Budníček zelený
Budníček zelený (Phylloscopus trochiloides) je malým druhem pěvce z čeledi budníčkovitých (Phylloscopidae).
 Budníček zelený | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Podřád | zpěvní (Passeri) |
| Infrařád | Passerida |
| Nadčeleď | Sylvioidea |
| Čeleď | budníčkovití (Phylloscopidae) |
| Rod | budníček (Phylloscopus) |
| Binomické jméno | |
| Phylloscopus trochiloides (Sundevall, 1837) | |
 Rozšíření budníčka zeleného
hnízdiště
migrace
zimoviště
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Taxonomie
editovatObvykle bývají rozlišovány 4 poddruhy, z nichž do Evropy zasahuje pouze 1: budníček zelený ruský (Phylloscopus trochiloides viridanus).[2]
Popis
editovatVelikosti budníčka menšího (délka těla 9,5–10,5 cm).[3] Od ostatních druhů evropských budníčků se liší žlutavou křídelní páskou a žlutým nadočním proužkem; svrchu je zelenavě šedý, zespodu téměř bílý.[4]
Rozšíření
editovatHnízdí na Sibiři, odkud zasahuje do severovýchodní Evropy, zimuje v Indii. V Evropě se poprvé objevil teprve na počátku 20. století (roku 1905 na baltském pobřeží, kde již následující rok zahnízdil) a v jeho průběhu se šířil dál jihozápadním směrem.[2][5]
Výskyt v Česku
editovat
V České republice, která leží na jihozápadním okraji areálu rozšíření, byl poprvé zaznamenán v roce 1963 na Českomoravské vrchovině, pravidelně se pak na našem území objevuje od roku 1978.[2] Hnízdění bylo poprvé prokázáno v roce 1992[6] (první hnízdo bylo objeveno v roce 1998), od té doby hnízdí pravidelně 1–13 párů v Krkonoších, které v posledních letech patří zároveň k největším hnízdištím druhu ve vnitrozemí střední Evropy.[5] Pozorování naznačují možné hnízdění i v dalších pohraničních horách, především Beskydech.[7][8]
Prostředí
editovatV Evropě k hnízdění vyhledává listnaté nebo smíšené lesy, vzrostlé háje a parky, ale i menší husté remízky a smrkové porosty s příměsí listnatých stromů.[3] V ČR hlavně druhotné smrčiny ve stáří do 60 let, s nevýrazně vyvinutým keřovým a bylinným patrem, na březích vodních toků a v nadmořské výšce 860–1100 m.[2]
Hnízdění
editovatHnízdí jednotlivě, monogamně. Hnízdo staví samotná samice z čerstvého mechu dobře skryté na zemi v prohlubni nebo polodutině. Hnízdí 1× ročně od konce května do poloviny července. Úplná snůška čítá 4–6 (3–7) čistě bílých vajec o rozměrech 15,3 × 11,9 mm, na kterých sedí po dobu 12–13 dnů jen samice krmená samcem. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po 12–14 dnech.[2]
Potrava
editovatV potravě převažuje drobný hmyz, zvláště motýli, stejnokřídlí a dvoukřídlí, méně jsou zastoupeni také pavouci a plži.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d e f HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.
- ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.
- ↑ SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.
- ↑ a b FLOUSEK, Jiří; ŠÁLEK, Miroslav E., 2007: Hnízdění a výskyt budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) v Krkonoších. Sylvia 43: s. 154–164.
- ↑ FLOUSEK, Jiří, 1993: Prokázané hnízdění budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) v České republice. Sylvia 29: s. 104–106.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.
- ↑ Přehled pozorování budníčka zeleného z území ČR na stránkách FK ČSO
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu budníček zelený na Wikimedia Commons - Galerie budníček zelený na Wikimedia Commons
Taxon Phylloscopus trochiloides ve Wikidruzích
