Blánatcovité
Blánatcovité (Hymenophyllaceae) je jediná recentní čeleď řádu blánatcotvaré (Hymenophyllales). Jsou to vesměs drobné a jemné kapradiny s oddenkem protostélické stavby. Jejich listy jsou jednoduché, nebo až 4x zpeřené, připomínají fyloidy mechů. Čepel listů je většinou jednovrstevná a neobsahuje žádné průduchy. Sporangia jsou uspořádána na sloupku, který je vlastně pokračováním listové žilky.
 Blánatcovité | |
|---|---|
_011.jpg) Blánatec kentský (Hymenophyllum tunbrigense) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | kapraďorosty (Monilophyta) |
| Třída | kapradiny (Polypodiopsida) |
| Řád | blánatcotvaré (Hymenophyllales) |
| Čeleď | blánatcovité (Hymenophyllaceae) Mart., 1835 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatZástupci čeledi blánatcovité jsou nevelké kapradiny dorůstající velikosti obvykle 1 až 40 cm. Rostou na zemi, na skalách nebo jako epifyty. Oddenky jsou vzpřímené nebo dlouze plazivé, někdy i rozvětvené, nitkovité až tlusté, často pokryté chlupy, s kořeny nebo bezkořenné. V oddencích je jediný centrální cévní svazek (protostélé). Sterilní a fertilní listy jsou stejné nebo odlišné. V pupeni jsou listy spirálovitě stočené nebo nikoliv. Čepel listů je velmi tenká (mezi žilkami má obvykle tloušťku jen jedné buňky, řidčeji až 3 buněk), bez průduchů, celistvá až složená, lysá nebo různým způsobem chlupatá. Žilky jsou volné, větvené nebo nevětvené.
Výtrusnice jsou ve výtrusnicových sloupcích vytvářejících se na koncích listových žilek a krytých kuželovitou až dvouchlopňovou ostěrou. Prstenec výtrusnic je nepřerušený. Gametofyt je nadzemní, zelený, nitkovitý nebo hřebenitý.[1]
-
Blánatec Hymenophyllum cupressiforme -
Makrofoto gametofytu vláskatce Trichomanes intricatum -
Vláskatec Trichomanes reniforme -
Vláskatec Trichomanes speciosum -
Detail listu vláskatce Trichomanes vittaria
Rozšíření
editovatČeleď blánatcovité zahrnuje asi 600 druhů ve 2 rodech. Je rozšířena téměř po celém světě. Nejvíce druhů se vyskytuje ve vlhkých tropech a subtropech.[1] V Evropě se vyskytují 2 druhy blánatce (Hymenophyllum) a vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum).[2] U nás se žádný zástupce ve stádiu sporofytu nevyskytuje, v roce 1993 však byl nalezen v Českosaském Švýcarsku v temných vlhkých štěrbinách pískovcových skal vláskovitý gametofyt vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum) a vzbudil v botanickém světě senzaci.[3] Za státní hranicí na německé straně roste i blánatec kentský (Hymenophyllum tunbrigense), u nás však nebyl dosud nikdy nalezen.[4]
Taxonomie
editovatŘád blánatcotvaré (Hymenophyllales) je sesterskou větví řádu Gleicheniales a tvoří jednu z bazálních, vývojově nejstarších větví leptosporangiátních kapradin.[5] Klasifikace rodů je velmi neustálená, při úzkém pojetí jich bývá rozlišováno až 40.[1]
Historie
editovatFosilní nálezy zástupců čeledi blánatcovité jsou vzhledem k jejich subtilní stavbě velmi sporadické. Nejstarší známé nálezy (Hopetedia praetermissa) jsou datovány do svrchního triasu a pocházejí ze Severní Karolíny v USA.[6]
Zástupci
editovatPřehled rodů
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. II). Missouri: Timber Press, 1995. ISBN 0-88192-326-5.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ ČEŘOVSKÝ, J. et al. Červená kniha 5: Vyšší rostliny. Bratislava: Príroda a. s., 1999. ISBN 80-07-01085-8.
- ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.
- ↑ PRYER, Kathleen et al. Phylogeny and evolution of ferns (monilophytes) with a focus on the early leptosporangiate divergences. American Journal of Botany. Roč. 2004.
- ↑ AXSMITH, B.J. et al. A filmy fern from the Upper Triassic of North Carolina (USA). American Journal of Botany. Sep 2001.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu blánatcovité na Wikimedia Commons 
Taxon Hymenophyllaceae ve Wikidruzích
