Berthierit

Berthierit (Haidinger, 1821), chemický vzorec FeSb₂S₄, je kosočtverečný minerál. Poprvé byl popsán nedaleko Chazelles ve Francouzském středohoří. Je pojmenován po francouzském geologovi Pierru Berthierovi (1782-1861).

Berthierit
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	FeSb2S4
Identifikace
Barva	ocelově šedá s náběhy
Vzhled krystalu	jehličkovité, plstnaté až zrnité agregáty, sloupcovité krystaly
Soustava	kosočtverečná
Tvrdost	2-3
Lesk	kovový
Štěpnost	dobrá ve směru prodloužení
Vryp	hnědošedý
Hustota	4,6 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	rozpustný v HNO3

Původ

Berthierit vzniká výhradně na hydrotermálních žilách. Doprovází ho nejčastěji antimonit, křemen a arsenopyrit, dále pak tetraedrit, baryt či pyrit.

Morfologie

Vzorek berthieritu, Vlastějovice

Berthierit se vyskytuje převážně v podobě jehličkovitých, vláknitých, plstnatých až zrnitých agregátů, vzácněji tvoří i samostatné sloupcovité krystaly, dosahující délky až 15 cm.

Vlastnosti

Nejčastěji je berthierit ocelově šedý, na vzduchu nabíhá do hněda, žluta až fialova. Je opakní, má kovový lesk. Je křehký, dobře štěpný ve směru prodloužení, má nepravidelný, tříštivý lom a hnědošedý vryp. Rozpouští se v kyselině dusičné a taje před dmuchavkou.

Využití

Berthierit je vedlejší rudou antimonu, jenž se využívá k legování ocelí, na výrobu liteřiny, akumulátorů, polovodičů, pyrotechniky či například smaltovaného skla a keramiky.

Podobné minerály

Mezi minerály podobné berthieritu patří:

• antimonit (Sb₂S₃)
• jamesonit (Pb₄FeSb₆S₁₄)

Dále je součástí skupiny chemicky podobných minerálů, do níž patří:

• berthierit (FeSb₂S₄)
• klerit (MnSb₂S₄)
• garavellit (FeSbBiS₄)

Naleziště

Svět

• Chazelles, Pontgibaud, Francie
• Bräunsdorf, Německo
• důl Herja a Baia Sprie, Maramureš, Rumunsko
• důl San Martin, Zacatecas, Mexiko
• Oruro, Bolívie

Česko

• Příbram
• Krásná Hora nad Vltavou
• Vlastějovice
• Kutná Hora

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Berthierit na Wikimedia Commons