Wikipedie

Skalník (Cotoneaster)

rod rostlin

Skalník (Cotoneaster) je rod dřevin z čeledi růžovitých. Jsou to stálezelené nebo opadavé beztrnné keře, méně často i malé vícekmenné stromy s jednoduchými celokrajnými listy, drobnými pětičetnými květy a nejčastěji červenými plody – malvicemi. Rod je taxonomicky složitý, v různých pojetích zahrnuje cca 250–400 převážně apomiktických druhů rostoucích v palearktické oblasti severní polokoule, tedy v Evropě, Asii a severní Africe. Jejich největší druhové bohatství je v Číně a Himálaji, mnoho jich roste též v horách Střední Asie. V Evropě se vyskytují ve Středomoří a v širokém areálu mírného pásu včetně střední Evropy. Zavlečeny lidskou činností byly však již na všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy a na mnoha místech jsou považovány za nepříjemné invazní druhy.

Jak číst taxoboxSkalník
Plodná větvička v herbáři
Skalník suknovitý (Cotoneaster pannosus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
PodčeleďAmygdaloideae
Rodskalník (Cotoneaster)
Medik., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Většina skalníků obývá keřové patro smíšených horských lesů, světlé teplomilné doubravy či bory, lesostepi, křovinaté stráně, lesní pláště, ale též osluněné skalní výchozy a kaňony řek. Hojné jsou rovněž v člověkem vytvářených biotopech. Vysokohorské druhy s přitisklým habitem zasahují v Himálaji a Tibetu až do nadmořských výšek přes 4500 m. V Česku jsou původní skalník celokrajný a skalník černoplodý, které zde patří k vzácným až ohroženým druhům. Řada pěstovaných taxonů, především skalník rozkladitý, v české krajině více či méně intenzivně zplaňuje.

Skalníky patří k velice často pěstovaným okrasným dřevinám s nízkými nároky a univerzálním využitím, které sahá od parkových a zahradních solitér přes skupinové výsadby, větrolamy a živé ploty až po skalky, půdopokryvné výsadby, mobilní zeleň či bonsaje. Hlavním zdrojem jejich estetického účinku jsou listy, u některých druhů květy, a především bohatá násada barevných, pro člověka však nejedlých plodů. Patří k výborným medonosným rostlinám a jejich plody se živí ptactvo. V asijských zemích jsou mnohé druhy součástí tradiční lidové medicíny.

Popis

editovat
 
Větévka stálezeleného skalníku vrbolistého se starými a čerstvě rašícími listy; všimněte si též nápadných lenticel

Vegetativní orgány a vzrůst

editovat

Jedná se o vzrůstově spíše menší, bohatě větvené, stálezelené nebo opadavé dřeviny. Nemají trny. Většina druhů jsou keře vzpřímeného nebo poléhavého vzrůstu, několik zástupců jsou i malé, maximálně 15–18 m vysoké, často vícekmenné stromy (např. Cotoneaster frigidus a další druhy převážně z temperátních až laurofylních lesů). Vysokohorské druhy jsou habitu plazivého až k zemi přitisklého, jejich větve někdy ve styku se zemí zakořeňují. Kořenový systém je spíše povrchový, dobře přizpůsobený konkrétnímu stanovišti.[1]

Skalníky mají dvojí typ větviček: prodlužovací, které zajišťují růst, a zkrácené, nesoucí květy a plody. Větve vyrůstají ve šroubovici, nebo dvojřadě, u některých druhů formují charakteristickou strukturu „rybí kostry“. V kůře jsou mnohdy nápadné lenticely. Letorosty jsou obvykle chlupaté, u některých druhů posléze olysávající. Listy jsou vždy jednoduché a celokrajné, střídavě postavené, řapíkaté, se složenou vernací; jsou vejčitého, obvejčitého nebo kopinatého tvaru, papírovité nebo kožovité, hladké, nebo svraskalé s hluboce zařezanou žilnatinou, na povrchu lesklé nebo matné, na spodní straně často chlupaté. Podle druhu jsou 1–20 cm dlouhé a 0,5–10 cm široké, s opadavými palisty.[1][2][3]

