilém Karel Bavorský Helena Bavorská Alžběta Bavorská Karel Teodor Bavorský Marie Bavorská Matylda Bavorská Sofie Bavorská Maxmilián Emanuel Bavorský
Rod	Wittelsbachové
Otec	Pius Augustus Bavorský
Matka	Amálie Luisa Arenberková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ

Šlo o syna bavorského vévody Pia Augusta a jeho ženy Amálie Luisy, princezny a vévodkyně z Arenbergu.

Život

Jeho výchovy se finančně ujal bavorský král Maxmilián I. Josef. V roce 1817 nastoupil Max do mnichovského Královského výchovného ústavu pro studující, kde se v něm probudil velký zájem o literaturu – sám se začal v průběhu studia věnovat literární činnosti. Od roku 1825 navštěvoval přednášky na univerzitě v Landshutu a v Mnichově. V té době se stal Max také majitelem 9. řadového pěšího pluku.

V roce 1828 se oženil se sestřenicí svého otce Ludovikou Vilemínou, dcerou krále Maxmiliána I. Josefa. Tento sňatek byl dohodnut již v době, kdy byli budoucí novomanželé ještě dětmi. Max a Ludovika Vilemína spolu nakonec měli devět dětí, z nichž do historie nejvýrazněji zasáhla jejich dcera Alžběta, manželka císaře Františka Josefa I. Jejich manželství bylo ale po celou dobu nešťastné. Max měl řadu milenek a nebyl vůbec rodinný typ. Svým nemanželským dětem často věnoval větší pozornost než dětem manželským. Navíc z tehdejšího hlediska byl podivín – etiketa mu moc neříkala, rád se oblékal do lidového kroje a udržoval styk s prostými lidmi a měšťany, což mu jeho příbuzní nemohli odpustit. Ve svém oblíbeném paláci v Possenhofenu kolem sebe shromažďoval umělce a vědce, sám psal pod pseudonymem Phantasus básně, novely a dramata. Byl považován za veselého kumpána – rád dobře jedl a pil a na hostinách pro přátele nešetřil. Založil „stolní společnost“, jejíž smysl spočíval v tom, že v roli krále Artuše předsedal svým čtrnácti přátelům a vzájemně soutěžili v tom, kdo víc sní a vypije, případně kdo uloví víc zvěře na honu. V roce 1845 vstoupil do společnosti Stará Anglie, která měla za úkol pečovat o družnost a humor. Byl také velkým znalcem a podporovatelem bavorské lidové hudby a údajně velmi dobře hrál na citeru. Právě jeho družnost a nenucené užívání radovánek stálo v cestě spokojenému manželství – jeho žena uvažovala vždy spíše prakticky a střízlivě.

V červnu roku 1888 ho postihl první záchvat mrtvice. Na následky dalšího záchvatu zemřel 15. listopadu 1888.

Potomci

Maxmiliánova dcera a královna obojí Sicílie Marie, hrdinka z Gaety

vévoda Maxmilián Josef

V roce 1828 se oženil s nejmladší dcerou bavorského krále Maxmiliána I. Josefa, Ludovikou a měl s ní devět dětí:

• Ludvík Vilém (21. června 1831 – 6. listopadu 1920), bavorský vévoda,

⚭ 1859 Jindřiška Mendlová (31. července 1833 – 12. listopadu 1891), později svobodná paní z Wallersee

⚭ 1892 Antonie Barthová (25. října 1871 – 23. května 1956), morganatické manželství, rozvedli se v roce 1913

• Vilém Karel (24. prosince 1832 – 13. února 1833)
• Helena (4. dubna 1834 – 16. května 1890), ⚭ 1858 kníže Maxmilián Antonín z Thurnu a Taxisu (28. září 1831 – 26. června 1867)
• Alžběta (24. prosince 1837 – 10. září 1898), ⚭1854 František Josef I. (18. srpna 1830 – 21. listopadu 1916), Císař rakouský, apoštolský král uherský, král český atd.
• Karel Teodor (9. srpna 1839 – 30. listopadu 1909)

⚭ 1865 Žofie Saská (15. března 1845 – 9. března 1867)

⚭ 1874 Marie Josefa Portugalská (19. března 1857 – 11. března 1943)

• Marie (4. října 1841 – 19. ledna 1925), ⚭ 1859 František II. (16. ledna 1836 – 27. prosince 1894), král obojí Sicílie v letech 1859–1861
• Matylda (30. září 1843 – 18. června 1925), ⚭ 1861 Ludvík Maria Bourbonsko-Sicilský (1. srpna 1838 – 8. června 1886), hrabě z Trani
• Žofie (23. února 1847 – 4. května 1897), ⚭ 1868 Ferdinand z Alençonu (12. července 1844 – 29. června 1910), vévoda z Alençonu
• Maxmilián Emanuel (7. prosince 1849 – 12. června 1893), ⚭ 1875 Amálie Sasko-Coburská (23. října 1848 – 6. května 1894)

Vývod z předků

Jan Karel Falcko-Gelnhausenský

Jan Falcko-Gelnhausenský

Ester Marie von Witzleben

Vilém Bavorský

Karel Salm-Dhaunský

Žofie Šarlota Salm-Dhaunská

Luisa Nasavsko-Ottweilerská

Pius Augustus Bavorský

Kristián III. Falcko-Zweibrückenský

Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský

Karolína Nasavsko-Saarbrückenská

Maria Anna Falcko-Zweibrückenská

Josef Karel Falcko-Sulzbašský

Marie Františka Falcko-Sulzbašská

Alžběta Augusta Falcko-Neuburská

Maxmilián Josef Bavorský

Leopold Filip z Arenbergu

Karel Maria Raimund z Arenbergu

Maria Francesca Pignatelli

Ludvík z Arenbergu

Louis Engelbert de La Marck

Louise-Marguerite de la Marck

Marie Anne de Visdelou

Amálie Luisa Arenberková

Louis de Mailly

Louis Joseph de Mailly

Anna de Melun

Marie Adélaïde Julie de Mailly

Emmanuel d'Hautefort

Adélaïde Julie d'Hautefort

Françoise-Claire d'Harcourt

Odkazy

Literatura

• RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maxmilián Josef Bavorský na Wikimedia Commons

Autoritní data	GND: 118967592 ISNI: 0000 0004 0922 0181 LCCN: n79013701 NLI: 987007308701805171 NTA: 070548986 PLWABN: 9810546254505606, 9810560835705606 SUDOC: 174810717 VIAF: 27871180 WorldCat Entities: E39PBJw4D6hGrtFJbVj7Jrbjmd

Portály: Lidé