1567

2. tisíciletí

◄ 15. stol. • 16. století • 17. stol. ►
◄◄ ◄ 1563 • 1564 • 1565 • 1566 • 1567 • 1568 • 1569 • 1570 • 1571 ► ►►

Události

leden – španělské síly pod velením kapitána Juana Parda založily Fort San Juan u indiánského sídliště Joara. Pevnost byla prvním evropským osídlením dnešní Severní Karolíny
23. ledna – po pětačtyřicetileté vládě umřel v Zakázaném městě čínský císař Ťia-ťing
4. února – čínský císař Lung-čching nastoupil na trůn dynastie Ming
10. února – Jindřich Stuart, Lord Darnley, manžel Marie Stuartovny byl zavražděn v Proboštském domě v Edinburghu.
13. března – osmdesátiletá válka: vítězství španělských sil nad holandskými povstalci v bitvě u Oosterweel.
15. května – skotská královna Marie Stuartovna si vzala Jakuba Hepburna, 4. earla z Bothwellu.
15. června – Marie Stuartovna byla poražena u Carberry Hill skotskými šlechtici a uvězněna v hradu Lochleven Castle.
20. července – rusko-litevská válka: vítězství litevských vojsk pod velením vojvody bracławského knížete Romana Sanguszki v bitvě pod Czaśnikami.
24. července – Marie Stuartovna byla přinucena se vzdát skotského trůnu ve prospěch svého jednoletého syna Jakuba VI.
25. července – Diegem de Losadou bylo založeno město Santiago de León de Caracas ve Venezuele.
29. července – Jakub VI. byl korunován ve Stirlingu.
9. září – během slavnostní večeře, nechal Vévoda z Alby uvěznit hraběte Egmonta a hraběte Horna za zradu krále.
29. září – začíná další kolo hugenotských válek, Louis de Condé a Gaspard de Coligny neuspěli při pokusu zajmout krále Karla IX. a jeho matku v Meaux, huguenoti obsadili několik měst (včetně Orleansu) a táhli na Paříž
10. listopadu – bitva u Saint Denis, přesile katolických roajalistů (16 000 vojáků včetně pařížské domobrany) dlouho odolával malý profesionální huguenotský kontingent (3 500 mužů), katolický vojevůdce Anne de Montmorency (velitel královského vojska) smrtelně raněn
proběhl 2. limský koncil

Neznámého data

Sekularizace Livonska.
Vévoda z Alby přijechal do Nizozemí v čele španělských sil určených k potlačení zdejších nepokojů. Nahradil Markétu Parmskou na pozici nizozemského místodržícího. Vévoda Vilém Oranžský se stal psancem a uprchl a hrabě Lamoraal Egmont a geldernský guvernér hrabě Hoorn, uvězněni.
Král Frederik II. založil přístav a město Fredrikstad v jihovýchodním Norsku.
Ješiva v Lublině obdržela privileje přímo od krále.
Byla založena škola Rugby School, jedna z nejstarších public schools v Anglii.
Velšská bible: Nový Zákon byl poprvé vydán ve velšském jazyce.
Although sparse maritime trade existed since its founding, vládní aparát dynastie Ming v Číně oficiálně odvolal chaj ťin zákaz námořního obchodu, čímž opět zinstitucionalizoval zahraniční obchod se všemi zeměmi až na reinstating foreign trade with all countries except Japonsko.

Probíhající události

1558–1583 – Livonská válka
1562–1598 – Hugenotské války
1563–1570 – Severská sedmiletá válka

Věda a umění

Jan Blahoslav vydal spis Filipika proti misomusům
Terezie od Ježíše vydala spis Cesta k dokonalosti

Narození

Česko

24. února – Jindřich Matyáš Thurn, česko-německý šlechtic, jeden z vůdců českého stavovského povstání († 26. ledna 1640)
? – Vilém starší Popel z Lobkowicz, šlechtic († 1626)

