Půdorys

průmět předmětu na vodorovnou rovinu, obraz předmětu při pohledu shora

V architektuře je půdorys plán, který ukazuje pomyslný řez budovou ve výšce jeden metr nad podlahou. Z půdorysu je potom možno vyčíst konstrukční řešení podlaží, materiál a tloušťky stěn, rozmístění místností, otvory ve zdivu (okna, dveře, …), vztahy mezi jednotlivými konstrukčními prvky. V půdoryse se povětšinou označují údaje nezbytné pro provedení díla, jako jsou délkové kóty, výměry a popisky jednotlivých místností, nebo zpevněných ploch a v neposlední řadě informace o jednotlivých prvcích.

Půdorys katedrály v Amiens

Půdorysů je pro provedení díla nezbytných několik – pro jednotlivá podlaží a konstrukční celky tak, aby bylo možno jednoduše a rychle přečíst požadovanou informaci.

Termín půdorys bývá obecně používán i pro jiné způsoby prezentace, které znázorňují umístění a základní vztahy jednotlivých objektů. Ve strojírenství se výraz půdorys užívá na technických výkresech pro zobrazení shora v pravoúhlém promítání (nikoliv pro řez).[1]

Typ staveb dle půdorysu

editovat

Půdorys neboli také dispozice je jedno z kritérií, podle kterých se typologicky kategorizují stavby v dějinách architektury. Příkladem může být rozdělení křesťanských sakrálních staveb (kostelů a kaplí) podle hlavní charakteristiky půdorysu na:

  • centrální (centrály), stavby s půdorysem symetrickým podle středu
  • longitudinální, symetrické podle podélné osy

U domu a dalších budov se pak rozlišuje dispozice podle počtu traktů, prostor vymezené nosnými prvky (zdmi), které je možné dále dělit příčkami na jednotlivé místnosti.

Reference

editovat
  1. VELIČKOVÁ, Eva. Kreslení strojírenských výkresů. Ostrava: Vysoká škola báňská Dostupné online. Kapitola Pravoúhlé promítání, pohledy, s. 7–8. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat