Wikipedie

Matteo Berrettini

italský tenista

Matteo Berrettini (* 12. dubna 1996 Řím) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál deset singlových a dva deblové turnaje, včetně „doublu“ na antukovém Swiss Open Gstaad 2018. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Matteo Berrettini
Matteo Berrettini ve Monte-Carlo Masters 2023
Matteo Berrettini ve Monte-Carlo Masters 2023
PřezdívkaMat[1]
StátItálieItálie Itálie
Datum narození12. dubna 1996 (28 let)[1]
Místo narozeníŘím, Itálie[1]
BydlištěMonte Carlo[1]
Výška196 cm[1]
Hmotnost90 kg[1]
Profesionál od2015
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek11 683 311 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů188–98
Tituly10 ATP, 3 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění6. místo (31. ledna 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2022)
French Openčtvrtfinále 2021)
Wimbledonfinále (2021)
US Opensemifinále (2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2019, 2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů24–23
Tituly2 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění105. místo (22. července 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2019)
French Open2. kolo (2019)
Wimbledon1. kolo (2018)
US Open2. kolo (2018)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240411a11. dubna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2022 na 6. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 105. místě. Trénují ho bývalý Francisco Roi a Umberto Rianna. Dříve tuto roli plnil Vincenzo Santopadre.[1]

V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 kvalifikačním kolem proti Indii, v němž vyhrál dvouhru s Gunneswaranem a prohrál čtyřhru v páru s Bolellim. Italové zvítězili 3:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

editovat

V rámci hlavních soutěží dvouhry na okruhu ITF debutoval v srpnu 2013, když na turnaji v italském Appianu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole podlehl krajanu Viktoru Galovicovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z červencového San Benedetto Tennis Cupu 2017, kde ve finále přehrál srbského hráče Lasla Djereho. Druhý challenger získal na únorovém Trofeo Faip–Perrel 2018 v Bergamu po vítězství nad krajanem Stefanem Napolitanem.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na květnovém Internazionali BNL d'Italia 2017 ze série Masters, když obdržel divokou kartu. V úvodním kole uhrál jen čtyři gamy na krajana Fabia Fogniniho.[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni tenisu dosáhl na lednovém Qatar ExxonMobil Open 2018 v Dauhá, na němž prošel kvalifikačním sítem. V prvním kole pak zdolal Srba Viktora Troického, aby poté podlehl německému hráči Petru Gojowczykovi.[1][2]

 
Ve Wimbledonu 2019 si zahrál první grandslamové osmifinále

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěrečném kole vyřadil Američana Denise Kudlu. V úvodní fázi singlu však nenašel recept na Francouze Adriana Mannarina. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 19. března 2018 po prohraném finále texaského challengeru v Irvingu s Michailem Kukuškinem. Na žebříčku ATP postoupil ze 108. na 95. příčku.[1] Do třetího kola se pak podíval na pařížském French Open 2018, kde dohrál na raketě pozdějšího finalisty Dominica Thiema z Rakouska ve čtyřech setech.[1][2]

Z antukového Swiss Open Gstaad 2018 si odvezl premiérové dva tituly na túře ATP. Ve finále dvouhry přehrál španělskou turnajovou dvojku Roberta Bautistu Aguta po dvousetovém průběhu. Na okruhu přitom před Gstaadem nikdy nepostoupil do čtvrtfinále a měl jen sedm vítězných utkání.[4] V témže dni triumfoval i ve čtyřhře, když s krajanem Danielem Braccialim zvládli závěrečný duel proti ukrajinsko-slovenské dvojici Denys Molčanov a Igor Zelenay po vyhraných tiebreacích. Berrettini v době turnaje figuroval až na 650. místě deblového žebříčku a před turnajem na túře ATP nevyhrál žádný zápas čtyřhry.[5]

Druhou deblovou trofej vybojoval na halovém St. Petersburg Open 2018 v Petrohradu, kde po boku Fabia Fogniniho ve finále porazili česko-nizozemské turnajové trojky a obhájce titulu, Romana Jebavého s Matwém Middelkoopem, opět ve dvou zkrácených hrách.[6]

