Briestenskovci
Briestenskovci nebo Briestenský byl šlechtický zemanský kuriální rod pocházející z trenčínské obce Briestenné. První zmínky o příslušnících rodu jsou známé z přelomu 15. a 16. století.
Briestenskovci | |
---|---|
![]() | |
Země | Uhersko |
Tituly | zeman |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny rodu
editovatV listině z roku 1510 se připomíná "nobilis Michael de Briest". Zajímavý je údaj z roku 1576. Jde o zápis z výslechu svědků v hraničním sporu mezi považskobystrickým a Lietavským panstvím o užívání tzv. Suché doliny. Výslech vedl Juraj Nozdrovický, slúžný Trenčínské stolice a Rafael Prečinský, přísežný stolice, pro Andreje Baláša z Balážskych Ďarmôt a na Bystrici. Zápis je pozoruhodný v tom, že byl učiněn v češtině (s mnoha slovakismy). V zápisu se jako pristald uvádí "urozený Mateg Bryestenski z Bryesteneho". [1] Rodině patřila zemanská obec Briestenné. V postavení rychtářů obce se střídali pouze zemané Briestenští. Např. v letech 1866 - 1873 byl rychtářem Ján Briestenský. Právě v roce 1873 bylo v Briestennom 14 domů, 81 obyvatel, katastrální území obce mělo rozlohu 326 katastrálních jiter. Sedro (soudní dvůr) pro Briestenné byl v Trenčíně, okresní soud měl sídlo v Ilavě. Nejbližší pošta byla v Považské Bystrici. Stejný stav je i v roce 1877, navíc máme pouze informaci, že Briestenné podléhá při výběru daní Bernímu úřadu v Púchově.
Z listiny Nitranské kapituly z 1. prosince 1492 (Potvrzující držení Drienového syny Ladislava Podmanického - Janem, Michalem a Štefanem). V listině se mezi svědky uvádí Ján z Briestenného - Joannes de Brezthen. Maďarský historik Lukinich v poznámkovém aparátu k listině uvádí, že Jan z Briestenného je členem rodu Briestenských v Briestenném.[1]
Původní listina je psána na pergamenu, je opatřena přívěsnou pečetí na hedvábné šňůře cihlově barvy. Nachází se v zemském archivu v Budapešti, ve fondu Diplomatikai levéltár pod č.19 923.[2] Protože Jan z Briestenného je v listině uveden mezi ostatními významnými svědky - zemany, naznačuje to, že obec i rod existovaly již mnohem dříve [3] .
Už v 17. století se rod Briestenských začal rozvětvovat a jednotlivé větve si začali psát příjmení. Dokazuje to i soupis šlechty Trenčínské stolice z let 1646/47. V soupisu jsou uvedeni: Ján starší, František, Michal, Juraj starší, Briestenskovci (Briesztenszky), Jan Briestenský, jinak Mikloviech se syny a Michal Briestenský, jinak Václavoviech. Ve druhé polovině 17. století přibyla ještě větev Briestenský, jinak Dolný.[4]
V první polovině 18. století přibyla další větev rodu - Briestenský, jinak Némesi. Rod se rozšířil i mimo Briestenného - nejdříve do Pružiny [1], později do Německého (dnes Nitranského Pravna). V Německém Pravně příslušníci rodu vlastnili kurii v centru městečka (na náměstí). Působili zde jako rektoři na městské škole i jako Varhaníci v kostele Mučednické smrti sv. Jana Křtitele. Příslušníci rodu byli i soukeničtí mistři a stali se členy Soukenického cechu v Německém Pravně, který zde existoval již od druhé poloviny 16. století.
V 18. století se příslušníci rodu Briestanský uvádějí v první polovině století kromě Trenčínské už i v Nitranské a Tekovské stolici, o něco později také v Bácské a Hevešská stolici. Známé jsou i údaje o některých členech rodu. Štefan Briestenský byl roku 1717 notářem obce Velké Kostoľany. Od roku 1777 působil v Žilině Ján Jozef Briestenský (1751 – 1806) jako farář, později i žilinský vicearchidiakon, působil do roku 1792. V letech 1797 až 1806 byl nitranským kanovníkem.[4]
Juraj Briestenský byl roku 1668 familiárem barona Michala Majthényiho, asesora Nejvyššího uherského soudu.
