Pavel Fric

Vítáme Vás na české Wikipedii!

Dobrý den!

Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit či chcete-li navrhnout změnu čehokoliv, navštivte stránku Pod lípou nebo Potřebuji pomoc.
• Potřebujete-li poradit s odbornými obory, tématy či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se Vám přispívání bude dařit.

---

Don't speak Czech? Please see the welcoming message in English.

---

Kokarda–ozdoba

Dobrý den, opět jste na stránku Kokarda revertoval a přidal neodrojované odstavce textu a informací. Státní barvy ČR jsou v pořadí bílá, červená, modrá. To není zdrojem pro žádná vaše tvrzení. Kokarda NENÍ určována podle státních barev, určuje se jednotlivě dle užívání v různých zemích. Některá země je používá z jedné strany, jiná z další. Další vaše věta, že kokarda není v České republice oficiálním státním symbolem je naprosto zmatečná, jelikož kokarda není státním symbolem v žádném státu. Odstraňte všechny neozdrojované informace a laskavě přestaňte editovat v deseti editacích z různých entit, nepřihlášeného účtu. Děkuji --ThecentreCZ (diskuse) 11. 9. 2024, 20:21 (CEST)

Omyl. Tak, jako to podle těch vložených informací v hesle Kokarda (ozdoba) vypadá - po odborné stránce, že se věc má složitěji, než píšete, tak i v tomto se poněkud pletete. Ty změny, co se vám nelíbí, nejsou moje, a nejsem jejich autorem. Nedělal jsem žádné editace zaznamenané pod tím číslem. --Pavel Fric (diskuse) 11. 9. 2024, 20:30 (CEST)

Ta IP adresa opět přidala váš soubor kokardy Moravy. Lze vycházet pouze ze zdrojů. --ThecentreCZ (diskuse) 11. 9. 2024, 20:41 (CEST)

A co má být? Řekl bych, že důvodem pro to, že někdo přidal ten soubor, je, že neměl po ruce takový, který by názvem vystihl účel, tj. Kokarda České republiky. Pokud bude někdo chtít, může využít nově z "moravského" odvozený soubor, který jsem teď nahrál pod názvem Cockade of the Czech Republic. Jak jsem si všiml, uživatel vystupující pod přezdívkou Klofáč včera přidal tu protektorátní kokardu pod jejím odpovídajícím názvem (roky 1939-1945). Používání těchto souborů nabízených pod přesnými názvy je pak pro uživatele pochopitelnější, a pro editory jednodušší. Vlastně kulové, tu protektorátní kokardu jsem tam přidal sám a autora opsal ze stránky se souborem National Cockade of the Czech Republic.svg, protože se tam vyskytuje jako první, kdo po ThecentreCZ změnil pořadí barev: Government Army Cockade of the Protectorate of Bohemia and Moravia (1939-1945).svg. Někdo by se akorát mohl pozastavit nad tím, když jako poslední, který pro daný název souboru toto pořadí obnovil, je uveden ThecentreCZ, jestli to ve výsledku není táž osoba.--Pavel Fric (diskuse) 11. 9. 2024, 20:50 (CEST)

Ne. Soubor byl po diskuzi přeřazen na ozdrojovanou verzi. Proč jste nahrál soubor Cockade of the Czech Republic? Z jakého zdroje vychází? --ThecentreCZ (diskuse) 11. 9. 2024, 21:11 (CEST)

Myslíte zřejmě ty dva diskuzní příspěvky na stránce se souborem National Cockade of the Czech Republic. První jsem vložil v reakci na upozornění, že na stránce se souborem je aktuálně zobrazeno provedení kokardy hlásící se k nynější českému státu, které není vzhledem k historii přijímáno jako jen tak přijatelné, totiž aby vystupovalo pod tím názvem - a ne jako protektorátní kokarda, abych to popsal nějak kulantně. Druhý je vaše odmítnutí těch závěrů. Pak následovalo vrácení souboru na předchozí stav pořadí barev. Soubor Cockade of the Czech Republic pak odpovídá popisu historického vývoje, jak bylo nedávno vloženo do hesla, a naší dnešní situace ohledně tohoto symbolu. --Pavel Fric (diskuse) 11. 9. 2024, 21:25 (CEST)

Ptám se ještě jednou. Z jakého zdroje vychází tento soubor? Trikolóra na území českých zemí je od roku 1920 neustále stejná. --ThecentreCZ (diskuse) 11. 9. 2024, 21:35 (CEST)

Sám to potvrzujete. Potom by měla čtenáře napadat otázka "Tak v čem je problém?" "Zdrojem" je běžná praxe v těch zemích, kde je kokarda tradičním státním symbolem. Viz primárně Francie (Itálie, Británie). Příklady jsou přítomny v hesle Kokarda (ozdoba). Nově přidané texty hodnotím z toho hlediska, že praxi přibližují tak, že to mohu snadno pochopit (kdybych to předtím nevnímal). Přece jen, kokardu si dnes běžně občan na kabát nepřipne, abychom ji měli stále na očích. Poláci to, oč jde, mají hezky vysvětlené a zdrojované zde: Kokarda narodowa, kolísání pořadí i záměrně různé užívání, viz "poprawna heraldycznie". V ČR nejde o oficiální symbol (stanovené pořadí barev). Při tvorbě kokard je primární první barva uprostřed ne na kraji. Ty dvě poslední věty jsou pro nás důležité. --Pavel Fric (diskuse) 11. 9. 2024, 21:51 (CEST)

Kokarda je tradičním symbolem v Maďarsku–Uhersku. Tam je tradičně ukotvena stejně jako můj správný soubor s podkadem z historických sbírek Národního muzea, viz hu:Kokarda od středu z vnějšku. Každá země to má jinak. Mezinárodní pravidla tvorby kokard neexistují, některé země mají vlajky v podobě, která nijak nekoresponduje s vodorovnou trikolorou a z toho dedukovatelnou heraldickou posloupností. Dodejte zdroj vašeho souboru. --ThecentreCZ (diskuse) 11. 9. 2024, 22:13 (CEST)

Samozřejmě, že to (vždy a všude) kolísá, ale to bylo popsáno. My se nemůžeme při interpretaci současné/možné kokardy ČR držet nějaké Uherské kokardy (19. stol.) nebo kokardy Vládního vojska Protektorátu. Ostatně jste sám, když jste článek promazal, tvrdil, že se nemají směšovat vojenské (roundely) a národní kokardy. A přitom jako kokardu ČR prosazujete tu vojenskou protektorátní, proč? Jaký k tomu máte zdroj, po kterém se jinak stále pídíte? To je prostě z historických a politických důvodů pro současnou ČR naprosto nevhodné. Proto se respektuje heraldicky a vexilologicky správný přístup, daný právě zeměmi, v nichž je kokarda tradiční (běžně užívaná), tj. Francie, Británie, Itálie Německo atd. V podstatě je to možné - rekonstrukční, řešení, ne faktum. Ve své podstatě nemáme ani oficiální provedení československé kokardy (trikolóry) z první republiky (nebylo běžně užíváno). --Pavel Fric (diskuse) 12. 9. 2024, 18:03 (CEST)

Sami Maďaři, na které se odvoláváte, jsou si problému/chybnosti vědomí a píší o tom ve svém hesle (strojově přeloženo): Legenda o Petőfiho „špatné“ kokardě. Na základě názoru, který v roce 2004 vyslovil historik Tamás Katona, se v první dekádě 21. století začala šířit městská legenda, že barvy by se měly zpravidla číst zevnitř ven, tedy zvenčí by měla být zelená. Mnoho lidí to rozšiřuje s tím, že kokarda se rozšířila „špatně“, protože ji toho roku „zkazila“ Júlia Szendrey. Kromě toho, že zpackaná (?...) by jen stěží změnila „pravidlo“ – pokud by nějaké bylo –, „opodstatnění“ tohoto názoru není ničím jiným než pouhým návrhem bez odůvodnění.

" ... kokarda se vyrábí ohýbáním stuhy v národní barvě, že? Chceme-li, aby z ní vycházela z obou stran červeno-bílo-zelená, bude zelená zvenku a červená zevnitř. Kokardu je třeba vždy číst zevnitř ven. Ale již v roce 1848 byla většina kokard obrácena. Ten červený byl venku, protože takhle je hezčí. Italská kokarda, kterou nosíme my, protože rakouská černožlutá kokarda se nosila také tak, že voják měl mosazný štítek a uprostřed černý knoflík. Černá a žlutá. Takhle by tedy měla kokarda vypadat. " --Pavel Fric (diskuse) 12. 9. 2024, 18:12 (CEST)

Ne, není to nevhodné. Trikolóra je dnes stejná jako za Protektorátu. Je to naprosto vhodné. Mé zdroje nejsou jen zprotektorátu. Mám 4 zdroje na to, že je toto správná kokarda. Protektorátní vojenské užití, uživání v Československu po roce 1945, užívání na bankovkách korun českých z České republiky, uživání v běžném životě v České republice na krojích. Vy nemáte žádný zdroj. Přidal jste pouze referenci, do které jste vložil odkaz na jiné heslo, kde se nic takového z obsahu nenachází. --ThecentreCZ (diskuse) 12. 9. 2024, 20:53 (CEST)

