Brhlíkovití

čeleď ptáků

Brhlíkovití (Sittidae) jsou drobní pěvci (11–18 cm), s velkou hlavou, dlouhým šídlovitým zobákem, krátkýma silnýma nohama (s ostrými drápky) uzpůsobenýma ke šplhání po nakloněném povrchu a krátkým ocasem. Bývají poměrně pestří, přičemž obě pohlaví jsou zbarvena stejně nebo velmi podobně.

Jak číst taxoboxBrhlíkovití
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďbrhlíkovití (Sittidae)
Lesson, 1828
Rodbrhlík (Sitta)
Linnaeus, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žijí samotářsky.[1] Jsou to vesměs stromoví ptáci, šplhající po kmeni, několik druhů se však přizpůsobilo životu na skalách. Jsou to hmyzožravci, ale živí se také semeny včetně oříšků.

Obývají Severní Ameriku, EurasiiAustrálii. V Evropě žijí tři druhy.[zdroj?]

České republice žije jediný druh – stálý brhlík lesní (Sitta europaea). Vyskytuje se rovnoměrně od nížin do hor.[2]

Čeleď obsahuje jediný rod s 24 druhy.[zdroj?] Do čeledi brhlíkovitých bývá zařazován i zedníček skalní, většinou je však řazen do samostatné čeledi zedníčkovitých.[3]

