Wikipedie

Prominence

relativní výška hory
(přesměrováno z Dominance (topografie))

Prominence či význačnost, tedy topografická prominence, je pojem označující relativní výšku hory. Počítá se jako převýšení (rozdíl výšek) mezi vrcholem a nejvyšším (tzv. klíčovým) sedlem s nějakou vyšší (tzv. mateřskou) horou. Jinými slovy jde o počet výškových metrů, o které musíme minimálně sestoupit cestou na vyšší místo.[1][2][3]

A, B, C … vrcholy (A je mateřský vrchol pro B)
SB … klíčové sedlo vrcholu B
VB … nadmořská výška vrcholu B
PB … prominence vrcholu B (od sedla s mateřským vrcholem)
IB … izolace vrcholu B
PB / VB … dominance vrcholu B (v %)
MPC … mokrá prominence vrcholu C (od hladiny moře)
SPC … suchá prominence vrcholu C (od úpatí na dně moře)
Mapa 3 pahorků v americkém státě Maine s vyznačenými vrcholy a klíčovými sedly. Prominence jednotlivých hor (zleva doprava) jsou:
430 − 310 = 120 stop
570 − 530 = 040 stop
671 − 530 = 141 stop

Alternativní definice využívá stoupající hladinu moře – kdyby hladina moře stoupla až do výše, která by z vrcholu dané hory udělala nejvyšší bod samostatného ostrova, pak prominence dané hory odpovídá teoretické nadmořské výšce vrcholu při takto zvýšené hladině moře.[4]

Při stanovení prominence se počítá s přirozeným tvarem terénu, bez zásahů člověka. Např. klíčovým sedlem pro Kilimandžáro je Suezská šíje, nikoli hladina Suezského průplavu. Rovněž se nezapočítává sněhová a ledová pokrývka – ani v sedle, ani na vrcholu.

Hodnota prominence bývá maximálně rovna nadmořské výšce hory – takovou má právě nejvyšší bod dotyčné pevniny. Teoreticky ale může být prominence vyšší než nadmořská výška; to může nastat u hor čnějících z prolákliny. Taková místa se nacházejí např. v Kattarské proláklině.

Související pojmy

editovat
Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Dominance (topografie).
  • Mateřský vrchol – vyšší vrchol, spojený s daným vrcholem nejvyšším sedlem. Často je to nejbližší vyšší vrchol, který bývá velmi blízko (např. Velká Deštná je mateřským vrcholem Malé Deštné), i když u některých hor může být i velmi daleko (např. pro Kilimandžáro je mateřským vrcholem Everest, vzdálený 5510 km). Někdy má ale nejbližší vrchol nižší sedlo a mateřský vrchol pak není nejbližší. Například pro krkonošský Medvědín jsou mateřským vrcholem Harrachovy kameny, přestože nejbližším vrcholem je Železný vrch, který je ale od Medvědína oddělen hlubokým údolím Labe.
  • Klíčové sedlo – sedlo oddělující danou horu od mateřského vrcholu.[5] Pro nejvyšší vrcholy kontinentů nebo ostrovů je klíčovým sedlem hladina moře. Například pro Králický Sněžník je klíčovým Ramzovské sedlo, které spojuje masiv Králického Sněžníku s Hrubým Jeseníkem a tedy i vrchol Králického Sněžníku se svým mateřským vrcholem Pradědem.
    Podle alternativní definice je klíčové sedlo posledním místem, které je zaplaveno, když je daná hora stoupající hladinou moře oddělena od své mateřské hory a stane se nejvyšší horou samostatného ostrova.
  • Izolace – osamocenost vrcholu, tj. nejmenší vzdálenost vrcholu k nějakému vyššímu bodu.[1][6] Vyšší bod nemusí být na mateřském vrcholu ani na nejbližším vrcholu, může být i na jiné hoře, která má vzdálenější vrchol, ale má bližší úbočí (svah) s vyšší nadmořskou výškou. Například pro Stříbrné návrší je mateřským vrcholem Studniční hora, nejbližším vrcholem Luční hora, ale izolace je dána vzdáleností od svahu Stříbrného hřbetu.
  • Dominance – procentní vyjádření prominence vzhledem k nadmořské výšce.[1] Everest je 100% dominantní, zatímco K2 ji má jen 47 %. Gerlachovský štít ji má 89 %, zatímco Lomnický štít jen 17 %. Sněžka má dominanci 75 %, zatímco Luční hora 11 %. Zpravidla tedy platí, že nejvyšší hora pohoří je nejdominantnější a druhá nejvyšší je výrazně méně dominantní. Zajímavou výjimkou jsou Smrk (16 %) a Jizera (21 %) – Smrk je sice nejvyšší horou české části Jizerských hor, ale s mateřským vrcholem (polskou Wysokou Kopou) má výrazně mělčí klíčové sedlo než má Jizera se Smrkem.
  • „Mokrá“ prominence – prominence tak, jak je popsána v tomto článku. U nejvyšších hor kontinentů nebo ostrovů se počítá od hladiny moře.[7]
  • „Suchá“ prominence – alternativní druh prominence, který nezohledňuje hladinu moře a počítá tak i s podmořskými sedly a horami.[7] Suchá prominence nejvyšší hory kontinentu nebo ostrova se pak počítá jako mokrá prominence plus převýšení od nejvyššího podmořského sedla.

