Dusičnan draselný

chemická sloučenina

Dusičnan draselný (KNO3), archaicky ledek draselný, nebo také salnytr (někdy sanytr, nebo sa(l)nitr) draselný, je draselná sůl kyseliny dusičné. Používá se jako dusíkaté hnojivo, stejně jako další dusičnany. Vzhledem k jeho povaze silného oxidačního činidla je součástí mnoha pyrotechnických výrobků jako např. střelného prachu nebo dýmovnic. Při jeho rozpouštění ve vodě dochází k silnému ochlazení roztoku (ΔHrozp = 345,1 kJ·mol−1).[2] Vlhké směsi dusičnanu draselného s hliníkem nebo hořčíkem jsou samozápalné.

Dusičnan draselný KNO3
Prášková forma
Prášková forma
Krystalická struktura
Krystalická struktura
Obecné
Systematický názevDusičnan draselný
Triviální názevLedek draselný
Ostatní názvySalnytr draselný
Sanytr draselný
Sanitr draselný
Anglický názevPotassium nitrate
Německý názevKaliumnitrat
Sumární vzorecKNO3
Vzhledbílé krystalky nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS7757-79-1
Vlastnosti
Molární hmotnost101,103 g/mol
Teplota tání334 °C
Teplota rozkladu400 °C
Teplota změny krystalové modifikace128 °C (β→α)
Hustota2,110 g/cm3 (16 °C)
2,105 g/cm3 (16 °C)
Dynamický viskozitní koeficient2,73 cP (350 °C)
2,09 cP (400 °C)
Index lomu1,335 (hrana a)
1,505 (hrana b)
1,506 (hrana c)
Rozpustnost ve vodě13,63 g/100 g (0 °C)
21,2 g/100 g (10 °C)
31,87 g/100 g (20 °C)
37,9 g/100 g (25 °C)
46 g/100 g (30 °C)
63,9 g/100 g (40 °C)
83,99 g/100 g (50 °C)
108,98 g/100 g (60 °C)
168,8 g/100 g (80 °C)
242,39 g/100 g (100 °C)
Relativní permitivita εr5 (20 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−4,13 Sm−1
Povrchové napětí111 mN/m (340 °C)
Struktura
Krystalová strukturaklencová (α)
kosočtverečná (β)
klencová (γ)
Hrana krystalové mřížkya= 450 pm (α modifikace)
a= 540 pm (β modifikace)
b= 914 pm (β modifikace)
c= 641 pm (β modifikace)
a= 437 pm (γ modifikace)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−493,2 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt116 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp345,1 J/g
Standardní molární entropie S°132,93 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−393,1 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,952 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
R-větyR8
S-větyS17, S24/25
NFPA 704
0
1
0
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výroba

editovat

Dusičnan draselný lze připravit z dusičnanu sodného tzv. konverzí. Laboratorně je možné ho vyrábět neutralizací hydroxidu draselného kyselinou dusičnou dle následující rovnice:

KOH + HNO3 → KNO3 + H2O

Potravinářství

editovat

V potravinářství se označuje kódem E252 a řadí se mezi konzervanty. Využívá se při výrobě masných a rybích výrobků a sýrů. Do jídelníčku se tento minerál dostává hlavně vodou a konzumací zeleniny. Dusičnany nejsou příliš toxické, ale v těle se mohou přeměňovat na jedovatější dusitany, které mohou dále reagovat a tvořit karcinogenní látky (nitrosaminy). V ČR je povoleno používat dusičnan draselný v konzervách, tvrdých a polotvrdých sýrech, sledích, šprotech apod.

Dříve se hojně využíval ve směsi s NaCl jako „rychlosůl“, která sloužila k nakládání masa do slaného láku (nejdříve „za sucha“, po týdnu až dvou na týden s vodou) před uzením. Nyní se používá spíše v malých výrobnách a domácím použití. Jeho využití směřuje např. k potlačení otrav botulotoxinem.[3]

Reference

editovat
  1. a b Potassium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 
  3. HYYTIÄ, Eija; EEROLA, Susanna; HIELM, Sebastian; KORKEALA, Hannu. Sodium nitrite and potassium nitrate in control of nonproteolytic Clostridium botulinum outgrowth and toxigenesis in vacuum-packed cold-smoked rainbow trout. S. 63–72. International Journal of Food Microbiology [online]. 1997-06-17. Roč. 37, čís. 1, s. 63–72. Dostupné online. DOI 10.1016/s0168-1605(97)00051-2. PMID 9237123. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat