Mikroorganismus

mikroskopicky malý organismus

Mikroorganismus (mikrob) je jen mikroskopicky (popř. pouze elektronmikroskopicky) pozorovatelný organismus.

Escherichia coli pod skenovacím elektronovým mikroskopem

Mezi mikroorganismy se řadí převážně prokaryota (bakterie, archebakterie), patří k nim také např. plísně, kvasinky, prvoci, některé řasy a živočichové. Díky rozmanitosti metabolických drah, rychlosti rozmnožování a schopnosti dlouho přežívat nepříznivé podmínky se mikroorganismy vyskytují téměř všude. Mikroorganismy často tvoří kolonie, shluky, případně symbiotická společenstva s jinými organismy.

Některé druhy jsou původci lidských onemocnění. Zvláště nebezpečné jsou patogenní mikroorganismy ve formě mikrobiálních biofilmů.[zdroj?]

Požadavky na kyslík

editovat

Dle požadavků na molekulární kyslík se mikroorganismy dělí do několika skupin:

  • obligatorně (či obligátně) aerobní – jsou aktivní pouze v prostředí s dostatečnou koncentrací kyslíku;
  • fakultativně aerobní – nejsou na koncentraci kyslíku přímo životně vázány;
  • mikroaerofilní – jsou schopny žít v prostředí s nízkou koncentrací kyslíku, případně bez kyslíku;
  • obligatorně (či obligátně) anaerobní – žijí pouze v prostředí bez kyslíku; při přechodu do aerobního prostředí umírají nebo inaktivují;
  • (fakultativně) anaerobní – ke svému životu a množení nepotřebují kyslík.

Půdní mikroorganismy

editovat

Mikroorganismy jsou např. stěžejní složkou edafonu (z hlediska hmotnosti i počtu).[1] Tvoří tzv. mikroedafon (< 0,2 mm). Jsou to organismy autotrofní i heterotrofní:

Mikroorganismy žijící v půdě se účastní většiny pochodů přeměny organické hmoty a při biologickém zvětrávání i přeměny složky minerální. Pochody probíhají uvnitř těla mikroorganismů nebo působením enzymů mimo jejich tělo.[3]

Využití

editovat

Studiem mikroorganismů se zabývá mikrobiologie dělící se na mnoho dílčích disciplín. Studiem využívání mikroorganismů se zabývá i biotechnologie.

Mikroorganismy se využívají v potravinářství a lihovarnictví, dále při kompostování, výrobě bioplynu, mechanicko-biologické úpravě odpadů i jinde.

Na Zemi převažují nekultivované, tedy nepopsané mikroorganismy.[4] Doklady o tom, že dosud nekultivované mikroorganismy představují převládající organismy ve většině prostředí na Zemi podpořily vývoj metagenomiky.

Odhaduje se, že jen 1–2 % mikroorganismů lze kultivovat, o většině buď vůbec nevíme, nebo je neumíme kultivovat v laboratorních podmínkách. Předpokládá se také, že z mořské vody se zatím kultivovalo 0,001–1 % přítomných mikroorganismů, ze sladké vody 0,25 %, z půdy 0,3 % a zřejmě nejvíce (1–15 %) z aktivovaného kalu.

Reference

editovat
  1. ŠIMEK, Miloslav; ELHOTTOVÁ, Dana a PIŽL, Václav. Živá půda. Praha: SSČ AV ČR, 2015, s. 14. Dostupné také z: http://www.bc.cas.cz/Cds/Download/?filename=5544_Strategie_Ziva_puda
  2. SCHLAGHAMERSKÝ, Jiří. Úvod do půdní biologie. Brno: Ústav botaniky a zoologie PřF MU, 2013, s. 42–43. Dostupné také z: http://www.ekologiauk.sk/wp-content/uploads/2018/05/SkriptumPedobiologie_1-1.pdf Archivováno 20. 10. 2018 na Wayback Machine.
  3. [Pavel.] Definice, význam a funkce půdy – pomůcka OPVK [online]. [Brno]: [CIT VFUS Brno], [2011], s. [3]. [07 2011] [cit. 15. 7. 2018]. Dostupné z: https://cit.vfu.cz/ivbp/wp-content/uploads/2011/07/Definice_vyznam_a_funkce_pudy.pdf
  4. Microbial dark matter dominates Earth's environments. In: Phys.org [online]. University of Tennessee at Knoxville, September 26, 2018 [cit. 30. 11. 2018]. Dostupné z: https://phys.org/news/2018-09-microbial-dark-dominates-earth-environments.html

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat