Byšice (zámek)
Zámek Byšice se nachází ve Středočeském kraji, okrese Mělník, v obci Byšice, 10 km jihovýchodním směrem od Mělníka na Mladou Boleslav. Počátky zámku spadají do roku 1719 a jeho současný stav je dezolátní.
| Zámek Byšice | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | Barokní architektura |
| Výstavba | přelom 17. a 18. století |
| Stavebník | Černínové z Chudenic |
| Další majitelé | po roce 1972 ČSAV |
| Současný majitel | Soukromý vlastník |
| Poloha | |
| Adresa | Tyršovo náměstí 25, Byšice,  Česko |
| Ulice | Tyršovo náměstí |
| Souřadnice | 50°18′35,3″ s. š., 14°36′46,71″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 36110/2-1285 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
V roce 1719 tehdejší panství Byšice získali Černínové, kteří ho připojili ke svému mělnickému panství. Někdy v této době na přelomu 17. a18. století byla přestavěna stará renesanční tvrz na čtyřkřídlý barokní patrovou obdélníkovou budovu s dvorem uprostřed.
Osmnácté a devatenácté století
editovatV průběhu 18. století byly zámecké prostory, park a zahrada přepracovány do rokokového slohu. Průchod z nádvoří vedl do parku se sallou terrenou s bohatou štukovou výzdobou a umělými krápníky. Od druhé poloviny 19. století nebyl zámek trvale obýván. Sloužil pouze jako letovisko a byl stále více přizpůsobován zemědělským účelům mělnického velkostatku a postupně byl těmto účelům zcela přizpůsoben.
Novodobé dějiny
editovatV roce 1972 zámek získala Československá akademie věd a provedla rozsáhlé úpravy objektu.[1] Po roce 1990 se majitelem zámku stal soukromý majitel. Celý areál je silně zchátraný a některé jeho části jsou vážně poškozeny. Hlavní zámecká budova byla v minulosti zajištěna a zachráněna před úplným zničením provizorní plechovou krytinou střechy. Od té doby ale není objekt v podstatě udržován. Nedávné provizorní zajištění zabraňuje naprostému zničení památky, ale stav zůstává kritický.[2] V roce 2016 dostal zámek nového majitele, který zahájil rekonstrukční práce.
Popis z konce 19. století
editovatZámek jest pěkné velké stavení jednopatrové s dvojitou střechou mansardskou, opatřenou vížkou. Nad vchodem pod střechou jsou hodiny. Dvůr zámecký v podobě obdélníka má na všech čtyřech stranách v přízemí i v prvním poschodí otevřené loubí. V zámku je kaple zasvěcené Panně Marii. O Božím Těle po vykonaném průvodu církevním bývá zde uschována svátost oltářní a bývá odpoledne přenesena v slavném průvodu do kostela byšického. Ostatně bývají málokdy služby Boží slouženy. U zámku prostírá se rozsáhlá zahrada. V zámku bydlí knížecí úřednictvo a služebnictvo hospodářské a cukrovarské. Hospodářští úředníci jsou Antonín Rokos, správce a Jan Fabián, adjunkt.[3]
Reference
editovat- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Byšice – zámek, s. 68.
- ↑ Byšice, zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-02.
- ↑ BÖHM, Ludvík. Královské věnné město Mělník a okres Mělnický. 1. vyd. Mělník: vlastním nákladem, 1892. 932 s. S. 487.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Byšice na Wikimedia Commons - Zámek na webu Atlas česka
