Wikipedie

Lysá hora (Moravskoslezské Beskydy)

hora v Beskydech

Lysá hora (německy Kahlberg; 1324 m n. m.,[pozn. 1] dříve udávána výška 1323 m n. m.) je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd a Těšínska. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Tento vrch byl také v letech 1939–1945 nejvyšším bodem Protektorátu Čechy a Morava (ačkoliv leží ve Slezsku). Na holém (lysém) vrcholu, na který vede silnice z Krásné, se nachází charakteristický telekomunikační vysílač, meteorologická stanice a několik horských chat.

Lysá hora
Lysá hora, pohled z Frýdlantu nad Ostravicí
Lysá hora, pohled z Frýdlantu nad Ostravicí
Vrchol1 324 m
Prominence769 m ↓ Jablunkovský průsmyk
Izolace54 km → Minčol (Malá Fatra)[1]
SeznamyTisícovky v Česku #47
Ultratisícovky #18
Nejprominentnější hory CZ #3
Nejizolovanější hory CZ #7
Hory Moravskoslezských Beskyd
Poznámkanejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříMoravskoslezské Beskydy / Lysohorská hornatina / Lysohorská rozsocha / Lysohorské hřbety
Souřadnice49°32′45″ s. š., 18°26′51″ v. d.
Lysá hora
Lysá hora
Horninagodulský pískovec a břidlice
PovodíOstravice (řeka)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přístupnost

editovat

Vrchol představuje významnou křižovatku turistických cest a pětkrát týdně na něj dojíždí sezónní autobusový spoj Raškovice – Lysá hora určený původně pro tělesně postižené a důchodce. Ve středu, čtvrtek a pátek je spoj určen pro širokou veřejnost a v úterý a pondělí pro organizované a registrované skupiny nad 30 osob.[3]

Charakteristika

editovat

Geomorfologie

editovat

Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula. Z vrcholu Lysé hory vybíhají čtyři rozsochy: Malchor, Zimný (Zimní Polana), Kobylanka (Velký Kobylík) a Lukšinec.[4] Godulské souvrství tvořené pískovcem a jílovcem, rozbrázděné hlubokými svahovými deformacemi a četnými rozsedlinovými jeskyněmi (nejdelší Ondrášova jeskyně, též Ondrášovy díry s délkou 217 m a hloubkou 34,5 m).[5]

Příroda

editovat

V masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací a památek: Mazák a Mazácký Grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry (lašsky Ondrašovy ďury) a další menší na okrajích masívu. Důvodem ochrany jsou smrčiny s příměsí jedlobukových porostů a oblasti svahových sesuvů. V tzv. Ondrašovych ďurach se nachází pseudokrasové jeskyně a pukliny hojné i v dalších částech hory. V oblasti potoka Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary a pro potok Satinu jsou charakteristické vodopády. Koryto řeky Ostravice je chráněno kvůli geologické kvalitě. Vrchol Lysé hory v minulosti vážně poškodila průmyslová těžba dřeva.

Podnebí

editovat

Lysá hora je vlivem nadmořské výšky přesahující 1300 m n. m. jedním z nejchladnějších, nejdeštivějších a největrnějších míst v České republice.

Průměrná roční teplota (1961–1990) činí 2,6 °C. V nejchladnějším lednu je průměrná teplota –6,2 °C a v nejteplejším červenci 11,3 °C. Průměrné roční srážky vykazují hodnotu 1390,8 mm. Nejdeštivější je červenec (196,8 mm) a nejsušší březen (76,8 mm).

Lysá hora je velmi bohatá na sníh. V březnu kulminuje sněhová pokrývka a obvykle přesahuje 2 m. Sněhová pokrývka se zde vyskytuje každoročně od října do května. Sněžení se může objevit i v červenci a srpnu.

Stavby na Lysé hoře

editovat

V roce 1880 vznikla na Lysé hoře útulna Albrechta Fridricha Rakousko-Těšínského, což se stalo zdrojem určité závisti části českých turistů, kteří „německou“ (tehdy míněno habsburskou) chatu ignorovali. Proto v roce 1935 vznikla na vrcholu chata Klubu českých turistů nazvaná podle Petra Bezruče Bezručova chata (na Lysé hoře), ačkoliv sám Petr Bezruč navštívil pouze „německou“ chatu a v případě „české“ se odmítl i účastnit jejího otevření. V roce 1948 byly obě znárodněny (chata Albrechta přejmenována na Slezskou chatu) posléze sjednoceny a v letech 1972 a 1978 postupně obě do základů vyhořely.[6]

V dalších letech poskytovaly turistům na vrcholu služby bufet Šantán, turistická ubytovna Kameňák a Horská chata Lysá hora zvaná „Plesnivka“, která byla rozebrána v roce 2011. V letech 2012–2015 byla Klubem českých turistů nákladem 32 milionů korun znovu postavena a v září 2015 otevřena Bezručova chata. Následně byl zbourán známý Šantán, který byl provizorní náhradou vyhořelé původní Bezručovy chaty.[7][8][9][10] Na místě bývalé Plesnivky stojí nyní nová Chata Emila Zátopka – Maratón.

