Capellirallus karamu
Capellirallus karamu je vyhynulý druh nelétavého malého ptáka z čeledi chřástalovitých, který byl endemitem Severního ostrova Nového Zélandu. Tento morfologicky i ekologicky zvláštní opeřenec měl relativně nejdelší zobák a nejkratší křídla ze všech chřástalovitých. Vyhynul mezi 13. a 18. stoletím následkem predace krysou ostrovní.
 Capellirallus karamu | |
|---|---|
.jpg) Holotyp Capellirallus karamu (ze sbírek Aucklandského muzea) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | krátkokřídlí (Gruiformes) |
| Čeleď | chřástalovití (Rallidae) |
| Rod | †Capellirallus Falla, 1954 |
| Binomické jméno | |
| Capellirallus karamu Falla, 1954 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Systematika
editovatDruh vědecky popsal novozélandský přírodovědec Robert Falla v roce 1954 jako Capellirallus karamu. Druhové jméno karamu odkazuje ke jménu jeskyně Karamu nedaleko Hamiltonu, odkud pochází holotyp.[1] Jedná se o značně nezvyklého zástupce chřástalovitých, pročež byl již od doby svého popisu řazen do samostatného rodu Capellirallus.[2]
Popis a ekologie
editovatC. karamu představuje jednoho z nejzvláštnějších chřástalovitých ptáků.[3] Jednalo se o drobného ptáka o hmotnosti kolem 240 g. Zobák měřil kolem 60–70 mm. To představuje vůbec nejdelší zobák vzhledem k délce těla ze všech chřástalovitých. Horní část zobáku byla u kořene a u špičky ohebná, s čímž se lze setkat u některých jiných skupin ptáků, jako jsou břehouši nebo kiviové. Účelem takového mechanismu je možnost pootevřít špičku zobáku bez toho, aniž by se otevřel celý zobák, což umožňuje vyždibování malých bezobratlých z půdy, aniž by muselo dojít k rozevření celého zobáku. Na konci zobáku se nacházely smyslové jamky vyplněné Herbstovými tělísky, což jsou hmatové smyslové orgány, skrze které lze vnímat změny tlaku ve vlhké půdě a bahně. C. karamu tak mohl zaznamenat kořist v půdě díky tlakovým vlnám, které drobní živočichové svým pohybem skrze vlhkou půdu vytvářejí.[4] Křídla C. karamu byla jen zakrnělá a neumožňovala let. C. karamu měl vůbec nejmenší relativní velikost křídel vzhledem k délce těla ze všech chřástalovitých.[2][5] Kosterní pozůstatky C. karamu jsou známy pouze ze Severního ostrova.[2]
Vyhynutí
editovatC. karamu vyhynul někdy po příchodu Polynésanů na Nový Zéland (konec 13. století), avšak před příchodem evropských kolonizátorů (18. století). Na vině byl úbytek habitatu (Polynésané začali ve velkém s vypalováním lesů) a hlavně predace invazivní krysou ostrovní, která požírala vejce a snad i dospělé jedince.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ FALLA, R. A. A New Rail From Cave Deposits in the North Island of New Zealand. Records of the Auckland Institute and Museum. 1954, roč. 4, čís. 4, s. 241–243. Dostupné online [cit. 2025-02-24]. ISSN 0067-0464. (anglicky)
- ↑ a b c TENNYSON, Alan; MARTINSON, Paul. Extinct Birds of New Zealand. Wellington: Te Papa Press, 2006. ISBN 9780909010218. S. 72-73. (anglicky)
- ↑ OLSON, Storrs L. A review of the extinct rails of the New Zealand region (Aves: Rallidae). S. 63-79. National Museum of New Zealand Records [online]. 1975. Roč. 1, čís. 3, s. 63-79. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SOUTHEY, I. Snipe-rail. www.nzbirdsonline.org.nz [online]. New Zealand Birds Online, 2013 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Checklist Committee. Checklist of the birds of New Zealand, Norfolk and Macquarie Islands, and the Ross Dependency, Antarctica. 5. vyd. Wellington: Ornithological Society of New Zealand, 2022. Dostupné online. S. 58. (anglicky)
Literatura
editovat- TENNYSON, Alan; MARTINSON, Paul. Extinct Birds of New Zealand. Wellington: Te Papa Press, 2006. ISBN 9780909010218. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Capellirallus karamu na Wikimedia Commons