 
Berrettini s tácem wimbledonského finalisty, prezident republiky Sergio Mattarella a kapitán italské fotbalové reprezentace Giorgio Chiellini s pohárem pro mistry Evropy 2020. Berrettini i fotbalisté získali v Londýně trofeje ve stejný den, 11. července 2021

V sezóně 2019 nejdříve ovládl budapešťský Hungarian Open a poté stuttgartský MercedesCup, hraný na trávě. V jeho finále porazil kanadskou turnajovou sedmičku Félixe Augera-Aliassimeho po dvousetovém průběhu. V dlouhém tiebreaku 13:11 využil čtvrtý mečbol. Během stuttgartského turnaje neztratil v 50 odservírovaných gamech ani jedno podání.[7][8] Ve Wimbledonu zůstal poprvé v grandslamové soutěži i druhý hrací týden po pětisetové bitvě třetího kola, v níž vyřadil Argentince Diega Schwartzmana. Poté však nenašel recept na pozdějšího finalistu Rogera Federera.[9] Z letních událostí v Gstaadu a Montréalu se odhlásil pro zranění kotníku.[10] Před Flushing Meadows tak stihl odehrát jen generálku Western & Southern Open v Cincinnati. Na US Open 2019 postoupil po pětisetovém vítězství nad Gaëlem Monfilsem do prvního kariérního semifinále na grandslamu. Již výhra ve čtvrtém kole nad Andrejem Rubljovem znamenala, že se stal prvním Italem ve čtvrtfinále Flushing Meadows od Corrada Barazzuttiho v roce 1977.[11] Přes světovou pětku Dominica Thiema prošel do semifinále říjnového Rolex Shanghai Masters 2019, v němž podlehl Alexandru Zverevovi. Bodový zisk jej v listopadu téhož roku posunul do první světové desítky, na 8. místo žebříčku ATP.[1]

Osmou singlovou a čtvrtou antukovou trofej na túře ATP si odvezl z dubnového Grand Prix Hassan II 2024, který hostila Marrákeš. Ve finále porazil španělského obhájce Roberta Carballése Baenu. Do soutěže nastoupil pod žebříčkovou ochranou v důsledku půlročního výpadku pro zranění kotníku. Po návratu na okruh se jednalo o jeho třetí turnaj, a v sezóně 2024 druhý. Po skončení se ze 135. příčky žebříčku vrátil do první světové stovky.[12][13]

Soukromý život

editovat

Narodil se roku 1996 v italské metropoli Římu do rodiny Lucy Berrettiniho a Claudie Bigové.[14] Mladší bratr Jacopo Berrettini hraje také tenis. Babička z matčiny strany Lucia Fogaça pochází z Rio de Janeira,[15] děd z otcovy strany pak z Florencie. V říjnu 2019 navázal partnerský vztah s australskou tenistkou Ajlou Tomljanovićovou.[16] Rozešli se v roce 2022.[17]

Finále na Grand Slamu

editovat

Mužská dvouhra: 1 (0–1)

editovat
Stav Rok Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 2021 Wimbledon tráva   Novak Djoković 7–6(7–4), 4–6, 4–6, 3–6

Finále na okruhu ATP Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–1 D)
ATP Tour 500 (2–0 D)
ATP Tour 250 (8–4 D; 2–1 Č)

