Dějiny Lichtenštejnska

Lichtenštejnské knížectví je rozlouhou malý stát uprostřed Evropy, má však dlouhou a nepřerušenou historii. Za zajímavost lze považovat i to, že se jeho hranice nezměnily od roku 1434. Na jeho území svou vládu vykonává panovnický rod Lichtenštejnů.

Vertikální podoba praporu Lichtenštejnského knížectví

Dějiny

editovat
 
Vaduz s knížecím hradem. Malba Johanna Ludwiga Bleulera v Lichtenštejnském zemském muzeu ve Vaduzi.
 
Knížecí hrad v roce 2022

Dějiny Lichtenštejnska jsou provázány s historií Rakouska, teprve od roku 1919 se knížectví politicky orientuje na Švýcarsko.

Lichtenštejnsko bylo jako část Rhétie součástí římské říše. V průběhu 6. století toto území osídlily germánské kmeny. V 9. století se stalo součástí karolinské říše.

Po zániku švábského vévodství roku 1268 se oblast dnešního Lichtenštejnska stala přímo podřízenou císaři říše římské.

V roce 1342 se na jeho území zformovalo Vaduzské hrabství, na území dnešního Lichtenštejnska tak až do roku 1719 existovala dvě hrabství (Vaduz a Schellenberské panství), která podléhala přímo císaři. Roku 1699 Schellenberské panství zakoupil třetí lichtenštejnský kníže Jan Adam I. Ondřej a o devět let později, roku 1708, přikoupil i také hrabství Vaduz. V roce 1719 obě území císař sloučil a povýšil je na knížectví, které bylo součástí Svaté říše římské. V tomto období sice Lichtenštejnové knížectví vlastnili, ale zvelebovali svá panství na jižní Moravě a v Dolních Rakousích a v na svém alpském teritoriu se významněji neangažovali a Lichtenštejnské knížectví bylo v té době chudý a zaostalý zemědělský kraj.

V době napoleonských válek (roku 1806) získalo Lichtenštejnsko nezávislost a připojilo se k Rýnskému spolku. Po mírových dohodách z roku 1815 se Lichtenštejnsko připojilo k Německému spolku, jehož členem bylo až do roku 1866, kdy byla zavedena celní unie s Rakousko-Uherskem. V roce 1868 Lichtenštejnsko vyhlásilo neutralitu a rozpustilo svou osmdesátičlennou armádu. Svou neutralitu země potvrdila ještě roku 1914, kdy dokonce vyhlásilo neutralitu trvalou, která trvá dodnes.

Po první světové válce se Lichtenštejnsko začalo politicky i ekonomicky orientovat více na Švýcarsko, se kterým roku 1924 podepsalo celní dohodu.

Lichtenštejnsko se dlouhou dobu nezapojovalo do žádných světových politických organizací, teprve roku 1990 se stalo členem OSN.

Související články

editovat

Obecné

editovat

Externí odkazy

editovat