Borovice Douglasova

Borovice Douglasova
	Borovice Douglasova ve státě Nayarit v Mexiku
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta);
Třída	jehličnany (Pinopsida);
Řád	borovicotvaré (Pinales);
Čeleď	borovicovité (Pinaceae);
Rod	borovice (Pinus);
Podrod	Pinus;
Sekce	Trifoliae;
Podsekce	Ponderosae;
Binomické jméno
	Pinus douglasiana; Martinez, 1943
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borovice Douglasova (Pinus douglasiana) je mexická pětijehličná a teplomilná borovice, málo používaná v lesnictví.

Synonyma

Pinus douglasiana varieta maximinoi
Pinus gordoniana
Pinus montezumae varieta gordoniana.

Popis

Stálezelený, jehličnatý strom, dorůstající do výšky 45 m. Kmen je obvykle jednotlivý, přímý a oblý, ze 2/3 délky nezavětvený, dosahující průměru do 1 m. Koruna je zprvu pyramidální, později, u starších stromů, zakulacená a hustá, nebo otevřená. Borka je u mladých stromů hladká a červenohnědá, u starších šedohnědá, šupinovitá a drsná, rozdělená do velkých, nepravidelných plátů, rozdělených hlubokými prasklinami. Letorosty jsou hladké nebo drsné, štíhlé, tmavohnědé, s dolů zahnutými a nápadnými kolénky listové stopky (Pulvinus). Zimní pupeny jsou vejčité až kuželovité, bez pryskyřice.

Jehlice jsou žlutozelené až stříbrnomodrošedozelené barvy, visí dolů, jsou uvolněné nebo tuhé, rostou v hustých chomáčích a mají lehce zubaté okraje a ostré vrcholy; jehlice jsou ve svazečcích (Fasciculus) po 5 ; jehlice jsou 2-35 cm dlouhé a 0,7-1,2 mm široké; jehlice s průduchy (Stomata) na všech površích, každý povrch má 3-4 řady průduchů; svazečkové pochvy jsou neopadavé, 15-35 mm dlouhé, se 7-10 listenovitými, světle hnědými a dozráváním šedohnědými, lesklými šupinami; šupiny mají překrývající se řasinkovité okraje; jehlice zůstávají na stromě 2-2,5 let.

Samčí šištice jsou početné, ve zralosti růžovohnědé, válcovité, nahromaděné blízko bazálních konců letorostů, 20-25 mm dlouhé a 4-5 mm široké. Samičí šištice - šišky se vytváří blízko konců nových větví, vyskytují se v přeslenech po 1-4 ; rostou na silných, zakřivených, 10-15 mm dlouhých, spolu se šiškou opadávajících, stopkách; nezralé šišky jsou 15 mm dlouhé a 10 mm široké, purpurové nebo stříbrnomodrošedozelené; zralé šišky jsou v uzavřeném stavu vejčité, často mírně zakřivené, v rozevřeném stavu široce vejčité s plochou základnou, po rozevření jsou 7-10 cm dlouhé a 5-7 cm široké. Semenných šupin šišek je přibližně 110-130 ; šupiny se oddělují a tím uvolňují semena; šupiny jsou tenké, dřevité, a světle hnědé. Výrůstky (Apophysis) jsou téměř ploché či vyvýšené, s příčným kýlem, paprsčitě rýhované nebo rýhované, v obrysu kosočtverečné nebo pětiúhelníkové, kolem šišky téměř symetrické, 11-17 mm široké, světle hnědé, červenohnědé, nebo tmavohnědé. Přírůstek prvního roku (Umbo) je vyvýšený, příčně kosočtverečný, 5-7 mm široký, tmavší než výrůstek (Apophysis), beztrnný. Semena jsou obvejčitá, plochá, 4-5 mm dlouhá a 3-3,5 mm široká, světle šedá či hnědá, často s tmavými místy. Křídla semen jsou členitá, k semenům přichycená dvěma šikmými drápy, 18-24 mm dlouhá a 7-9 mm široká, světle žlutohnědá, a průsvitná. Strom kvete leden-březen.

Příbuznost

Borovice Douglasova je blízce příbuzná s borovicí Pinus pseudostrobus.

Výskyt

Strom se vyskytuje endemicky v Mexiku (státy Durango, Guerrero, Jalisco, México, Michoacán, Nayarit, Oaxaca, Sinaloa, Zacatecas).

Ekologie

Borovice Douglasova roste v nadmořských výškách 1100-2700 m, v teplém až mírném klimatu. Roční srážkové úhrny se v těchto oblastech pohybují kolem 1000 mm. Půdy jsou zde hlavně entisoly, alfisoly a inceptisoly; půdy písčitohlinité a písčité, hluboké, dobře odvodněné, na humus bohaté; nejlepší pH půdy je 5-6,5 . Strom je mrazuvzdorný pouze do – 2 °C, zatímco maximální teploty, které strom snáší, mohou dosahovat 44 °C. Borovice Douglasova tvoří smíšené lesy s jinými druhy borovic: Pinus ayacahuite, Pinus devoniana, Pinus herrerae, Pinus lawsonii, Pinus leiophylla, Pinus oocarpa, Pinus pseudostrobus a též s: jedlemi (Abies), smrky (Picea), duby (Quercus), či s cypřišem mexickým Cupressus lusitanica.

Nepřátelé a nemoci

Strom někdy sužují parazitické rostliny: jmelí Cladocolea cupulata a trpasličí jmelí Arceuthobium globosum poddruh grandicaule.

Využití člověkem

Strom je značně komerčně využíván pro kvalitní dřevo, používané například ve stavebnictví. Velmi málo je nicméně používán v lesnictví, protože není lesníkům příliš známý. Občas je pěstován v arboretech nebo pinetech v mírném klimatu, v hortikultuře obvykle pěstován není.

Ohrožení

Borovice Douglasova je hojná, není ohrožena, nicméně stav její populace není příliš znám. V některých oblastech intenzivní těžby dřeva dochází ke snížení počtu dospělých jedinců tohoto stromu. Strom se také vyskytuje v několika chráněných oblastech.

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu borovice Douglasova na Wikimedia Commons

[25850f53c364ef2ca6509a201f74199d668d581b-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

[1]

Borovice Douglasova
Borovice Douglasova ve státě Nayarit v Mexiku
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený^[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	nahosemenné (Pinophyta)
Třída	jehličnany (Pinopsida)
Řád	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď	borovicovité (Pinaceae)
Rod	borovice (Pinus)
Podrod	Pinus
Sekce	Trifoliae
Podsekce	Ponderosae
Binomické jméno
Pinus douglasiana Martinez, 1943
Některá data mohou pocházet z datové položky.