Gemersko-malohontská župa

bývalá župa Uherského království
Další významy jsou uvedeny na stránce Gemersko-malohontská župa (rozcestník).

Gemersko-malohontská župa (maďarsky: Gömör és Kis-Hont vármegye, zkráceně Gömör-Kishont) je bývalá župa Uherského království nacházející se na území dnešního Slovenska (velká většina) a Maďarska. Sídlem správy byla Rimavská Sobota, dalšími městy a středisky byly Dobšiná, Jelšava, Revúca, Rožňava, Tisovec nebo Tornaľa.

Gemersko-malohontská župa
Gömör és Kis-Hont vármegye
Kostel sv. Anny v Rožňavě
Kostel sv. Anny v Rožňavě
Gemersko-malohontská župa – znak
znak
Geografie
Hlavní městoRimavská Sobota
Souřadnice
Rozloha4 279 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel188 100 (1910)
Hustota zalidnění44 obyv./km²
JazykMaďarština, Slovenština
Národnostní složeníMaďaři, Slováci, Němci
Správa regionu
StátUherskoUhersko Uhersko
Nadřazený celekUhersko
Druh celkužupa
Vznik1786
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geograficky území zhruba odpovídalo povodí horní Slané s přítoky Rimavou, Revúcou a dalšími, patřilo k němu i nejhornější údolí Hronu. Z hlediska současných správních celků jde zhruba o slovenské okresy Rimavská Sobota, Revúca, Rožňava a východní část okresu Brezno, a větší část maďarského okresu Putnok.

Župa s rozlohou zhruba 4300 km² patřila v Uhersku ke středně velikým. Sousedila na západě s Novohradskou župou, na severozápadě se Zvolenskou župou, na severu s Liptovskou župou, na severovýchodě se Spišskou župou, na východě s Abovsko-Turňanskou župou, na jihovýchodě s Boršodskou župou a na jihu velmi krátce s Hevešskou župou.

Sloučení

editovat

Gemersko-malohontská župa vznikla administrativním sloučením žup Gemer a Malohont (původně enkláva Hontu). Existovala v letech:

Sídlo správy

editovat

Původním centrem Gemeru byl Gemerský hrad, po kterém také oblast i župa dostaly jméno. Počátkem 18. století se stoličním městem stal Plešivec. Po spojení Gemeru s Malohontem roku 1786 se hlavním městem celé župy stalo právě jeho středisko, Rimavská Sobota.

Historie

editovat

Prvotní osídlení Gemeru sahá až do pravěku. V mladší době kamenné docházelo k trvalému osídlení jižní části území v okolí Rimavské Soboty, Tornali a Slovenského krasu.

V průběhu 10. a 11. století se území stalo součástí Uherského království. Po vpádu Tatarů ve 13. století se politický i hospodářský život soustřeďoval především okolo obranných hradů. V 15. století došla na území Gemeru k bojům mezi příznivci Ladislava Pohrobka a Jánose Hunyadiho s Matyášem Korvínem. Po Bitvě u Moháče se Gemer dostal do blízkosti Osmanské říše. Turci přepadávali města a obce, dobyli a zbourali několik gemerských hradů. V 17. a 18. století byl Gemer dějištěm mnoha stavovských povstání a náboženských bojů. Od 18. století nastal velký rozvoj těžebního průmyslu, který pokračoval do 19. století, kdy bylo v Gemeru nejvíce dolů v celém Uhersku. Ve městech kvetl obchod a řemesla, které podpořila i výstavba železnic.

Během revoluce v roce 1848 byl Gemer pomyslně rozdělen na maďarskou a slovenskou část. Středisky maďarské revoluce se stala Rimavská Sobota, Rožňava a Plešivec. Slovenským centrem byla Revúca.

 
Mapa Gemeru - Malohontu

Ke konci 19. století započala těžba magnezitu, ale jinak došlo k výraznému úpadku železorudných dolů a řemeslné výroby. Po první světové válce se v roce 1918 většina území Gemerské župy stala součástí Československé republiky, vyjma malé oblasti okolo města Putnok, která se stala součástí zbytkové maďarské župy Borsod-Gömör és Kishont vármegye (roku 1950 sloučené do větší župy Borsod-Abaúj-Zemplén, již bez zmínky Gemeru a Malohontu v názvu).

V rámci ČSR existovala Gemersko-malohontská župa do 31. prosince 1922, pak bylo reformou župního zřízení území zhruba rozpůleno mezi župu Zvolenskou (západ) a Podtatranskou (východ). Roku 1928 byly župy na Slovensku definitivně zrušeny a území zůstalo pouze rozděleno mezi několik okresů.

Na několik let byla župa obnovena po připojení části historického území k Maďarskému království v roce 1938. Během ledna 1945 byl Gemer osvobozen sovětskou Rudou armádou a území bylo následně opět vráceno Československu. Krajským zřízením počínaje roku 1949 bylo pak zpravidla rozděleno mezi kraj Banskobystrický (resp. Stredoslovenský) a Košický (resp. Východoslovenský).

V povědomí Gemer zůstává jako jeden ze slovenských tradičních regionů a regionů cestovného ruchu.

Vnitřní dělení župy

editovat

Počátkem 20. století byla Gemersko-malohontská župa rozčleněna na tyto okresy:

Města s magistrátem

editovat

Obyvatelstvo

editovat

Národnostní složení Gemeru v roce 1910:

Území Gemeru bylo a je dodnes rozděleno na severní slovenskou a jižní maďarskou část. Etnická hranice ve 20. století probíhala po hranici Rimavská SobotaRožňava. Slováci se soustřeďují na sever od ní do měst Hnúšťa, Tisovec, Jelšava, Revúca. Maďaři na spíše jih do měst jako Fiľakovo, Tornaľa.

Náboženství

editovat

Náboženské složení z roku 1910:

  • Římskokatolické 45,4%
  • Evangelické a.v. 30,7%
  • Reformovaná k.c. 18,5%
  • Řeckokatolické 2,3%
  • Židovské 3,0%

Současný region

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Gemer (region).

Na území historické Gemersko-malohontské župa se dnes nachází slovenský region Gemer.

Reference

editovat


V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gömör és Kis-Hont vármegye na maďarské Wikipedii a Gemer (župa) na slovenské Wikipedii.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat