Wikipedie

Centrohelidní slunivky

třída jednobuněčných eukaryot
(přesměrováno z Centrohelida)

Centrohelidní slunivky (Centroplasthelida, s mladšími synonymy Centrohelea či Centroheliozoa)[1] je velká skupina jednobuněčných eukaryot dříve řazená do nepřirozené skupiny slunivek (Heliozoa).[pozn. 1] Taxon s původním mezinárodním jménem Centrohelida ve svém vymezení obsahoval i řád Gymnosphaerida, dnes řazený mezi Cercozoa, a proto je z dnešního pohledu polyfyletický a jako nepřirozený by se neměl používat.[1]

Jak číst taxoboxCentroplasthelida
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
KmenHaptista
TřídaCentroplasthelida
Febvre-Chevalier & Febvre 1984
Řády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Centroplasthelida zahrnují pohyblivé i nepohyblivé zástupce, žijící v sladkovodních i mořských vodách, zejména v určité hloubce.

Popis

editovat

Jedinci jsou jednobuněční a kulovitého tvaru, obvykle asi 30-80 μm v průměru. Z jejich těla vychází bezpočet dlouhých panožek, axopodií, které jsou upevněné na mikrotubulární vlákna. Tyto panožky jim umožňují pohyb a aktivní získávání potravy.

Některé druhy nemají kolem buňky žádný plášť, většina však je obklopena želatinózním obalem s množstvím šupinek a ostnů, které vznikají v speciálních váčcích a chemicky se mohou zakládat na organických látkách, nebo na křemíku. Na rozdíl od ostatních slunivek, které mají mitochondrie s trubičkovitými (tubulárními) kristami, mají mitochondrie centrohelidních slunivek kristy ploché.

Systematika

editovat

Evoluční pozice centrohelidních slunivek byla dlouho nejasná. V současnosti (rok 2022) je tato skupina řazena na základě molekulárně biologických analýz do kmene Haptista jalo sesterskou skupinu haptofyt[1][3], i když některé nedávné analýzy naznačují i jiná možná umístění[4]. V systému Cavaliera-Smithe tvoří třídu monotypicého podkmene Heliozoa.[2] Již fylogenetická analýza z r. 2011 potvrdila s vysokou spolehlivostí přirozenost této třídy,[5] která je potvrzována i v následných analýzách.[4][3]

Aktuální (rok 2022) klasifikace do úrovně čeledí (rody jen výčtem v závorce):[1][6][7]

  • Kmen: Haptista Cavalier-Smith 2003
    • Třída: Centroplasthelida Febvre-Chevalier & Febvre 1984 [Centrohelea Kühn 1926 sensu Cavalier-Smith in Yabuki et al. 2012; Centroheliozoa Dürrschmidt & Patterson 1987; ne však Centrohelida Kühn 1926] – centrohelidní slunivky
      • Incertae sedis Centroplasthelida:
        • Rody: Parasphaerastrum, Meringosphaera
        • Čeleď: Spiculophryidae Shishkin & Zlatogursky 2018 (Spiculophrys, Heteroraphidiophrys)
      • Řád: Panacanthocystida Shishkin & Zlatogursky 2018
        • Podřád: Chalarothoracina Hertwig et Lesser, 1874 sensu Cavalier-Smith in Yabuki et al., 2012 emend. Shishkin & Zlatogursky 2018
          • Infrařád: Acanthocystida Cavalier-Smith & von der Heyden 2007 emend. Shishkin & Zlatogursky 2018
            • Čeleď: Acanthocystidae Claus, 1874 emend. Shishkin & Zlatogursky, 2018 (Acanthocystis)
            • Čeleď: Raphidocystidae Zlatogursky, 2018 (Raphidiocystis)
          • Infrařád: Chthonida Cavalier-Smith & von der Heyden 2007 emend. Shishkin & Zlatogursky 2018
            • Čeleď: Yogsothothidae Shishkin & Zlatogursky 2018 (Yogsothoth, Pinjata)
        • Podřád: Marophryina Cavalier-Smith 2011
          • Čeleď: Marophryidae Cavalier-Smith & von der Heyden 2007 (Marophrys)
      • Řád: PterocystidaCavalier-Smith & von der Heyden 2007 emend. Shishkin & Zlatogursky 2018 – pravděpodobně parafyletický
        • Podřád: Raphidista Shishkin & Zlatogursky 2018
          • Čeleď: Choanocystidae Cavalier-Smith & von der Heyden 2007 (Choanocystis)
          • Čeleď: Raphidiophryidae Febvre-Chevalier & Febvre 1984 emend. Shishkin & Zlatogursky 2018 (Raphidiophrys, ?Polyplacocystis)
        • Podřád: Pterista Shishkin & Zlatogursky 2018
          • Čeleď: Clypiferidae Shishkin, Drachko & Zlatogursky 2021 (Clypifer)
          • Čeleď: Oxnerellidae Cavalier-Smith & Chao 2012 (Oxnerella)
          • Čeleď: Pterocystidae Cavalier-Smith & von der Heyden 2007 – parafyletická (Pterocystis, Chlamydaster, Khitsovia, Pseudoraphidiocystis, Pseudoraphidiophrys, Raineriophrys syn. Raineria syn. Echinocystis, Triangulopteris)
          • Čeleď: Heterophryidae Poche 1913 emend. Cavalier-Smith & von der Heyden 2007 (Heterophrys, Sphaerastrum)

Vzhledem k tomu, že analýzy environmentálních vzorků identifikovaly mnoho dosud nepopsaných linií na úrovni rodů i čeledí, a protože pravděpodobně dojde k rozdělení taxonů, které byly identifikovány jako nepřirozené, lze očekávat, že výše uvedený systém dozná podstatnějších změn.

Vzájemnou příbuznost vyšších taxonů podle současných (rok 2022) představ ukazuje následující fylogenetický strom:[8][6][9][7]

Centroplasthelida
 

Spiculophryidae

 
 
Raphidista
 

Choanocystidae

 
 

Raphidiophryidae

 
Pterocystida
 
 
Pterista
 

Clypiferidae

 
 
 

Oxnerellidae

 
 
 

Pterocystidae, klad A

 
 
 

Pterocystidae, klad C

 
 
 

Pterocystidae, klad B

 
 

Heterophryidae

 
 
 
 
 
 
Panacanthocystida
Chthonida

Yogsothothidae

 
 
Marophryina

Marophryidae

 
Acanthocystida
 

Acanthocystidae

 
 

Raphidocystidae

 
 
 
 
 
 
 