Generativní orgány

editovat
 
Květy skalníku podrodu Chaenopetalum

Květy skalníků jsou pětičetné, oboupohlavné a vyrůstají jednotlivě, po dvou či po třech a nebo v chudých či bohatých chocholících, vzpřímených nebo převislých. Okvětí je rozlišeno na kalich a korunu. Květní lůžko je zformováno v češuli (hypanthium), kališní cípy vytrvávají na plodu. Semeník je spodní. Čnělek pestíku je 1–5, stejně tak plodolistů; každý je se dvěma vajíčky, z nichž dozrává vždy pouze jedno. Tyčinek je dle druhu (7–)10–20, jejich prašníky a nitky mají bílou, nebo růžovou barvu. Na dně květu je prstencovité nektárium. Korunní plátky jsou volné, dvojího typu: v podrodu Chaenopetalum jsou obvykle čistě bílé, široce rozevřené, s průměrem květu až okolo 10 mm, v podrodu Cotoneaster jsou narůžovělé, čistě růžové nebo červené a směřují vpřed. Květy zapáchají podobně jako u jeřábu či hlohu trimethylaminem.[1]

Plody jsou 5–15 mm velké červené, oranžové, fialové nebo černé malvice, kulovitého, vejčitého, obvejčitého nebo soudkovitého tvaru, s peckovitým endokarpem obsahujícím 1–5 semen.[2] Pro člověka a domácí zvířectvo jsou nejedlé vzhledem k obsahu kyanogenních glykosidů, při požití většího množství plodů mohou působit mírně toxicky.[4]

Základní počet chromozomů je 17. Převážná většina druhů jsou tetraploidi (vzácně i tri-, penta- či jiní polyploidi) hybridogenního původu, s plně či částečně apomiktickým způsobem rozmnožování; jen asi 10 % je diploidů, kteří se rozmnožují pohlavně a jsou schopni se též dál křížit.[1]

Rozšíření

editovat
 
Skalník černoplodý v přírodě

Přirozený areál rozšíření rodu zahrnuje palearktickou oblast, kde se vyskytují od severní Afriky (pohoří Atlas) přes Evropu, Středomoří, Malou a Střední Asii, Kavkaz, Sibiř až po Čínu, Mongolsko a dálný východ Ruska. Na severu zasahují nejdále na poloostrov Kola, na jihu na Indický subkontinent (pohoří Nilgiri), do Indočíny a okrajově i do Eritreje, na východě pak na Korejský poloostrov a na Tchaj-wan.[5] Centrem největší druhové diverzity je oblast východního Himálaje, jižního Tibetu a centrální Číny (provincie Kan-su, Chu-pej, Šen-si, S'-čchuan a Jün-nan), kde rod zřejmě prodělal evoluční radiaci. Jen v samotné Číně roste 59 druhů skalníků, z toho 37 endemických.[6] Hojně se vyskytují též v horách Střední Asie (Pamíro-Alaj, Ťan Šan, Altaj). Přirozeně chybí v Japonsku a na Sachalinu. V Severní Americe, stejně jako v Austrálii, na Novém Zélandu či v subsaharské Africe se skalníky vyskytují pouze sekundárně, mnohé pěstované druhy zde zdomácněly.[1][5]

Na řadě míst jsou zdomácnělé nepůvodní skalníky řazeny mezi invazní druhy z důvodu jejich snadného šíření ptactvem a značné konkurenční schopnosti. Například na Havaji je masivně rozšířen skalník suknovitý (Cotoneaster pannosus),[7] v jižní Africe skalník sivolistý (Cotoneaster glaucophyllus),[8] vícero druhů je považováno za invazní na Novém Zélandu[9] nebo ve Velké Británii;[10] problémem je zde zejména jejich intenzivní šíření v druhově bohatých vápencových územích nebo na vzácných písečných dunách.[11] Jen ze západní Evropy je doposud udáváno více než 20 zplanělých druhů skalníků.[12][13]

 
Populace druhu Cotoneaster cambricus, kriticky ohroženého endemita Walesu

Evropská květena

editovat

Největší areál z původních zástupců rodu má v Evropě skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). Skalník černoplodý (Cotoneaster laxiflorus) roste ve východní a jihovýchodní Evropě, skalník plstnatý (C. tomentosus) obývá podhorský a horský vegetační stupeň Pyrenejí, Alp, Karpat a jihoevropských pohoří. Řada druhů ze sekce Cotoneaster (viz níže u taxonomického přehledu) se vyskytuje v Alpách, další v severní Evropě a Skandinávii. Zmínit lze rovněž kriticky ohrožený stenoendemit Cotoneaster cambricus, jehož veškerá populace roste na několika místech skalnatého pobřeží poloostrova Great Orme ve Walesu. V horách jižní Evropy a ve Středomoří pak roste také několik zástupců série Racemiflori, například Cotoneaster granatensis na jihu Španělska, k endemitům patří C. nebrodensis na Sicílii nebo C. creticus na Krétě. V Krymských horách a přilehlém okolí roste Cotoneaster tauricus.[1]