Názvosloví

editovat

Pojem prominence a s ním související termíny nejsou dosud v českém prostředí rozšířené tolik jako v zahraničí, ale už se objevují.[8][9] Vedle slova prominence se lze (častěji) setkat s výrazy jako význačnost, relativní výška, prominentní výška nebo převýšení od sedla.

Alternativní názvy se vyskytují i v jiných jazycích, například v angličtině se vedle prominence používá také relative height, shoulder drop nebo prime factor; v němčině se používá Schartenhöhe nebo Prominenz a ve francouzštině hauteur de culminance nebo proéminence topographique.

Využití prominence

editovat

Prominence se využívá především k hodnocení významnosti jednotlivých vrcholů, mj. i k posouzení, co se považuje za samostatný vrchol (horu) a co už ne. Neexistuje jednotné kritérium pro všechna světová pohoří, to se obvykle volí vzhledem k charakteru pohoří nebo oblasti.

Například v USA se za samostatný vrchol obvykle považují hory s prominencí nad 500 stop (asi 152 m) a stejnou hranici používají i skotské munros. Pro alpské nebo tatranské hory se většinou používá prominence 100 metrů.[10]

Hory s prominencí nad 1500 metrů se označují jako ultraprominentní vrchol, zkráceně ultra.[11] Dodnes bylo ve světě identifikováno asi 1515 takových vrcholů: 637 v Asii, 355 v Severní Americe, 209 v Jižní Americe, 119 v Evropě (včetně Kavkazu), 84 v Africe, 69 v Austrálii a Oceánii a 39 v Antarktidě.

Pro české hory byla v rámci projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska zvolena prominence minimálně 15 metrů (a izolace 400 m) pro tzv. hlavní vrcholy a 5 metrů (a izolace 200 m) pro vedlejší vrcholy.[12] Nejvýraznější tisícovky s prominencí minimálně 100 metrů (a izolací 1 km) se označují jako ultratisícovky,[12][13] naopak vše s prominencí menší než 5 m je označováno jako spočinek.

Nejprominentnější hory světa

editovat
 
#1 Mount Everest
 
#2 Aconcagua
 
#3 Denali
 
#4 Kilimandžáro
 
#5 Pico Cristóbal Colón

Žebříček 15 nejprominentnějších hor světa[14] je úplně jiný než žebříček nejvyšších hor. Kromě prvního Everestu je v něm jen jedna osmitisícovka (Nanga Parbat), druhá nejvyšší hora světa K2 je podle prominence až 22. Naopak na 4. místě je jen pětitisícovka Kilimandžáro.

V tomto žebříčku se také nachází všech 7 vrcholů Seven Summits, tj. nejvyšších hor jednotlivých kontinentů.

Zajímavou horou je havajská Mauna Kea, která měří jen 4205 m n. m. (necelá polovina nadmořské výšky Everestu), přesto je 15. nejprominentnější horou. Podle suché prominence je dokonce 2. nejprominentnější horou (4205 + 5125 = 9330 m), hned po Everestu.

# Vrchol Poloha Výška Promi-
nence 		Izolace Mateřský vrchol
1. Mount Everest Nepál  Nepál
Čína  Čína (Tibet) 		8849 m 8849 m 40008 km žádný (nejvyšší vrchol Eurafrasie)
2. Aconcagua Argentina  Argentina 6961 m 6961 m 16518 km žádný (nejvyšší vrchol Ameriky)
3. Denali   USA (Aljaška) 6190 m 6130 m 07450 km Aconcagua
4. Kilimandžáro Tanzanie  Tanzanie 5895 m 5882 m [pozn. 1] 05510 km Mount Everest
5. Pico Cristóbal Colón Kolumbie  Kolumbie 5700 m 5509 m 01287 km Aconcagua
6. Mount Logan Kanada  Kanada (Yukon) 5959 m 5250 m 00623 km Denali
7. Pico de Orizaba Mexiko  Mexiko 5636 m 4922 m 02690 km Mount Logan
8. Vinson Massif Antarktida  Antarktida 4892 m 4892 m 04911 km žádný (nejvyšší vrchol Antarktidy)
9. Puncak Jaya Indonésie  Indonésie 4884 m 4884 m 05262 km žádný (nejvyšší vrchol Nové Guiney)
10. Elbrus Rusko  Rusko 5642 m 4741 m 02473 km Mount Everest
11. Mont Blanc Francie  Francie
Itálie  Itálie 		4808 m 4695 m 02812 km Mount Everest
12. Damávand Írán  Írán 5610 m 4667 m 01165 km Elbrus
13. Ključevskaja Rusko  Rusko (Kamčatka) 4750 m 4649 m 02748 km Mount Everest
14. Nanga Parbat Pákistán  Pákistán 8125 m 4608 m 00188 km Mount Everest
15. Mauna Kea   USA (Havaj) 4205 m 4205 m [pozn. 2] 03947 km žádný (nejvyšší vrchol Havaje)

