Borrelia
Borrelia je rod gramnegativních bakterií z kmene spirochéty (Spirochaetae), do něhož kromě rodu Borrelia patří rody Leptospira a Treponema. Ve všech třech rodech jsou zastoupeny jak nepatogenní druhy, tak patogenní (např. patogen Leptospira interrogans je původcem leptospirózy, patogen Treponema pallidum je původcem syfilis).
![]() | |
---|---|
![]() | |
Vědecká klasifikace | |
Doména | bakterie (Bacteria) |
Kmen | spirochéty (Spirochaetae) |
Třída | Spirochaetes |
Řád | Spirochaetales |
Rod | Borrelia (Swellengrebel, 1907) |
Vybrané druhy | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rod Borrelia je pojmenován po francouzském mikrobiologovi jménem Amédée Borrel. Dlouhé buňky bakterií mají rozměry 0,2 až 0,5 × 8 až 30 (33) µm.[1] Z metabolického hlediska jsou bakterie mikroaerofilní a mají složité nutriční požadavky. Generační doba je typicky asi 18 hodin, ale i více.[1]
Stavba buněčné stěny se mírně liší od stavby ostatních gramnegativních mikrobů, protože mezi zevní a cytoplazmatickou membránou probíhají podélně uspořádaná filamenta, která zajišťují pohyblivost bakteriálních buněk. Kultivace borrelií je obtížná, což do jisté míry omezuje jejich přímý průkaz.[2]
Rod Borrelia má charakteristický genom složený z jednoho lineárního chromozomu a velkého počtu lineárních i kruhových plazmidů. Celý genom dosahuje velikosti až 1,5 Mb (megabází). Chromozomální homologie mezi různými druhy borélií je vysoká, plazmidy jednotlivých druhů se značně liší.[3]
Rod zahrnuje (k roku 2019) 35 druhů, z toho čtyři epidemiologicky a tři epizootologicky zvláště významné druhy. K epidemiologicky významným druhům patří Borrelia burgdorferi sensu lato, B. recurrentis či B. hermsii. Epizootoogicky významnými druhy jsou Borrelia anserina, B. theilerii a B. coriaceae. Borelie bývají přenášeny cizopasnými členovci a mívají přírodní ohniskovost ve formě rezervoárových zvířat, nejčastěji hlodavců a ptáků.[2]
Onemocnění
editovatBakterie rodu Borrelia jsou původcem několika bakteriálních nemocí diagnostikovatelných buď mikroskopicky, nebo sérologicky.
Borrelia recurrentis způsobuje (ná)vratný tyfus (typhus recurrens) neboli návratnou horečku (febris reccurens). Z infikovaného člověka na další osoby ji přenáší veš šatní (Pediculus corporis). Šíření souvisí s nízkou úrovní sociální hygieny (přenašeč se množí) v určitém regionu nebo situaci (válka, humanitární krize, živelní pohroma).[2] Nemoc se vyskytuje v Africe, případy infekce byly hlášeny v Etiopii a Súdánu, předpokládá se však celosvětové rozšíření.[4]
Podobné onemocnění způsobuje Borrelia hermsii přenášená vešmi nebo klíšťáky rodu Ornithodoros. Onemocnění se vyskytuje spíše v Asii, Africe, Jižní a Střední Americe. (Jestliže jsou vektorem klíšťáci, mohou infekt přenášet i na své potomstvo, tedy vertikálně, a to transovariální cestou.)[2]
Druh Borrelia miyamotoi, který vývojově patří do skupiny borrelií způsobujících návratnou horečku, způsobuje onemocnění podobné lymské borrelióze, ačkoli nepatří do komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Nemoc je rozšířena v mírném pásu severní polokoule. Při diagnostice hrozí záměna s lymskou borreliózou nebo lidskou granulocytární anaplazmózou (HGA, human granulocytic anaplasmosis) působenou bakterií Anaplasma phagocytophilum. „Onemocnění se vyznačuje nespecifickými příznaky, především horečkou, únavou, zimnicí, bolestmi hlavy, svalů a kloubů.“ Léčí se antibiotiky.[5][6] Přenašečem je klíště obecné (Ixodes ricinus), klíště sibiřské (I. persulcatus) a klíště jelení (I. scapularis).
Patogenní druhy rodu Borrelia
editovatDruhy způsobující návratnou horečku a bakteriémii
editovatKlíšťaty přenášenou návratnou horečku u lidí (NHPK[7]) a bakteriémii jiných savců způsobují patogeny:[4]
- Borrelia baltazardii (Írán); NHPK
- Borrelia braziliensis (Brazílie); NHPK
- Borrelia caucasica (oblast Kavkazu); NHPK
- Borrelia coriaceae (západní okraj severoamerického kontinentu); bakteriémie jelenů
- Borrelia crocidurae (západ a sever Afriky); NHPK, mírné příznaky
- Borrelia duguesii (Mexiko); NHPK
- Borrelia duttonii (Střední Afrika, východ a jih Afriky); NHPK, neurologické příznaky, neonatální infekce
- Borrelia graingeri (Keňa); syndrom podobný chřipce
- Borrelia harveyi (Keňa); bakteriémie opic
- Borrelia hermsii (západní okraj severoamerického kontinentu, Britská Kolumbie); NHPK
- Borrelia hispanica (Pyrenejský poloostrov, sever Afriky); NHPK
- Borrelia latyschewii (Střední Asie a Střední východ); NHPK, syndrom podobný chřipce
- Borrelia lonestari (jih a východ USA) bakteriémie jelenů
- Borrelia mazzottii (Mexiko, Střední Amerika západ USA); NHPK
- Borrelia microti (Írán); NHPK
- Borrelia miyamotoi (Evropa, Asie, Severní Amerika); NHPK, syndrom podobný chřipce
- Borrelia parkeri (západ USA); NHPK
- Borrelia persica (Střední Asie, Střední východ, Egypt, Indie); NHPK
- Borrelia queenslandica (Austrálie) bakteriémie u myší, s recidivou
- Borrelia theileri (Afrika, resp. globálně*) borrelióza tura domácího
- Borrelia turicatae (Britská Kolumbie, jihozápad USA, jih centrálních USA, Mexiko); NHPK
- Borrelia venezuelensis (Střední Amerika, sever Jižní Ameriky); NHPK
- Candidatus Borrelia kalaharica (Afrika);[8] NHPK
(*) Případy infekce bakterií B. theileri byly hlášeny v Africe, Austrálii, Severní a Jižní Americe, ale vzhledem k celosvětovému obchodu s dobytkem se považuje za celosvětově rozšířenou infekci.[9][4]
V roce 2018 referovali vědci o nálezu Borrelia johnsonii v USA u člověka. Do té doby byl patogen způsobující návratnou horečku detekován výhradně v klíšťácích druhu Carios kelleyi parazitujících na netopýrech.[9][10]
Druhy způsobující lymskou borreliózu
editovatNásledující druhy bakterie rodu Borrelia byly prokázány v klíšťatech a v člověku; způsobují lymskou borreliózu.[4]
- Borrelia afzelii (převažující patogen v Evropě a Asii)
- B. americana (Severní Amerika)
- B. andersonii (především v Severní Americe, USA)
- B. bavariensis (nečastý patogen v Evropě a Asii)
- B. bissettii (především v Severní Americe; Evropa)
- B. burgdorferi sensu stricto (převažující patogen na východě a západě USA, méně častý patogen ve východní Evropě a Asii)
- B. garinii (převažující patogen v Evropě a Asii)
- B. lusitaniae (Středomoří)
- B. mayonii (méně častý patogen v horním středozápadě USA – Upper Midwest)
- B. spielmanii (nečastý patogen v Evropě a Asii)
- B. valaisiana (Evropa a Japonsko)
Bakterie rodu Borrelia prokázané v klíšťatech, ale nikoli v člověku
editovat- Borrelia japonica (především v Japonsku)
- B. sinica (Čína)
- B. tanukii (především v Japonsku)
- B. texasensis (Texas) byla izolována z pijáka amerického (Dermacentor variabilis); patogenita u lidí ani zvířat není známa.[9]
- B. turdi (především v Japonsku)
- aj.
Nezařazené bakterie rodu Borrelia
editovat- Borrelia texasensis (USA, Texas); vektor piják americký (Dermacentor variabilis); rezervoár neznámý
- Candidatus Borrelia africana (Pobřeží slonoviny); vektor klíště Amblyomma sp.
- Candidatus Borrelia ivorensis (Pobřeží slonoviny); vektor piják (Rhipicephalus sp.)
- Borrelia sp. Oromie (Etiopie); vektor klíště Amblyomma sp., piják Rhipicephalus sp.; rezervoárem jsou domácí zvířata
- Borrelia sp. Cachapoal (Chile); vektor klíšťák Ornithodoros sp. Cachapoal; rezervoárem jsou hlodavci
- spirochéta nalezená u netopýra rodu Pipistrellus (UK); vektor klíšťák netopýří (Argas vespertilionis); rezervoárem jsou netopýři. Spirochéta se liší od Borrelia johnsonii vyskytujcí se v klíšťatech parazitujících na netopýrech.[9]
Poznámka
editovatSpirochéta Borrelia vincentii je uváděna jako Treponema vincentii (Brumpt 1922) Smibert 1984. (Kruhový chromozom, 2980180 nukleotidů, 2492 proteinových genů, 59 RNA genů.) Patogen je původcem parodontitidy.[11][12]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b MURRAY, Patrick R.; ROSENTHAL, Ken S.; PFALLER, Michael A. Medical Microbiology. 5th ed. Philadelphia: Elsevier Mosby, 2005.
- ↑ a b c d BZDIL, Jaroslav. 7. Spirochety [online]. [Olomouc]: [Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra biochemie]. [8. 11. 2019] [cit. 12. 11. 2023]. Přístup k souboru KBC-VKB_09_Spirochety.doc z: https://www.prf.upol.cz/katedra-biochemie/studium/predmety-vyucovane-katedrou-biochemie/kbcvkb/
- ↑ VAVRUŠKOVÁ, Zuzana. Vztahy vektor – patogen – hostitel na příkladu spirochét lymeské boreliózy (a viru klíšťové encefalitidy). České Budějovice, s. 7. Diplomová práce. Školitel prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., školitel-specialista Mgr. Václav Hönig. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Přístup také z: https://theses.cz/id/rmw5ca/
- ↑ a b c d COLUNGA-SALAS, Pablo; SÁNCHEZ-MONTES, Sokani; VOLKOW, Patricia; RUÍZ-REMIGIO, Adriana & BECKER, Ingeborg. Lyme disease and relapsing fever in Mexico: An overview of human and wildlife infections. PLoS ONE [online]. 2020, vol. 15, iss. 9, čl. č. e0238496. Publ. September 17, 2020. Dostupné z: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0238496
- ↑ KEJÍKOVÁ, Romana a RUDOLF, Ivo. Borrelia miyamotoi – další emergentní patogen přenášený klíšťaty. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie. 2021, roč. 70, č. 2, s. 118–130. ISSN 1210-7913. Dostupné také z: https://www.prolekare.cz/casopisy/epidemiologie/2021-2-24/borrelia-miyamotoi-dalsi-emergentni-patogen-prenaseny-klistaty-127797
- ↑ NOVOTNÁ, Barbora; [BURÝŠKOVÁ, Miroslava; BODNÁR, Jan a KYNČL, Jan]. Odborníci varují před novou nemocí od klíšťat a popisují příznaky. Seznam Zprávy [online]. 26. 3. [2023] [cit. 7. 11. 2023]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-nova-nemoc-od-klistat-zpusobuje-navratnou-horecku-228368
- ↑ MKN-10: Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: desátá revize. Obsahová aktualizace k 1. 1. 2022. Tabelární část. [Praha]: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2022, s. 60, I. kapitola. ISBN 978-80-7472-168-7. Dostupné z: https://www.uzis.cz/res/f/008374/mkn-10-tabelarni-cast-20220101.pdf
- ↑ CUTLER, Sally J.; IDRIS, Jibrin M.; AHMED, Akeem O. & ELELU, Nusirat. Ornithodoros savignyi, the Tick Vector of Candidatus Borrelia kalaharica in Nigeria. "Journal of clinical microbiology" 2018 Aug 27;56(9):e00532-18. doi: 10.1128/JCM.00532-18. PMID: 29950331; PMCID: PMC6113498.
