Fellner a Helmer

Ateliér Fellner a Helmer ; / Büro Fellner & Helmer
	Logo
Základní údaje
Datum založení	1873
Zakladatelé	Ferdinand Fellner a Hermann Helmer
Sídlo	Vídeň, Rakousko-Uhersko
Adresa sídla	Vídeň, Rakousko
Klíčoví lidé	Ferdinand Fellner a Hermann Helmer
Charakteristika firmy
Rozsah působení	Střední a východní Evropa
Oblast činnosti	Architektura a stavebnictví
Služby	reprezentativní stavební projekty
Majitelé	Hermann Helmer; Ferdinand Fellner
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ateliér Fellner a Helmer (Büro Fellner und Helmer, nebo Fellner & Helmer), založený roku 1873, byl koncem 19. století jedním z nejznámějších architektonických ateliérů v Rakousko-Uhersku.

Dějiny

Majiteli společnosti byli architekti Ferdinand Fellner (1847–1916) a Hermann Helmer (1850–1919) navrhli a vyprojektovali za 43 let své spolupráce více než 200 staveb, které byly následně realizovány především na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Většina jimi navržených budov dodnes existuje a nalezneme je v oblasti od Švýcarska po Rusko. Budovy jsou většinou postaveny a vyzdobeny v historizujícím slohu (novorenesance, neoklasicismus, novobaroko), někdy s prvky secese. Častými spolupracovníky ateliéru při výzdobě interiérů i exteriérů budov byli významní umělci té doby – Gustav Klimt, Ernst Klimt, Franz Matsch, Hans Makart, Theodor Friedl a mnozí další.

Specializací ateliéru Fellner a Helmer byly budovy divadelní a koncertní, u nichž se tito architekti zaměřili podstatnou měrou na bezpečnost a funkčnost provozu divadla. Bezpečnostní hlediska začala hrát důležitou roli při stavbě těchto budov poté, co koncem 19. století vyhořela celá řada divadel v Evropě i USA (asi nejtragičtější požár vypukl v roce 1881 v divadle Ringtheater ve Vídni, při němž zahynulo 400 diváků). Právě Ateliér Fellner a Helmer zareagoval na novou poptávku nejrychleji a důraz na bezpečnostní hlediska se stal důležitou součástí jeho firemní pověsti. Díky tomu byli architekti Fellner a Helmer v průběhu let pověřeni návrhem a realizací asi 50 divadelních budov – např. v Záhřebu, Salcburku, Berlíně, Segedíně, Bratislavě, Štýrském Hradci, Curychu, Budapešti a samozřejmě ve Vídni (např. Volkstheater nebo koncertní sál Ronacher). V Sofii v roce 1906 vzniklo podle jejich návrhu Národní divadlo.

Na území dnešní České republiky nalezneme jejich divadelní budovy v Praze (Nové německé divadlo, dnešní Státní opera), Brně (Mahenovo divadlo), Liberci (Divadlo F. X. Šaldy), Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi (Městské divadlo) a Karlových Varech (Městské divadlo)

Kromě bezpečnostních hledisek byla firma Fellner a Helmer vyhlášena také tím, že měla přijatelné ceny a přesně dodržovala termíny. I díky tomu získali architekti Fellner a Helmer zakázky na řadu dalších staveb různého využití a účelu – projektovali činžovní domy (těch bylo více než 100, asi nejznámější je luxusní obytný komplex Margarethenhof ve Vídni), obchodní domy (těch bylo 27), vily, paláce a zámky (těchto staveb projektovali asi 60, v České republice např. romantická přestavba zámku Žinkovy), hotely, továrny, hvězdárny a lázeňské budovy a kolonády. Výraznou měrou zasáhli tito dva architekti do celkového vzhledu především dvou lázeňských měst – Badenu a Karlových Varů. V Karlových Varech bylo podle jejich plánů vystavěno asi 20 budov. Mezi ty nejznámější patří už výše zmíněné divadlo, a dále Císařské lázně, Grandhotel Pupp, rozhledna Goethova vyhlídka, Kolonáda Sadového pramene, z níž dnes zůstalo již jen torzo a litinová Vřídelní kolonáda, která již neexistuje – na počátku druhé světové války byla rozebrána a materiál z ní využit pro válečné účely.

Stavby v Čechách a na Moravě

1880, Karlovy Vary, Sadová kolonáda
1882, Brno, Městské (dnes Mahenovo) divadlo
1883, Liberec, Městské divadlo (Stadttheater)
1883, Karlovy Vary, Tržní kolonáda
1886, Karlovy Vary, Městské divadlo, budova pavilónu sportů
1887, Praha, Státní opera (původně jako Neues deutsches Theater)
1891-1892, Pavlovice u Přerova (zámek)
1893, Plzeň, Hotel Slovan (Hotel Waldeck)
1895, Karlovy Vary, Císařské lázně (Lázně I)
1895, Praha – Olšanské hřbitovy, Hrobka rodiny průmyslníka Františka von Waldeka, (se sochou od Caspara von Zumbusch)
1897, Žinkovy, zámek
1903, Karlovy Vary, Hotel Ambassador, po roce 1930 Národní dům/Volkshaus, po roce 2010 opět s původním názvem
1904, Koryčany, Vila Thonet
1904-05, Mariánské Lázně, Městské divadlo - přestavba
1907, Jablonec nad Nisou, Městské divadlo
1909, Mladá Boleslav, Městské divadlo
1913, Karlovy Vary, Grandhotel Pupp

Galerie

Neues Deutsches Theater (dnes Státní opera) v Praze
Mahenovo divadlo v Brně, první elektricky osvětlené divadlo v Evropě.
Divadlo F. X. Šaldy v Liberci.
Divadlo v Karlových Varech
Volkstheater ve Vídni
Chorvatské národní divadlo v Záhřebu.
Národní divadlo v Cluj-Napoca, Rumunsko.
Městské divadlo Giessen, Německo (1907).
Stará budova Slovenského národního divadla

Občanské sdružení Společnost F. Fellnera a H. Helmera

V roce 1991 byla založena v Karlových Varech Občanské sdružení Společnost F. Fellnera a H. Helmera Ottou Němcem a Martinem Loydou. Tato společnost od roku 1991 do roku 2019, kdy zemřel zakladatel a president společnosti Otto Němec, vyvíjela řadu kulturních aktiv, přednášek a propagačních činností pro větší známost stavitelů Fellner a Helmer.

Odkazy

Literatura

LINHARTOVÁ, Dana. Architektonická činnost ateliéru Fellner & Helmer v českých zemích. Praha: NPÚ, ÚOP středních Čech, 2017. 223 s. ISBN 978-80-86516-90-5.
ZÍDKOVÁ, Anna. Fellner a Helmer v Karlových Varech. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum, 1997. 274 s. ISBN 80-238-0289-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fellner a Helmer na Wikimedia Commons