Tak teď budou krajské volby. je možno si udělat anketu - uchazečů o ta místa je dost, kdo z nich by šel do TV (předvolební utkání názorů) s "protektorátní" kokardou na saku (a věděl to - i takové znalosti a vědomosti mohou být součástí přípravy na funkci). Jako voliči bychom se tím dozvěděli o něco víc, než už víme. --Pavel Fric (diskuse) 12. 9. 2024, 21:09 (CEST)

O čem to hovoříte? Tato kombinace barev byla státními barvami již od roku 1920. Stužku v barvách Protektorátu používá na věncích u pietních aktů dnešní prezident České republiky, v Sametové revoluci 1989 nosili lidé na oblečení trikoloru stejnou jako měl Protektorát. Již nepište vaše teorie prosím. Zdroj evidentně nemáte. --ThecentreCZ (diskuse) 12. 9. 2024, 21:52 (CEST)

Vaše vyjádření jsou pozoruhodná. I když by se řeklo, že víme, co chcete vyjádřit, a že zrovna to je očividné, tak bych podotkl, že řeč je tu o kokardách. Podle mě ovšem je přiléhavé napsat, že dnešní prezident České republiky používá na věncích u pietních aktů stužku v barvách České republiky, ony např. přes stránky ministerstva vnitra odkazované státní barvy: "Státní barvy jsou bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí.". --Pavel Fric (diskuse) 12. 9. 2024, 22:03 (CEST)

Ano, to je pravda, že Státní barvy jsou bílá, červená a modrá v uvedeném pořadí. Byly v tomto pořadí i v Protektorátu Čechy a Morava. --ThecentreCZ (diskuse) 12. 9. 2024, 22:14 (CEST)

Je to jednoduché. Zaměňujete dva rozdílné (zákonné) pojmy v různých historických etapách našeho státu/území:

Ano, bílo-červeno-modrá trikolóra jako státní barvy samozřejmě platí od roku 1920 až dodnes.

Ale pozor, nezaměňovat státní barvy a státní vlajky na našem území a ze zákona!

Státní vlajku Protektorátu Čechy a Morava tvořily (ze zákona) vodorovné pruhy bílý, červený, modrý. A vojenskou kokardu (čepicový roundel) Vládního vojska v pořadí modro-červeno-bílém (modrá uprostřed).

Naopak státní vlajku České republiky tvoří (ze zákona) bílý a červený vodorovný pruh s modrým žerďovým klínem poloviční délky. A státními barvami jsou bílo-červeno-modrá trikolóra, kde první je bílá.

Proto není vhodné/možné vydávat vojenskou modro-červeno-bílou kokardu Vládního vojska (německého/nacistického) Protektorátu Čechy a Morava za (hypotetickou) kokardu současné (demokratické) České republiky!

Sám přitom také bazírujete na tom, že nelze směšovat (národní) kokardu a (vojenský) roundel.

Proto oficiální vojenský roundel Armády České republiky (zavedený již 1926) vychází z kompozice státní vlajky (tj. kruh rozdělený na třetiny).

Zatímco státní barvy převedené do "růžice" kokardy musí respektovat heraldicko-vexilologická pravidla čili s bílou barvou uprostřed, pak červenou a krajní modrou. Jako je tomu v případě Francie (kde princip národních trikolór a kokard vznikl), Velké Británie, Itálie, Německa atd. A jinak platí, že kokarda nebyla u nás (po roce 1918) běžně rozšířenou ozdobou (symbolem). --Pavel Fric (diskuse) 13. 9. 2024, 19:26 (CEST)

Ne, nemusí respektovat heraldicko-vexilologická pravidla, protože toto je kokarda-ozdoba a tvorba kokard žádná závazná pravidla nemá. Vlajka Velké Británie, Itálie ani Francie není složena z vodorovných tří pruhů, tudíž se nedá nikterak porovnávat barev odvozených z vodorovných barev a vlajek jako např. Maďarsko, Estonsko, Bulharsko, Kolumbie, Indie, Venezuela. I ve zdroji ve článku z francouzského odborného zdroje z 19. století máme vodorovné vlajky odvozené od horní barvy, kokarda z venku, tak je kokarda užívána i zde. Stejně tak z německojazyčného heraldického a historického zdroje z členských království svaté říše římské. Státní vlajku Protektorátu Čechy a Morava tvořily (ze zákona) vodorovné pruhy bílý, červený, modrý. A vojenskou kokardu (čepicový roundel) Vládního vojska v pořadí bílo-červeno-bílém (modrá uprostřed). V tomto pořadí byl užívána kokarda i za užívání české bílo-červené vlajky za Rakouska-Uherska a poté i státní vlajky do roku 1920. Tudíž je to naprosto v pořádku. --ThecentreCZ (diskuse) 13. 9. 2024, 21:24 (CEST)

