Dolmen

prehistorická stavba

Dolmen (z bretonského dolstůl a menkámen, tedy „kamenný stůl“) je prehistorická megalitická stavba z velkých nepravidelných kamenných bloků zpravidla monumentálních rozměrů. Jsou vytvořeny ze dvou i více vzpřímených kamenů, které nesou horizontální desky. Dolmeny se dochovaly v různých částech světa také v Evropě (především západní).[1]

Dolmen Er-Roc'h-Feutet nalezený v Carnacu, v Bretani, Francie. Nápis jej prohlašuje za vlastnictví Francie

Dolmeny jako první stavby z kamene se používaly k ukládání těl zemřelých, snad to byly první svatyně. Skládaly se z velkých nepravidelných kamenných bloků. Na obvodu okrouhlého, někdy čtyřhraného či vícehranného půdorysu bylo zasazeno svisle několik kamenů. Ty tvořily jakési stěny vymezující prostor komory. Na svých vrcholech nesly jeden nebo více ležatých kamenů tvořících strop. Mezery byly vyplňovány drobnějším kamením.[1]

Nejstarší typ dolmenu tvořil kámen, který byl nesen dvěma nebo třemi vzpřímeně stojícími kameny, které tvořily sloupy nestejné délky tak, aby ležící kámen byl nakloněný. Jako příklad lze uvést dolmen z Carrig-Golana v dublinském hrabství a další v oblasti Irska a Skotska. Na tomto typu otevřeného dolmenu byl vystaven mrtvý. Jeho kosti byly poté uloženy dovnitř dolmenu.

Arktickonordické národy jako Laponci nebo Eskymáci stavěli z kamenů uzavřený dolmen se vstupem již jako paleolitické sněhové obydlí. [2]

Výskyt

editovat

Dolmeny byly stavěny během mladší doby kamenné, přibližně od počátku pátého do počátku druhého tisíciletí př. n. l. především v pobřežním pásu od oblasti Středozemního moře až k Baltickému moři. Byly objeveny na Britských ostrovech nebo v oblasti mezi Rýnem a Labem. Jsou známy ze Severní Afriky, Blízkého východu nebo Dálného východu a Indie. Časový rozsah dokládá, že byly stavěny v daných oblastech postupně, nikoli v rámci jednoho období – „megalitické civilizace“.[3]

Mezi místa s velkou koncentrací dolmenů patří ruský severozápadní Kavkaz, především u černomořského pobřeží (linie AnapaSoči). Místní dolmeny mají v přední desce pravidelný kruhový otvor. Lze zde nalézt tisíce dolmenů postavených před pěti až čtyřmi tisíci lety před n. l. . Sice se jejich velikost a technologie stavby nevyrovná mohutným stavbám západní Evropy nebo Indie, ale mnohými znaky tyto stavby připomínají. Teprve v jednadvacátém století tyto stavby mapují a dokumentují mezinárodní archeologické a restaurátorské týmy.[4][5]

Některé dochované dolmeny

editovat

Kamenný stůl

editovat
 
Dolmen „Bel“ v Třebonicích

Příkladem novodobého dolmenu (autorem je Tibor Belohorec) je kamenný stůl „Bel“, který se nachází v historickém místě Krteň.[6] Skulptura byla umístěna 9. dubna 2010 vedle zachovalého románského kostelíka svatého Jana a Pavla na katastrálním území Třebonice.Dolmen je sestaven z prvohorní ordovické břidlice podle vzoru megalitických staveb dávných civilizací.[7]

Reference

editovat
  1. a b OTTOVÁ, Pavla. Megalitické náboženství. dk.upce.cz. 2010. Dostupné online [cit. 2024-05-17]. 
  2. ULČ, Martin. Herman Wirth: utváření nové vědy. dspace5.zcu.cz. 2013. Dostupné online [cit. 2024-05-17]. 
  3. KUCHAŘ, Martin. Existují i české megality? Mýty a fakta kolem kamenů. 21stoleti.cz [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  4. Tajomné megality – Megastavby doby kamennej | GOLDMAN - nič pre priemerných [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Za tajemnými dolmeny do hlubokých lesů Kavkazu. iDNES.cz [online]. 2006-12-11 [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  6. Praha neokoukaná: Krteň aneb císař se smrtí na jazyku a kajícná císařovna. www.prahain.cz [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 
  7. Umění pro město / Dolmen Bel. umenipromesto.eu [online]. [cit. 2024-05-17]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat