Darwinův kráter (Zoo Praha)

expoziční celek v Zoo Praha

Darwinův kráter je název expozičního komplexu v Zoo Praha, kde prezentuje faunu a floru Austrálie, zejména Tasmánie. Je umístěn v dolní části zoo v místech části tzv. staré bažantnice.

Darwinův kráter
Základní informace
Pojmenováno poDarwinův kráter
Poloha
AdresaČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátek výstavby nové expozice byl oznámen 10. 7. 2018.[1] Expozice měla být otevřena při zahájení hlavní návštěvnické sezony 2020, konkrétně 28. 3. 2020[2]. Kvůli opatřením proti šíření epidemie koronaviru se ale termín odsunul na 30. 5. 2020.[3]

Expozice je mj. unikátní tím, že řada z vystavovaných druhů je chována v evropských zoo velmi výjimečně. Týká se to nejen ďáblů medvědovitých, které v době otevření chovalo jen pět dalších evropských zoo.[4] Navíc po Kodani se jedná teprve o druhý dovoz aktuálně chovaných zvířat přímo z Tasmánie.[5] Unikátní je rovněž největší evropské hejno kormoránů černobílých či vzácně chovaní papoušci žlutoramenní, klokani obrovští (tasmánský poddruh) a poláci hnědaví.[6] V roce 2024 zde žije jedinečná skupina druhu vombat obecný: samec Cooper (příjezd do zoo v prosinci 2021)[7], samice Winkleigh (příjezd 2023)[8] a jejich první mládě samička, která 15. června 2024 dostala jméno Mersey.[9]

Expozice

editovat

Komplex šesti výběhů a dvou voliér je umístěn mezi Rákosovým pavilonem a Rezervací Bororo, tedy někdejším Pavilonem velkých savců.

U výběhu tapírů jihoamerických jsou situovány dvě voliéry, které tvoří vstupní místo do tohoto jednosměrně přístupného tematického expozičního celku. Voliéra ptáků z buše je domovem pro tabona lesního, papouška žlutoramenného, lelkouna sovího a divoké andulky vlnkované. Větší voliéra mokřadních a vodních ptáků (např. s kormorány černobílými) je dokonce pro návštěvníky průchozí.[6]

Střední část expozičního komplexu připomíná kráter, který existuje na Tasmánii a který vznikl dopadem meteoritu a inspiroval tvůrce k pojmenování expozice.[10] Prochází jí vyhlídková cesta, kolem které jsou po stranách rozmístěné výběhy, zejména pro ďábly medvědovité a vombatů obecných. Návštěvníci mohou v pavilonové části nahlédnout do jejich vnitřní ubikace i do expozice ježur a dvou druhů australských hadů. Součástí vzniklých staveb je také rozsáhlé chovatelské zázemí.

Největší z výběhů je situován do cípu cest u velké voliéry dravců a je průchozí. Jeho obyvateli se staly dva druhy klokanů: klokan rudokrký a klokan obrovský.

Součástí komplexu je i interaktivní skalní stěna, která odkazuje na aboriginskou kulturu a konkrétně stěnu Gulgurn Manja Shelter ve státu Victoria.[11]

Základní údaje

editovat

Seznam chovaných druhů

editovat
 
Klokánek krysí v Zoo Praha
 
Krajta kýlnatá v Zoo Praha

Voliéra Ptáci z mokřadů

editovat

Voliéra Ptáci z buše

editovat
 
Smrtonoš zmijí v Zoo Praha

Zajímavé rostliny

editovat

Reference

editovat
  1. V Zoo Praha začala stavba expozice pro „tasmánské čerty“. Zoo Praha [online]. [cit. 2018-07-10]. Dostupné online. 
  2. BŘEZEN 2020. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-25. 
  3. Těším se, až vás zase pozvu do zoo. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-03-13]. Dostupné online. 
  4. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  5. Poznejte tasmánské čerty. Zoo Praha otevírá Darwinův kráter. iDNES.cz [online]. 2020-05-27 [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. 
  6. a b Ararauna.cz [online]. [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. 
  7. Cooper – první v republice. Zoo Praha [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online. 
  8. Zoo Praha představila vombatí samici Winkleigh. Zoo Praha [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online. 
  9. První české mládě vombata je samička. V Zoo Praha ji dnes pokřtil Ondřej Sokol. Zoo Praha [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online. 
  10. Expozice pro tasmánské čerty. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  11. a b c d Zoo Praha - podklad pro média 27. 5. 2020
  12. CHVOSTA, Eduard. Stromy v kabátě a jiné zajímavosti. trojský koník. 2020, čís. 1–2, s. 17–19.