Šácholan velkokvětý
Šácholan velkokvětý (Magnolia grandiflora), zvaný též magnólie velkokvětá, je stálezelený strom z čeledi šácholanovitých. Pochází z jihovýchodních oblastí USA. Vyznačuje se tuhými eliptickými listy, podobnými listům fíkovníku pryžodárného. Šácholan velkokvětý je ve Středomoří běžně pěstován jako okrasný strom, pro pěstování v Česku je však příliš teplomilný.
 Šácholan velkokvětý | |
|---|---|
 Šácholan velkokvětý (Magnolia grandiflora) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád | šácholanotvaré (Magnoliales) |
| Čeleď | šácholanovité (Magnoliaceae) |
| Rod | šácholan (Magnolia) |
| Binomické jméno | |
| Magnolia grandiflora L., 1759 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charakteristika
editovatŠácholan velkokvětý je stálezelený strom s jednoduchým kmenem, dorůstající výšky až 30 metrů. Borka je světle hnědá až šedá, hrubá a pukající na jemné pláty. Letorosty jsou silné, hustě bělavě až hnědě chlupaté stejně jako pupeny. Listy jsou střídavé a nejsou výrazně nahloučené na koncích větví. Listy jsou tuhé, tlustě kožovité, eliptické, podlouhle eliptické až obvejčitě podlouhlé, s 10 až 20 cm dlouhou a 4 až 10 cm širokou čepelí, na bázi klínovité, na vrcholu tupé až krátce hrotité. Listy jsou na líci tmavě zelené, lysé a lesklé, na rubu hustě hnědě až šedohnědě krátce chlupaté, případně olysalé. Žilnatina je tvořena 8 až 10 páry postranních žilek.Řapíky jsou 1,5 až 4 cm dlouhé, hluboce žlábkaté, hustě hnědě chlupaté. Květy mají průměr 15 až 30 cm a silně voní po citrónu. Okvětí je složeno z 9 až 12 bílých obvejčitých, dužnatých, 6 až 10 cm dlouhých lístků. Tyčinky jsou asi 2 cm dlouhé, s plochými purpurovými nitkami. Pestíky jsou oválné, dlouze a hustě chlupaté, 1 až 1,5 cm dlouhé. Kvete v květnu až srpnu. Souplodí je 7 až 10 cm dlouhé, hustě hnědě až šedožlutě chlupaté. Měchýřky jsou na vrcholu dlouze zobanité. Semena jsou asi 1,4 cm dlouhá a 0,6 cm široká, obalená červeným míškem.[2][3][4]
-
Detail pupenu šácholanu velkokvětého -
Zralé souplodí šácholanu velkokvětého -
Květ šácholanu velkokvětého -
Detail středu květu
Rozšíření
editovatŠácholan velkokvětý je rozšířen v jihovýchodních oblastech USA. Roste na zalesněných dunách, v korytech řek, na pahorcích a v roklích v nadmořských výškách do 120 metrů.[2]
Taxonomie
editovatV současné klasifikaci rodu Magnolia je šácholan velkokvětý řazen do podrodu Magnolia a do stejnojmenné sekce. Z druhů pěstovaných v ČR náleží do této sekce pouze šácholan viržinský (Magnolia virginiana).[5]
Kříženci
editovatV roce 1931 byl získán opylením šácholanu viržinského (Magnolia virginiana) pylem z šácholanu velkokvětého nový hybrid magnólie. Tento kříženec nemá botanické jméno a označuje se Magnolia virginiana x M. grandiflora, případně pouze jmény kultivarů.[6]
Zajímavosti
editovatŠácholan velkokvětý je státní rostlina Louisiany a Mississippi. Největší exemplář tohoto druhu je znám z okresu Smith v Texasu. Je vysoký 37,2 metru a průměr kmene dosahuje 1,97 metru.[2]
Význam
editovatKůra šácholanu velkolistého byla využívána indiánskými kmeny Choctaw a Koasati při léčbě kožních a ledvinových chorob. Ve Středomoří je to běžně pěstovaná okrasná dřevina a bylo vyšlechtěno množství kultivarů. Mimo okrasných účelů je využíván také jako zdroj dřeva.[2] Strom v plané formě v podmínkách střední Evropy není plně mrazuvzdorný, ale je uváděn v několika kultivarech se sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji a z Arboreta Žampach[7] a v posledních letech je již celkem běžně nabízen v zahradnictvích v odolných kultivarech k pěstování v teplejších oblastech Česka.
Reference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c d Flora of North America: Magnolia grandiflora [online]. Dostupné online.
- ↑ Flora of China: Magnolia grandiflora [online]. Dostupné online.
- ↑ Dendrologie online: Magnolia grandiflora [online]. Dostupné online.
- ↑ Magnolia Society: Classification of Magnoliaceae [online]. 2004, rev. 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29.
- ↑ SPONGBERG, Stephen A. Some Old and New Interspecific Magnolia Hybrids. Arnoldia. 1976, roč. 36, čís. 4.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu šácholan velkokvětý na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo šácholan velkokvětý ve Wikislovníku
