Gaius Helvius Cinna
Gaius Helvius Cinna (1. století př. n. l.) byl vlivným neóterickým básníkem období pozdní římské republiky. Stejně jako ostatní členové této básnické skupiny se snažil programově odlišit od dosavadní římské básnické tradice. Spolu s Valeriem Catullem a Liciniem Calvem tvořil Cinna v rámci zmíněné skupiny menší kroužek, jednotný v přísném dodržování zásad básnické tvorby.[1]
| Gaius Helvius Cinna | |
|---|---|
| Narození | 85 př. n. l. Brixia |
| Úmrtí | 20. března 44 př. n. l. (ve věku 40–41 let) nebo 44 př. n. l. (ve věku 40–41 let) Řím |
| Povolání | básník, starořímský politik a spisovatel |
| Funkce | Tribun lidu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatHelvius Cinna se narodil v Bressanone v Předalpské Galii. Byl žákem Publia Valeria Catona a přítelem Gaia Valeria Catulla. S tímto básníkem patrně roku 57 př. n. l. navštívil Bithýnii[2] jako člen družiny proprétora C. Memmnia. Existují názory, že právě tento Cinna dovedl do Říma propuštěnce básníka Parthenia z Níkaie. S jistotou lze však konstatovat pouze to, že tento řecký básník Řím navštívil a Cinnu i ostatní neóteriky značně ovlivnil.[1] Na Caesarově pohřbu roku 44 př. n. l. byl jistý Helvius Cinna zabit rozzuřeným davem[3], který si jej měl splést se spiklencem Corneliem Cinnou. Zda se však opravdu jednalo o básníka Cinnu, nebo o tribuna lidu se stejným jménem není zcela jisté.
Dílo
editovatCinna napsal Propempticon (Báseň na cestu) a učený epyllion Smyrna. Ten vypráví o lásce kyperské princezny k vlastnímu otci a její proměně v myrhový strom, z něhož se narodil Adónis. Na básni pracoval devět let, protože ji chtěl vypilovat k dokonalosti.[2] Bohužel se z ní zachovaly jen tři verše. Dílo mělo být obtížně srozumitelné a již ve středověku k němu byly psány komentáře.[3] Dále máme od tohoto básníka k dispozici několik epigramů.
Ukázky z díla
editovat
| „ | SMYRNA
Tebe tonoucí v slzách v úsvitu Jitřenka zhlédla a pak tě spatřila v slzách zas jakožto Večerní hvězda Avšak Smyrně ten zločin se rozrůstal ve smilném břiše |
“ |
| — Přeložil Otakar Smrčka | ||
| „ | NA CESTU POLLIONOVI
Nebudeš obdivu pln k těm nesmírným hromadám darů, které se v průběhu nesčetných věků odevšad sešly a to už od vzniku města, jež založil Kekrops, syn Belův, a od těch počátků dávných, co v Tyru se narodil Kadmos, nýbrž... |
“ |
| — Přeložil Otakar Smrčka | ||
Reference
editovat- ↑ a b CONTE, Gian Biagio. Dějiny římské literatury. 2. vyd. Přeložila Dagmar BARTOŇKOVÁ. Praha: Koniasch Latin Press, 2008. s. 147. ISBN 9788086791579.
- ↑ a b CATULLUS, Gaius Valerius, STEHLÍKOVÁ, Eva, (ed). Zhořklé polibky. Praha: Československý spisovatel, 1980. s. 113. Klub přátel poezie.
- ↑ a b JANOUŠEK, Jan, Eva KUŤÁKOVÁ a Anežka VIDMANOVÁ. Slovník latinských spisovatelů. Praha: Leda, 2004. s. 282. ISBN 8073350424.
