Broučci

pohádka od Jana Karafiáta

Broučci (1876) je česká pohádka Jana Karafiáta.

Broučci
AutorJan Karafiát
Původní názevBroučci
Jazykčeština
Žánrpohádka
Datum vydání1876
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jan Karafiát: Broučci, ilustrace Josefa Weniga, cca 1919

Vydání

editovat

Karafiát knihu vydal r. 1876 anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého.[p 1] Teprve po 17 letech, v roce 1893, ji v knihovně Jana Herbena objevil prozaik, kritik a novinář Gustav Jaroš-Gamma a otiskl o ní nepodepsanou recenzi v časopisu Čas.[p 2] V následujícím čísle také odhalil autorovu totožnost.[p 3] Tím knihu zpopularizoval natolik, že první edice byla rychle vyprodána a v roce 1894 přišla první reedice. Další vydání ilustroval Vojtěch Preissig. Až do desátého vydání (1912) vycházeli Broučci anonymně. V současnosti patří k nejvydávanějším českým publikacím pro děti a mládež; jen česky vyšlo kolem 100 vydání.

Na Broučky navazuje dvoudílná Broučkova pozůstalost (I. Pohádky, II. Písničky svobodného) vydávaná v různých úpravách od roku 1900.

Charakteristika díla

editovat

Jde o jedno ze základních děl české dětské literatury. Kniha je oceňována pro básnický sloh a ve své době novátorské pochopení psychologie dítěte. O teologickou a morální hodnotu Broučků se ovšem vedou spory – vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovitou poslušnost,[p 4] která se právě v kalvinistickém prostředí vysoce cenila. Autorská práva na tuto knihu Karafiát odkázal Českobratrské církvi evangelické , která díky tomuto štědrému daru mohla dlouhá léta sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.

Překlady

editovat

Němčina

editovat

Lužická srbština

editovat

Polština

editovat

Angličtina

editovat

Ruština

editovat
 
Tiráž Kolmanova cenzurovaného překladu Broučků do ruštiny
  • Светлячки (Svjetljački), překlad Arnošt Kolman, Praha 1947 (nebylo určeno na export, ale jako učebnice ruštiny pro československý trh[1])

Potíže s ruským překladem – cenzura a spory

editovat

Oficiální překlad komunistického ideologa Arnošta Kolmana do ruštiny (vydalo SPN v Praze roku 1947 jako Светлячки (Svjetljački)) vyvolal v témže roce spor Českobratrské církve evangelické se SSSR,[zdroj?] neboť šlo o upravený, desakralizovaný text – náboženské významy byly nahrazeny odkazy poplatnými komunistické ideologii (celkem bylo upraveno nejméně 55 míst).[2] Sovětský svaz sice nepřijal překlad pořízený některými evangelíky, ale nevydal ani ten, který připravilo ministerstvo školství SSSR.[3][4]

Ilustrátoři

editovat

Česká vydání

editovat

Anglické vydání

editovat

Polské vydání

editovat

Broučci posloužili jako předloha několika animovaných filmů:[5]

Broučci (1967)

editovat

Režie Libuše Koutná, literární scénář Anna Jurásková a Milan Nápravník, technický scénář Libuše Koutná, Vladimír Dvořák a Jan Kraus, kamera Jan Kraus, hudba Jiří Srnka, střih Antonín Zelenka a Karel Kohout, zvuk Jiří Pavlík, výtvarník Vladimír Dvořák, loutky Zdeněk Podhůrský. Namluvili Drahomíra Fialková, František Filipovský, Libuše Havelková, Karel Höger, Aťka Janoušková, Jiřina Bohdalová, Jaroslav Marvan, Karolina Slunéčková a Blanka Waleská. Premiéra 9. dubna až 28. května 1967.

Seznam dílů

editovat
  1. Narození Broučka
  2. Broučci se ukládají k zimnímu spánku
  3. Probuzení, všude je zima a sníh
  4. První společný let
  5. Zranění Broučka
  6. Seznámení s Verunkou
  7. Broučkovy námluvy
  8. Broučkova svatba

Broučci (1995)

editovat

Režie, animace a scénář Vlasta Pospíšilová, spoluautorka scénáře: Anna Jurásková, výtvarnice Jitka Walterová, hudba Emil Viklický, kamera Vladimír Malík, vypravěč Jan Hartl. Film vznikl v koprodukci Studia Jiřího Trnky, Comité Francais de Rádio Télévision, britské Jerusalem Productions a společnosti Imago. Premiéra 23. prosince 1995 až 3. ledna 1996.

