Wikipedie

Brandon Nakashima

americký tenista

Brandon Nakashima (* 3. srpna 2001 San Diego) je americký profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[3]

Brandon Nakashima
Brandon Nakashima na French Open 2022
Brandon Nakashima na French Open 2022
PřezdívkaB-Nak[1]
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození3. srpna 2001 (23 let)
Místo narozeníSan Diego, Spojené státy americké[2]
BydlištěSan Diego, Spojené státy americké
Výška188 cm[2]
Hmotnost83 kg[2]
Profesionál od2019[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 507 515 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů95–80
Tituly1 ATP, 4 challengery, 2 ITF
Nejvyšší umístění35. místo (30. září 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
French Open3. kolo (2022)
Wimbledon4. kolo (2022)
US Open4. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů5–12
Tituly0 ATP, 2 challengery
Nejvyšší umístění210. místo (10. června 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2023)
US Open1. kolo (2021, 2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241022a22. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2024 na 35. místě a ve čtyřhře v červnu téhož roku na 210. místě. Trénují ho Davide Sanguinetti a Mariano Puerta. Dříve tuto roli plnil Eduardo Infantino. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v prosinci 2018, kdy mu patřila 3. příčka.[1][2]

Soukromý život

editovat

Narodil se roku 2001 v kalifornském San Diegu do rodiny lékárníků Wesleyho a Christiny Nakashimových. Má mladšího bratra Bryce Nakashimu. Matka pochází z Vietnamu. V pěti letech s rodiči emigrovala do Kalifornie, v níž se narodil jeho otec japonského původu.[1]

Tenis začal hrát ve třech letech s dědem. Na univerzitní tenisový okruh vstoupil v sedmnácti letech na University of Virginia. V sezóně 2019 byl vyhlášen nováčkem roku v rámci Atlantické pobřežní konference, divize národní NCAA. V prosinci téhož roku oznámil, že před letním semestrem z vysoké školy odchází, aby vstoupil do profesionálního tenisu.[4][5][1]

Tenisová kariéra

editovat

V juniorském tenise ovládl říjnové ITF Junior Masters 2018 v Čcheng-tu, pro nejlepší hráče sezóny.[6] Na juniorce grandslamu se nejdále probojoval do semifinále US Open 2019 , kde podlehl českému hráči Jonáši Forejtkovi. Zahrál si také čtvrtfinále French Open 2018 a US Open 2018.[5]

V rámci hlavních soutěží okruhu ITF debutoval v lednu 2018 na turnaji v Los Angeles dotovaném 25 tisíci dolary. V úvodním kole podlehl Španělovi Guillermu Olasovi. Premiérovou trofej v této úrovni tenisu vybojoval při svém druhém startu na okruhu, v kalifornském Laguna Niguel během září 2018. Ve finále 15tisícového turnaje přehrál krajana Maxima Cresseyho z počátku druhé tisícovky žebříčku.[3] První challenger vyhrál ve floridském Orlandu, události probíhající v listopadu 2020. Na cestě za titulem postupně zdolal Dominikánce Cida Suberva, světovou čtyřiaosmdesátku Thiaga Monteira, Mackenzieho McDonalda a v semifinále Mitchella Kruegera. V závěrečném duelu si poradil s Indem Prajnešem Gunneswaranem, jemuž patřila 137. příčka klasifikace.[7][8]

Na okruhu ATP Tour debutoval únorovým Delray Beach Open 2020,[1] po obdržení divoké karty. Na úvod dvouhry porazil sedmdesátého čtvrtého muže žebříčku Jiřího Veselého a poté kvalifikanta Camerona Norrieho.[9] Ve čtvrtfinále jej zastavil Japonec Jošihito Nišioka.[10] Debut v nejvyšší grandslamové kategorii zaznamenal v mužském singlu US Open 2020, do něhož mu organizátoři opět udělili divokou kartu. V úvodním kole vyřadil Itala z druhé světové stovky Lorenza Sonega, než podlehl německé světové sedmičce a pozdějšímu finalistovi Alexandru Zverevovi po čtyřsetovém průběhu.[11] Časný konec ve Wimbledonu 2021, po zvládnuté kvalifikaci, mu přivodil krajan Taylor Fritz.[12][8]

 
Forhend na challengeru Nottingham Open 2021

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil během červencového Los Cabos Open 2021 přes druhého nasazeného Johna Isnera. V něm však nestačil na britskou světovou třicítku a turnajovou jedničku Camerona Norrieho.[13] O týden později se do finále probojoval opět na Truist Atlanta Open 2021. Ve druhém kole přehrál nejvýše nasazenou světovou dvaadvacítku Milose Raonice po zvládnutém tiebreaku rozhodující sady. V boji o titul mu čerstvou porážku oplatil John Isner.[14] V 19 letech se tak stal nejmladším Američanem od Roddicka z let 2001–2002, jenž si zahrál více než jedno finále na túře ATP.[1] Bodový zisk mu v následném vydání žebříčku ATP z 2. srpna 2021 zajistil první průnik do elitní světové stovky, když den před 20. narozeninami figuroval na 89. příčce.[15][8]

Na US Open 2021 zdolal podruhé během léta Isnera. Ve druhém zápase ale podlehl Slovákovi Alexi Molčanovi, když ztratil vedení 2–1 na sety. Na závěrečném turnaji pro osm nejlepších tenistů sezóny do 21 let, milánském Next Generation ATP Finals 2021, postoupil s Alcarazem ze čtyřčlenné základní skupiny. V semifinále jej zastavil krajan Sebastian Korda po pětisetové bitvě ve zkráceném fast4 formátu.[16] Do sezóny 2022 vstoupil čtvrtfinálovou porážkou od Reillyho Opelky na Sydney Tennis Classic a nezvládnutým prvním kolem Australian Open se světovou sedmičkou Matteem Berrettinim. Ve třetí fázi French Open jej vyřadil třetí hráč žebříčku Alexander Zverev. Do prvního grandslamového osmifinále prošel ve Wimbledonu 2022, kde ve druhém kole porazil šestnáctého muže pořadí Denise Shapovalova z Kanady a poté Kolumbijce Daniela Elahiho Galána. V pětisetové bitvě jej však zastavila australská světová čtyřicítka Nick Kyrgios.[8]

První trofej na túře ATP si odvezl ze zářijového San Diego Open 2022 ve svém rodišti. Do finále postoupil přes nejvýše nasazeného Brita Daniela Evanse. V něm pak zdolal krajana a turnajovou trojku Marcose Girona po dvousetovém průběhu. Bodový zisk jej posunul o dvacet jedna příček výše na nové kariérní maximum, 48. místo žebříčku.[17][18] Bez porážky prošel Turnajem mistrů pro hráče do 21 let, milánským Next Generation ATP Finals 2022. V semifinále vyřadil Brita Jacka Drapera. V boji o titul zopakoval vítězství ze základní skupiny nad Čechem Jiřím Lehečkou téhož věku, s nímž neztratil ani jeden ze šesti zkrácených setů.[19][20]

Finále na okruhu ATP Tour

editovat

Dvouhra: 3 (1–2)

editovat
Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–2)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. červenec 2021 Los Cabos, Mexiko ATP 250 tvrdý   Cameron Norrie 2–6, 2–6
Finalista 2. červenec 2021 Atlanta, Spojené státy ATP 250 tvrdý   John Isner 6–7(8–10), 5–7
Vítěz 1. září 2022 San Diego, Spojené státy ATP 250 tvrdý   Marcos Giron 6–4, 6–4

Finále Next Gen ATP Finals

editovat

Dvouhra: 1 (1–0)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 12. listopadu 2022 Milán, Itálie tvrdý (h)   Jiří Lehečka 4–3(7–5), 4–3(8–6), 4–2

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

editovat
Legenda
Challengery (4 D; 2 Č)
ITF (2 D; 0 Č)