Svět

25. ledna – Markéta Habsburská, dcera císaře Maxmiliána II. († 5. července 1633)
28. ledna – Walter Gulton, anglický básník († 1592)
11. února – Honoré d’Urfé, francouzský písař († 1625)
12. února – Thomas Campion, anglický básník a skladatel († 29. listopadu 1620)
15. května – Claudio Monteverdi, italský skladatel († 1643)
21. srpna – Svatý František Saleský, ženevský biskup († 28. prosince 1622)
2. září – Juraj VII. Turzo, hlavní župan Oravy († 24. prosince 1616)
5. září – Masamune Date, japonský daimjó († 27. června 1636)
10. října – Kateřina Michaela Španělská, dcera španělského krále Filipa II. († 6. listopadu 1597)
Listopad – Thomas Nashe, anglický basník († 1600)
1. listopadu – Diego Sarmiento de Acuña, hrabě z Gondomaru, španělský diplomat († 1626)
14. listopadu – Mořic Nasavský, nizozemský politik († 23. dubna 1625)
21. listopadu – Anne de Xainctonge, French saint (d. 1621)
15. prosince – Christoph Demantius, německý hudební skladatel, spisovatel a básník († 20. dubna 1643)
neznámého data:
- Valens Acidalius, německý kritik a básník († 1595)
- William Alabaster, anglický básník († 1640)
- Pierre Biard, francouzský koloniální osadník a jezuitský misionář († 1622)
- Adriaen Block, holandský obchodník s kožešinami a mořeplavec († 1624)
- Samuel de Champlain, francouzský průzkumník a kolonizátor († 1635)
- Jacques Clément, francouzský atentátník, vrah krále Jindřicha III. z Valois (d. 1589)
- Edward Sutton, 5. baron z Dudley († 1643)
- Jan Szczęsny Herburt, politický spisovatel († 1616)
- Harunobu Arima , japonský křesťanský daimjó († 5. června 1612)
- Thomas Lake, první ministr krále Jakuba I. († 1630)
- John Parkinson, anglický specialista na léčivé byliny (herbalista) a botanik († 1650)
- Willem Schouten, holandský mořeplavec († 1625)
- Torii Tadamasa, japonský šlechtic († 1628)
- Akizuki Tanenaga, japonský samuraj a voják († 1614)
- Yodo-Dono, japonská konkubína Toyotomi Hideyoshi
- Sanada Yukimura, japonský válečník

Úmrtí

17. ledna – Sampieru Corsu, korsický velitel žoldnéřů (* 1498)
23. ledna – čínský císař Ťia-ťing (* 1507)
26. ledna – Nicholas Wotton, anglický diplomat
10. února – Jindřich Stuart, Lord Darnley, manžel Marie, královny Skotů (* 1545)
20. února – Estácio de Sá, portugalský důstojník, zakladatel Ria de Janeira (* 1520)
31. března – Filip I. Hesenský (* 1504)
1. dubna – Jan Krzysztof Tarnowski, polský šlechtic (* 1537)
18. dubna – Wilhelm von Grumbach, německý dobrodruh (* 1503)
19. dubna – Michael Stifel, německý matematik (* 1487)
31. května – Guy de Bray, nizozemský protestantský teolog (* 1522)
2. června – Shane O'Neill, irský náčelník (* 1530)
12. června – Richard Rich, lord kancléř Anglie (* 1490)
1. října – Pietro Carnesecchi, italský humanista (* 1508)
4. listopadu – Giorolamo Priuli, dóže benátský (* 1486)
12. listopadu – Anne de Montmorency, konetábl Francie, francouzský katolický vojevůdce, politik a vojevůdce (* 15. března 1493)
13. listopadu – Pedro de la Gasca, španělský kněz, diplomat a místokrál Peru (* 1485)
neznámého data:
- Thomas Beccon, anglický protestantský reformátor (* 1511)
- Marin Držić, chorvatský spisovatel (* 1508)
- Petar Erdödy, chorvatský bán (* 1504)
- Šágali, kasimovský chán v letech 1516–1519
- Lawrence Sheriff, anglický gentleman a dodavatel potravin na dvůr Alžběty I. (* 1510)

Hlavy států

České království – Maxmilián II.
Svatá říše římská – Maxmilián II.
Papež – Pius V.
Anglické království – Alžběta I.
Francouzské království – Karel IX.
Polské království – Zikmund II. August
Uherské království – Maxmilián II.
Portugalsko – Sebastián I.
Španělsko – Filip II. Španělský
Švédsko – Erik XIV. Švédský
Rusko – Ivan IV.
Osmanská říše – Selim II.
Perská říše – Tahmásp I.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 1567 na anglické Wikipedii a 1567 na polské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1567 na Wikimedia Commons