Dvouhra: 16 (10–6)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 29. července 2018 Gstaad, Švýcarsko ATP 250 antuka   Roberto Bautista Agut 7–6(11–9), 6–4
Vítěz 2. 28. dubna 2019 Budapešť, Maďarsko ATP 250 antuka   Filip Krajinović 4–6, 6–3, 6–1
Finalista 1. 5. května 2019 Mnichov, Německo ATP 250 antuka   Cristian Garín 1–6, 6–3, 6–7(1–7)
Vítěz 3. 16. června 2019 Stuttgart, Německo ATP 250 tráva   Félix Auger-Aliassime 6–4, 7–6(13–11)
Vítěz 4. 25. dubna 2021 Bělehrad, Srbsko ATP 250 antuka   Aslan Karacev 6–1, 3–6, 7–6(7–0)
Finalista 2. 9. května 2021 Madrid, Španělsko Master 1000 antuka   Alexander Zverev 6–7(10–8), 4–6, 3–6
Vítěz 5. 20. června 2021 Queen's Club, Londýn, Spojené království ATP 500 tráva   Cameron Norrie 6–4, 6–7(5–7), 6–3
Finalista 3. 11. července 2021 Wimbledon, Londýn, Spojené království Grand Slam tráva   Novak Djoković 7–6(7–4), 4–6, 4–6, 3–6
Vítěz 6. 12. června 2022 Stuttgart, Německo (2) ATP 250 tráva   Andy Murray 6–4, 5–7, 6–3
Vítěz 7. 19. června 2022 Queen's Club, Londýn, Spojené království (2) ATP 500 tráva   Filip Krajinović 7–5, 6–4
Finalista 4. 24. července 2022 Gstaad, Švýcarsko ATP 250 antuka   Casper Ruud 6–4, 6–7(4–7), 2–6
Finalista 5. 23. října 2022 Neapol, Itálie ATP 250 tvrdý   Lorenzo Musetti 6–7(5–7), 2–6
Vítěz 8. 7. dubna 2024 Marrákeš, Maroko ATP 250 antuka   Roberto Carballés Baena 7–5, 6–2
Finalista 6. 16. června 2024 Stuttgart, Německo ATP 250 tráva   Jack Draper 6–3, 6–7(5–7), 4–6
Vítěz 9. 21. července 2024 Gstaad, Švýcarsko (2) ATP 250 antuka   Quentin Halys 6–3, 6–1
Vítěz 10. 27. července 2024 Kitzbühel, Rakousko ATP 250 antuka   Hugo Gaston 7–5, 6–3

Čtyřhra: 3 (2–1)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 29. července 2018 Gstaad, Švýcarsko antuka   Daniele Bracciali   Denys Molčanov
  Igor Zelenay 		7–6(7–2), 7–6(7–5)
Vítěz 2. 23. září 2018 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Fabio Fognini   Roman Jebavý
  Matwé Middelkoop 		7–6(8–6), 7–6(7–4)
Finalista 1. 22. září 2019 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Simone Bolelli   Divij Šaran
  Igor Zelenay 		3–6, 6–3, [8–10]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

editovat
Legenda
Challengery (3–6 D; 0–0 Č)
Futures (2–2 D; 4–1 Č)

Dvouhra: 13 (5–8)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. září 2015 Antalya, Turecko tvrdý   Matija Pecotić 7–6(8–6), 6–7(4–7), 2–6
Vítěz 1. říjen 2015 Pula, Itálie antuka   Andrea Basso 4–6, 6–3, 6–3
Finalista 2. září 2016 Reggio Emilia, Itálie antuka   Stefano Travaglia bez boje
Finalista 3. listopad 2016 Andria, Itálie koberec (h)   Luca Vanni 7–5, 0–6, 3–6
Vítěz 2. únor 2017 Oberentfelden, Švýcarsko koberec (h)   Laurent Lokoli 6–2, 6–4
Finalista 4. březen 2017 Čchüan-čou, ČLR tvrdý   Thomas Fabbiano 6–7(5–7), 6–7(7–9)
Vítěz 3. červenec 2017 San Benedetto, Itálie antuka   Laslo Djere 6–3, 6–4
Finalista 5. srpen 2017 Portorož, Slovinsko tvrdý (h)   Serhij Stachovskyj 7–6(7–4), 6–7(6–8), 3–6
Finalista 6. září 2017 Istanbul, Turecko tvrdý   Malek Džazírí 6–7(4–7), 6–0, 5–7
Vítěz 4. únor 2018 Bergamo, Itálie tvrdý   Stefano Napolitano 6–2, 3–6, 6–2
Finalista 7. březen 2018 Irving, Spojené státy tvrdý   Michail Kukuškin 2–6, 6–3, 1–6
Vítěz 5. březen 2019 Phoenix, Spojené státy tvrdý   Michail Kukuškin 3–6, 7–6(8–6), 7–6(7–2)
Finalista 8. březen 2024 Phoenix, Spojené státy tvrdý   Nuno Borges 5–7, 6–7(4–7)