 
Skalník rozkladitý je nejčastěji zplaňující zástupce rodu v české přírodě

Česká květena

editovat

V Česku jsou původní dva druhy: skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) a skalník černoplodý (Cotoneaster laxiflorus, též jako C. melanocarpus). Vyskytují se roztroušeně na skalách, v skalnatých kaňonech velkých řek, nízkých výslunných křovinách a světlých lesích, převážně v termofytiku a vhodných polohách mezofytika; skalník černoplodý přitom pouze na Moravě. Oba jsou řazeny na Červený seznam ohrožených druhů ČR (v kategorii C4a, resp. C2r), zákonem zvláště chráněny však nejsou.[14] Dále zde stejně jako jinde ve střední Evropě zplaňují některé pěstované druhy: v roce 2024 jich bylo oficiálně udáváno již 20.[15] Z nich je zde již za zdomácnělý neofyt považován místy až velmi hojný skalník rozkladitý (Cotoneaster divaricatus), převážně v intravilánech a městské či příměstské zeleni se šíří též skalník mnohokvětý, skalník Fangův, skalník Hjelmqvistův a různé další druhy ze sérií Horizontales a Multiflori.[16][13]

Ekologie

editovat
 
Květy podrodu Cotoneaster

Skalníky vesměs preferují dostatek slunce, stálezelené druhy rostou i v polostínu. Mají v oblibě propustné, sušší a bazičtější půdy, na živiny nejsou příliš náročné. Většina druhů obývá keřové patro smíšených horských a hemiboreálních lesů, ale též vlhké laurofylní lesy v Číně a Vietnamu, světlé teplomilné doubravy či bory, jiné vyrůstají v houštinách kolem vodních toků, na křovinatých stráních, v lesních pláštích, na osluněných skalních výchozech nebo v lesostepích. Vysokohorské druhy Himálaje a Tibetu s přitisklým habitem tvoří složku subalpínské a alpínské vegetace a zasahují zde do nadmořských výšek přes 4500 m. Mnohé druhy rostou též synantropně, jako součást sukcesních křovin na opuštěných plochách, polích, úhorech a ladech, podél cest, na opuštěných výsypkách, v ruderalizovaných lesoparcích a podobně.[1]

Květy skalníků jsou hojně navštěvovány včelami, čmeláky a jiným opylujícím hmyzem, kterému nabízejí mnoho kvalitního nektaru a pylu;[17] pyl je odnášen v šedohnědých rouskách.[18] Zralé plody jsou ke konzumaci vyhledávány ptactvem (především drozdovitými, ale též hýly, brkoslavy nebo hrdličkami), které tak výrazně přispívá k šíření semen.[19] Skalníky jsou vesměs odolné vůči zakouřenému průmyslovému prostředí, jsou dlouhověké, dobře snáší sucho i chlad a mnohé též seřezávání či okus, proto platí za oblíbené okrasné dřeviny.[20][21] Listy slouží za potravu housenkám mnoha druhů motýlů,[22] kořeny formují vztahy arbuskulární mykorhizy s houbami.[23]

Fylogeneze, taxonomie a systematika

editovat
 
Skalník celokrajný – typový druh rodu

Rod patří v rámci čeledi růžovitých do podčeledi Amygdaloideae (resp. Spiraeoideae), tribu Pyreae (resp. Maleae) a subtribu Pyrinae zahrnujícího dřeviny s malvicemi. V dřívějších taxonomických systémech, např. ještě v Květeně ČSR, byl řazen do nyní již zrušené čeledi jabloňovité (Malaceae).[24] Název Cotoneaster byl vytvořen z latinského slova cotoneum (kdoule) příponou -aster (připomínající něco).[25] Typovým druhem je skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus),[26] což je zároveň jediný druh, který popsal Carl Linné ve svém základním díle Species Plantarum, a to pod názvem Mespilus cotoneaster; do dnešního samostatného rodu jej vydělil Friedrich Kasimir Medikus roku 1789.[1]