Na Moravě se používala řada variant vlajek v dnešních státních barvách. Moravané by pro kokardu mohli použít jakoukoli kombinaci, včetně modro-červeno-bílé trikolóry, jak dokládá zachycení vyvěšené modročervenobílé vlajky (trikolóra) v moravských barvách na obraze Uherského Hradiště ze 70. let 19. století. Na Moravě ovšem byly jistě už v polovině 19. století rozšířeny červenobílomodré prapory. V Kapesním slovníčku novinářském a konversačním Ludvíka Rittera vydaném v roce 1851 se k barevnosti kokard uvádí, že "Kokarda, jest růžička čili kulatá mašle na klobouku, neb kabátu, jíž se některé smýšlení, národnost, jednota, sbor atd. vyznačuje. Když je nosí ženské, dávají si ji do vlasu neb na ňadra. Dobře známy jsou zajisté ještě kokardy rozličného politického vyznání z roku 1848, zvláště pak slovanské, červeno-bělo-modré, pak černo-červeno-žluté strany německé, a mnohonásobné jejich spory. Císařská rakouská, jakou vojsko u nás nosí, jest černo žlutá, česká i polská bělo-červená, moravská neb i česko-moravská, pak jihoslovanská, jako slovanská.". Toto pořadí barev je podle mě ovlivněno tím, že tehdy malovali moravskou orlici s červeno-stříbrným šachováním, tak jak ji ztvárnil Jiří Louda (viz příloha 1 k zákonu o státních symbolech). Řekl bych, že kombinace červená-bílá-modrá vypadá pěkně. Nevýhodou, kterou si uvědomíme v případě praporu, je, že není z hlediska užití jedinečný, je totiž zaměnitelný s vlajkou Nizozemska (a to se k oranžové v trikolóře nevrátí). U kokardy s tímto pořadím se zase narazí na podobnost s chorvatskou kokardou (jestli ji opravdu používají).--Pavel Fric (diskuse) 15. 9. 2024, 07:20 (CEST)

Opatření

Dobrý den, Arbitrážní výbor vydal rozhodnutí ve věci žádost o opatření/Zamezit ovlivňování Wikipedie ze strany uživatelů Pavel Fric aspol. (možné loutkové účty). Výsledkem rozhodnutí je přijetí opatření vůči Vám. Seznamte se s jeho ustanoveními. Opatření nemá sloužit jako trest, ale jako ochrana kvality Wikipedie. V případě jakýchkoliv dotazů se můžete obrátit na Arbitrážní výbor. Za AV Herigona (diskuse) 29. 11. 2024, 14:47 (CET)

@Herigona Samozřejmě je to trest. Jedině tak dává jednání a konání komise smysl.--Pavel Fric (diskuse) 29. 11. 2024, 20:49 (CET)

Uživatelská stránka

Dobrý den, pane kolego. Nedávno jste zmínil Pod lípou problém s velkým rozsahem portálu Morava a souhlasím, že je skutečně nadměrný, ostatně jsem to zmínil už tam. Pak jsme konzultovali téma Sidebaru, na základě čeho jsem Vám provedl i jednu editaci uživatelské stránky, kde jste si vytvořil na zkoušku moravský sidebar.

Jenže! Při vší úctě, vaše uživatelská stránka se extrémně dlouho načítá a tím spíš jakákoli její editace klade velké nároky. Podobně i tuto diskusní stránku už máte velmi rozsáhlou. Směl bych si dovolit navrhnout Vám jednak archivaci diskusní stránky, aby se očistila o stará témata (skladujete ji tu už dlouhých 10 let), a jednak rozdělení uživatelské stránky do podstránek podle různého účelu, zejména pak založení vlastního pískoviště, kde můžete volně experimentovat, aniž by se tím zatěžovala vaše uživatelská stránka? Ta má totiž sloužit primárně k prezentaci vás a vaší činnosti navenek, zatímco pro různé zkoušky a přípravy je určeno pískoviště. Pro představu, Vaše uživatelská stránka má v současnosti rozsah 1 252 880 bajtů (!), což je 12x více, než kolik je doporučená hranice, kdy se encyklopedické články už "téměř jistě" mají rozdělit do menších článků. --Bazi (diskuse) 24. 1. 2025, 14:57 (CET)