Čtyřhra: 5 (4–1)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. březen 2015 Antalya, Turecko tvrdý   Filippo Baldi   Edoardo Eremin
  Lorenzo Sonego 		6–7(3–7), 6–2, [10–0]
Finalista 1. květen 2015 Pula, Itálie antuka   Filippo Baldi   Pietro Licciardi
  Pietro Rondoni 		6–3, 4–6, [7–10]
Vítěz 2. říjen 2015 Pula, Itálie antuka   Andrea Pellegrino   Filippo Baldi
  Gianluca Naso 		bez boje
Vítěz 3. říjen 2016 Terst, Itálie antuka   Jacopo Stefani   Florian Fallert
  Tobias Simon 		7–6(7–3), 6–3
Vítěz 4. září 2016 Reggio Emilia, Itálie antuka   Jacopo Stefani   Andrea Pellegrino
  Andrea Vavassori 		6–3, 7–6(7–5)

Chronologie výsledků na Grand Slamu

editovat

Dvouhra

editovat
Turnaj 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 SR V–P
Australian Open A 1. kolo 1. kolo 2. kolo 4. kolo[a] SF 1. kolo A 0 / 6 9–5
French Open A 3. kolo 2. kolo 3. kolo ČF[b] A A 0 / 4 8–4
Wimbledon A 2. kolo 4. kolo NH F 4. kolo A 0 / 4 13–3
US Open 2Q 1. kolo SF 4. kolo ČF ČF 2. kolo 0 / 6 17–6
výhry–prohry 0–0 3–4 9–4 6–3 16–3 9–2 4–3 0–0 0 / 20 47–19

Vysvětlivky

  1. ↑ Berrettini odstoupil před čtvrtým kolem Australian Open 2021. Neodehrané utkání tak nebylo započítáno jako prohraný zápas.
  2. ↑ Berrettiniho soupeř pro čtvrté kolo French Open 2021 Roger Federer odstoupil před zápasem. [ Neodehrané utkání tak nebylo započítáno jako vyhraný zápas.
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matteo Berrettini na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m Matteo Berrettini na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240411a11. dubna 2024
  2. ↑ a b c d e Matteo Berrettini na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240411a11. dubna 2024
  3. ↑ Matteo Berrettini na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240411a11. dubna 2024
  4. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Muž bez jediného čtvrtfinále slaví první titul i double. Berrettini ovládl antuku ve Gstaadu [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-29 [cit. 2018-07-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ Berrettini Doubles Up, Triumphs With Bracciali [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-07-29 [cit. 2018-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ DZEVAD MESIC. ATP Doubles: Matteo Berrettini and Fabio Fognini conquer St. Petersburg [online]. tennis World USA, 2018-09-23 [cit. 2018-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Brilliant Berrettini Beats Felix For Stuttgart Title [online]. ATP Tour, 16-06-2019. Dostupné online. 
  8. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Berrettini vyhrál turnaj ve Stuttgartu a má první trofej z trávy [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-16 [cit. 2019-06-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ Berrettini Asks Federer How Much He Owes For Wimbledon Lesson [online]. [cit. 2019-07-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ Rising star Matteo Berrettini withdraws late from Montreal Masters [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ ODDO, Chris. Breaking down the 2019 US Open quarterfinals, by the numbers [online]. USTA, 2019-09-02 [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Matteo Berrettini wins Marrakech crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-04-07 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Berrettini bate atual campeão em Marraquexe e vence primeiro título em dois anos. Bola Amarela [online]. 2024-04-07 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. (portugalsky) 
  14. ↑ Francesco Giovannetti. Us Open, la madre di Matteo Berrettini: "Tennista per caso, ora sogno di vederlo diventare numero 1". La Stampa. Dostupné online [cit. 3-10-2019]. (italsky) 
  15. ↑ Alessia Cruciani. Matteo Berrettini: "Se me l’avessero detto sei mesi fa non ci avrei creduto".. La Gazzetta dello Sport. Dostupné online [cit. 3-10-2019]. (italsky) 
  16. ↑ Matteo Berrettini and girlfriend Ajla Tomljanovic enjoying shopping in Vienna [online]. tennistonic.com, 25-10-2019 [cit. 2019-10-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ A Timeline of Matteo Berrettini and Ajla Tomljanović's Relationship. Town & Country [online]. 2023-01-15 [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Matteo_Berrettini&oldid=24346773“