Erika Andrejevová

ruská tenistka

Erika Andrejevová (rusky Эрика Александровна Андреева, Erika Alexandrovna Andrejeva, * 24. června 2004 Krasnojarsk) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Erika Andrejevová
Эрика Андреева
Erika Andrejevová ve Wimbledonu 2023
Erika Andrejevová ve Wimbledonu 2023
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození24. června 2004 (20 let)
Místo narozeníKrasnojarsk, Rusko[1]
Profesionálka od2021
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek805 883 USD
Tenisová raketaTecnifibre
Dvouhra
Poměr zápasů181–101
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění75. místo (26. srpna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo kvalifikace (2023)
French Open1. kolo (2023, 2024)
Wimbledon2. kolo (2024)
US Open2. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů17–15
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 1 ITF
Nejvyšší umístění274. místo (11. prosince 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240830a30. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2024 na 75. místě a ve čtyřhře v prosinci 2023 na 274. místě. Trénuje ji Jean Christophe Faurel.[1]

V juniorském tenisu prohrála finále French Open 2021 s Češkou Lindou Noskovou.[3]

O tři roky mladší sestra Mirra Andrejevová je také profesionální tenistka. Kvůli rozvoji tenisové kariéry se obě z rodného Krasnojarsku přestěhovaly do Moskvy.[4]

Tenisová kariéra

editovat

V rámci okruhu ITF debutovala v listopadu 2019 na turnaji v thajském Nonthaburi dotovaném 15 tisíci dolary. Ve druhém kole obdržela dva „kanáry“ od Číňanky Kuo Mej-čchi z páté světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během listopadu 2020 na antukové pazardžiské události s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále zdolala šťastnou poraženou z kvalifikace, Slovenku Sofii Milátovou. V sezóně 2021 učinila výrazný posun na žebříčku WTA z 1055. na 368. místo.[5][6]

 
Forhend na Transylvania Open 2024

V květnu 2022 prošla přes nejvýše nasazenou Rusovou, Zazarúovou a Muhammadovou do finále stotisícového turnaje ITF v katalánském La Bisbal d'Empordà. V něm však podlehla turnajové dvojce Wang Sin-jü z Číny, přestože získala první sadu.[5] Na okruhu WTA Tour debutovala v osmnácti letech červencovým Ladies Open Lausanne 2022 po zvládnuté kvalifikační soutěži. Na úvod ztratila jen tři gamy s další postoupivší kvalifikantkou Annou Blinkovou,[7][5] než ji vyřadila Chorvatka z deváté desítky klasifikace Petra Martićová, která turnaj vyhrála.[6]

V hlavní soutěži grandslamu debutovala z pozice 131. hráčky světa v ženském singlu US Open 2022 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě dohrály Herdželašová, Masárová a Rachimovová. V úvodním kole newyorské dvouhry se poprvé v kariéře střetla s hráčkou z elitní padesátky, jednadvacátou Petrou Kvitovou.[5] Po ztrátě úvodní sady v tiebreaku, již proti Češce neuhrála ani jeden game. V kvalifikaci Australian Open 2023 přehrála Haasovou i Zavackou, ale do hlavní soutěže ji nepustila 175. hráčka žebříčku Sára Bejlek.[8] Druhá kola si zahrála na Lyon Open 2023, prvním ročníku ATX Open 2023 v Austinu i Miami Open 2023 z kategorie WTA 1000.[6][2]

Finále série WTA 125

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–2 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 2 (0–2)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. říjen 2023 Rouen, Francie tvrdý (h)   Viktorija Golubicová 4–6, 1–6
Finalistka 2. prosinec 2023 Andorra la Vella, Andorra tvrdý (h)   Marina Bassolsová Riberová 5–7, 6–7(3–7)

Čtyřhra: 1 (1–0)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 2. prosince 2023 Andorra la Vella, Andorra tvrdý (h)   Céline Naefová   Tímea Babosová
  Heather Watsonová
6–2, 6–1

Tituly na okruhu ITF

editovat
Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (3 tituly)

editovat
Č. datum turnaj kategorie povrch poražená finalistka výsledek
1. listopad 2020 Pazardžik, Bulharsko W15 antuka   Sofia Milátová 1–6, 6–0, 6–2
2. prosinec 2020 Káhira, Egypt W15 antuka   Carolina Alvesová 6–1, 6–3
3. březen 2021 Šarm aš-Šajch, Egypt W15 tvrdý   Jenny Dürstová 1–6, 7–6(3), 6–0

Čtyřhra (1 titul)

editovat
Č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. srpen 2021 Verbier, Švýcarsko W25 antuka   Jekatěrina Makarovová   Diāna Marcinkēvičová
  Marija Timofejevová
7–6, 6–1

Finále na juniorském Grand Slamu

editovat

Dvouhra: 1 (0–1)

editovat
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2021 French Open antuka   Linda Nosková 6–7(3–7), 3–6

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erika Andreeva na anglické Wikipedii.

  1. a b Erika Andrejevová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240421a21. dubna 2024
  2. a b Erika Andrejevová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240421a21. dubna 2024
  3. Nosková naladila český tenis v Paříži na vítěznou notu. Ovládla dvouhru juniorek. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-06-12 [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. 
  4. Русские девушки произвели фурор в Австралии. В юниорском финале — сразу две «нейтральные теннисистки». Sport-express.ru [online]. 2023-01-27 [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-28. (rusky) 
  5. a b c d MACPHERSON, Alex. The 2022 US Open's Grand Slam debuts: Bejlek, Andreeva, Fruhvirtova and more. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-26 [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-27. (anglicky) 
  6. a b c Erika Andreeva Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Lausanne: Andreeva, 18, routs Blinkova on WTA main-draw debut. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-14. (anglicky) 
  8. SCHLEGEL, David. Po US Open prošla kvalifikací i v Melbourne. Kvůli těmto turnajům hraju tenis, říká 16letá Bejlek. Tenisový svět [online]. 2023-01-12 [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-07. 

Externí odkazy

editovat