Dvouhra (6 titulů)

editovat
Č. datum turnaj okruh povrch poražený finalista výsledek
1. září 2018 Laguna Niguel, Spojené státy Futures tvrdý   Maxime Cressy 6–4, 6–4
2. leden 2020 Rancho Santa Fe, Spojené státy World Tennis Tour tvrdý   Geoffrey Blancaneaux 6–3, 6–3
3. listopad 2020 Orlando, Spojené státy Challenger tvrdý   Prajneš Gunneswaran 6–3, 6–4
4. únor 2021 Quimper, Francie Challenger tvrdý (h)   Bernabé Zapata Miralles 6–3, 6–4
5. říjen 2021 Brest, Francie Challenger tvrdý (h)   João Sousa 6–3, 6–3
6. leden 2024 Koblenz, Německo Challenger tvrdý (h)   Jurij Rodionov 7–6(9–7), 1–6, 2–6

Čtyřhra (2 tituly)

editovat
Č. datum turnaj okruh povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. říjen 2023 Bergamo, Itálie Challenger tvrdý (h)   Evan King   Francisco Cabral
  Henry Patten 		6–4, 7–6(7–1)
2. únor 2024 Pau, Francie Challenger tvrdý (h)   Christian Harrison   Romain Arneodo
  Sam Weissborn 		7–6(7–5), 6–4

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brandon Nakashima na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Brandon Nakashima | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e Brandon Nakashima na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20241022a22. října 2024
  3. ↑ a b Brandon Nakashima na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241022a22. října 2024
  4. ↑ Brandon Nakashima to Pursue Professional Career. Virginia Cavaliers Official Athletic Site [online]. 2019-12-11 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Brandon Nakashima. Virginia Cavaliers Official Athletic Site [online]. 2020-04-28 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ KAPETANAKIS, Arthur. Brandon Nakashima wins 2018 ITF Junior Masters title. USTA [online]. 2018-10-31 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Indian tennis player Prajnesh Gunneswaran finishes runner-up at Orlando challenger event-Sports News , Firstpost. Firstpost [online]. 2020-11-23 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d Brandon Nakashima | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Brandon Nakashima Reaches Delray Beach Quarter-finals in ATP Tour Debut. ATP Tour [online]. 2020-02-19 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ ODDO, Chris. Nishioka Holds off Nakashima in Delray Beach to Reach Semis - Tennis Now. Tennis Now [online]. 2020-02-21 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ TIGNOR, Steve. Brandon Nakashima impresses in four-set loss to Alexander Zverev. Tennis [online]. 2021-09-02 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Taylor Fritz's Road From A Wheelchair In Paris To The Wimbledon Second Round. ATP Tour, Inc. [online]. 2021-06-30 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Fifth Time's The Charm: Cameron Norrie Wins First ATP Tour Title In Los Cabos [online]. ATP Tour, Inc., 2021-07-25 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ John Isner Serves Revenge Against Brandon Nakashima, Wins Sixth Atlanta Title. ATP Tour [online]. 2021-08-01 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ LIVAUDAIS, Stephanie. Brandon Nakashima: ‘I Want To Show That I Belong With The Top Guys’. ATP Tour, Inc. [online]. 2021-08-02 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Korda beats Nakashima in semifinal at Next Gen finals - TSN.ca. TSN [online]. The Canadian Press, 2021-11-12 [cit. 2022-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Hometown Hero: Brandon Nakashima Wins First ATP Title In Native San Diego. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-09-26 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Hometown hero: Nakashima wins in San Diego. ESPN.com [online]. 2022-09-26 [cit. 2022-09-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Lehečka na Turnaji mistrů pro mladé tenisty na titul nedosáhl, triumfoval Američan Nakashima. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-11-12 [cit. 2022-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-15. 
  20. ↑ Nakashima Is Next, Clinches Milan Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-12 [cit. 2022-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-15. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brandon_Nakashima&oldid=24335611“