Seznam druhů

editovat
Brhlíci – rod (Sitta)
Český název Latinský název Obrázek Domovina Poznámka
brhlík americký Sitta canadensis
Linnaeus, 1766
  Severní Amerika
brhlík azurový
syn. brhlík brýlatý
(Sitta azurea)
brhlík barmský Sitta victoriae
Rippon, 1904
  endemit Myanmaru
brhlík běloocasý Sitta himalayensis
Jardine & Selby, 1835
  severovýchod Indie,
jihozápad Číny,
na jihu po Vietnam
brhlík běloprsý Sitta carolinensis
Latham, 1790
  Severní Amerika,
od jižní Kanady po Mexiko
ssp.
(S. c. aculeata)
(S. c. alexandrae)
(S. c. carolinensis)
(S. c. lagunae)
(S. c. mexicana)
(S. c. nelsoni)
(S. c. tenuissima)
brhlík brýlatý Sitta azurea
Lesson, 1830
  Malajsie, Sumatra a Jáva ssp.
(S. a. azurea)
(S. a. expectata)
(S. a. nigriventer)
brhlík červenozobý Sitta frontalis
Swainson, 1820
  Indie a Srí Lanka,
jihovýchodní Asie
až Indonésie
ssp.
(S. f. corallipes)
(S. f. frontalis)
(S. f. palawana)
(S. f. saturatior)
(S. f. velata)
brhlík čínský Sitta villosa
J. Verreaux, 1865
  Čína, Korea ssp.
(S. v. bangsi)
(S. v. corea)
(S. v. villosa)
brhlík dlouhozobý Sitta tephronota
Sharpe, 1872
  Severní Irák
až do Střední Asie
ssp.
(S. t. dresseri)
(S. t iranica)
(S. t. obscura)
(S. t. tephronota)
– Bývá někdy uváděn
jako „brhlík velký“.
brhlík drobný Sitta pygmaea
Vigors, 1839
  západ Severní Ameriky
od Britské Kolumbie
po jihozápadní Mexiko
ssp.
(S. p. brunnescens)
(S. p. elii)
(S. p. flavinucha)
(S. p. leuconucha)
(S. p. melanotis)
(S. p. pygmaea)
brhlík filipínský Sitta oenochlamys
(Sharpe, 1877)
  endemit Filipín ssp.
(S. o. apo)
(S. o. isarog)
(S. o. lilacea)
(S. o. mesoleuca)
(S. o. oenochlamys)
(S. o. zamboanga)
brhlík Gouldův
syn. brhlík světlelící
(Sitta leucopsis)
brhlík hnědohlavý Sitta pusilla
Latham, 1790
  endemit jihovýchodu Spojených států ssp.
(S. p. insularis)
(S. p. pusilla)
brhlík indický
syn. brhlík nagský
(Sitta nagaensis)
brhlík jünnanský Sitta yunnanensis
Ogilvie-Grant, 1900
  endemit jihozápadní Číny
brhlík kabylský Sitta ledanti
Vielliard, 1976
  endemit severovýchodního Alžírska
brhlík kašmírský Sitta cashmirensis
W. E. Brooks, 1871
  východní Afghánistán
až západní Nepál
brhlík kaštanovobřichý Sitta castanea
Lesson, 1830
  severní a střední Indie ssp.
(S. c. castanes)
(S. c. prateri)
brhlík kaštanový
syn. brhlík kaštanovobřichý
(Sitta castanea)
brhlík korsický Sitta whiteheadi
Sharpe, 1884
  endemit Korsiky
brhlík lesní Sitta europaea
Linnaeus, 1758
  Eurasie rozlišuje se 22 subspecií.[4]
brhlík nádherný Sitta formosa
Blyth, 1843
  roztroušeně po Jihovýchodni Asii
brhlík nagský Sitta nagaensis
Godwin-Austen, 1874
  Tibet, jižní Čína,
Indočína
ssp.
(S. n. grisiventris)
(S. n. montium)
(S. n. nagaensis)
brhlík pruhohlavý)? patrně synonymum k
brhliku velkému (Sitta magna)
brhlík sibiřský Sitta arctica
Buturlin, 1907
  východní sibiř Nezaměňovat s
Sitta europaea asiatica
Gould, 1837
brhlík skalní Sitta neumayer
Michahelles, 1830
  Balkán, Řecko, Turecko až Írán ssp.
(S. n. neumayer)
(S. n. plumbea)
(S. n. rupicola)
(S. n. syriaca)
(S. n. tschitscherini)
brhlík světlelící Sitta leucopsis
Gould, 1850
  západní Himálaj
brhlík turecký Sitta krueperi
Pelzeln, 1863
  Malá Asie
brhlík velký Sitta magna
R. G. W. Ramsay, 1876
  Čína, Myanmar a Thajsko ssp.
(S. m. ligea)
(S. m. magna)
– Jako „brhlík velký“
bývá někdy uváděn také
brhlík dlouhozobý
brhlík žlutozobý
syn. (brhlík vietnamský)
Sitta solangiae
(Delacour & Jabouille, 1930)
  Laos, Vietnam,
ostrov Hainan
ssp.
(S. s. chienfengensis)
(S. s. fortior)
(S. s. solangiae)
Sitta przewalskii
Berezowski & Bianchi, 1891
syn. (Sitta leucopsis przewalskii)
  jihovýchodní Tibet
až západní Čína
Sitta cinnamoventris
Blyth, 1842
syn. (Sitta castanea cinnamoventris)
  úpatí Himálaje
severovýchodní Indie
po západní Jünnan a Thajsko
ssp.
(S. c. almorae)
(S. c. cinnamoventris)
(S. c. koelzi)
(S. c. tonkinensis)
Sitta neglecta
Walden, 1870
syn. (Sitta castanea neglecta)
  Indočína
Sitta gracilis†
Kessler, 2013
vyhynulý druh
Sitta pussila†
Kessler, 2013
vyhynulý druh nezaměnit s
Sitta pusilla Latham, 1790
Sitta villanyensis†
Kessler, 2013
vyhynulý druh

Reference

editovat
  1. POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz – Sittidae (brhlíkovití) [online]. BioLib.cz [cit. 2019-04-04]. Dostupné online. 
  2. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009, s. 360. ISBN 978-80-86858-88-3.
  3. SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert Doležal. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 348, 350. ISBN 978-80-7291-246-9.
  4. Brhlík lesní na BioLib.cz

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
  • POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz – Sittidae (brhlíkovití) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu brhlíkovití na Wikimedia Commons