Seznam dílů

editovat
  1. Narodil se Brouček
  2. Byl podzim
  3. Loučení
  4. A byla zima
  5. A bylo jaro
  6. Šťastnou cestu Broučku!
  7. Broučkův smutný návrat
  8. S Broučkem je zle
  9. Do nebíčka, do peklíčka
  10. Broučkovy tajnosti
  11. A měli se rádi
  12. Velká rodina

Broučkova rodina (1999)

editovat

Režie Vlasta Pospíšilová, scénář Oldřich Selucký, hudba Zdeněk Zdeněk, kamera Vladimír Malík, výtvarnice Jitka Walterová a Jarmila Fenclová, vypravěč Miroslav Donutil. Premiéra 30. prosince 2000 až 8. ledna 2001.

Seznam dílů

editovat
  1. Berušky a broučci se hněvají
  2. Janínek v mlze
  3. Broučci staví dům
  4. Broučci z roští
  5. O brouku Kradačovi
  6. Svatojánek neposlouchá
  7. Kde je Svatojánek s Janínkem?
  8. Bloudění
  9. Shledání

Ohlasy Broučků

editovat

Ó, náš milý Bože,
Povstali jsme z lože
A pěkně Tě prosíme,
Dej ať se Tě bojíme,
Bojíme a posloucháme
A přitom se rádi máme.

Podvečer tvá čeládka,
co k slepici kuřátka,
k ochraně tvé hledíme,
laskavý Hospodine.

  • Naučná stezka Jana Karafiáta spjatá s knihou Broučci byla zřízena roku 2002 a vede z Valašského Meziříčí k přehradě Bystřička (délka 14 km).[7][8]

Poznámky

editovat
  1. První vydání Broučků v digitální knihovně Kramerius
  2. Umění, věda, školství. Broučci. Čas. 1893-09-01, roč. 7, čís. 35, s. 546–548. Dostupné online [cit. 2022-09-01]. 
  3. Broučci. Čas. 1893-09-09, roč. 7, čís. 36, s. 566. Dostupné online [cit. 2022-09-01]. 
  4. Toto tvrzení se opírá o nepřeberné množství novinových a časopiseckých reflexí Broučků, hlavně v evangelickém tisku, které je buď přinášejí, obhajují, nebo vyvracejí. Zaznívá i v přednáškách a diskusích na dané téma, takže není možné definovat zdroj přesně. Přesto je to zřejmé z pouhé četby samotného díla, důrazu na slovo poslušný/poslušnost i z toho, že jakékoliv decisní jednání[ujasnit] hlavní postavy je okamžitě potrestáno!
  5. V tomto Hynkově II. vydání mylně uveden jako autor ilustrací Josefův bratr Adolf
  6. 28. vyd. u Hynka (1928), 30. vyd. u Hynka (rok neuveden)
  7. Trnkovy ilustrace patří k nejznámějším, inspirovaly i tvůrce filmů. Autor za ně obdržel v roce 1969 diplom Premio Grafico Fiera di Bologna a v roce 1970 hlavní cenu na mezinárodní výstavě knih v Moskvě.
  8. Pokus o entomologicky přesnější ztvárnění Broučků.
  9. Nové ztvárnění Broučků s vloženými vystřihovánkami.

Reference

editovat
  1. Věra Brožová: Karafiátovi Broučci v české kultuře. Praha: ARSCI, 2011. S. 84. (Cituje předmluvu Zdenka Nejedlého v tomto vydání.)
  2. Věra Brožová: Karafiátovi Broučci v české kultuře. Praha: ARSCI, 2011. S. 82–90.
  3. viz časopis Český bratr z let 19461947
  4. Jan Lukavec: Nakolik jsou Karafiátovi Broučci opravdu vlivnou knihou? iDnes, 22.08.2011
  5. Česko-slovenská filmová databáze on line[nedostupný zdroj]
  6. viz stránky www.musica.cz. www.musica.cz [online]. [cit. 2008-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29. 
  7. Věra Brožová: Karafiátovi Broučci v české kultuře. Praha: ARSCI, 2011. S. 114.
  8. Archivovaná kopie. www.vychodni-morava.cz [online]. [cit. 2011-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-04. 

Literatura

editovat

Dílo online

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat