Šoupálkovití
Šoupálci, představující samostatnou čeleď šoupálkovití (Certhiidae), jsou malí pěvci rozšíření v zalesněných prostředích severní polokoule a subsaharské Afriky. Existují dvě podčeledi šoupálků, z nichž jedna bývá pokládána i za samostatnou čeleď:
- Certhiinae – obsahuje rod Certhia rozšířený v Evropě a Asii a jeden severoamerický druh – šoupálka amerického.
- Salpornithinae – obsahuje rod Salpornis rozšířený v Indii a Africe. Podčeleď Salpornithinae bývá pokládána za samostatnou čeleď.
 Šoupálkovití | |
|---|---|
 Šoupálek americký (Certhia americana) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | šoupálkovití (Certhiidae) Leach, 1820 |
| Rody | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šoupálci dorůstají délky mezi 12–18 cm, jsou jednotvárně, převážně hnědě zbarvení s delším, tenkým, mírně zahnutým, na konci zašpičatělým zobákem a dlouhými, zahnutými prsty s výrazně zakřivenými drápy, díky kterým dokáží obratně šplhat po kůře stromů. Zde také pátrají po potravě, kterou tvoří zejména malí bezobratlí, např. hmyz, jeho larvy či pavouci, ačkoli v malé míře požírají i bobule a semena. Při vyhledávání kořisti vždy přiletí na spodek kmene a ve šroubovnici po něm malými skoky postupně postupují výše. Jsou monogamní a teritoriální. Zástupci rodu Certhia hnízdo budují ve škvíře mezi kůrou stromu a kmenem, šoupálci z rodu Salpornis zase ve vidlicích větví.[1] Inkubace trvá 14–15 dnů, mláďata jsou opeřena po 15–16 dnech.[2]
Taxonomie
editovatNásledující přehled je sestaven podle IOC World Bird List z ledna 2015:[3]
- čeleď Certhiidae
- podčeleď Certhiinae
- rod Certhia
- druh Certhia americana Bonaparte, 1838 – šoupálek americký
- druh Certhia brachydactyla C. L. Brehm, 1820 – šoupálek krátkoprstý
- druh Certhia discolor Blyth, 1845 – šoupálek proměnlivý
- druh Certhia familiaris Linnaeus, 1758 – šoupálek dlouhoprstý
- druh Certhia himalayana Vigors, 1832 – šoupálek proužkoocasý
- druh Certhia hodgsoni W. E. Brooks, 1871
- druh Certhia manipurensis Hume, 1881
- druh Certhia nipalensis Blyth, 1845 – šoupálek rezavoboký
- druh Certhia tianquanensis G. Li, 1995
- rod Certhia
- podčeleď Salpornithinae – podle IOC World Bird List 2015 samostatná čeleď
- rod Salpornis
- druh Salpornis salvadori (Bocage, 1878)
- druh Salpornis spilonota (Franklin, 1831) – šoupálek kropenatý
- rod Salpornis
- podčeleď Certhiinae
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Treecreeper na anglické Wikipedii.
- ↑ Harrap, Simon (2008). "Family Certhiidae (Treecreepers)". in Josep, del Hoyo; Andrew, Elliott; David, Christie. Handbook of the Birds of the World. Volume 13, Penduline-tits to Shrikes. Barcelona: Lynx Edicions. str. 166–179. ISBN 978-84-96553-45-3 (anglicky)
- ↑ Mead, Christopher J. (2003). "Holarctic Treecreepers". in Perrins, Christopher. The Firefly Encyclopedia of Birds. Firefly Books. str. 538–540. ISBN 1-55297-777-3. (anglicky)
- ↑ Nuthatches, Wallcreeper, treecreepers, spotted creepers, mockingbirds, starlings, oxpeckers – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2025-01-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu šoupálkovití na Wikimedia Commons
- KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356.