Na Lysé hoře stojí i stanice horské služby s provozem o víkendu a svátcích. Od roku 1897 se provádějí meteorologická měření (nová budova českého hydrometeorologického ústavu je zde od roku 1954).

Od roku 1980 funguje i telekomunikační vysílač vysoký 78 metrů tvořící charakteristickou dominantu Lysé hory.

Skautský pomník

editovat

Na hřebeni pod Lysou horou se nachází mohyla Ivančena (925 m) na památku popravených skautů a trempů.

Letecká nehoda

editovat

V rámci cvičného letu prolétávala 21. května 1964 kolem Lysé hory dvě vojenská letadla MIG-19S. Jedno z nich v mlze narazilo do bočního hřebene Lysé. Třiatřicetiletý pilot, major Vlastimil Zaydlar, se nestačil katapultovat a při neštěstí zemřel. [11]

Různé

editovat

Pověsti

editovat

Podle pověsti se na Lysé hoře slétaly čarodějnice z celého Slezska a k smrti utancovaly každého zabloudilce, který se připletl k jejich rejům.[4]

Petr Bezruč

editovat

Českého básníka Petra Bezruče hora a kraj Beskyd inspirovaly k příznačným básnickým sbírkám.[4] Po Bezručovi je také pojmenován i nejstarší turistický výšlap v Evropě, tzv. Bezručův výplaz, který se na podzim v roce 2018 konal již pošedesáté.[14] Ve vesnici Pražmo, asi 7 km severo-severovýchodně od vrcholu Lysé hory, je pochována Maryčka Magdónová, známá z několika jeho básní.[4]

Galerie

editovat
  •  
    Lysohorská rozsocha, Lysá hora vpravo
  •  
    Vrchol Lysé hory ze sedla Malchor
  •  
    Vrchol Lysé hory
  •  
    Vysílač na vrcholu Lysé hory
  •  
    Celkový pohled na vrchol
  •  
    Pohled z Lysé hory
  •  
    Lysá Hora - stará sjezdovka
  •  
    Sjezdovka Lysá Hora
  •  
    Lysá hora - západ slunce

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ 1323,7 m n. m.[2]

Reference

editovat
  1. ↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
  2. ↑ Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ Linka Raškovice - Lysá hora - jezdíme od 2. května 2022 [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d IVÁNKOVÁ, Lenka. Na Lysé hoře najdete i odkaz Petra Bezruče. teplický deník. Červen 2008, s. 25. 
  5. ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 279. 
  6. ↑ Historie Lysé hory a chaty [online]. Lysá hora – Chata Emil Zátopek – Maraton [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ GABZDYL, Josef. Beskydští turisté si splnili sen. Otevřeli chatu, která v roce 1978 vyhořela. iDNES.cz [online]. 2015-09-06 [cit. 2015-11-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ Chata na Lysé hoře se na zkoušku otevírá, Šantán zmizí asi až v zimě. iDNES.cz [online]. 2015-05-16 [cit. 2017-08-14]. Dostupné online. 
  9. ↑ Nadšenec přemístí lysohorský bufet do údolí. Šantán je fenomén, říká. iDNES.cz [online]. 2015-11-25 [cit. 2017-08-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ Legendární Šantán na Lysé hoře končí, začne se rozebírat. TÝDEN.cz. 2015-11-19. Dostupné online [cit. 2017-08-14]. 
  11. ↑ 21.5.1964 +mjr.Vlastimil Zaydlar. Pomníky letců [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ RADVANOVSKÝ, Zdeněk (editor): Historie okupovaného pohraničí 1938-1945, 11., Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem (2006), str. 83.
  13. ↑ Seznam nejprominentnějších českých hor na Ultratisicovky.cz
  14. ↑ Bezručův výplaz na Lysou horu, 60. ročník [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lysá_hora_(Moravskoslezské_Beskydy)&oldid=24097345“