Systematika rodu je velmi složitá a obtížně zpracovatelná; stejně jako jeho blízce příbuzné rody patří ke kritickým taxonům vzhledem ke značné podobnosti mnohých druhů bez výrazných diferenčních znaků, což vede k notorickým záměnám a následně k mnoha chybným údajům v databázích.[27] Celkový počet popisovaných druhů skalníků značně kolísá kvůli nejednoznačnému vymezení některých, zejména apomiktických taxonů; některé byly popsány pouze z exemplářů pěstovaných v kultuře, jejich přirozené populace jsou neznámé a kritickými zdroji nejsou uznávány. V širokém pojetí bývá uváděno jen 50[2]–90[6] druhů, v úzkých pojetích až 400.[3] Databáze Plants of the World uvádí 259 druhů včetně kříženců.[5] Celkově je v oběhu více než 500 taxonomických názvů, které se mnohdy překrývají; zahradnická literatura, národní flóry a různé monografie se tak mohou i značně lišit co do nomenklatury a popisu jednotlivých taxonů.[13] Známých hybridů je v rámci rodu jen malé množství; existuje však i kříženec mezirodový mezi skalníkem černoplodým a jeřábem sibiřským (Sorbus aucuparia subsp. sibirica), nazývaný jeřáboskalník (×Sorbocotoneaster).[1]

Za skalníkům nejbližší příbuzný rod byl dlouho považován hloh (Crataegus), v jiných studiích také hlohyně (Pyracantha), jabloň (Malus) či jeřáb (Sorbus). V aktuálnějších zdrojích jsou coby sesterská skupina kladeny rody blýskalka (Photinia), stranvésie (Stranvesia) a Chamaemeles,[28] případně také lokvát (Eriobotrya, Rhaphiolepis).[29] Evoluční vydělení rodu se datuje patrně do období eocénu, diferenciace jednotlivých druhů pak probíhala od středního oligocénu.[29]

Přehled rodu

editovat

Klasifikace převzata podle monografie Cotoneasters autorů Jeanette Fryer a Bertil Hylmö,[1] která však nicméně není přijímána ve všech zdrojích zcela bez výhrad, především kvůli množství popisovaných taxonů.[13] Rod je zde dělen do dvou podrodů, 11 sekcí a 37 sérií, které však přesně neodpovídají hlavním fylogenetickým větvím zjištěným pomocí chloroplastové DNA.[28] České názvy jsou ze stránek BioLib[30] a profilového článku Velebil et al. (2024).[15]

 
Skalník plstnatý na podzim (sekce Cotoneaster, serie Tomentosi)

Podrod Cotoneaster

editovat
 
Skalník Zabelův (sekce Cotoneaster, serie Zabelioides)

Převážně opadavé či poloopadavé keře (stálezelené pouze v malé sekci Rokujodaisanense). Květy v chudých chocholících rozkvétají postupně, jejich korunní plátky jsou narůžovělé, růžové nebo červené a směřující vpřed.

Sekce Cotoneaster

Opadavé keře se vzpřímenými či obloukovitými větvemi a často až plstnatě chlupatými letorosty, listy i plody, které jsou červené, v sériích Melanocarpi, Ignavi a dalších též purpurově fialové a černé. Veliký areál zahrnující většinu Evropy, Kavkazu až po centrální Sibiř, pouze série Zabelioides v Číně a východní Asii. Složitá skupina se značným množstvím popsaných plně či částečně apomiktických taxonů, často endemitů malých území.

  • skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) – Evropa, Malá a Střední Asie, Čína
  • skalník černoplodý (Cotoneaster laxiflorus) – střední, severní a východní Evropa, Kavkaz, Sibiř, Dálný východ a Čína; kritický taxon[31]
  • skalník černý (Cotoneaster niger) – severní Evropa, často zaměňován či slučován s předchozím; mnoho regionálních synonym
  • skalník plstnatý (Cotoneaster tomentosus) – převážně pohoří střední, jižní a jihovýchodní Evropy, přední Asie, Kavkaz
  • skalník alaunský (Cotoneaster alaunicus) – severní Kavkaz a přilehlý jih Ruska; údaje o tomto druhu z Česka nejsou potvrzeny a obecně přijímány[31]
  • skalník arménský (Cotoneaster armenus) – Írán, Arménie
  • skalník jednokvětý (Cotoneaster uniflorus) – Střední Asie, západní Sibiř
  • skalník Fangův (Cotoneaster fangianus) – Čína, adventivně udáván ze západní Evropy[32] i z ČR[15]
  • skalník Kitaibelův (Cotoneaster kitaibelii) – Čína
  • skalník Zabelův (Cotoneaster zabelii) – východní Čína; šíří se též v ČR[33]
 