Diskuze zde není archivována, protože jsem nikdy nezkoumal, zvláště jak (či kdy a proč) se to dělá. To je v mém povědomí spojeno, jak jsem pozoroval, s tím, že někdo tu archivaci provede, kdo se v tom vyzná. Takto to bude mít většina účtů na Wikipedii. Mně na té diskuzi zas tak nesejde. Stejně tak vycházím z toho, že jeden uživatel má jeden účet, a tím jednu uživatelskou stránku. Rozdělování uživatelské stránky do podstránek, jestli je možné, je mi neznámé.

Když jsem zmínil rozsah portálu Morava, tak jsem vždy narážel na to, že bych potřeboval, aby byl prostor dvojnásobný. Když se to technicky řešilo, přišlo se na to, že ta stránka, pokud si to vysvětlení vybavuji, počítá rozsah stránky krát dva, a je tam omezení rozsahu. Jakmile dosáhne v bytech jisté meze, automaticky "selže". Proto jsem část s osobnostmi přesunul na svoji profilovou stránku, protože nevidím jiné místo "kam s ním" (obsahem). --Pavel Fric (diskuse) 24. 1. 2025, 20:18 (CET)

Co se týká archivace, tu si provádí uživatelé sami podle uvážení, některým se na diskusní stránce ani neobjevuje mnoho témat, takže jim vydrží delší dobu, jiní (jako třeba já) archivují pravidelně po kalendářních letech. Archivace spočívá právě v přesunu do podstránky diskusní stránky (případně někdo dává přednost prostému promazání s tím, že je vše uloženo v editační historii stránky). Pokud chcete, můžu vám archivaci provést.

Obecně je totiž uživatelsky nepříjemné, když se stránka načítá příliš dlouho (není vůbec nutno to hrát až na hranu technických možností), a to včetně diskusních stránek. Ty mají sloužit ke komunikaci všem uživatelům, kteří by s Vámi chtěli komunikovat, proto jde i jaksi o braní ohledů na ně.

Co se týká uživatelské stránky, ta hlavní je samozřejmě jenom jedna, ale to neznamená, že bychom na ní měli hromadit velké množství obsahu, který mnohdy ani nesouvisí s jejím účelem. Naopak, vhodné je na ni umístit to, čím se chceme prezentovat jako uživatelé, zatímco různé experimenty, pracovní verze a spoustu jiného obsahu můžeme ukládat do podstránek. Ostatně i to pískoviště je také podstránkou uživatelské stránky. A abych zase ilustroval na svém příkladu, já mám celkem 58 různých podstránek, z nich dvě jsou klasická pískoviště, kde vytvářím pracovní verze encyklopedických článků, než by se přesouvaly do hlavního encyklopedického prostoru. A řada dalších vznikla pro různé zkoušky a experimenty nebo pro moje archivační potřeby apod.

Ta hlavní uživatelská stránka je ale odkazována z podpisu v každém diskusním příspěvku i z editační historie, takže na ni může snadno kliknout kdokoli, kdo by se chtěl dozvědět něco o Vás jako wikipedistovi. Místo toho je v současnosti zahlcen megabajtem jen textových dat plus dalším obrovským množstvím načítaných obrázků. To určitě není fajn. Opět, pokud svolíte, rád s tím přesunem na podstránky pomůžu. --Bazi (diskuse) 24. 1. 2025, 20:50 (CET)

K založení pískoviště můžu nabídnout i oficiální návod: Nápověda:Jak psát Wikipedii/Pískoviště.

A stejně tak i k založení druhého pískoviště, resp. k založení podstránky ke své uživatelské stránce: Nápověda:Jak psát Wikipedii/Založení druhého pískoviště (podstránky). --Bazi (diskuse) 24. 1. 2025, 20:57 (CET)

Dobře. Provedl jsem. Diskuzi jsem jednoduše pročistil v rozsahu zhruba deseti let a větší část textu v profilu přesunul do pískoviště. S pozdravem. --Pavel Fric (diskuse) 24. 1. 2025, 21:27 (CET)

Díky. Uživatelská stránka sice stále obsahuje hodně věcí, které by mohly patřit jinam, ale redukce na dvanáctinu někdejšího objemu jí určitě prospěla a načítá se rychleji, stejně tak diskuse. --Bazi (diskuse) 24. 1. 2025, 22:21 (CET)