Dvorecké stráně

Dvorecké stráně jsou přírodní památka na území Prahy, vyhlášená v květnu roku 2017. Nachází se v širším centru Prahy, dva kilometry jižně od Vyšehradu, v Podolí, v místní části zvané Dvorce. Je součástí svahů pod Kavčími horami, jejichž severní část byla v roce 1988 vyhlášena přírodní památkou Podolský profil. Geologickým podkladem jsou horniny siluru epochy ludlow a přídolí a spodního devonu. Ty tvoří geologický podklad severní poloviny sledovaného území, a to až ke hřišti u Kavčích hor. Chráněné území Dvorecké stráně je osídleno místní, zejména stepní faunou bezobratlých, spojenou s homogenními xerotermními společenstvy cévnatých rostlin. Předmětem ochrany je stepní fauna bezobratlých vázaná na teplomilná společenstva rostlin.

Zdroje k infoboxu Přírodní památka Dvorecké stráně
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Jižní partie chráněného území
Základní informace
Vyhlášení	16.05.2017
Nadm. výška	224 m n. m.
Rozloha	3,89 ha
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Praha
Umístění	Podolí
Souřadnice	50°2′49,05″ s. š., 14°25′15,94″ v. d.
Dvorecké stráně
Další informace
Kód	6126
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní památky v Česku

Historie

V minulosti sloužily Dvorecké stráně především k zemědělským účelům, zejména pro pastvu ovcí a koz, což významně ovlivnilo charakter místních strání a jejich flóru. S rozvojem Prahy se však postupně jejich funkce měnila, v průběhu 20. století začaly Dvorecké stráně více sloužit obyvatelům Prahy jako místo pro odpočinek a rekreaci. Urbanizace přinesla změny v okolním prostředí, včetně výstavby silnic a infrastruktury, což ovlivnilo i samotné stráně. I přesto si stráně udržely svůj specifický přírodní ráz, který je dnes chráněn jako přírodní památka.

Značnou část území tvoří lesní porost, který se rozkládá pod travnatou plochou navazující na hřiště u Kavčích hor. Historické fotografie ukazují, že přibližně na počátku 70. let 20. století zde byl na nezalesněné ploše vysazen třešňový sad.

Dvorecké stráně jsou zároveň součástí širšího komplexu chráněných území v Praze 4, který zahrnuje i další přírodní památky, jako jsou Kavčí hory a Branické skály, což společně vytváří jedinečný přírodní prostor s výraznými výhledy na pražskou kotlinu a historická místa jako Vyšehrad a Vltavu.

Přírodní poměry

Dvorecké stráně se nachází v širším centru Prahy v městské části Praha 4, mezi Podolím a Braníkem, a jsou součástí širší oblasti zvané Dvorce. Rozkládají se na svazích pod Kavčími Horami, jejichž severní část byla v roce 1988 vyhlášena přírodní památkou Podolský profil. Dvorecké stráně leží na pravém břehu řeky Vltavy a její svahy směřují na jihovýchod, což vytváří teplejší mikroklima. Jsou významnou přírodní oblastí v Praze, vyznačující se výslunnými stepními stráněmi, rozvolněnými lesními porosty a teplomilnými biotopy. Lokalita je charakterizována vysokou biodiverzitou a je domovem vzácných druhů rostlin i živočichů adaptovaných na suché a teplé klima.

Geologie a pedologie

Ojedinělý skalní výchoz

Území geomorfologicky spadá do provincie Česká vysočina, konkrétně do celku Pražská plošina. Nadmořská výška zde dosahuje přibližně 200–260 metrů. Geologický podklad tvoří prvohorní horniny, především silurské a spodnodevonské vápence a vápnité břidlice. Tyto vrstvy, zejména v severní polovině území až ke Kavčím horám, zahrnují přírodní památku Podolský profil – významné naleziště zkamenělin, včetně mlžů, hlavonožců a trilobitů. Na jižních svazích dominuje svrchní ordovik, konkrétně tmavošedé jílovce a prachovce, na které navazují zelenavé jílovce a jílovité břidlice. Vyskytují se zde svažité půdy a kambizemě, které přispívají k rozmanitosti místní biodiverzity.

Hydrologie a podnebí

Klimaticky je území zařazeno do teplé oblasti s typickými znaky městského klimatu. Přirozené vodní zdroje zde nejsou výrazné a srážkový režim s průměrným ročním úhrnem 520–580 milimetrů umožňuje rozvoj suchomilných společenstev.

Flora

Lípa malolistá

Flóra chráněného území je bohatá a rozmanitá, zahrnuje jak lesní porosty, tak výslunné stepní stráně a teplomilné trávníky. V lesním porostu je zachovalá bohatá populace okrotice bílé (Cephalanthera damasonium), která je zvláště chráněným druhem a diagnostickým prvkem vápnomilných bučin. Vegetačně patří nejcennější částí mezi polopřirozené suché trávníky, facie křovin na vápenatých podložích a mnoho druhů hub. Významnou část tvoří lesní porost pod travnatou plochou navazující na hřiště u Kavčích hor. Podle historických snímků byl na bezlesí vysazen třešňový sad a to přibližně na začátku sedmdesátých let 20. století. V dřevinném patře je možné najít především lípu srdčitou (Tilia cordata), habr obecný (Carpinus betulus), borovici lesní (Pinus sylvestris) a modřín opadavý (Larix decidua). Ohrožené druhy vyskytující se na této ploše jsou mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica) a trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium).