Skalník Hjelmqvistův (serie Horizontales)

Sekce Adpressi

 
Typická větev skalníku ze série Horizontales

Nízké až středně vysoké keře, někdy s bradavčitými větvemi, opadavé či poloopadavé, hustě či řídce zavětvené, často s typickou větevní strukturou „rybí kostry“ a nápadným podzimním zbarvením listů. Poléhavé větve některých druhů (serie Adpressi) zakořeňují. Množství až na výjimky apomiktických druhů převážně z Číny a přilehlých oblastí, kde rostou v nejrůznějších biotopech, často až vysoko do hor. Ve střední Evropě jsou tyto skalníky velmi hojně pěstovány, řada druhů (hlavně ze série Horizontales) zde také zplaňuje.

  • skalník přitisklý (Cotoneaster adpressus) – Indie, Čína, Myanmar; sexuální druh, schopen hybridizace
  • skalník rozkladitý (Cotoneaster divaricatus) – Čína, bohatě zplaňuje ve střední Evropě včetně ČR[34]
  • skalník vodorovný (Cotoneaster horizontalis), též jako skalník rozprostřený – Čína, Tchaj-wan, Nepál; zplaňuje v západní a střední Evropě včetně ČR, často však zaměňován se dvěma následujícími druhy[35]
  • skalník vystoupavý (Cotoneaster ascendens) – Čína, zdomácnělý v západní a střední Evropě[36] včetně ČR[37]
  • skalník Hjelmqvistův (Cotoneaster hjelmqvisti) – Čína, zplaňuje v západní a střední Evropě včetně ČR[38]
  • skalník jemnošpičatý (Cotoneaster apiculatus) – Čína
  • skalník okrouhlolistý (Cotoneaster rotundifolius) – Himálaj, střední Čína
  • skalník dvouřadý (Cotoneaster distichus) – Himálaj
  • skalník Simonsův (Cotoneaster simonsii) – Himálaj, Myanmar; hojně zdomácnělý v oceanické západní Evropě[11]
  • skalník blyštivý (Cotoneaster nitens) – Čína; černé plody
     
    Skalník špičatolistý (sekce Sanguinei, serie Acuminati)

Sekce Sanguinei

Nepravidelně větvené řídké keře různé velikosti, vesměs opadavé či poloopadavé, časně kvetoucí, obvykle s červenými květy.

 
Skalník tmavý (sekce Acutifolii, serie Bullati) v létě
 
Skalník jamkatý (sekce Acutifolii)

Sekce Acutifolii

Velké keře či vícekmenné malé stromy, listy poměrně velké, často svraskalé, špičaté, s výrazně vpadlou žilnatinou, na podzim nápadně barevné. Malvice jsou obvykle velké a nápadné, červené, oranžové, tmavě fialové nebo černé. Areálem je kontinentální Čína, Mongolsko, Sibiř, ale též Tibet a Tchaj-wan. Fakultativní apomikti, některé se však rozmnožují i pohlavně. Mnohé jsou sadovnicky atraktivní, v Česku se však pěstují spíše zřídka.

Sekce Franchetioides

 
Skalník Dielsův (sekce Franchetioides, serie Dielsiani)

Keře různých velikostí, obvykle husté, mnohokmenné, opadavé (serie Dielsiani) až téměř stálezelené (ser. Franchetioides), s listy mírně svraskalými, vespodu plstnatými. Plody červené nebo oranžové chlupaté malvice. Původní v horských lesích a křovinách Číny, Tibetu, Barmy, často pěstovány.

Sekce Megalocarpi

Malé až velké opadavé keře se vzpřímeným květenstvím. Areál od Dálného východu po hory Střední Asie.

  • skalník růžový (Cotoneaster roseus) – Pákistán, Afghánistán, západní Himálaj
  • skalník mongolský (Cotoneaster mongolicus) – okolí Bajkalu, Mongolsko, Čína
  • Cotoneaster megalocarpus – Střední Asie, Mongolsko

Podrod Chaenopetalum

editovat
 
Skalník krétský (sekce Chaenopetalum, serie Racemiflori)

Stálezelené, poloopadavé i opadavé keře. Květy jsou nejčastěji krémově nebo čistě bílé, korunní plátky široce rozevřené, rozkvétají naráz. Sekce Chaenopetalum

 
Skalník Watererův ze sekce Densiflori

Veliká sekce zahrnující drobné i veliké keře až mnohokmenné stromy, opadavé či poloopadavé. Mají často bohatá kompaktní květenství a plodenství. Původní areál jsou převážně hory Himálaje, Střední Asie a Kavkazu, série Racemiflori zasahuje přes Středomoří až na sever Afriky mnoha apomiktickými druhy, často stenoendemity.

