Ekonomická integrace

Ekonomická integrace znamená, že se ekonomiky rozdílných zemí navzájem propojují a odstraňují se bariéry vzájemného obchodu. Ekonomická integrace má tedy za cíl podporu vzájemného obchodu a tím zlepšování životní úrovně obyvatel.

Ekvádorští indiáni v roce 2002 protestují proti panamerické zóně volného obchodu FTAA
Obyvatelé Barcelony v roce 2014 protestují proti chystané zóně volného obchodu TTIP mezi EU a USA

Podle uznávaných ekonomických teorií D. Ricarda a dalších znamená obchod mezi jednotlivými zeměmi přínos pro všechny zapojené země (tzv. princip komparativních výhod). Kritici však poukazují mj. na to, že v případě propojení ekonomik s výrazně odlišnou silou ta slabší je udržována v postavení dodavatele levných surovin, služeb a lidské prac. síly, zatímco zároveň celé sektory její ekonomiky (typicky zemědělství) prohrávají na trhu boj s výrobky ekonomiky silnější, protože ta si může dovolit masovou racionalizaci výroby a uplatňování drahých technologických inovací. Navíc, prohlubování ekon. integrace vede ke stírání národních i kulturních specifik a ke splývání do té doby svébytných států do vyšších celků, což může být pociťováno jako ztráta samostatnosti. Z těchto důvodů se tedy tento proces nesetkává vždy s kladným přijetím ze strany obyvatel dotčených zemí.

Stupně ekonomické integrace

editovat

Stupně ekonomické integrace se rozlišují na (od nejnižšího po největší):

  1. Zóna volného obchodu
  2. Celní unie
  3. Společný trh
  4. Hospodářská a měnová unie

Zóna volného obchodu

editovat

Zóna volného obchodu je nejnižším stupněm ekonomické integrace. V praxi to znamená, že se dvě a více zemí dohodne, že navzájem sníží či úplně odstraní cla na některé výrobky (převážně z oblasti průmyslové výroby, daleko méně často na zemědělské výrobky).

Příklady zón volného obchodu (členské státy k 28. 11. 2020)

Celní unie

editovat

Celní unie je sdružení států, které se dohodly na omezení vzájemných obchodních bariér a zároveň uplatňují společné celní sazby vůči třetím zemím (tzv. společný celní sazebník).

Příklady celních unií

Společný trh

editovat

Společný trh znamená již vysoký stupeň ekonomické integrace. Členské státy odbouraly veškerá cla, používají společný celní sazebník vůči třetím zemím a je mezi nimi zabezpečen volný pohyb zboží, služeb, práce a kapitálu.

Příklady společných trhů

Jednotný vnitřní trh je vyšší stádium společného trhu – státy zavedly společné technické a jiné normy na výrobky a vnitřní hranice mezi členskými státy již prakticky neexistují. Pojem vznikl na konci 80. let Jednotným evropským aktem. Příkladem je Evropská unie od 1. 1. 1993.

Hospodářská a měnová unie

editovat

Ekonomiky zemí v hospodářské unii jsou již plně zapojeny do jednotného vnitřního trhu, a navíc přenášejí část svých pravomocí na nadnárodní instituce (ty mohou například spolurozhodovat o obchodní politice, sociální sféře nebo rozpočtových deficitech členských zemí). Měnová unie znamená, že členské státy navíc používají společnou měnu jako zákonné platidlo.

Příklady hosp. nebo hosp.-měnových unií

Úplná ekonomická a politická integrace

editovat

Vrcholem ekonomické integrace je úplná ekonomická a politická integrace, kdy původně samostatné státy splynuly v nový celek, který je řízený z jednoho centra. Příkladem je znovusjednocení Německa (NSR a NDR) v roce 1990.

Související články

editovat