Nejprominentnější hory Česka

editovat
 
#1 Sněžka
 
#2 Praděd
 
#3 Lysá hora
 
#4 Klínovec
 
#5 Králický Sněžník

Podobně jako u světových hor je i tento seznam úplně jiný než Seznam nejvyšších hor Česka. Například třetí nejvyšší Studniční hora má prominenci jen 56 m, naopak jedna z nejnižších českých tisícovek Čerchov (1042 m) je desátá nejprominentnější, dokonce více než Plechý, nejvyšší vrchol české části Šumavy. Zajímavé je také zastoupení hned tří beskydských hor (Lysá hora, Smrk, Kněhyně), které potvrzuje odlišný charakter tohoto karpatského pohoří s hlubokými údolími mezi strmými horskými hřbety.

Následující tabulka uvádí všechny české hory s prominencí alespoň 500 metrů.[15] Všechny české hory s prominencí nad 100 metrů obsahuje Seznam hor a kopců v Česku podle prominence.

# Vrchol Pohoří Výška Promi-
nence 		Izolace Klíčové sedlo Mateřský vrchol
1. Sněžka Krkonoše 1603 m 1197 m 290 km Průplav Rýn–Mohan–Dunaj Mont Blanc
2. Praděd Hrubý Jeseník 1491 m 0983 m 128 km Bohdašínské sedlo Sněžka
3. Lysá hora Moravskoslezské Beskydy 1324 m 0769 m 054 km Jablunkovský průsmyk Babia hora
4. Klínovec Krušné hory 1244 m 0748 m 133 km sedlo u Nového Klíčova Velký Javor
5. Králický Sněžník Králický Sněžník 1423 m 0664 m 030 km Ramzovské sedlo Praděd
6. Milešovka České středohoří 0837 m 0620 m 020 km sníženina J od Počerad
7. Smrk Moravskoslezské Beskydy 1277 m 0592 m 007 km sedlo nad Doroťankou Lysá hora
8. Velká Deštná Orlické hory 1116 m 0587 m 029 km Mladkovské sedlo Králický Sněžník
9. Velká Javořina Bílé Karpaty 0970 m 0571 m 028 km průsmyk u Slavičína Inovec
10. Čerchov Český les 1042 m 0527 m 019 km sníženina u Mitterteichu Klínovec
11. Ještěd Ještědsko-kozákovský hřbet 1012 m 0517 m 018 km Jeřmanické sedlo
12. Kněhyně Moravskoslezské Beskydy 1258 m 0515 m 004 km sedlo nad Podolánkami Smrk
13. Plechý Šumava 1378 m 0508 m 041 km sedlo u Frauenbergu Roklan

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Po prokopání Suezského průplavu je prominence Kilimandžára de facto rovna jeho výšce, nejde však o přirozený stav.
  2. ↑ pokud by se uvažoval povrch Země bez oceánů, činila by prominence 9456 metrů

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Topographic prominence na anglické Wikipedii a Schartenhöhe na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c Definice prominence a souvisejících pojmů na Goat.cz
  2. ↑ Definice prominence na Ultratisicovky.cz
  3. ↑ Definice prominence na Peakbagger.com (anglicky)
  4. ↑ Definice prominence na Peaklist.org (anglicky)
  5. ↑ Definice klíčového sedla na Peaklist.org (anglicky)
  6. ↑ Definice izolace na Peakbagger.com (anglicky)
  7. ↑ a b Adam Helman, The Finest Peaks: Prominence and other Mountain Measures, Trafford, 2005, ISBN 1-4120-5994-1.
  8. ↑ ŠEVIC, Martin. Prominence českých hor - nástroje a prezentace. 2013 [cit. 2020-06-23]. Bakalářská práce. Dostupné online.
  9. ↑ POLÁŠEK, Petr. Automatizovaná tvorba a kartografická generalizace kótovaných bodů z digitálních modelů reliéfu. 1. vyd. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 2015. 76 s. Dostupné online. S. 28–29. Diplomová práce. Vedoucí práce Jakub Lysák. 
  10. ↑ UIAA Bulletin 3/1994 na Hikr.org (německy)
  11. ↑ Definice ultra a kompletní seznamy na Peaklist.org (anglicky)
  12. ↑ a b Kritéria pro hlavní a vedlejší vrcholy na Tisicovky.cz
  13. ↑ Definice, seznamy a mapy ultratisícovek na Ultratisicovky.cz
  14. ↑ Seznam nejprominentnějších hor světa na Peakbagger.com (anglicky)
  15. ↑ Hory s prominencí nad 500 metrů na Ultratisicovky.cz

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Prominence&oldid=24151851#Související_pojmy“