Cedivkovití

Čeleď pavouků

Cedivkovití (Amaurobiidae) jsou celosvětově rozšířenou čeledí pavouků. Ve světě žije v 50 rodech celkem 288 druhů.[1] V ČR žije 5 druhů ve dvou rodech.[2]

Jak číst taxoboxCedivkovití
alternativní popis obrázku chybí
samec cedivky Amaurobius similis
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenklepítkatci (Chelicerata)
Třídapavoukovci (Arachnida)
Řádpavouci (Araneae)
Podřáddvouplicní (Labidognatha)
NadčeleďAmaurobioidea
ČeleďCedivkovití (Amaurobiidae)
Thorell, 1870
Areál rozšíření
rody
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poměrně velcí tmavě zbarvení pavouci, Hlavohruď je vpředu rozšířená se dvěma řadami očí, zadní řada prohnutá dozadu. Mohutné chelicery. Nohy jsou krátké a robustní, čtvrtý pár nohou je na metatarzu opatřen kalamistrem, k vyčesávání kribelového vlášení. Zadeček je hnědý nebo nenápadně šedý s kresbou. Před snovacími bradavkami je kribelum, snovací orgán, jakési sítko, kterým pavouk tvoří velmi jemné kribelové vlášení. Kribelum – tedy sítko dalo také cedivkovitým ( i cedivečkovitým) jejich český název.[2][3]

Biologie

editovat

Cedivkovití žijí v hnízdě, pavučinové rource, ve škvírách mezi kameny, v půdě, pod kůrou, ale i v domech a sklepích. Upřednostňují tmavá vlhká místa. Pavučinová rourka má podobu trychtýře, u vchodu je opatřena kribelovým vlášením a signálními vlákny vedoucími dovnitř. Kribelové vlášení je vysoce adhezivní typ pavučiny sloužící k polapení kořisti – drobný hmyz, či jiní bezobratlí se zachytí na kribelovém vlášení za chloupky, nebo drápky na svých nohou.[2][3]

Ve hnízdě samice upřede bílý kokon, který tu hlídá a také tu pečuje o mláďata. Ta jsou poměrně velká a dlouho zůstávají v hnízdě. Matka je někdy krmí a někdy se také stává jejich první kořistí.[2]

Seznam rodů a druhů čeledi Cedivkovití (Amaurobiidae)

editovat

Kompletní seznam všech rodů a druhů čeledi Amaurobiidae uvádí World Spider Catalog.[1]

V České republice žijí dva rody čeledi Cedivkovití (podle Kůrka a kol. a podle World Spider Catalog)[2][1]

Amaurobius – cedivka

editovat

Ve světě 67 druhů v ČR 4

Amaurobius erberi (Keyserling, 1863) – cedivka Erberova

8 – 11 mm, hlavohruď rezavohnědá, zadeček šedohnědý se žlutavou kresbou, nohy rezavohnědé. V ČR na lesostepích, jen místně.

Amaurobius fenestralis (Ström, 1769) – cedivka podkorní

7 – 10 mm, hlavohruď žlutá až hnědá, zadeček černý se žlutavými skvrnami, nohy žlutavé s tmavými prstenci. V ČR v lesích pod kůrou a v dutinách, hojná na celém území.

Amaurobius ferox (Walckenaer, 1830) – cedivka domovní

11 – 16 mm, hlavohruď a nohy tmavé červenohnědé, zadeček šedočerný se žlutou kresbou. V ČR na synantropních stanovištích hojná, v přírodě jen v teplejších oblastech.

Amaurobius jugorum (L. Koch, 1868) – cedivka hajní

13 – 15 mm, hlavohruď a nohy červenohnědé, zadeček hnědočerný se žlutavou kresbou. V ČR na teplých lesostepích a okrajích lesa, nepříliš hojný.

Callobius – cedivka

editovat

Ve světě 34 druhů v ČR 1

Callobius claustrarius (Hahn, 1833) – cedivka lesní

9 – 12 mm, hlavohruď a nohy červenohnědé, zadeček šedivý se žlutavými skvrnami. Ve vlhkých stinných lesích. V ČR hojný v horách, v nížinách chybí.


Pro úplnost jsou zde uvedeny dva rody (tři druhy), které byly z této čeledi vyřazeny, ale ve starší literatuře je můžete najít mezi cedivkovitými. Důvodem je i to, že se jedná o hojné a dobře známé druhy.

Buchar a kol.[3] uvádí v roce 1998, že rody Punčoškář byly přeřazeny z čeledě Pokoutníkovitých do čeledě Cedivkovitých a jejich česká rodová jména Pokoutník byla změněna na Punčoškář. Následně Kůrka a kol.[2] v roce 2015 už uvádí tyto rody v čeledi Pokoutníkovitých, obojí s odkazem na aktuální stav výzkumu. Tito pavouci nemají kribelum.

Dnes ( 2023) tyto rody patří do čeledě Pokoutníkovitých – Agelenidae. Podle Kůrka a kol.[2]

Coelotes – punčoškář

editovat

Ve světě 167 u nás 2 druhy[4]

Coelotes atropos (Walckenaer, 1830) – punčoškář horský

10 – 12 mm, hlavohruď a nohy tmavé červenohnědé, zadeček šedohnědý s nevýraznou kresbou. Horský druh žije v lesích v pavučinové rource s nálevkovitým zakončením. V ČR vzácný.

Coelotes terrestris (Wider, 1834) – punčoškář zemní

11 – 14 mm, hlavohruď tmavě hnědá, zadeček tmavě šedý, nohy červenohnědé. Žije v lesích od nížin až po hory ( kromě lužních), spřádá pavučinovou rourku s nálevkovitým ústím o velikosti asi 5 cm v průměru, rourka je dlouhá asi 10 cm a má průměr asi 1 cm. V hnízdě samice pečuje o mláďata a krmí je natrávenou stravou. Pouze Evropský druh, v ČR velmi hojný.

Inermocoelotes – punčoškář

editovat

Rod žije pouze v Evropě – 15 druhů u nás jeden[5]

Inermocoelotes inermis (L. Koch, 1855) – punčoškář lesní

7 – 12 mm, hlavohruď hnědá, zadeček tmavošedý s nevýraznými skobovitými linkami, nohy červenohnědé. V opadance, pod kameny a v mechu ve všech typech lesů od nížin až po hory. V ČR velmi hojný.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b c NMBE - World Spider Catalog. wsc.nmbe.ch [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g KŮRKA, Jan; ŘEZÁČ, Milan; MACEK, Rudolf. Pavouci České republiky. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 621 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-2384-1, ISBN 80-200-2384-4. OCLC 907517275 
  3. a b c BUCHAR, Jan. Naši pavouci. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 154 pages, 24 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 80-200-0331-2, ISBN 978-80-200-0331-7. OCLC 41218392 
  4. NMBE - World Spider Catalog. wsc.nmbe.ch [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
  5. NMBE - World Spider Catalog. wsc.nmbe.ch [online]. [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Heiko Bellman: Pavouci, NS Svoboda, Praha 2004

Rod Preston - Mafham: Kniha o pavoucích a štírech, Svojtka&Co, Praha 1998

Externí odkazy

editovat