- ↑ a b c d TREVISAN, Giusto; CINCO, Marina; TREVISINI, Sara; MEO, Nicola di; RUSCIO, Maurizio; FORGIONE, Patrizia & BONIN, Serena. Borreliae Part 2: Borrelia Relapsing Fever Group and Unclassified Borrelia. Biology (Basel) [online]. 2021, vol. 10, iss. 11, 1117. ISSN 2079-7737 (el.), ISSN 2079-7737 (link). doi: 10.3390/biology10111117 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8615063/
- ↑ KINGRY, Luke C; ANACKER, Melissa; PRITT, Bobbi; BJORK, Jenna; RESPICIO-KINGRY, Laurel; LIU, Gongping; SHELDON, Sarah; BOXRUD, David; STRAIN; Anna; OATMAN, Stephanie;BERRY, Jon; SLOAN, Lynne; MEAD, Paul; NEITZEL, David; KUGELER, Kiersten J. & PETERSEN, Jeannine M. Surveillance for and Discovery of Borrelia Species in US Patients Suspected of Tickborne Illness. Clinical infectious diseases. 2018 Jun 1, vol. 66, iss. 12, s. 1864–1871. doi: 10.1093/cid/cix1107. PMID: 29272385 PMCID: PMC5985202 DOI: 10.1093/cid/cix1107
- ↑ Treponema vincentii. In: Kegg Genome Database [online]. 2020 [cit. 13. 11. 2023]. Dostupné z: https://www.genome.jp/kegg-bin/show_organism?org=trz
- ↑ CHAN, Yuki; HUO, Yong-Biao; YU, Xiaolin; ZENG, Huihui; LEUNG, Wai Keung and WATT, Rory M. Complete genome sequence of human oral phylogroup 1 Treponema sp. strain OMZ 804 (ATCC 700766), originally isolated from periodontitis dental plaque. Microbiology Resource Announcements. 2020, vol. 9, iss. 22, e00532-20. https://doi.org/10.1128/MRA.00532-20.
Literatura
editovat- BARBOUR, Alan G. Microbiology of Lyme disease. UpToDate [online]. Jun 07, 2023 [cit. 6. 9. 2023]. Dostupné z: https://www.uptodate.com/contents/microbiology-of-lyme-disease?topicRef=7913&source=see_link
- COLUNGA-SALAS, Pablo; SÁNCHEZ-MONTES, Sokani; VOLKOW, Patricia; RUÍZ-REMIGIO, Adriana & BECKER, Ingeborg. Lyme disease and relapsing fever in Mexico: An overview of human and wildlife infections [Lymeská nemoc a recidivující horečka v Mexiku: Přehled infekcí člověka a divoce žijících zvířat]. PLoS ONE [online]. 2020, vol. 15, iss. 9, čl. č. e0238496. Publ. September 17, 2020. Dostupné z: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0238496 nebo z: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0238496 Viz Table 1. Pathogenic Borrelia species.
- HU, Linden. Clinical manifestations of Lyme disease in adults. UpToDate [online]. Jun 27, 2023 [cit. 6. 9. 2023]. Dostupné z: https://www.uptodate.com/contents/clinical-manifestations-of-lyme-disease-in-adults#
- MEAD, Paul. Epidemiology of Lyme disease. UpToDate [online]. Aug 24, 2021 [cit. 6. 9. 2023]. Dostupné z: https://www.uptodate.com/contents/epidemiology-of-lyme-disease?topicRef=16138&source=see_link
- MURRAY, Patrick R.; ROSENTHAL, Ken S. & PFALLER, Michael A. Medical microbiology. 9th ed. Edinburgh: Elsevier, 2021. 855 s. ISBN 978-0-323-67322-8.
- OSIKOWICZ, Lynn M.; RIZZO, Maria R.; HOJGAARD, Andrias; MAES, Sarah E. & EISEN, Rebecca J. Detection of Borrelia burgdorferi sensu lato species in host-seeking Ixodes species ticks in the United States. Ticks and tick-borne diseases. 2023, vol. 15, iss. 1, čl. č. 102270. Advance online publication. https://doi.org/10.1016/j.ttbdis.2023.102270
- TREVISAN, Giusto; CINCO, Marina; TREVISINI, Sara; MEO, Nicola di; RUSCIO, Maurizio; FORGIONE, Patrizia & BONIN, Serena. Borreliae Part 2: Borrelia Relapsing Fever Group and Unclassified Borrelia. Biology (Basel) [online]. 2021, vol. 10, iss. 11, 1117. ISSN 2079-7737 (el.), ISSN 2079-7737 (link). 177 lit. doi: 10.3390/biology10111117 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8615063/
- VAVRUŠKOVÁ, Zuzana. Vztahy vektor – patogen – hostitel na příkladu spirochét lymeské boreliózy (a viru klíšťové encefalitidy). České Budějovice, 2012. 78 s. Diplomová práce. Školitel prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., školitel-specialista Mgr. Václav Hönig. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta. Přístup také z: https://theses.cz/id/rmw5ca/
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Borrelia na Wikimedia Commons