Erb rodiny Briestenských
editovatI když je samozřejmé, že rod používal vlastní heraldické znamení (erb) určitě už od 15. století, erb rodu se našel až na pečetích příslušníka rodu z konce 18. století. Maďarský historik Béla Kempelen vzpomíná erbovní listinu Briestenskovcov z roku 1726, nenašla se však nikde zveřejněna. Pokud skutečně existovala, muselo jít jen o potvrzení, nebo vylepšení erbu.[5]
Erb rodu našli historici na pečetích Andreje Briestenského (1788 - 1811), jakož i na pečeti Jana Briestenského (1798). Barevné řešení erbu uveřejnil maďarský historik Július Andráši ml. v roce 1913. Erb Briestenských tvoří modrý štít, ve kterém na zeleném pažitu stojí doprava obrácený dvouocasý lev s mečem v pravé tlapě. Klenot tvoří bílý pelikán krmící své potomstvo. Přikrývadla jsou modro - zlaté a červeno - stříbrné.[6]
Známí příslušníci rodu
editovatMezi nejvýznamnější členy rodu patřili:
- Michael de Briest ( 16. století ?), Asi zakladatel rodu
- Ján Briestenský ( 19. století ?), Rychtář obce Briestenné
- Štefan Briestenský (18. století), notář obce Velké Kostoľany
- Ján Jozef Briestenský (18. století), farář v Žilině, později vicearchidiakon, Nitrianský kanovník
- Anton Adalbert Bresztyenszky (* 1786 - † 1851 ), maďarský matematik a autor učebnic
- Andrej Bresztenszky (* 1769 - † 1842), římskokatolický kněz
- Anton Vojtech Briesztanszký, OSB (* 1786 - † 1851), římskokatolický kněz, řád svatého Benedikta - benediktinské
- Anton Bresztyenszky (* 1806 - † 1834), římskokatolický kněz
- Ján Bresztyenszky (* 1849 - † 1904), římskokatolický kněz
- Július Bresztyenszky (* 1867 - † 1911), římskokatolický kněz, pohřben je ve Vrícku - Münnichwies
- Alojz Ernest Bresztyánszky (* 1868 - † 1911), římskokatolický kněz
- Ambrož Bresztyenszky (* 1869 - †), římskokatolický kněz
Galerie
editovat-
Kurie rodiny Briestenských v Nitranském Pravně
-
Zvonice v Briestennom z 19. století
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Briestenskovci na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c Štátny archív Bytča: *Župa Trenčianska – I., Nobilitária – fascikle Briestenský, Budiač, Nosticius.
- ↑ FOJTÍK, Juraj: Mestské a obecné pečate Trenčianskej župy. Slovenská archívna správa, Bratislava 1974.
- ↑ Župa Nitrianska – I., Nobilitária, Súpisy šľachty – fascikel Briestenský.
- ↑ a b HALAŠA, Andrej: Zemianske rodiny v Trenčianskej. In:Sborník Muzeálnej slovenskej spoločnosti, 13, 1908.
- ↑ OLŠOVSKÝ, Martin: Po stopách predkov (Archeológia Stredného Považia od praveku po stredovek). Považská Bystrica, 12.12.2008.
- ↑ ANDRÁSSY, Gyula: Magyarország címeres könyve, I., Budapest 1913.
Literatura
editovat- BRIESTENSKÝ. In: FEDERMAYER, Frederik. Lexikón erbov šľachty na Slovensku. Svazek I : Trenčianska stolica : šľachta Trenčianskej stolice podľa súpisov z rokov 1596 a 1646/47. Bratislava: Hajko & Hajková, 2000. 332 s. ISBN 80-88700-48-5. S. 34–35.