Sekce Multiflori

 
Skalník mnohokvětý (sekce a série Multiflori)

Velké keře či malé stromy, opadavé, rozvolněná bohatá květenství a často dosti veliké plody, obvykle s pevně srostlými semeny. Převážně hory Střední Asie a Číny.

 
Kvetoucí skalník bílý (sekce Densiflori, serie Pannosi)

Sekce Densiflori

Velké keře nebo malé stromy, stálezelené, s tuhými kožovitými listy, bohatým květenstvím a drobnými malvicemi. Původní v horských smíšených i laurofylních lesích a křovinách Číny, Indie, Vietnamu. Některé druhy (např. skalník vrbolistý nebo Henryho) jsou schopny se generativně rozmnožovat a dále křížit. Pro svůj estetický habitus velmi často pěstovány.

 
Přitisklý stálezelený skalník drobnolistý ze sekce Alpigeni

Sekce Alpigeni

Nízké až plazivě rostoucí, hustě zavětvené keře, vesměs stálezelené, zřídka poloopadavé, s drobnými tuhými listy. Poléhavé větve často zakořeňují (v seriích Radicantes, Microphylli). Původní ve velehorách Číny, Indie, Nepálu, často v subalpínském až alpínském stupni. Řada druhů z této sekce je schopna se dále křížit. Velmi často jsou tyto skalníky pěstovány jako odolné půdopokryvné dřeviny v mnoha odrůdách a varietách včetně kulturních hybridů (Cotoneaster ×suecicus a další).

Využití

editovat

Okrasné pěstování

editovat

Skalníky patří k nenáročným a velmi často pěstovaným okrasným dřevinám s všestranným využitím a pro tento účel bylo vyšlechtěno množství kultivarů a kříženců. Jejich hlavním estetickým účinkem jsou především nápadné plody různých barev, velikostí a tvaru, které vytrvávají na keřích dlouho do zimy, a také olistění – u opadavých druhů zvláště na podzim, kdy se barví do nápadných žlutých, oranžových, červených nebo červenohnědých barev, u stálezelených po celý rok; existuje též několik kultivarů s variegovanými listy, např. často pěstovaný Cotoneaster atropurpureus 'Variegatus' (obvykle prodávaný jako C. horizontalis). V podrodu Chaenopetalum je dekorativní též kvetení výraznými, ovšem nepříliš příjemně aromatickými kvítky, u některých druhů v bohatých květenstvích.[1][20]

Poléhavé druhy (např. skalník Dammerův a jeho kříženci, skalník drobnolistý) jsou pěstovány jako půdopokryvné dřeviny a jako náhrada trávníku, hodí se i na skalky nebo vřesoviště. Vzrůstnější (skalník mnohokvětý, vrbolistý, Watererův, lesklý, puchýřnatý a další) lze pěstovat samostatně či ve skupinách jako parkové solitéry či kulisy.[20] Drobné druhy se hodí pro přenosnou výsadbu do nádob i na tvorbu bonsají. Skalníky mají vesměs velmi dobrou regenerační schopnost, takže se dobře tvarují a i po radikálním zmlazení znovu obrůstají, mnohé lze vidět i jako volně rostoucí či stříhané živé ploty.[40] Působivých forem např. do uličních stromořadí lze dosáhnout roubováním skalníků na vysokokmennou podnož z jeřábu nebo hlohu.[1]

Skalníky se dobře množí stratifikovanými semeny i řízkováním, u plazivých zakořeňujících druhů též odkopky. Jako jiné příbuzné rody jsou skalníky náchylné na napadení bakteriální spálou růžovitých; při pěstování je vhodná pravidelná kontrola a výsadba rezistentních odrůd.[1][41]

Ostatní

editovat

V asijských zemích jsou mnohé druhy skalníků součástí tradiční lidové medicíny. Odvary z listů, mladých větví, květů, méně často i plodů byly využívány k ošetřování celé řady neduhů, jako jsou různé záněty, krvácející rány, hemeroidy, silná menstruace, bronchitida, ale též malárie, diabetes, ledvinové kameny či novorozenecká žloutenka. Moderní fytochemické výzkumy potvrdily v pletivech skalníků bohatý obsah flavonoidů, proanthokyanidinů, fytoalexinů a fenolických kyselin, což ukazuje jejich dobrý antioxidační a antimikrobiální potenciál a možnost jejich využití při podpůrné léčbě řady chorob včetně Alzheimerovy nemoci a zmíněné novorozenecké žloutenky. Plody skalníku celokrajného byly dříve lokálně používány k zastavení průjmů, zahuštěná šťáva z mladých větví bohatá na cukry je na Blízkém východě konzumována jako mana.[42]

V některých oblastech (např. na Britských ostrovech) jsou skalníky cíleně pěstovány jako včelí pastva, zřídka i k produkci druhových medů; skalníkový med má světle zlatou barvu a jemnou vůni. Dřeva vzrůstnějších druhů lze využít v řezbářství.[1]

  •  
    V půdopokryvné výsadbě
  •  
    Variegovaný kultivar (C. atropurpureus 'Variegatus')
  •  
    Živý plot z opadavého skalníku lesklého v zimě
  •  
    Skalník jako bonsaj
  •  
    Keř skalníku rozprostřeného (vlevo) zakomponovaný do zahradní výsadby
  •  
    Vzrůstný skalník chladnomilný
  •  
    Skalník bílý
  •  
    Skalník mnohokvětý