Poznámky

editovat
  1. ↑ V současnosti, poté co část slunivek byla přeřazena do nepříbuzné skupiny Rhizaria a část (Endohelea) ke skrytěnkám, se jméno Heliozoa používá v užším významu jako jméno monotypického podkmene v systému Cavaliera-Smithe, který zahrnuje pouze třídu Centrohelea.[2]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Centrohelid na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d ADL, Sina, et al. Revisions to the Classification, Nomenclature, and Diversity of Eukaryotes. S. 4–119. Journal of Eukaryotic Microbiology [online]. John Wiley & Sons, Inc., 26. září 2018. Svazek 66, čís. 1, s. 4–119. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. PDF [2]. ISSN 1550-7408. DOI 10.1111/jeu.12691. PMID 30257078. (anglicky) 
  2. ↑ a b CAVALIER-SMITH, Thomas; CHAO, Ema E.; LEWIS, Rhodri. Multiple origins of Heliozoa from flagellate ancestors: New cryptist subphylum Corbihelia, superclass Corbistoma, and monophyly of Haptista, Cryptista, Hacrobia and Chromista. S. 331–362. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. Srpen 2015. Svazek 93, s. 331–362. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2015.07.004. PMID 26234272. (anglicky) 
  3. ↑ a b TIKHONENKOV, Denis V.; MIKHAILOV, Kirill V.; GAWRYLUK, Ryan M. R.; BELYAEV, Artem O.; MATHUR, Varsha; KARPOV, Sergey A.; ZAGUMYONNYI, Dmitry G. Microbial predators form a new supergroup of eukaryotes. Nature [online]. Springer Nature Limited, 2022-12-07 [cit. 2022-12-09]. Online před tiskem. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/s41586-022-05511-5. PMID 36477531. (anglicky) 
  4. ↑ a b YAZAKI, Euki; YABUKI, Akinori; IMAIZUMI, Ayaka; KUME, Keitaro; HASHIMOTO, Tetsuo; INAGAKI, Yuji. The closest lineage of Archaeplastida is revealed by phylogenomics analyses that include Microheliella maris. Open Biology [online]. The Royal Society, 13. duben 2022 [cit. 2022-07-18]. Svazek 12, čís. 4: 210376. Dostupné online. Dostupné také na: [3]. ISSN 2046-2441. DOI 0.1098/rsob.210376. PMID 35414259. (anglicky) 
  5. ↑ YABUKI, Akinori; CHAO, Ema E.; ISHIDA, Ken-Ichiro, CAVALIER-SMITH Thomas. Microheliella maris (Microhelida ord. n.), an Ultrastructurally Highly Distinctive New Axopodial Protist Species and Genus, and the Unity of Phylum Heliozoa. S. 356–388. Protist [online]. 7. prosinec 2011. Svazek 163, čís. 3, s. 356–388. Abstrakt. Dostupné online. ISSN 1434-4610. DOI 10.1016/j.protis.2011.10.001. (anglicky) 
  6. ↑ a b ZAGUMYONNYI, Dmitry G.; PROKINA, Kristina I.; TIKHONENKOV, Denis V. First findings of сentrohelid heliozoans (Haptista: Centroplasthelida) from marine and freshwater environments of South Korea. Protistology [online]. 2020 [cit. 2022-12-14]. Roč. 14, čís. 4. Dostupné online. DOI 10.21685/1680-0826-2020-14-4-4. (anglicky) 
  7. ↑ a b ZAGUMYONNYI, Dmitry G.; RADAYKINA, Liudmila V.; KEELING, Patrick J.; TIKHONENKOV, Denis V. Centrohelid heliozoans of Ukraine with a description of a new genus and species (Haptista: Centroplasthelida). S. 125916. European Journal of Protistology [online]. 2022-10 [cit. 2022-12-14]. Roč. 86, s. 125916. ISSN 1618-0429. DOI 10.1016/j.ejop.2022.125916. PMID 36137331. (anglicky) 
  8. ↑ ZLATOGURSKY, Vasily V.; GERASIMOVA, Elena A.; DRACHKO, Daria; KLIMOV, Vladimir I.; SHƗSHKIN, Yegor; PLOTNIKOV, Andrey O. Pinjata ruminata gen. et sp. n.—A New Member of Centrohelid Family Yogsothothidae (Haptista: Centroplasthelida) from the Brackish River. S. 862–868. Journal of Eukaryotic Microbiology [online]. 2019-11 [cit. 2022-12-14]. Roč. 66, čís. 6, s. 862–868. Dostupné online. ISSN 1550-7408. DOI 10.1111/jeu.12737. PMID 30958898. (anglicky) 
  9. ↑ GERASIMOVA, Elena A.; PLOTNIKOV, Andrey O.; KHLOPKO, Yuri A.; ZLATOGURSKY, Vasily V. Multiple Euryhaline Lineages of Centrohelids (Haptista: Centroplasthelida) in Inland Saline Waters Revealed with Metabarcoding. S. 223–231. Journal of Eukaryotic Microbiology [online]. 2020-03. Roč. 67, čís. 2, s. 223–231. Dostupné online. ISSN 1550-7408. DOI 10.1111/jeu.12776. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Centrohelidní_slunivky&oldid=23884538“