Wikipedie

Thiago Monteiro

brazilský tenista
Možná hledáte: portugalského pilota Formule 1 Tiaga Monteira.

Thiago Moura Monteiro (* 31. května 1994 Fortaleza) je brazilský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]

Thiago Monteiro
Thiago Monteiro na French Open 2019
Thiago Monteiro na French Open 2019
StátBrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození31. května 1994 (30 let)[1]
Místo narozeníFortaleza, Brazílie[1]
BydlištěBuenos Aires, Argentina[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Profesionál od2011
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 987 934USD
Dvouhra
Poměr zápasů88–120
Tituly0 ATP, 5 challengerů, 5 Futures
Nejvyšší umístění61. místo (17. října 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2021)
French Open3. kolo (2020)
Wimbledon2. kolo (2017)
US Open2. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů10–28
Tituly0 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění144. místo (31. ledna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2021)
French Open1. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Open2. kolo (2021)
Týmové soutěže
Davis Cupbaráž (2016, 2017)
kvalifikační kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210307a7. března 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2022 na 61. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2022 na 144. místě. Trénují ho Fabian Blengino a Pablo Fuentes. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše v lednu 2012 na 2. příčce.[3][1]

V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 světovou baráží proti Belgii, v jejíž úvodní dvouhře získal pouze čtyři gamy na David Goffina. Belgičané zvítězili 4:0 na zápasy. Do dubna 2021 v soutěži nastoupil k osmi mezistátním utkáním s bilancí 7–8 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra

editovat

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v září 2008, když zasáhl do dvouhry Microsol Open v rodné Fortaleze s dotací 15 tisíc dolarů. V úvodním kole podlehl krajanu Marcelu Demolinerovi z šesté světové stovky.[2] Během listopadu 2011 vyhrál premiérový titul ITF v bahijském Salvadoru po finálovém vítězství nad krajanem Alexandrem Schnitmanem. První challengerový triumf si pak odvezl z květnového Open du Pays d'Aix 2016 v Aix-en-Provence. Ve finále přehrál argentinského hráče Carlose Berlocqa z druhé stovky klasifikace.[5][6][2]

Na okruhu ATP Tour debutoval jako 338. hráč žebříčku únorovým Rio Open 2016 po zisku divoké karty. V úvodním kole zdolal světovou devítku Jo-Wilfrieda Tsongu,[7] ale poté jeho cestu soutěží zastavil pozdější uruguayský vítěz Pablo Cuevas. V témže měsíci vyřadil trojnásobného šampiona turnaje na Brasil Open 2016 v São Paulu, Španěla Nicolase Almagra, a postoupil do prvního kariérního čtvrtfinále. V něm opět nestačil na Cuevase. Do elitní světové stovky žebříčku ATP pronikl 15. srpna 2016, když se posunul ze 101. na 99. příčku. Do premiérového semifinále se probojoval na antukovém Ecuador Open Quito 2018 přes světovou třiačtyřicítku Gaëla Monfilse. Před branami finále jej však vyřadil dvacátý první muž klasifikace Albert Ramos-Viñolas.[6]

Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2017. Na úvod nenašel recept na dvanáctého nasazeného Tsongu. Třetí kolo majoru poprvé dosáhl na French Open 2020, kde ukončil sedmizápasovou šňůru grandslamových porážek. Do osmifinále jej však nepustil Maďar Márton Fucsovics. Po čtvrtfinálových prohrách na Argentina Open 2020 a Chile Open 2020 jeho pasivní čtvrtfinálová bilance ATP činila 1–7.[6]

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

editovat
Legenda
Challengery (5 D; 0 Č)
Futures (5 D; 2 Č)

Dvouhra (10 titulů)

editovat
Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 20111101alistopadu 2011 Salvador, Brazílie tvrdý   Alexandre Schnitman 7–6(7–2), 6–4
2. 20120501akvětna 2012 Bauru, Brazílie antuka   Leonardo Kirche 2–6, 6–2, 7–6(8–6)
3. 20130401adubna 2013 Antalya, Turecko tvrdý   Jan Minář 7–6(7–2), 6–4
4. 20130401adubna 2013 Antalya, Turecko tvrdý   José Hernández-Fernández 6–3, 7–6(7–5)
5. 20140601ačervna 2014 Middelburg, Nizozemsko antuka   Boy Westerhof 6–4, 6–7(2–7), 7–5
1. 20160501akvětna 2016 Aix-en-Provence, Francie antuka   Carlos Berlocq 4–6, 6–4, 6–1
2. 20190101aledna 2019 Punta del Este, Uruguay antuka   Facundo Argüello 3–6, 6–2, 6–3
3. 20190701ačervence 2019 Sparkassen, Německo antuka   Tobias Kamke 7–6(8–6), 6–1
4. 20191001aříjna 2019 Lima, Peru antuka   Federico Coria 6–2, 6–7(7–9), 6–4
5. 20200101aledna 2020 Punta Del Este, Uruguay antuka   Marco Cecchinato 7–6(7–3), 6–7(6–8), 7–5

Čtyřhra (2 tituly)

editovat
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 20130301abřezna 2013 Antalya, Turecko tvrdý   Maximiliano Estévez   Kirill Dmitrijev
  Jaraslav Šyla 		5–7, 6–2, [10–6]
2. 20150501akvětna 2015 Pantiani, Gruzie antuka   Marco Bortolotti   Victor Baluda
  Ivan Kalinin 		7–6(9–7), 7–5

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thiago Monteiro (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Thiago Monteiro na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210307a7. března 2021
  2. ↑ a b c Thiago Monteiro na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210307a7. března 2021
  3. ↑ Thiago Monteiro | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Thiago Monteiro na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210307a7. března 2021
  5. ↑ Thiago Monteiro vira sobre argentino e é campeão em challenger francês. globoesporte.com [online]. 2016-07-11 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (portugalsky) 
  6. ↑ a b c Thiago Monteiro | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Em primeiro jogo pela ATP, brasileiro Thiago Monteiro elimina Tsonga. Terra [online]. 2016-02-17 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (portugalsky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Thiago_Monteiro&oldid=22868833“