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cotoneaster na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n FRYER, Jeanette. Cotoneasters : a comprehensive guide to shrubs for flowers, fruit, and foliage. Portland: Timber Press 344 pages, 40 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 978-0-88192-927-0, ISBN 0-88192-927-1. OCLC 244246563 
  2. ↑ a b c Kovanda M. (1992): Cotoneaster Med. – skalník. – In: Hejný S., Slavík B., Kirschner J. & Křísa B. (eds), Květena České republiky 3, p. 485–487, Academia, Praha.
  3. ↑ a b Cotoneaster in Flora of North America @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2022-12-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ Is Cotoneaster Poisonous?. Home Guides | SF Gate [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Cotoneaster Medik. | Plants of the World Online | Kew Science. Plants of the World Online [online]. [cit. 2021-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b Cotoneaster in Flora of China @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Cotoneaster. Big Island Invasive Species Committee (BIISC) [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Cotoneaster – Invasive Species South Africa [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Appendix one: Invasive weeds. www.doc.govt.nz [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Ultra Competitive Plants. Cotoneaster species.. landscapewpstorage01.blob.core.windows.net [online]. Landscape Institute [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Cotoneaster simonsii | Manual of the Alien Plants of Belgium. alienplantsbelgium.myspecies.info [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. 
  12. ↑ Cotoneaster | Manual of the Alien Plants of Belgium. alienplantsbelgium.myspecies.info [online]. [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d DICKORÉ, Wolf Bernhard; KASPEREK, Gerwin. Species of Cotoneaster (Rosaceae, Maloideae) indigenous to, naturalising or commonly cultivated in Central Europe. Willdenowia. 2010-06-29, roč. 40, čís. 1, s. 13–45. Dostupné online [cit. 2021-11-09]. ISSN 0511-9618. doi:10.3372/wi.40.40102. (anglicky) 
  14. ↑ Cotoneaster – skalník • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c VELEBIL, Jiří; SEDLÁK, Martin; ŘEPKA, Radomír. Skalníky (Cotoneaster) v České republice I. Systematický přehled druhů a klíč k jejich určení. Zprávy České botanické společnosti. 2024, roč. 59, čís. 1, s. 1–25. 
  16. ↑ LUSTYK, Pavel; DOLEŽAL, Jan, (eds.). Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae XX.. Zprávy České botanické společnosti. Roč. 57, čís. 1/2022, s. 95–96. 
  17. ↑ CORBET, Sarah A; WESTGARTH-SMITH, A. Cotoneaster for bumble bees and honey bees. Journal of Apicultural Research. 1992-01, roč. 31, čís. 1, s. 9–14. Dostupné online [cit. 2022-10-02]. ISSN 0021-8839. doi:10.1080/00218839.1992.11101254. (anglicky) 
  18. ↑ HARAGSIM, Oldřich. Včelařské dřeviny a byliny. 2., upr. vyd. vyd. Praha: Grada ISBN 978-80-247-4647-0, ISBN 80-247-4647-6. OCLC 842345297 S. 70. 
  19. ↑ WALTER. What Berries do Birds Eat? [online]. 2022-01-12 [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b c K. Hieke, M. Pinc: Praktická dendrologie, sv. 1. Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1978, s. 388-405
  21. ↑ Cotoneaster in Flora of North America @ efloras.org. www.efloras.org [online]. [cit. 2021-10-14]. Dostupné online. 
  22. ↑ HOSTS - The Hostplants and Caterpillars Database at the Natural History Museum. www.nhm.ac.uk [online]. [cit. 2022-10-02]. Dostupné online. 
  23. ↑ Mycorrhizal Status of Plant Families and Genera [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. 
  24. ↑ MUSIL, Ivan; MÖLLEROVÁ, Jana. Listnaté dřeviny. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2005. 
  25. ↑ Bean, W. J. (1976). Trees and Shrubs Hardy in the British Isles 8th edition. John Murray ISBN 0-7195-1790-7.
  26. ↑ Tropicos. tropicos.org [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online. 
  27. ↑ Taxonomy and distribution of Cotoneaster (Rosaceae) in Northern Eurasia | LUOMUS. www.luomus.fi [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b LI, Feifei; FAN, Qiang; LI, Qingyan. Molecular phylogeny of Cotoneaster (Rosaceae) inferred from nuclear ITS and multiple chloroplast sequences. Plant Systematics and Evolution. 2014-06-01, roč. 300, čís. 6, s. 1533–1546. Dostupné online [cit. 2021-10-14]. ISSN 1615-6110. doi:10.1007/s00606-014-0980-5. (anglicky) 
  29. ↑ a b LO, Eugenia Y. Y.; DONOGHUE, Michael J. Expanded phylogenetic and dating analyses of the apples and their relatives (Pyreae, Rosaceae). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2012-05-01, roč. 63, čís. 2, s. 230–243. Dostupné online [cit. 2022-12-18]. ISSN 1055-7903. doi:10.1016/j.ympev.2011.10.005. (anglicky) 
  30. ↑ ZICHA, Ondrej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2022-12-18]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b KŠIŇAN, Samuel; ĎURIŠOVÁ, Ľuba; ELIÁŠ, Pavol. Genome size estimation of Cotoneaster species (Rosaceae) from the Western Carpathians. Biologia. 2021-07, roč. 76, čís. 7, s. 2067–2078. Dostupné online [cit. 2022-10-01]. ISSN 0006-3088. doi:10.1007/s11756-021-00772-3. (anglicky) 
  32. ↑ Cotoneaster fangianus | Manual of the Alien Plants of Belgium. alienplantsbelgium.myspecies.info [online]. [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 
  33. ↑ Cotoneaster zabelii – skalník Zabelův • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. 
  34. ↑ Cotoneaster divaricatus – skalník rozkladitý • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  35. ↑ Cotoneaster horizontalis | Manual of the Alien Plants of Belgium. alienplantsbelgium.myspecies.info [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. 
  36. ↑ Cotoneaster ascendens | Manual of the Alien Plants of Belgium. alienplantsbelgium.myspecies.info [online]. [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. 
  37. ↑ Cotoneaster ascendens – skalník vystoupavý • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. 
  38. ↑ Cotoneaster hjelmqvistii – skalník Hjelmqvistův • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  39. ↑ Cotoneaster multiflorus – skalník mnohokvětý • Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. 
  40. ↑ MENCLOVÁ, Alena. Téma z diskuze: Skalníky, keře mnoha podob. Abecedazahrady.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-09]. 
  41. ↑ Omezí patogeny pěstování skalníku? | Zahradnictví. https://zahradaweb.cz/ [online]. 2011-04-11 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. 
  42. ↑ KICEL, Agnieszka. An Overview of the Genus Cotoneaster (Rosaceae): Phytochemistry, Biological Activity, and Toxicology. Antioxidants. 2020-10, roč. 9, čís. 10, s. 1002. Dostupné online [cit. 2022-12-17]. ISSN 2076-3921. doi:10.3390/antiox9101002. PMID 33081180. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • FRYER, Jeanette; HYLMÖ, Bertil. Cotoneasters: A Comprehensive Guide to Shrubs for Flowers, Fruit, and Foliage. Portland, Oregon: Timber Press, 2009. 344 s. ISBN 978-0881929270. (anglicky) 
  • JERZAK, Ewa. Irgi uprawiane w Polsce. [s.l.]: Officina Botanica, 2007. 174 s. ISBN 9788392211501. (polsky) 

Externí odkazy

editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Skalník_(Cotoneaster)&oldid=24238697“