Stepní stráně pokrývají širokolisté suché trávníky se sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus) a dalšími teplomilnými druhy. Na slunných svazích a skalnatých výchozech jsou zastoupeny druhy přizpůsobené suchým a vápenatým podložím, jako je rozchodník bílý (Sedum album) nebo pelyněk ladní (Artemisia campestris). Místy se vyskytují i invazní nebo vysázené druhy, například kdoulovec japonský (Chaenomeles japonica) a skalníky (Cotoneaster sp.), které vyžadují kontrolu v rámci managementu oblasti.

Fauna

Dvorecké stráně poskytují útočiště mnoha druhům hmyzu, včetně druhů zapsaných v červeném seznamu. Krajník pižmový (Calosoma sycophanta) je zvláště chráněný druh vázaný na lesní porosty, kde se živí housenkami v korunách stromů. Z národního červeného seznamu ohrožených druhů jsou zde přítomny i herbivorní druhy jako Ceutorhynchus ignitus a Trachyphloeus spinimanus, které přispívají k rozmanitosti bylinných společenstev s roztroušenými keři. Roháč obecný (Lucanus cervus) je klíčovým druhem spojeným se starými duby, využívající trouchnivějící dřevo.

Dále zde žijí drobné samotářské druhy včel a vos, např. čalounice zubatá (Megachile apicalis) a hbitík lesklý (Tachysphex nitidus). U motýlů je významný výskyt žluťáska jižního (Colias alfacariensis) a vřetenušky pozdní (Zygaena laeta), vyžadujících slunné louky a keřovité plochy. Otakárek fenyklový (Papilio machaon) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) jsou ohrožené druhy, preferující otevřenou krajinu s živnými rostlinami.

Mezi další nápadné druhy hmyzu patří přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctata), jenž obývá okraje lesů a křovinaté stráně, a zlatohlávek skvostný (Protaetia aeruginosa), vázaný na starší duby.

V oblasti Dvoreckých strání byl zaznamenán různorodý výskyt obratlovců. Ropucha obecná (Bufo bufo) má roztroušený výskyt, zatímco slepýš křehký (Anguis fragilis) byl pozorován pouze v pěti jedincích. Ještěrka obecná (Lacerta agilis) se v oblasti objevuje hojně. Z ptáků byl zaznamenán krahujec obecný (Accipiter nisus), který zaletuje do této oblasti za účelem lovu. Předpokládá se, že vrabec polní (Passer montanus) a žluna zelená (Picus viridis) se v oblasti vyskytují v období hnízdění. Ťuhýk obecný (Lanius collurio) by mohl hnízdit po prořezávce a pravidelném kosení. Mezi savci byla zaznamenána i veverka obecná (Sciurus vulgaris).

Ochrana

Ochranné pásmo u sportovního hřiště

Dvorecké stráně byly vyhlášeny jako přírodní památka za účelem ochrany stepní fauny bezobratlých a teplomilné flóry. V rámci ochrany platí nařízení, která omezují jakékoliv stavební aktivity, používání chemických látek či změny půdních a vodních režimů. Kolem památky je zřízeno ochranné pásmo, které má za úkol redukovat rušivé vlivy a zamezit šíření invazních druhů. Ochranná pásma, o celkové výměře 3,0053 hektarů, byla určena zejména v okolí hřišť a budov.

Dlouhodobým cílem péče o přírodní památku Dvorecké stráně je zachovat vysokou přírodovědnou hodnotu xerotermních strání, které představují významné biotopy pro různé ohrožené a teplomilné druhy rostlin a živočichů. K dosažení tohoto cíle je nutné kontrolovat expanzivní druhy rostlin, zejména ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), aby se zachovala rozvolněná struktura lučních porostů. Součástí péče je také regulace křovin a keřů pomocí vyřezávání, aby nedocházelo k jejich rozšiřování do chráněných stepních ploch, a podporování diverzity bezobratlých pomocí specificky načasovaného managementu, jako je kosení s časovým posunem.

Další klíčovou součástí ochranných opatření je odstraňování invazních rostlinných druhů, mezi které patří zejména křídlatka japonská (Reynoutria japonica), kustovnice cizí (Lycium barbarum), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) a trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Tyto druhy se invazivně šíří a ohrožují původní společenstva. Pro jejich eliminaci jsou využívány metody cíleného vyřezávání, postřik herbicidy, případně kroužkování kmene.

Turismus

Cesta vedoucí skrz území

Pro milovníky přírody se nabízí nenáročná procházka od Podolského profilu až po Branické skály. Přírodní památka Podolský profil je bývalý lom s významnými prvohorními sedimenty, mezinárodně ceněný díky bohatému nalezišti zkamenělin. Toto místo nabízí návštěvníkům krásný výhled na pražskou kotlinu směrem k severozápadu. Procházka může pokračovat přes PP Dvorecké stráně a končit na PP Branických skalách, které jsou jedinečnou přírodní lokalitou vyznačující se strmými skalními stěnami a výhledy na Prahu. Tato přírodní památka je domovem pro řadu vzácných rostlin a živočichů.

Dvorecké stráně jsou dobře dostupné městskou hromadnou dopravou. Nejbližší tramvajová zastávka je Dvorce a nedaleko se nachází autobusová zastávka se stejným názvem.

Odkazy

Související články

• Seznam chráněných území v Praze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dvorecké stráně na Wikimedia Commons

Portály: Praha | Příroda